Situace je natolik závažná, že někteří belgičtí politici chtějí znovu vyhlásit válku drogám.
Jako teenager se Norbert Somers v osmdesátých letech potloukal po antverpském přístavu, kde jeho otec pracoval jako celník. Na kole se projížděl mezi doky a obdivné pozorování lodí patřilo mezi jeho oblíbené kratochvíle.
Přístav se od té doby změnil v přísně střežený komplex o rozloze více než 120 kilometrů čtverečních, kde kamiony a jeřáby každý rok odbaví miliony kontejnerů. Norbert Somers dnes stojí v čele protidrogové jednotky belgické celní správy a je si dobře vědom toho, že se antverpský přístav díky své poloze a velikosti stal centrem rozsáhlé mezinárodní pašerácké sítě. „Kokainová tsunami se z Antverp přelívá na celý kontinent,“ prohlásil Somers v interview vysílaném symbolicky od nejstarších doků postavených v 19. století.
Stoupající spotřeba
Evropa má podle vyjádření úřadů s kokainem velký problém: objem drog zabavených ve velkých přístavech, jakým jsou i Antverpy, raketově stoupá, a spolu s ním nevyhnutelně roste také násilí a korupce v přímořských státech, spotřeba kokainu a počty obětí.
Město sužují ozbrojené konflikty mezi jednotlivými gangy, ve kterých často přicházejí ke slovu nejen střelné zbraně, ale také granáty a bomby.
Belgická policie je podle vyjádření jejích představitelů přetížená, protože na drogové scéně operuje více zločinných organizací a s rostoucím objemem pašovaného kokainu stoupá také jejich násilnost. Antverpská celní správa letos zabavila téměř 100 tun kokainu, což je o 40 tun víc než loni a téměř dvojnásobek množství zabaveného před deseti lety na celém území Evropské unie.
Jednou z příčin velkého množství záchytů je podle odborníků na mezinárodní přepravu i koronavirová pandemie. Jakmile byl vyhlášen lockdown, v prvních měsících klesl objem kontejnerové přepravy a spolu s ním také počet celníků v jihoamerických přístavech, takže pašerácké gangy měly ke své činnosti volné ruce a do Evropy posílaly větší a větší zásilky.
Pandemie ale pouze zvýraznila trend několika předešlých let, tvrdí zástupci policie i odborné veřejnosti. Objem koky pěstované v Kolumbii navzdory smlouvě mezi tamější vládou a lidovou armádou Revolučních ozbrojených sil Kolumbie vzrůstá a kolumbijské kartely považují Evropu za cílovou lokalitu číslo jedna.
Společenské trendy dneška přejí kokainu
Podle orgánů Evropské unie je starý kontinent zároveň důležitým tranzitním bodem při pašování kokainu do Ruska a dále do zemí středního Východu a Asie. Odborníci na veřejné zdraví tvrdí, že se kokain po Evropě přesouvá nekontrolovaně a prakticky nerušeně a je ve společnosti dostupnější a také mnohem více tolerovaný, především mezi mladými, ale i v kruzích, kde byl ještě před pár lety zcela tabu.
„Odpovídá to celospolečenským trendům,“ tvrdí Tom Decorte, profesor kriminologie na univerzitě v Gentu. „Kokain je stimulant, který podporuje tvořivost, soustředění a aktivitu, a pomáhá lidem lépe se vyrovnávat s problémy okolního světa.“
Zločinecké organizace zapojené do obchodu s kokainem stále častěji perou špinavé peníze prostřednictvím nákupu realit.
João Matias, analytik Evropského monitorovacího centra pro drogy a závislost, uvádí, že v Evropské unii užívají kokain asi čtyři miliony lidí. Spotřeba jeho práškové podoby i levnější alternativy, cracku, má údajně vzrůstající tendenci, stejně jako počet hospitalizací a úmrtí souvisejících s jejich konzumací.
Problém ale není jen spotřeba. Finanční prostředky nelegálně získané pašováním a prodejem pronikají ve městech jako Antverpy velkém do místních samospráv. Bart De Wever, zdejší pravicový starosta, prohlásil, že zločinecké organizace zapojené do obchodu s kokainem stále častěji perou špinavé peníze prostřednictvím nákupu realit a používají ke krytí svých aktivit legální firmy.
„Než se nadějete, vlastní takoví lidé kus vašeho města,“ vysvětluje De Wever.
Nárůst násilí
Antverpy jsou logistickým centrem, odkud se kokain přes Nizozemsko rozváží do všech koutů Evropy. Důsledkem nelegálního obchodu je růst počtu násilných trestných činů v tranzitních zemích – letos v červnu byl například v Amsterdamu přímo na ulici zavražděn známý investigativní novinář. Město zároveň sužují ozbrojené konflikty mezi jednotlivými gangy, ve kterých často přicházejí ke slovu nejen střelné zbraně, ale také granáty a bomby. Europol a OSN ve své letošní zprávě uvádějí, že rostoucí počet případů přestřelek, bombových útoků, vražd a mučení je přímým důsledkem stále větší agresivity na drogové scéně.
Korupce je přítomná na všech úrovních dodavatelského řetězce, od dělníků a jeřábníků v docích, přes celníky až do vysokých pater státní správy.
„Čelíme vlně násilí na hraně civilizovanosti,“ prohlásil minulý měsíc na tiskové konferenci Eric Jacobs, předseda bruselské justiční policie. Antverpský starosta De Wever byl touto bezprecedentní situací donucen k tomu, že vyhlásil válku drogám. Také na celostátní úrovni dochází ke zpřísňování protidrogových opatření – to vše navzdory skutečnosti, že právě takový přístup byl ve Spojených státech v posledních padesáti letech zdrojem násilí a utrpení, nijak nepomohl snížit počty uživatelů narkotik a je obecně považován za neúčinný.
Profesor kriminologie Tom Decorte se domnívá, že tvrdší přístup policie vytlačil ze scény zločince nižšího významu, kteří byli nahrazeni vysoce organizovanými a efektivními, ale především výrazně násilnějšími gangy.
„Sami jsme přispěli ke vzniku mocných skupin, které disponují penězi a dalšími zdroji a jsou schopné uplatit, koho si vzpomenou,“ prohlašuje Decorte, který je členem belgické organizace prosazující drogovou politiku postavenou na ochraně veřejného zdraví namísto kriminalizace a přísných trestů.
Přestože objem kokainu zadrženého v antverpském přístavu rychle roste, odborníci se neshodnou na tom, zda je příčinou tohoto jevu větší efektivita sledování zásilek, nebo jestli se množství převáženého zboží tak výrazně zvyšuje. Celníci odhadují, že se jim podaří odhalit asi deset procent kokainu pašovaného do Evropy, přičemž nejdůležitějšími destinacemi jsou v tomto ohledu Antverpy a Rotterdam. Kristian Vanderwaeren, šéf belgické celní správy, uvedl, že množství kokainu zadrženého v belgickém přístavu je přibližně stejné jako objem drogy zachycený ještě před odesláním v přístavech v Jižní Americe.
„Odhalíme hodně zásilek, otázkou ale je, jestli to gangy vůbec nějak pociťují,“ řekl Vanderwaeren. „Velké množství kokainu nám proteče mezi prsty.“
S banány i v džínách
Kokain se do Evropy dostává v kontejnerech se zbožím, jako jsou například banány, pomerančový džus nebo káva. Roztokem kokainu lze také napustit džíny a zvířecí kůže, z nichž je droga následně zpětně extrahována v laboratořích. Pašeráci se někdy ukrývají v kontejnerech složených v docích celé dny a čekají na předání zásilky – tento postup si mezi celníky vysloužil přezdívku „metoda trojského koně“.
Bob Van den Berghe, člen Úřadu Spojených národů pro drogy a zločin, uvádí, že přístav v Antverpách je vhodný pro pašerácké aktivity, protože kontejnery jsou zde rychle odbavovány automatizovanými terminály, takže celníci a policisté mají jen omezené možnosti přístupu a kontroly. Na kontrolním pracovišti na výjezdu z přístavu čeká každé odpoledne ve frontě na prohlídku průběžně asi 25 kamionů. Celníci hledají na velké obrazovce rentgenu v každém kontejneru podezřelá místa či výrobky. Úředníci očekávají, že se před Vánoci objem pašovaného kokainu zvýší – tento fenomén nese dost příznačný název „bílé Vánoce“.
Roztokem kokainu lze také napustit džíny a zvířecí kůže, z nichž je droga následně zpětně extrahována v laboratořích.
Většina pašeráků v Antverpách jsou podle Manola Tersaga, náčelníka protidrogové jednotky antverpské policie, bezvýznamní příštipkáři, přičemž hlavy mezinárodních skupin se ukrývají v Turecku, Spojených arabských emirátech, Maroku a jižní Evropě. Úřady také rozkryly rozsáhlou zločineckou organizaci operující na celém území Belgie. Záchyt milionu kódovaných zpráv na platformě Sky ECC vedl k rozpuštění sítě pašeráků kokainu v Bruselu, odhalení drogových laboratoří a zatčení desítek osob.
Antverpský celník Norbert Somers připouští, že když si uvědomí velikost organizací, proti kterým denně bojuje, je snadné podlehnout pesimismu. Korupce je přítomná na všech úrovních dodavatelského řetězce, od dělníků a jeřábníků v docích, přes celníky až do vysokých pater státní správy. Všichni jsou placeni za to, že přimhouří oči. V přístavu je přímo zaměstnáno 64 000 lidí a dalších 80 000 zaměstnanců pracuje v navázaných odvětvích. „Když se podíváte, kolik lidí je v tom nějakým způsobem zapojeno, máte občas pocit, že v tom jedou úplně všichni,“ řekl Somers.
Zdroj: www.nytimes.com
