Jedním z historicky nejmladších způsobů využití technického konopí je zpracování kanabinoidů extrahovaných z rostliny v medicíně, farmacii, kosmetice a potravinářství. Ve všech těchto odvětvích v současnosti probíhá rozsáhlý výzkum a testování účinků kanabinoidů na lidský organismus.
Vzhledem k pozitivním protizánětlivým, analgetickým, protiúzkostným a protinádorovým vlastnostem u řady testovaných subjektů se zájem výzkumu zaměřil na kanabidiol (CBD). Vzhledem k tomu, že zákonná regulace řeší pouze obsah THC v rostlině, nový trh s CBD produkty regulován nebyl a začal strmě narůstat. V roce 2018 se téměř tři čtvrtiny trhu s CBD produkty nacházely v Severní Americe, kde zároveň CBD produkty tvořily 36 procent celkového trhu s konopím.
Evropský CBD trh začal v posledních letech růst také a s ním rostl i problém neexistence regulace, kvůli čemuž je trh s CBD stále v šedé zóně a nejistotě. Na rozdíl od konopných potravin získávaných tradičními metodami, jako je lisování či mletí konopného semene, byly potravinové doplňky na bázi extraktů CBD z rostliny nejprve v roce 2018 zařazeny v EU mezi takzvané potraviny nového typu a v létě letošního roku byly v předběžném rozhodnutí Evropské komise označeny jako omamné a psychotropní látky. Na jedné straně tak stojí výrazně větší a expandující trh s CBD produkty v USA a Kanadě, na straně druhé hrozící úplný zákaz trhu evropského.
Konečné rozhodnutí EU bude mít dopad na producenty i nemalé množství spotřebitelů, a protože je zatím převážně na úrovni politické a právní, snažil jsem se zjistit fakta z vědeckého výzkumu a praxe současných zpracovatelů. V rámci odborného vhledu do tématu mi poskytla rozhovor prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc. z Ústavu analýzy potravin a výživy Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. O výzvách a úskalích, se kterými se musí vypořádat obchodní společnost na rodícím se trhu s produkty na bázi kanabinoidů extrahovaných z konopí, jsem si povídal se spoluzakladatelem CannaCare s. r. o. a viceprezidentem CzecHemp Janem Martinem Paďoukem.
Jana Hajšlová: Opatrnost je vzhledem ke krátké znalosti kanabidiolu namístě
Během své velmi bohaté kariéry v oblasti chemie a analýzy potravin jste zkoumala celou řadu látek z různých zdrojů. V čem vás zaujaly kanabinoidy z konopí?
Extrakty z konopí jsou velice komplexní a obsahují sekundární metabolity, fytokanabinoidy, které se u jiných rostlin nevyskytují. Když jsme zhruba před šesti lety zahájili jejich výzkum, byla to pro nás úplná novinka, kdy jsme sledovali různé chemotypy, vliv podmínek pěstování, dokonce i dobu sklizně. A postupně jsme tuto dříve démonizovanou rostlinu poznávali jako nesmírně fascinující „biotechnologickou továrnu“. Abych řekla pravdu, nikdy v životě jsem neviděla něco tak zajímavého a málo popsaného. Podrobnější informace v literatuře byly o delta-9-THC z oblasti medicíny nebo zahrnovaly kriminální a forenzní aspekty, ale ta čistá chemie tam k dispozici moc nebyla. Postupem času jsme vytvořili databázi více než dvou set fytokanabinoidů, z nichž je zhruba dvacet známějších, jako zejména delta-9-THC a kanabidiol, ale látek s podobnou strukturou a předpokládanou bioaktivitou je tam mnohem víc. Je to extrémně bohatý koktejl bioaktivních látek, který obsahuje kromě fytokanabinoidů ještě řadu dalších, například triterpenické sloučeniny s antioxidačním efektem. Nejlépe to vystihuje citát jednoho amerického vědce, který celý tento koktejl látek v konopí, s ohledem na terapeutický efekt, přirovnává k symfonickému orchestru, v němž jsou nejen sólové housle, ale i celá řada podpůrných nástrojů, které dohromady vytvářejí impozantní celek. Zároveň se podmínky pěstování konopí výrazně promítají do metabolomu, takže se i u stejného chemotypu může spektrum obsažených kanabinoidů velice pohybovat, například mezi různými lokalitami i mezi sezónami v lokalitě jedné. To může být problém pro standardizací extraktů. Stále je co objevovat.
Dovolím si tvrdit, že konzumace konopných potravin je vzhledem k tisícům let zkušeností pro člověka nezávadná. Jak je to však s extrahovanými kanabinoidy? Jaká jsou zatím zjištěná potenciální nebezpečí těchto látek ve větší koncentraci?
U konopných potravin je zásadní, co se konzumovalo. Když se podíváme na konopná semínka a z nich lisovaný olej, obsah fytokanabinoidů je v nich minimální, a pokud tam jejich přítomnost prokážeme, tak se jedná především o rezidua způsobená nedokonalým čištěním. Je to podobné jako u makových semen, která a priori neobsahují morfin. Semena konopí se konzumovala opravdu léta, otázkou je, jak nahlížet na izoláty získané z květů. S jejich konzumací tak dlouhé zkušenosti lidstvo nemá, je třeba je důkladně zkoumat, případně uvažovat o jejich zařazení mezi potraviny nového typu, jejichž konzumace před rokem 1997 nebyla prokázána. Tento princip předběžné opatrnosti konopí nijak nediskriminuje, ale je s ohledem na koncentraci látek nutný. Ať už pozitivní či negativní efekt se projevuje do či od nějaké dávky. Vždyť i aditivní látky, takzvaná „éčka“, nebo vitaminy A a D jsou limitovány maximálním obsahem, protože mohou být při velkých dávkách závažně toxické. Teď je na tahu medicínská věda, aby efekty jednotlivých fytokanabinoidů na lidský organismus dokázala v rámci klinických studií.
Syntetické CBD může obsahovat různé meziprodukty chemické syntézy, které nikdy nebyly toxikologicky hodnoceny.
V posledních letech je velkým trendem mezi spotřebiteli kanabidiol. V čem vidíte jeho největší plus a v čem největší minus?
Protože nejsem toxikolog, mohu tedy hovořit pouze na základě vstřebaných odborných studií a příspěvků na mezinárodních vědeckých konferencích. Určitě existují odborné studie, které dokazují pozitivní efekt CBD, stejně tak jsem přesvědčena, že existuje určitá dávka, která je pro lidský organismus škodlivá. Dávka CBD, na kterou lidský organismus reaguje, je silně individuální. Varovný prst bych zdvihla u nadměrné preventivní konzumace CBD v přesvědčení, že ve větších dávkách pomůže více. Zároveň by vždy měla být kontrolována čistota izolátu, protože obsah nežádoucích reziduí jiných látek může konzumentům ublížit. U kanabidiolu je důležité si uvědomit, že za sebou máme teprve deset let světového výzkumu.
Na základě aktuálního postoje Evropské komise byl pozastaven proces registrace doplňků stravy obsahujících extrakt CBD jako potravin nového typu a reálně je na stole možnost posouzení extraktu CBD jako omamné a psychotropní látky, protože právě takto extrakty a tinktury z konopí kategorizuje Jednotná úmluva OSN z roku 1961. Je pro status CBD jako omamné a psychotropní látky nějaký faktický důvod?
Když se v původní Jednotné úmluvě OSN zmiňuje extrakt, jedná se o extrakt z rostliny s vysokým podílem THC, protože v té době nebyly vyšlechtěny odrůdy technického konopí. Že se Evropská komise kanabidiolem tak důsledně zabývá a vyžaduje si odborná stanoviska expertů, je spíše důkazem toho, že CBD jí za to stojí a nechce ho předem a priori odsoudit. Zároveň cítím určitou předpojatost vůči CBD právě proto, že je izolováno z konopí. Konopná legislativa se ladí už více než padesát let a současný tlak na její změnu je jasně patrný. Expertní týmy mají dnes široké spektrum hlasů, v panelech zaznívají i příspěvky provozovatelů kamenných obchodů s CBD z Rakouska či Švýcarska, stejně jako policejního inspektora z Belgie, který podobné obchody kontroluje. Při změnách konopné legislativy obecně schází dostatek odborných podkladů, třeba retrospektivních studií.
Registrace potravin nového typu obsahujících syntetické CBD zastavena nebyla. Vidíte v synteticky produkovaném a z rostliny extrahovaném CBD nějaký podstatný rozdíl?
Při extrakci CBD rostlinného původu, byť z technického konopí, vždy dojde k momentu, kdy producent separuje čisté THC. V České republice samozřejmě potřebuje oprávnění k zacházení s omamnými a psychotropními látkami, ale uznejte sám, že je to lákavé ke zneužití. Setkala jsem se už s podobným přístupem u zpracování makoviny. Syntetické CBD mi přijde rizikovější stran obsahu různých meziproduktů chemické syntézy, kdy může obsahovat látky, které na rozdíl od delta-9-THC nikdy nebyly toxikologicky hodnoceny.
Takzvané CBD shopy nabízejí jak sušinu, tak třeba kapky či sladkosti pod souhrnným pojmem CBD, vše s podlimitním obsahem THC, ale jinak často bez dalších informací o obsažených látkách. Jak moc je důležitá regulace a standardizace v oblasti doplňků stravy? Jaké škodliviny mohou obsahovat tyto produkty z konopí?
Pro kontrolní orgány je velice komplikované se v problematice orientovat. Zároveň si je třeba uvědomit, že v rámci stávající legislativy EU není u produktů určených ke konzumaci žádný limitní obsah THC, neměly by jej obsahovat vůbec, což při současných analytických metodách nesplňuje prakticky žádný výrobek na bázi extraktu z konopí. Výrobci deklarují obsah CBD, který většinou odpovídá, ale obsah THC neuvádějí. U konopí dováženého ze zemí s nižšími standardy sušení, sušeného například nad ohněm, se zas setkáváme se zvýšeným obsahem polycyklických aromatických uhlovodíků. Někdy obsahují i environmentální kontaminanty, jako třeba prach. V USA se k tomu ještě přidávají pesticidy. Producenti by měli alespoň investovat do rozborů, protože svým případným selháním vrhají špatné světlo na celé odvětví.
Jan Martin Paďouk: Většina na trhu dostupných CBD produktů je plná zdraví škodlivých látek
V letošním roce vaše společnost vstoupila na trh se svými produkty na bázi kanabidiolu (CBD) a kanabigerolu (CBG). Jak dlouhá byla tvoje konopná cesta před tím?
Prvotní zkušenost přišla, když mi v roce 2003 bylo diagnostikováno onemocnění, proti kterému do dnešního dne konvenční lékařství nezná účinný lék. Ten jsem ovšem sám záhy našel v konopí. Přibližně v roce 2010 jsem se začal věnovat výzkumu v oblasti pěstování konopí v řízených podmínkách pro lékařské účely a následně jsem ve spojení s dalšími odborníky zkoumal jeho zpracování do různých lékových forem. Od roku 2015 společně aktivně vedeme program výzkumně aplikační léčby konopnými preparáty (HARP), do něhož přijímáme pacienty s převážně onkologickými a neurologickými onemocněními. Moje osobní zkušenost s léčbou se tak díky skvělému týmu, který mám kolem sebe, přenáší na další vážně nemocné pacienty, pro něž je často konopí poslední nadějí na úspěšnou léčbu.
Jaké zákonné předpoklady stran povolení a certifikace je třeba v České republice pro výrobu těchto produktů splňovat?
Prvotním zákonným předpokladem je povolení k nakládání s omamnými a psychotropními látkami, které vydává Ministerstvo zdravotnictví. Všechny další certifikace jsou pak už jen jakousi dobrovolnou nadstavbou, jejímž prostřednictvím jednotlivé společnosti deklarují kvalitu svých produktů. Takovou certifikací může být například BIO certifikace pro zemědělce, kteří konopí pěstují. Nebo například certifikát správné výrobní praxe (GMP) pro společnosti zabývající se výrobou koncových produktů.
Dlouhodobá stigmatizace konopí a místy až kontraproduktivní aktivismus některých rekreačních uživatelů celé věci také příliš nepřidává.
Zaměřujete se pouze na doplňky stravy nebo máte i jiné směry výzkumu a vývoje produktů?
Na začátku jsme založili neziskovou organizaci, jejímž cílem bylo pouze pomáhat nemocným lidem, kteří neměli to štěstí jako já, že se ke konopí jako k účinnému terapeutiku dostali v podstatě náhodou. Výroba doplňků stravy pak přišla jako logická možnost toho, jak výzkum léčivého potenciálu konopí dále financovat, nebylo to tedy nikdy primárním cílem. V CannaCare se od samotného začátku věnujeme především vývoji léků, příští rok budeme uvádět na trh první zdravotnické prostředky a po úspěšné realizaci všech nutných klinických testů v budoucnu i plnohodnotná léčiva.
Myslíte, že v odvětví vašeho podnikání jsou naplněny hodnoty volného a jednotného trhu EU, právní jistoty a předvídatelnosti regulace?
Jednoduše řečeno zcela určitě nikoli. Jednotlivé státy EU mají vlastní formy výkladu Jednotné úmluvy OSN a vzniká tak situace, kdy parametry, které by pro garanci zdravotní nezávadnosti konopných produktů měly být přísně regulovány, jsou opomíjeny, a naopak z témat, která jsou spíše společenského rázu, se dělají legislativní závěry. Regulace kanabidiolu (CBD) v režimu nových potravin nám dala jistou naději, že svítá na lepší časy, ale i ta je nyní Evropskou komisí blokována. Navíc se věnuje jen regulaci přípravků s kanabidiolem (CBD), a ne výrobě konopných preparátů jako takových. Dlouhodobá stigmatizace konopí, které je širokou veřejností v posledních desetiletích vnímáno především jako droga, a místy až kontraproduktivní aktivismus některých rekreačních uživatelů celé věci také příliš nepřidává. K tématu regulace by se měli vyjadřovat v první řadě nezávislí odborníci, a ne politici podléhající tlaku veřejnosti či různých zájmových skupin.
Je z vaší strany a ze strany správních orgánů vidět snaha o komunikaci?
Velká většina správních orgánů se této problematiky z celé řady pochopitelných důvodů bojí. Legislativní rámec regulace konopného průmyslu je zastaralý a neodráží současné potřeby ani výzkumníků, ani komerčních společností. Přesto jsou na celé řadě úřadů zářné výjimky v podobě jednotlivců, kteří se skutečně snaží do problematiky proniknout a být svou prací ku prospěchu věci. V nedávné době jsem například narazil na zaměstnankyni Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, jejíž znalosti z našeho oboru mi vyrazily dech. Díky takovým lidem je například regulace výroby veterinárních přípravků s obsahem kanabinoidů v ČR mnohem dál než kontrolní mechanismy výroby všech doplňků stravy určených pro uživatele z řad lidí.
Dožene evropský trh s CBD v objemu ten severoamerický? A jaké jsou podle vás nutné kroky vedoucí k související potřebné akceleraci?
Akcelerace v rozvoji trhu s konopnými preparáty, jakou můžeme v poslední době pozorovat například právě v Severní Americe, je do značné míry dána vývojem tamní legislativy, která je ke konopí na úrovni jednotlivých států čím dál tím vstřícnější. Bez zásadních legislativních změn k ní v Evropě nemůže dojít. Bez příslušné regulace však budou tyto změny, pakliže k nim dojde, kontraproduktivní. Nicméně dílčí skutečnosti, mezi které patří například stanovisko Světové zdravotnické organizace (WHO) k celé problematice, naznačují, že i na starém kontinentu by mohlo vbrzku dojít k pozitivnímu vývoji.
KONTAKT
Ondřej Krásný: manazer@czechemp.cz
Český konopný klastr, z. s.
Rousínov 47
473 01 Svor
