Dostupné květové stimulátory či „boostery“ můžeme rozdělit do tří pomyslných skupin. Přípravky s obsahem základních živin dusíku, fosforu a draslíku, aditiva obsahující huminové kyseliny a do třetice aditiva obsahující enzymy a patentované směsi různých výrobců hnojiv.
Aditiva s obsahem N-P-K jsou založená na skutečnosti, že rostliny v květu potřebují větší přísun fosforu a draslíku, a proto zpravidla mají minimální nebo nulový obsah dusíku (N) a vysoký obsah fosforu (P) a draslíku (K).
Huminové kyseliny vznikají v půdě procesem humifikace, což je přeměna odumřelých organických látek pomocí specializovaných mikroorganismů. Huminové kyseliny působí příznivě na propustnost buněčných membrán, zlepšují vstřebávání některých živin a mají vliv na chemické i fyzikální vlastnosti půdy.
Zvýšení množství dusíku, fosforu i draslíku v zálivce o 15 procent vedlo k výraznému nárůstu koncentrace CBG v květech – o 71 procent.
Brandové posilovače květu od různých výrobců jsou povětšinou zčásti směsí minerálních živin, enzymů, vitamínů, huminových kyselin, oligosacharidů a dalších látek. Výrobci nemají povinnost zveřejnit úplnou recepturu a někdy je složité poznat, co přesně daná směs obsahuje. Faktem je, že některé z těchto přípravků se těší u mnohých pěstitelů velké oblibě, a ti jsou ochotni za ně zaplatit nemalé částky.
Velký výzkum
V roce 2019 skupina vědců provedla na komerční farmě v Izraeli výzkum zaměřený na účinky několika často používaných květových stimulátorů. Kontrolní vzorek byl porovnáván se třemi skupinami rostlin ošetřených odlišnými aditivy. Pro zjednodušení je nazývejme režim NPK+, režim P+ a režim H+. V prvním případě byly hodnoty N-P-K živného roztoku navýšeny o 15 procent, v druhém případě byl v květové fázi půdní substrát obohacen o 20 procent fosforu a v třetím vzorku byl substrát pravidelně ošetřován roztokem huminových kyselin.
Více kanabinoidů? Jak kterých, jak kde
Zvýšení množství dusíku, fosforu i draslíku v zálivce o 15 procent oproti kontrolnímu vzorku zásadně neovlivnilo hodnoty THC ani CBD v květech rostlin. V okvětních lístcích byl naměřen dokonce 19% pokles THC a přibližně stejný úbytek CBD. Došlo k výraznému nárůstu koncentrace kanabigerolu (CBG) v květech o 71 procent. Kyselá forma CBG slouží jako prekurzor pro biosyntézu THC, CBD, CBC a dalších kanabinoidů. Poklesly přitom hodnoty kanabinolu (CBN), který vzniká oxidací kanabinoidů, a to o 36 procent. CBN je pro většinu pěstitelů nežádoucí.
U rostlin pravidelně ošetřovaných roztokem huminových kyselin byl výsledkem sjednocený kanabinoidní profil v celé rostlině.
Obdobně jako režim NPK+ se režim P+ neprojevil na hodnotách obsahu THC a CBD v květech, ale pouze v okvětních lístcích, kde došlo k 16% poklesu těchto kanabinoidů. Překvapivě nedošlo ke změnám v koncentracích CBG a CBN jako u režimu NPK+.
Nečekané změny byly zpozorovány u rostlin pravidelně ošetřovaných roztokem huminových kyselin. Hodnoty kanabinoidů poklesly pouze v horních patrech rostlin, ale ne ve spodních částech. Výsledkem byl sjednocený kanabinoidní profil napříč celými rostlinami. Množství CBN nebylo huminovými kyselinami ovlivněno.
Lépe živené rostliny?
Přidáním hnojiv s obsahem N-P-K dojde pochopitelně ke zvýšení množství těchto prvků v buňkách rostliny. Vzhledem k různým způsobům metabolizace těchto minerálů se tyto změny projeví v odlišných částech rostliny. Koncentrace dusíku a draslíku vzrostla ve všech částech rostliny včetně květů. K nárůstu množství fosforu v květech nedošlo u režimu NPK+ ani P+, což je ale v souladu s jeho odlišnou metabolizací v rostlině.
Nicméně při aplikaci huminových kyselin byly naměřeny minimálně zvýšené hodnoty minerálů kromě manganu, u kterého došlo zhruba ke 20% nárůstu. Přibližně o polovinu se zvýšilo množství fosforu a vápníku v okvětních listech. Přibližně stejný nárůst nastal u výše zmíněných minerálů v režimu P+.
Větší kytky
Mohutnost rostlin pozitivně ovlivnily všechny tři režimy, ale výrazněji byly změny patrné na listech. Režimy H+ a P+ dokonce snížily biomasu okvětních lístků o 13 a 10 procent. Pouze režim NPK+ vyvolal 41% nárust biomasy v podobě nových výhonků a květů. Režim P+ měl zásadní vliv na výšku rostlin – rostliny v režimu P+ dosahovaly průměrně pouhých 48 centimetrů. Naproti tomu u NPK+ a H+ včetně kontrolního vzorku byla průměrná výška rostlin 60 centimetrů. Režim P+ také zkrátil délku květů průměrně o 0,3 centimetru a internody mezi květy o 1,3 centimetru.
Vyplatí se do nich investovat?
Pravda je, jak už tomu bývá, někde uprostřed. Na jedné straně mohou být květové stimulátory užitečným nástrojem k optimalizaci některých aspektů pěstebního procesu, na druhé straně nelze tvrdit, že jsou zaručenou cestou k úspěchu pro každého pěstitele za všech podmínek. Více než uspokojivých výsledků dosáhneme se základními a lety ověřenými zahradnickými postupy.
