Aktuální článek
Hledání svobody v zemi strachu

Hledání svobody v zemi strachu

  • V nové knize Carla Harta na sebe první šokující výrok nenechá čekat příliš dlouho. Autor hned v úvodu přiznává: „Už pět let rekreačně užívám heroin.“

V nové knize Carla Harta Drug Use for Grown-Ups: Chasing Liberty in the Land of Fear (Užívání drog pro dospělé: Hledání svobody v zemi strachu, česky zatím nevyšlo) na sebe první šokující výrok nenechá čekat příliš dlouho. Autor hned v úvodu přiznává: „Už pět let rekreačně užívám heroin.“

Popravdě ani nevím, co si o tak upřímném a troufalém přiznání mám vlastně myslet. Vše, co jsem se dosud o heroinu dozvěděl, mi totiž k Hartově osobnosti vůbec nepasuje – vždyť jde o uznávaného profesora psychologie z Kolumbijské univerzity, zkušeného odborníka na neurologii a svědomitého otce.

Před spaním si trochu heroinu zakouří prý proto, aby se uklidnil.

Tohoto paradoxu si je Hart samozřejmě moc dobře vědom. Čtenáře chce šokovat zcela záměrně. K tak radikálnímu přiznání se odhodlal, protože je přesvědčen, že kdyby „dospěláci“, jako je on, o drogách začali mluvit otevřeně a upřímně, tak by se společnost konečně mohla zbavit biče, který si sama na sebe upletla. Dle Harta jsou naše současné protidrogové zákony neefektivní a příliš přísné – ve výsledku nespravedlivě trestají a poškozují především ty, kteří to s drogami nezvládli.

Změna pohledu na drogy

Hart však tak radikální postoj k drogové politice nezastává odjakživa. Vyrůstal v nelehkých podmínkách v Miami, kde se stejně jako většina společnosti nechal propagandou přesvědčit, že kouření cracku je v podstatě sebevražda – drogy byly v diskurzu tehdejší osvěty přirovnávané k ruské ruletě. V roce 1986 pak „nevěřícně“ poslouchal, jak se jeho hrdina a vzor, James Baldwin, veřejně zasazoval o legalizaci těchto látek. Baldwin se již tehdy obával, že by se právě přijatý protidrogový zákon známý jako „Anti-Drug Abuse Act“ mohl snadno stát zbraní proti chudším vrstvám a Afroameričanům.

„Účinky drog jsou povětšinou pozitivní. Nezáleží přitom, jestli se jedná o konopí, kokain, heroin, metamfetamin či psilocybin.“

Dnes již víme, že Baldwinovy obavy byly zcela oprávněné. V důsledku protidrogových zákonů se americké věznice začaly brzy plnit nepoměrným množstvím Afroameričanů. Hart tvrdí, že válka proti drogám byla ve skutečnosti úspěšná – ne snad proto, že by se díky ní ve Spojených státech podařilo omezit užívání drog, ale proto, že pod zástěrkou „ušlechtilého“ cíle byl umožněn výrazný ekonomický rozkvět věznic i policie. Ve své předchozí knize High Price (Vysoká cena, česky nevyšlo) dokládá, jak se vyvíjelo jeho porozumění problematice drog i jejich uživatelů a jak se postupně zbavoval černobílého názoru, že drogy jsou čiré zlo a lidi i jejich okolí dokážou jen ničit.

Drogy jako pozitivum

Ve své poslední knize však postoupil ještě o krok dále. Na drogy má tak komplexní pohled i díky tomu, že látky, jako je crack či metamfetamin, již léta studuje z hlediska chemických procesů v mozku.

Ve svém výzkumu došel k následujícím závěrům: „Zjistil jsem, že účinky drog, o kterých mluvím v této knize, jsou povětšinou pozitivní. Nezáleží přitom, jestli se jedná o konopí, kokain, heroin, metamfetamin či psilocybin.“ Hart tvrdí, že drogy posilují a rozvíjí empatii, altruismus, vděčnost a mohou našemu životu dodat hlubší smysl. Před spaním si trochu heroinu zakouří prý proto, aby se uklidnil – heroin ho „alespoň na chvíli zbaví napětí a pocitu, že musí být neustále ostražitý a připraven k boji.“

Válka proti drogám byla ve skutečnosti úspěšná – pod zástěrkou „ušlechtilého“ cíle byl umožněn výrazný ekonomický prospěch pro věznice i policii.

S Hartem jsem se osobně setkal jen jedinkrát, v roce 2016, když jsem s ním dělal rozhovor kvůli článku o Adderallu. Řekl mi, že kdybychom byli opravdu zodpovědní, tak bychom dost možná raději místo kofeinu s mírou užívali Adderall – tento stimulant je totiž dle jeho slov „mnohem lehčí droga“. Tehdy mi jeho upřímnost vyrazila dech. Nyní už ale chápu, o co mu v jeho odvážných výrocích jde – drogy se snaží zbavit předsudků a polopravd a chce prosadit základní lidské právo na „hledání štěstí“, které brání už americká Deklarace nezávislosti z roku 1776.

Ideologie závislosti

Hartův argument, že je na čase, abychom od základu přehodnotili náš přístup k nelegálním drogám, je sice opodstatněný a aktuální, ale zároveň v něm opomíjí problém závislosti. Hart prohlašuje, že ve své poslední publikaci téma závislosti obchází „zcela záměrně“. Autor dokonce uvádí, že drtivá většina (odhadem 70 procent) uživatelů drog si na nich nikdy závislosti nevytvoří. Na současnou „opioidní krizi“ pohlíží jako na záměrně přefouknutou ideologickou bublinu, kterou regulátoři drog používají jako strašáka. „Spousta zpráv o opioidech je založena na naprostých kravinách,“ prohlašuje Hart a zdůrazňuje, že ve většině případů předávkování hraje významnou roli i alkohol či jiná sedativa.

Ve své poslední knize dále reflektuje frustraci ohledně toho, jak jsou opioidy zobrazované v novinách a médiích. Nezamlouvá se mu ani postoj mnoha příznivců psychedelik, kteří své oblíbené „přírodní léky“ často považují za „lepší drogy“, ale přitom pokrytecky opomíjejí problematiku syntetických látek, které prokazatelně již tak nebezpečné nejsou, jako je třeba PCP.

Ve většině případů předávkování hraje významnou roli i alkohol či jiná sedativa.

Ve své knize se nebojí otevřeně mluvit ani o pochybných krocích ze strany vedení školy, do které chodí jeho syn, a své kolegy z řad vědců v tomto ohledu kritizuje jmenovitě. Otevřeně se pouští i do dr. Leany Wenové, někdejší baltimorské komisařky pro veřejné zdraví, která údajně i přes Hartovo naléhání odmítla zavést veřejné rozbory drog, které by ve městě mohly pomoci snížit počet případů předávkování. „Občané Baltimoru mají to štěstí, že Wenová úřad opustila a rozhodla se nastoupit na pozici prezidentky plánovaného rodičovství. O necelý rok později pak byla propuštěna,“ poukázal Hart na přístup místní úřednice a političky. „Zas tak překvapivá zpráva to pro mě bohužel nebyla,“ dodal. V takových chvíli Hartova kniha možná působí až přespříliš osobně, ale když se zamyslíme nad podstatou války proti drogám, tak bychom jeho rozhořčení měli sdílet všichni.

Zdroj: When Getting High Is a Hobby, Not a Habit

 

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!