Chemici pracující pro největší dodavatele legálního konopí hledají poklad, jakému není rovno: spolehlivé konopí s předvídatelnými účinky.
Prodejna firmy INSA, která se specializuje na pěstování a prodej konopí, je čistá, průmyslově vypadající místnost v prvním patře čtyřpatrové cihlové budovy ve městě Easthampton na západě státu Massachusetts. Když jsem ji ještě před propuknutím koronavirové krize naposledy navštívil, byl osmičlenný tým za skleněným pultem k nerozeznání od obsluhy ve vaší oblíbené kavárně: všichni mladí, usměvaví, ochotní. Hrdě nosili černá firemní trička s mottem INSA – „Uncommon Cannabis“ (tj. „Neobyčejné konopí“).
Ve frontě spolu se mnou stál starší manželský pár, přibližně čtyřicetiletá žena v kalhotovém kostýmu nešťastná z toho, že tam s takovou stráví celou polední pauzu, holohlavý muž v tvídovém saku a dvě dámy s trvalou, které polemizovaly o přednostech odrůdy Green Crack. Všichni jsme stáli v diskrétní vzdálenosti, stejně jako v bance, a trpělivě čekali, až na nás přijde řada.
Konopné klenoty
Když přišla na mě, ujal se mě prodavač jménem Ben a začal mě seznamovat s obsahem vitrín. Připadal jsem si jako v klenotnictví – výlohy byly plné vosků, výtažků, tinktur, potravin i kuřiva.
Ben mě upozornil, že naprostá většina výrobků pochází z laboratoře a kuchyně za jeho zády, kde se zpracovávají rostliny vypěstované ve třech poschodích nad námi. Jako správný prodavač věděl i to, proč se mnou zvolená odrůda jmenuje Peyote Critical („Z názvu se dá poznat její původ – vznikla křížením Peyote Purple a Critical Kush“), zatím ji ale sám nevyzkoušel, takže mi bohužel nemohl poreferovat o tom, jak na něj účinkuje.
Za rohem mi Ben ukázal skleněnou vitrínu s vaporizéry a inhalátory všech tvarů a velikostí a z police vyndal jednorázový vaporizér naplněný Jackem Hererem, o jehož účincích měl lepší povědomí než o Peyote Critical. „Hlavní terpen je limonen, to znamená dobrou náladu a spousty energie,“ konstatoval budtender neboli specializovaný prodejce konopí. Vzorek ale obsahoval i další terpeny: „Máme tady pinen, konkrétně 2,83 procenta, ten je dobrý na paměť a pozornost. Myrcen pomáhá vstřebávání THC v mozku a má také uvolňující účinky.“
Jen těžko si lze představit, že si miliony lidí budou kupovat výrobek, jehož účinky nelze spolehlivě předvídat.
Jak již dobře víme, terpeny jsou látky, které propůjčují různým odrůdám konopí jejich typickou vůni a chuť a jsou částečně zodpovědné také za jejich odlišné účinky. Každá odrůda má vlastní terpenový profil, čímž se vysvětluje jedna ze záhad obestírajících konopí – ačkoli všechny odrůdy obsahují stejnou psychoaktivní molekulu, tedy THC, může jedna vyvolávat nekontrolovatelné záchvaty smíchu, jiná paranoiu a další třeba pocit, že alespoň na okamžik držíte klíč ke všem tajemstvím vesmíru.
Jmenovitě INSA je přitom natolik přesvědčená, že má dokonale zmapované účinky svých odrůd, že svým zákazníkům dokonce poskytuje záruku i v případě, že dosažený účinek neodpovídal popisu v katalogu!
Název společnosti INSA založené v roce 2013 je akronymem slov indika a sativa. Ještě než pěstitelé a prodejci objevili terpeny, byla indika synonymem pro tlumivé účinky, zatímco sativa znamenala euforii. Vědci ale zjistili, že oba druhy konopí se sice liší svým vzhledem – indiky jsou nižší, připomínají spíše keř a rychleji dospívají, sativy jsou naopak vyšší a dozrávají pomaleji – nicméně v chemických profilech mezi nimi není žádný konzistentní rozdíl. „Snažíme se zákazníky alespoň trochu vzdělávat,“ podotýká ředitel INSA Peter Gallagher.
Sliby chyby?
Není to zdaleka jediná firma, která se snaží změnit způsob, jakým je konopí propagováno. Konopní producenti s oblibou tvrdí, že dokážou produkovat konopí na zakázku s konkrétními požadovanými účinky. Jejich sliby přitom znějí hodně specificky, například kalifornská společnost MedMen nabízí svým klientům „explozivní orgasmus“, a svá tvrzení podporují vědecky znějícími pojmy jako „terpenový profil“ a „rozbor kanabinoidů“.
Člověk, který kouří po dlouhém a náročném dni v práci, může reagovat úplně jinak než ten, kdo stejné konopí užije na večírku s přáteli nebo před hodinou jógy.
Některé výzkumy, na něž se tito prodejci odvolávají, byly publikovány ve specializovaných periodikách a splňují kritéria odbornosti, řada z nich byla ale na druhé straně prováděna soukromými společnosti, o jejichž kredibilitě a nezávislosti je často možno pochybovat. Jakmile ředitel MedMen zjistil, že se s ním chci bavit mimo jiné o vědeckých důkazech podporujících jejich tvrzení, rázem zrušil dříve přislíbené interview. (Tento kdysi největší maloobchodní prodejce konopí v USA posléze ztratil 95 procent své hodnoty, loni byl investory žalována za zpronevěru kapitálu a letos v červnu byli z vedení odstraněni jeho dva zakladatelé – pozn. red.)
Bod zlomu
Konopný byznys dospěl do bodu zlomu. Konopí se pomalu stává běžným produktem a zákazníci od něj očekávají podobnou konzistentnost jako od brambůrků nebo mýdla. Čísla mluví jasně: navzdory prohibici, která stále platí v sedmnácti amerických státech a většině zbytku světa, je konopí obchodním artiklem s obratem ve stovkách miliard. Stále je třeba vyřešit zásadní problém: jen těžko si lze představit, že si miliony lidí budou kupovat výrobek, jehož účinky nelze spolehlivě předvídat.
Firmy jako MedMen nebo INSA možná věří, že tento oříšek rozlouskly, je ale otázka, jestli je něco takového vůbec možné.
Objev synergie
Konopí je lidstvem využíváno po tisíce let, až v roce 1964 ale tým izraelského vědce Raphaela Mechoulama přišel s průlomovým objevem THC jako látky zodpovědné za psychoaktivní účinky. Konopná prohibice byla v té době už 25 let smutnou realitou a výzkum byl omezován řadou byrokratických překážek. Mechoulam se ale nevzdal a podařilo se mu nejen izolovat další kanabinoid, kanabigerol (CBG), ale i popsat strukturu kanabidiolu (CBD).
Později se ukázalo, že všechny tyto látky ovlivňují reakci lidského těla na konopí. V roce 1998 přišel Mechoulam s pojmem „synergický efekt“ (entourage effect), aby popsal komplikovaný vztah mezi kanabinoidy, terpeny, flavonoidy a dalšími aktivními látkami zodpovědnými za účinky konopí.
Na druhé straně oceánu se americký neurolog Ethan Russo zaměřil na terpeny jako možnou příčinu toho, proč se od sebe různé odrůdy v účinku liší. Nedávno jsem měl tu čest se s doktorem Russoem osobně setkat a zeptat se ho, jak to dokázal, že už dvacet let provádí konvenční výzkum na ne úplně konvenční rostlině.
Russoův výzkum terpenů
Russoa k léčivým rostlinám přivedla kniha Euella Gibbonse Stalking the Healthful Herbs (Výprava za léčivými bylinami) již na střední škole. Tehdy ovšem neměl o léčebných účincích konopí ani ponětí. To se změnilo ve chvíli, kdy už byl lékařem a pacienti se mu začali svěřovat se svými konopnými experimenty a pozitivními zkušenostmi při léčbě některých chronických onemocnění, například migrén. Russo se začal léčivými bylinami zabývat na odborné úrovni a nakonec napsal učebnici, ve které je i kapitola o konopí.
Drobné odlišnosti v nervové soustavě každého člověka mohou mít zásadní vliv na to, jakým způsobem a jak intenzivně jednotlivé chemické látky působí v mozku.
Když knihu v roce 1996 psal, seznámil se s aromaterapií pomocí esenciálních olejů a všiml si, že stejné látky, které propůjčují olejům jejich specifické aroma, jsou obsaženy také v konopí. Tuto skutečnost si dal do souvislosti se rčením „řiď se nosem“, podle něhož vám budou účinky určité odrůdy vyhovovat, pokud vám daná odrůda voní.
Russo nabyl dojmu, že terpeny mohou vysvětlit odvěkou záhadu, proč je škála účinků THC tak široká. Následně získal povolení Úřadu pro potraviny a léčiva (FDA) ke klinickému testování konopí jako léku proti migréně, avšak Národní institut pro zneužívání drog (NIDA), který musí schválit každý výzkum zahrnující nelegální látky, jeho žádost zamítl.
Sám sobě pokusným králíkem
Odpor úřadů v Russoovi probudil „rebela“, který se rozhodl pokračovat ve studiu role terpenů v synergickém efektu konopí na vlastní pěst. Legálně, za použití metody, která byla kdysi páteří veškerého lékařského výzkumu, ač dnes je považována za poněkud zastaralou – experimentováním sám na sobě.
Objednal si terpeny od výrobců chemikálií a společně s několika přáteli zahájil slepé testování. Malá množství terpenů z neoznačených lahviček užívali speciálním vaporizérem, který minimalizuje aroma, a zaznamenávali jejich účinky. V roce 2004 si pak v Nizozemsku opatřil čisté THC, začal ho míchat s různými kombinacemi terpenů a pozoroval jejich účinky na skupině dobrovolníků.
Russoův výzkum se neobešel bez problémů. Vůně nebyla vaporizérem zcela eliminována a nejméně jeden účastník byl natolik ovlivněn každodenní konzumací konopí, že nebyl schopen rozlišit účinky jednotlivých kombinací THC a terpenů. Některé souvislosti se nicméně objevovaly konzistentně a opakovaně. Samotné THC mělo podle jeho zjištění tlumivé účinky, zkreslovalo smyslové vjemy a celkově bylo „obtížné pod jeho vlivem normálně fungovat“.
Během jednoho sezení sám Russo inhaloval čisté THC. „Byla na mně řada s přípravou večeře a já si říkal, že to prostě nezvládnu. Jak se to dělá? Kde je nůž? Co tam mám přidat teď? Všechno bylo neuvěřitelně složité.“
Když ale přidal pinen, terpen propůjčující typickou vůni borovicím, situace se úplně změnila: „Všechno bylo rázem jasné. Měl jsem úplně čistou hlavu a zmizely i problémy s pamětí,“ vzpomíná Russo.
Oproti tomu limonen, zodpovědný za aroma citrusů, eliminoval tlumivé účinky THC a uživatelům dával „elektrizující, energický pocit a radost ze života“. Jiné terpeny naopak výkyvy nálad zhoršovaly, například myrcen, jenž se běžně vyskytuje například ve chmelu. „Po něm jsem nedokázal dělat nic. Nedokázal jsem myslet, nemohl jsem se hýbat.“
Krocení THC
V roce 2010 představil Russo závěry svého výzkumu na vědecké konferenci v přednášce nazvané „Krocení THC“ (Taming THC), v níž sumarizoval výsledky více než 400 studií podporujících teorii o vlivu terpenů na účinky konopí. Autorův „kutilský“ přístup nebyl specificky zmíněn, pozorný posluchač ale mohl mezi řádky najít odkazy na osobní zkušenosti s konkrétními účinky různých kombinací na paměť, rozumové schopnosti a náladu – například že odrůdy s vysokým obsahem myrcenu vás přilepí ke gauči anebo že pinen mírní negativní účinky THC.
Tato zjištění sice měla oporu v odborné literatuře, ale důkazy pro ně Russo nacházel hlavně při svých pokusech v Amsterdamu. Text přednášky byl v následujícím roce zveřejněn v prestižním magazínu British Journal of Pharmacology.
Musíme se smířit s tím, že užívání konopí bude vždy tak trochu cesta do neznáma.
Russo se ale konopnými terpeny zdaleka nezabýval sám a „Krocení THC“ nebylo prvním článkem zaměřeným na jejich roli v psychoaktivních účincích konopí. Nejednalo se ani tak o závěrečnou zprávu jako spíše o výchozí bod pro další výzkum. Stručně a jasně podané korelace mezi obsahem terpenů a účinky konopí byly publikovány v ten pravý moment – v roce 2011 uzákonilo patnáct amerických států užívání léčebného konopí a Colorado a Washington byly jen krůček od legalizace rekreačního užívání.
Zrodilo se tak zcela nové průmyslové odvětví a Russoův výzkum se stal studnicí moudrosti. Pokud by se jeho domněnky potvrdily, mohli by se výrobci pokusit o něco, co bylo do té doby nemožné – představit konopí Američanům, kteří s ním doposud neměli žádné zkušenosti, a zároveň přilákat zpátky ty uživatele, kteří z něho už takříkajíc vyrostli. K nalákání těchto cílových skupin však nestačí, že je konopí legální. Je zároveň potřeba, aby byly účinky stejně předvídatelné jako aperitiv před večeří.
„Krocení THC“ poskytlo ambiciózní podklady každému, kdo by chtěl jeho závěry důkladně prověřit pomocí metod běžných při vývoji nových farmaceutických léčiv, ať už jde o farmakologický screening, testy na zvířatech k potvrzení fungování THC, molekulární studie ke zjištění vzájemného vztahu kanabinoidů a terpenů, studium mozkové aktivity nebo klinické testování na lidech. O téměř deset let později se v této oblasti bohužel mnoho nezměnilo.
Komerční výzkum
V poslední době zahájilo několik kanadských a amerických firem podrobný výzkum synergického efektu. Ten ale zatím bohužel nesplňuje všechny náležitostí nutné pro farmakologické studie.
V loňském roce jsem se v Denveru setkal s Jonem Cooperem, zakladatelem společnosti Ebbu. Cooper si s myšlenkou na založení konopného start-upu pohrával už od chvíle, kdy byla rostlina v Coloradu legalizována, odrazovala ho ale vlastní negativní zkušenost. „Měl jsem na konopí spousty skvělých zážitků a chtěl jsem, aby to takové bylo pokaždé,“ vysvětlil mi. „Jenže byly i chvíle a stavy, které bych už nikdy nechtěl zažít.“ Cooper nechtěl jít s kůží na trh, dokud nebude o svém výrobku naprosto přesvědčený. Co kdyby se mu ale podařilo zachovat v konopí jen to skvělé?
Rok poté, co v roce 2013 založil Ebbu, se Cooper spojil s Brianem Reidem, vedoucím laboratoře na fakultě farmakologie Coloradské univerzity, a nabídl mu spolupráci. Reid se specializuje na testování, o kterém se ve své práci zmínil už Ethan Russo – využívá prediktivní algoritmy a dokáže velmi rychle určit, jaké látky by mohly reagovat s buněčnými cíli.
Testování synergie na lidech
Právníci univerzity tuto spolupráci v obavách ze ztráty státních dotací utnuli hned v zárodku, Reid se ale nakonec rozhodl změnit působiště a v roce 2016 se stal hlavním vědeckým pracovníkem Ebbu. Hned poté začal sbírat data a zahájil testování nejpravděpodobnějších hnacích mechanismů synergického efektu přímo na lidech. To se může zdát problematické, Reid ale zdůrazňuje, že na předávkování konopím nikdy nikdo nezemřel.
Zákony v Coloradu zapovídají konopným firmám nabízet vzorky zdarma, takže Ebbu prodávalo své výrobky za jeden dolar každému, kdo souhlasil s vyplněním online dotazníku. Odpovědi byly následně propojeny s chemickými profily extraktů a Reid tak získal představu o tom, jaké kombinace látek vyvolávají konkrétní účinky. V červnu 2016 firma oznámila, že identifikovala osm terpenů a tři kanabinoidy, které dokáží regulovat vliv THC předvídatelným způsobem. Byl to významný milník na cestě ke konopí s přesně danými účinky.
Perfektní směs
V následujících měsících začalo Ebbu do výdejen v celém Coloradu dodávat směs do inhalačních per pod názvem Genesis. Tato směs vybraných kanabinoidů a terpenů garantovala uživatelům veselý, bezstarostný stav a schopnost soustředění bez únavy, otupělosti nebo úzkosti.
Podle Coopera byl právě tento moment pro Ebbu rozhodující. „Uživatelé byli schopní normálně komunikovat, bavit se s dětmi, provádět běžné činnosti a současně si užívat povzneseného stavu mysli,“ popsal svůj průlomový výrobek Cooper. On sám, stejně jako jeho rodina a přátelé, byli novinkou nadšeni. I zákazníci se do Genesis zamilovali.
Cooper neusnul na vavřínech a dále se věnoval výzkumu: „Každý dolar, který jsme vydělali, jsme investovali do vědy a rozvoje intelektuálního vlastnictví.“ Jeho přístup se vyplatil a v roce 2018 koupila Ebbu společnost Canopy Growth, největší konopná korporace v Kanadě, za 330 milionů dolarů.
Podle Bruce Lintona, jednoho ze zakladatelů a bývalého ředitele Canopy, nebylo Ebbu atraktivní akvizicí jen kvůli Genesis. V první řadě měli zájem o obrovské množství dat o šlechtění, výrobě extraktů a sloučenin, konzumaci, preferencích uživatelů a kombinacích látek vhodných k dosažení požadovaného účinku, shromážděných za několik let výzkumu.
Hodnota takových informací byla podle Lintona očividná. Ať už zákazníci chtějí jít do klubu, poslouchat doma hudbu nebo jen vypnout po náročném pracovním dni, očekávají konkrétní výsledky. (Linton opustil Canopy v loňském roce po neshodách se zástupci majoritního vlastníka akcií, nadnárodní korporace Constellation Brands.)
Každý hraje na sebe
Russoův sen o otevřené výměně informací mezi vědci zůstává nesplněn. Nejvýznamnější hráči na poli konopného průmyslu drží výsledky svých výzkumů pod pokličkou, a pokud nebudou mít povinnost zodpovídat se příslušným úřadům, nic se na tom nezmění.
Ebbu v roce 2018 zveřejnilo některé výstupy ze zákaznických dotazníků na každoročním setkání Mezinárodní společnosti pro výzkum konopí. Na stručné prezentaci ukázala korelace mezi různými sloučeninami a uživatelskými zkušenostmi, přičemž účinky řadila do kategorií jako aktivní, uvolněný, rozporuplný nebo zenový. Jelikož se ale nejednalo o publikovanou stať, prezentace samozřejmě neprošla recenzním řízením a bohužel nepodávala vysvětlení, jak byly tyto kategorie definovány nebo které terpeny a jaké kanabinoidy byly obsaženy v jednotlivých preparátech.
Vědcům se daří izolovat další a další složky konopí a někteří výrobci hledají způsob, jak z rovnice odstranit zarputilého strůjce náhodných výsledků: rostlinu samotnou. K duševnímu vlastnictví Ebbu patří mimo jiné patent na použití inkoustové tiskárny k přesnému dávkování kanabinoidů a terpenů.
Konopí ze zkumavky
Olejovitá směs k inhalaci Jack Herer, nabízená ve výdejnách INSA, sice nese jméno světoznámé odrůdy a legendy boje za legalizaci, nejedná se ale o extrakt z této konkrétní odrůdy. Jde o odrůdu z laboratoře INSA, která odpovídá chemickému profilu původního Jacka Herera.
THC i další kanabinoidy je možné extrahovat z jakékoli odrůdy a terpeny firma nakupuje u externích dodavatelů. Podle Petera Gallaghera se INSA touto skutečností před svými zákazníky nijak netají. Jeho vize budoucnosti spočívá v možnosti zakázkové přípravy preparátů s konkrétním obsahem kanabinoidů a terpenů přesně podle přání zákazníka.
Nedávný výzkumu ukázal, že kanabinoidy je možné pěstovat i v kvasnicích a obejít se tak bez zahradničení. A průmyslu se taková myšlenka líbí. Skleníky totiž zabírají více místa než laboratoře, patentování molekul je snazší než patentování rostlin, a pokud se naučíme vyrábět látky ve zkumavce, nemusíme se zabývat škůdci ani výkyvy počasí.
Ethan Russo ale mírní nadšení výrobců a nabádá k opatrnosti: „Představa, že se všechno udělá ve zkumavce a konopí k tomu vlastně není potřeba, je scestná.“ Nepochybuje sice o tom, že jen některé z asi 1 500 složek konopí budou pro jeho účinky stěžejní, nicméně upozorňuje, že „konopí je víc než jen jeho hlavní kanabinoidy.“
Aby symfonie zněla dobře, nestačí jen první housle a flétna, je potřeba celý orchestr. Při syntetické výrobě mizí synergický efekt rostliny. „Je nesrovnatelně lepší investovat čas a peníze do šlechtění specifických odrůd konopí s požadovanými účinky než soustředit se na laboratorní produkci izolovaných látek,“ věří Russo.
Matoucí data z terénu
Cestou výzkumu s pomocí dobrovolníků se vydala i neuroložka Adie Raeová. Jí navržený způsob hodnocení byl v posledních třech letech používán k výběru vítězů soutěže pěstitelů Cultivation Classic. Podobné akce jsou poměrně běžné, ovšem pouze na Cultivation Classic musí porotce nejprve absolvovat přednášku o prediktivních algoritmech a slepých studiích.
Loni jsem spolu s dalšími 160 lidmi toto školení absolvoval i já. Všichni účastníci obdrželi neprůhledný sáček obsahující dvanáct skleniček označených číslem, v každé sklenici pak byla jedna palice konopí v biokvalitě od místních pěstitelů.
Úkolem hodnotitelů bylo ochutnat v průběhu jednoho měsíce všechny vzorky a soustředit se především na to, v jakém psychickém rozpoložení jsou před konzumací, v jejím průběhu a po ní. Čtyřmístný PIN kód pak umožnil každému připojit se k webové stránce, kde měli ohodnotit, který vzorek měl požadované účinky. Dále měli popsat, zda byli po jeho užití ospalí nebo čilí, společenští nebo samotářští, otupělí nebo tvořiví, zda pozorovali nějaké vedlejší účinky, například rudnutí očí nebo úzkost, a jestli byla vůně, chuť a vzhled podle jejich představ. Raeová pak měla za úkol analyzovat chemické složení vítězných odrůd a propojovat ho s popsanými účinky.
Konopí je jako hudba, v níž terpeny tvoří melodii a THC představuje hlasitost.
Její nejnovější zjištění budou ale pro mnohé konopné firmy patrně zklamáním. Data získaná na Cultivation Classic totiž nepotvrzují žádnou souvislost mezi terpeny obsaženými ve vzorcích a jejich účinky: „Pokud se podíváme na každý jeden terpen a pokusíme se ho spojit s nějakým konkrétním stavem, vznikne naprostý zmatek. Jako když vystřelíte z brokovnice – ten rozptyl je prostě obrovský.“ Na základě těchto zjištění dospěla k závěru, že terpeny nikterak nevysvětlují záhady obestírající účinky konopí.
Raeová nebyla překvapená ani zklamaná. Synergický efekt je podmíněn spoluprací stovek různých chemických látek a jeho zkoumání je stále v plenkách. „Zatím nahazujeme udici a čekáme, co se chytí,“ vysvětlila. „Můžeme vůbec v tuto chvíli dělat nějaké závěry? Leží klíč k tajemství v očekávání každého uživatele? Nebo snad za různými účinky stojí individuálně nastavený endokanabinoidní systém každého z nás? Existuje vůbec nějaký pevný vzorec kromě toho, že THC je psychoaktivní? Nevíme. Nevíme téměř nic.“
Individuální faktory
Svůj výzkum přesto – nebo naopak právě proto – Raeová neplánuje ukončit. Hlubší analýza vzájemné interakce mezi kanabinoidy a terpeny může přinést zajímavé výsledky. Raeová to přirovnává k hudbě, kde terpeny tvoří melodii a THC představuje hlasitost. Je si také vědoma, že nejvíce matoucí faktor z hlediska pochopení synergického efektu spočívá v samotné osobě uživatele.
Člověk, který kouří po dlouhém a náročném dni v práci, může reagovat úplně jinak než ten, kdo stejné konopí užije na večírku s přáteli nebo před hodinou jógy. I to, že si konopí obstaráváme s určitým záměrem, může náš prožitek výrazně ovlivnit. Především však platí, že drobné odlišnosti v nervové soustavě každého člověka mohou mít zásadní vliv na to, jakým způsobem a jak intenzivně jednotlivé chemické látky působí v mozku.
Nejlepší informace o účincích jednotlivých odrůd mohou pocházet přímo od uživatelů, kteří si mezi sebou vyměňují zkušenosti a doporučení. Jako za starých dobrých časů, tentokrát ale s pomocí analýzy dat. Raeová vidí budoucnost v aplikacích, které zprostředkují zájemcům informace o účincích jednotlivých odrůd od ostatních konzumentů. Takto sdílené poznatky by sice nebyly stoprocentně spolehlivé, nabídly by nicméně alespoň základní orientaci méně zkušeným zákazníkům.
Pokud má Raeová pravdu, může to značně zkomplikovat plány výrobců na rozluštění tajemství synergického efektu a jeho zpeněžení. To jí ale nevadí: „Musíme se smířit s tím, že užívání konopí bude vždy tak trochu cesta do neznáma.“ Synergický efekt tedy možná nevypovídá ani tolik o konopí jako spíše o nás.
