Aktuální článek
Jak komunikovat s orgány 39: Co jste vy, byli jsme i my

Jak komunikovat s orgány 39: Co jste vy, byli jsme i my

  • Staré a nové v potravinové legislativě.

Novel food legislativa, nové potraviny, dříve potraviny nového typu. Nejsou to kouzelná zaklínadla ani útržky nonsensové poezie, nebo přinejmenším ne tak docela. Pojďme se o tomto fenoménu dozvědět trochu více, abychom si mohli vysvětlit, proč a jak souvisí tenhle humbuk s konopnou problematikou a hlavně konopným byznysem.

Co říci úvodem

Předně dovolte alespoň minimalistický historický exkurz. Výše citované pojmy se totiž v systematizované podobě objevily v evropském právním životě již na začátku roku 1997, kdy nabylo platnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 258/1997. Jinými slovy jejich existence předchází vstupu České republiky do EU i tomu pravému konopnému boomu, na jehož vlnách se nyní všichni vznášíme. Odkazované nařízení ale již v současnosti samo spadá do kategorie právní historie, protože se tato původní právní úprava s lety ukázala jako zastaralá a neschopná reagovat jak na nové potravinářské trendy, tak i na vývoj související legislativy. Dne 25. 11. 2015 proto bylo k této problematice přijato nařízení nové, a to jako nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 2015/2283, které vstoupilo v platnost dne 1. 1. 2018. S tímto nařízením přišla celá řada úprav, zpřesnění a návazností na ostatní prvky unijní legislativy. Význam této právní regulace je od počátku asi relativně intuitivní. Tedy: chránit evropského spotřebitele před potenciálně nebezpečnými potravinami, jejichž vlastnosti nejsou zcela známé, ustálené nebo jinak zkušeností otestované. A s ohledem na jednotný charakter evropského trhu s potravinami nelze takovou ochranu realizovat jinak než právní úpravou, která bude ze sta procent jednotná a přímo aplikovatelná. Forma unijního „nařízení“ tomuto imperativu odpovídá relativně nejlépe.

Konopné výtažky a jednotlivé kanabinoidy prošly procesem předběžného dotazování ze strany členských států a byly při něm Komisí vyhodnoceny tak, že se o potravinu nového typu jedná.

Vysvětleme si v první řadě, co se pod záhadným pojmem „nové potraviny“, neboli v angličtině „novel food“, skrývá. Předně jde o potraviny, tedy „látky, nebo výrobky, zpracované, částečně zpracované nebo nezpracované, které jsou určeny ke konzumaci člověkem, nebo u nichž lze předpokládat, že je člověk bude konzumovat“ – naštěstí nám i definici termínu potravina evropské právo nabízí, a to v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. A doplňme, že tato obsažná definice je coby přímo závazná používána i v našem právu vnitrostátním. Pochopitelně nejde o potraviny ledasjaké. Pouze o takové, které se v EU nepoužívaly ve významné míře před datem 15. 5. 1997 a které současně spadají do některé z kategorií vymezených v úvodních ustanovení příslušného nařízení. Tyto kategorie jsou ale vymezeny opravdu mimořádně široce a mají smysl spíše z toho hlediska, že některé specifické druhy potravin (aromata, rozpouštědla, GMO a tak dále) mají samostatnou komplexní úpravu a problematika novel food by tak pro ně byla nadbytečnou.

Procesní zádrhely

Pro posouzení, zda konkrétní potravina do kategorie novel food spadá, není rozhodující, zda a v jaké míře je potravina konzumována mimo EU (s drobným „ale“, jak se laskavý čtenář dočte dále). Stejně tak není podstatné, zda byla daná potravina konkrétním způsobem svátečně užívána v nějaké izolované horské usedlosti kdesi na alsasko-lotrinském pomezí. I vymezení konzumace její „mírou“ je tak třeba brát vážně. Pokud jde o praktické stránky diference mezi tradiční a novou potravinou, i když za něj mají odpovědnost jednotliví producenti, respektive provozovatelé potravinářských podniků, je každý producent oprávněn obrátit se na místně a věcně příslušný orgán svého státu, který potravinu zhodnotí za něj. Takový orgán, u nás Ministerstvo zemědělství, ale není jediným pomocníkem potravináře s inovátorskými ambicemi. Druhou pomůckou je takzvaný „Katalog nových potravin“ publikovaný na stránkách Komise. Ten sice není vyčerpávajícím ani právně závazným dokumentem a jeho obsah je tedy třeba brát s jistou rezervou, přesto lze z údajů v něm obsažených dovozovat alespoň v základních obrysech, zda určitá potravina je potravinou novou. Například tím, že pokud potravina v katalogu není a její použití nelze současně považovat za zvláště rozšířené, za novou potravinu nade vší pochybnost půjde.

Ilu: Lazybastard.cz

Co takovou novou potravinu ale před jejím řádným uvedením na trh vlastně čeká? Především schvalovací proces před Komisí, který rozhodně není ničím triviálním. Dílčím pozitivem je, že tento proces je v současnosti takřka plně elektronický. V jeho rámci by měla být bezpečnost potraviny odpovědně posouzena a jeho součástí může být dle potřeby mimo jiné i přísné vědecké stanovisko zpracované Evropským úřadem pro bezpečnost potravin. To by sice mělo být vyhotoveno ve lhůtě devíti měsíců od jeho vyžádání, tato lhůta ale může být i prodloužena, takže je třeba ji brát s velkorysou rezervou, což je u unijních procesů poměrně obvyklé. I u multinárodních institucí platí totéž, co i jinde v životě: že karavana je jen tak pomalá, jako její nejpomalejší velbloud. A někteří evropští velbloudi jsou sakra pomalí. Konvenční odhady celkové doby projednání takovéto žádosti tak jsou cca 2 až 3 roky. A to je pro konvenční malou společnost bez vedlejšího financování doba víceméně likvidační. Potraviny tradiční mimo EU jsou z procesního hlediska poněkud zvýhodněny, protože u nich namísto povolení postačuje relativně prostá notifikace, po níž se čeká, zda některé z připomínkových míst nepodá proti takovéto staro-nové potravině námitky – celý proces by přitom neměl přesáhnout 5 měsíců od doručení notifikace Komisi. Pokud se takovéto námitky neobjeví, zařadí Komise novou potravinu na příslušný seznam a producent se může směle vrhnout na její výrobu. V případě opačném čeká potravinu obdobně komplikovaný a časově náročný proces, jako potraviny skutečně nové. Konečné slovo má ve všech případech Komise, respektive její Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva.

...

Pokračování článku najdete v Legalizace č. 59, která je právě k dostání v e-shopu Legalmarket.cz a na novinových stáncích. Stáhnout si můžete i elektronickou verzi magazínu nebo si ho za zvýhodněnou cenu předplatit a těšit se na pravidelné dárky a pohodlné dodání až domů.

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!