Jak komunikovat s orgány 39: Co jste vy, byli jsme i my

Profilový obrázek
  • Staré a nové v potravinové legislativě.

Novel food legislativa, nové potraviny, dříve potraviny nového typu. Nejsou to kouzelná zaklínadla ani útržky nonsensové poezie, nebo přinejmenším ne tak docela. Pojďme se o tomto fenoménu dozvědět trochu více, abychom si mohli vysvětlit, proč a jak souvisí tenhle humbuk s konopnou problematikou a hlavně konopným byznysem.

Co říci úvodem

Předně dovolte alespoň minimalistický historický exkurz. Výše citované pojmy se totiž v systematizované podobě objevily v evropském právním životě již na začátku roku 1997, kdy nabylo platnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 258/1997. Jinými slovy jejich existence předchází vstupu České republiky do EU i tomu pravému konopnému boomu, na jehož vlnách se nyní všichni vznášíme. Odkazované nařízení ale již v současnosti samo spadá do kategorie právní historie, protože se tato původní právní úprava s lety ukázala jako zastaralá a neschopná reagovat jak na nové potravinářské trendy, tak i na vývoj související legislativy. Dne 25. 11. 2015 proto bylo k této problematice přijato nařízení nové, a to jako nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 2015/2283, které vstoupilo v platnost dne 1. 1. 2018. S tímto nařízením přišla celá řada úprav, zpřesnění a návazností na ostatní prvky unijní legislativy. Význam této právní regulace je od počátku asi relativně intuitivní. Tedy: chránit evropského spotřebitele před potenciálně nebezpečnými potravinami, jejichž vlastnosti nejsou zcela známé, ustálené nebo jinak zkušeností otestované. A s ohledem na jednotný charakter evropského trhu s potravinami nelze takovou ochranu realizovat jinak než právní úpravou, která bude ze sta procent jednotná a přímo aplikovatelná. Forma unijního „nařízení“ tomuto imperativu odpovídá relativně nejlépe.

Konopné výtažky a jednotlivé kanabinoidy prošly procesem předběžného dotazování ze strany členských států a byly při něm Komisí vyhodnoceny tak, že se o potravinu nového typu jedná.

Vysvětleme si v první řadě, co se pod záhadným pojmem „nové potraviny“, neboli v angličtině „novel food“, skrývá. Předně jde o potraviny, tedy „látky, nebo výrobky, zpracované, částečně zpracované nebo nezpracované, které jsou určeny ke konzumaci člověkem, nebo u nichž lze předpokládat, že je člověk bude konzumovat“ – naštěstí nám i definici termínu potravina evropské právo nabízí, a to v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. A doplňme, že tato obsažná definice je coby přímo závazná používána i v našem právu vnitrostátním. Pochopitelně nejde o potraviny ledasjaké. Pouze o takové, které se v EU nepoužívaly ve významné míře před datem 15. 5. 1997 a které současně spadají do některé z kategorií vymezených v úvodních ustanovení příslušného nařízení. Tyto kategorie jsou ale vymezeny opravdu mimořádně široce a mají smysl spíše z toho hlediska, že některé specifické druhy potravin (aromata, rozpouštědla, GMO a tak dále) mají samostatnou komplexní úpravu a problematika novel food by tak pro ně byla nadbytečnou.

Procesní zádrhely

Pro posouzení, zda konkrétní potravina do kategorie novel food spadá, není rozhodující, zda a v jaké míře je potravina konzumována mimo EU (s drobným „ale“, jak se laskavý čtenář dočte dále). Stejně tak není podstatné, zda byla daná potravina konkrétním způsobem svátečně užívána v nějaké izolované horské usedlosti kdesi na alsasko-lotrinském pomezí. I vymezení konzumace její „mírou“ je tak třeba brát vážně. Pokud jde o praktické stránky diference mezi tradiční a novou potravinou, i když za něj mají odpovědnost jednotliví producenti, respektive provozovatelé potravinářských podniků, je každý producent oprávněn obrátit se na místně a věcně příslušný orgán svého státu, který potravinu zhodnotí za něj. Takový orgán, u nás Ministerstvo zemědělství, ale není jediným pomocníkem potravináře s inovátorskými ambicemi. Druhou pomůckou je takzvaný „Katalog nových potravin“ publikovaný na stránkách Komise. Ten sice není vyčerpávajícím ani právně závazným dokumentem a jeho obsah je tedy třeba brát s jistou rezervou, přesto lze z údajů v něm obsažených dovozovat alespoň v základních obrysech, zda určitá potravina je potravinou novou. Například tím, že pokud potravina v katalogu není a její použití nelze současně považovat za zvláště rozšířené, za novou potravinu nade vší pochybnost půjde.

Ilu: Lazybastard.cz

Co takovou novou potravinu ale před jejím řádným uvedením na trh vlastně čeká? Především schvalovací proces před Komisí, který rozhodně není ničím triviálním. Dílčím pozitivem je, že tento proces je v současnosti takřka plně elektronický. V jeho rámci by měla být bezpečnost potraviny odpovědně posouzena a jeho součástí může být dle potřeby mimo jiné i přísné vědecké stanovisko zpracované Evropským úřadem pro bezpečnost potravin. To by sice mělo být vyhotoveno ve lhůtě devíti měsíců od jeho vyžádání, tato lhůta ale může být i prodloužena, takže je třeba ji brát s velkorysou rezervou, což je u unijních procesů poměrně obvyklé. I u multinárodních institucí platí totéž, co i jinde v životě: že karavana je jen tak pomalá, jako její nejpomalejší velbloud. A někteří evropští velbloudi jsou sakra pomalí. Konvenční odhady celkové doby projednání takovéto žádosti tak jsou cca 2 až 3 roky. A to je pro konvenční malou společnost bez vedlejšího financování doba víceméně likvidační. Potraviny tradiční mimo EU jsou z procesního hlediska poněkud zvýhodněny, protože u nich namísto povolení postačuje relativně prostá notifikace, po níž se čeká, zda některé z připomínkových míst nepodá proti takovéto staro-nové potravině námitky – celý proces by přitom neměl přesáhnout 5 měsíců od doručení notifikace Komisi. Pokud se takovéto námitky neobjeví, zařadí Komise novou potravinu na příslušný seznam a producent se může směle vrhnout na její výrobu. V případě opačném čeká potravinu obdobně komplikovaný a časově náročný proces, jako potraviny skutečně nové. Konečné slovo má ve všech případech Komise, respektive její Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva.

Jak je na tom konopí?

A teď k tomu, co čtenáře našeho magazínu opravdu zajímá. Jak informovanější z vás vědí, ani z hlediska potravinové legislativy není situace konopí právě jednoduchá, natož růžová. Jak jsme u konopí zvyklí, nejasností je mnoho a většina z nich je snadno zneužitelná, pokud by kontrolní orgány uznaly za potřebné zahájit v tom kterém směru tvrdou represi. Konopí tak potravinou nového typu není, ale vlastně též je. Tedy, potravinou nového typu nejsou semena technického konopí při většině obvyklých způsobů zpracování – ve formě oleje, rozemleté na mouku a podobně. Pokud jde o jiné způsoby zpracování a jiné části konopí, je situace přinejlepším nejasná a sám Katalog doporučuje konzultovat v tomto směru případné otázky s příslušnými orgány národních států s vysvětlením, že se jejich přístup a aplikační postupy mohou výrazně lišit. To ovšem neplatí o konopných výtažcích. Tyto výtažky a jednotlivé kanabinoidy prošly procesem předběžného dotazování ze strany členských států a byly při něm Komisí vyhodnoceny tak, že se o potravinu nového typu jedná. Tedy, plně se na ně vztahuje nejen shora odkazované nařízení č. 2015/2283, ale i jeho čl. 35 odst. 2, který umožňoval u výrobků uváděných na trh již před 1. 1. 2018 uvádět je na trh i po tomto datu, a to až do 2. 1. 2020. Pouze ale za podmínky, že byla do dne 1. 1. 2019 podána žádost o jejich schválení.

Potravinou nového typu nejsou semena technického konopí při většině obvyklých způsobů zpracování – ve formě oleje, rozemleté na mouku a podobně.

Ve vztahu ke konopí, respektive trans-kanabidiolu, se heroického úkolu podání žádosti ujala česká společnost CANNABIS Pharma, s. r. o. Ta žádá o schválení CBD v denní dávce 130 miligramů, popř. 1,86 mg/kg jako bezpečného pro dospělé uživatele s vyloučením těhotných a kojících žen, a pokud je autoru tohoto článku známo, o této žádosti nebylo do dnešního dne rozhodnuto. CBD se nicméně týkají i další dvě žádosti. První z nich, rovněž tuzemská, žádá o schválení syntetického trans-CBD, a to v nižší denní dávce 50 miligramů, popř. 0,71 mg/kg (opět pro dospělé uživatele), druhá se pak týká syntetického CBD, je podána švýcarskou společností a žádá o schválení relativně ambiciózního množství 150 miligramů nejen pro dospělou populaci s vyloučením těhotných a kojících žen, ale rovněž i dětí od 6 let věku. Každopádně je vidět, že ačkoli z hlediska legislativy, její soudní aplikace i obecně veřejnoprávní podpory konopný byznys v naší vlasti dosti strádá, obchodní kruhy se jít kupředu nebojí.

A co dál?

Jak tento vývoj komentovat? Předně tak, že schválení CBD nakonec s jistotou přijde. Jestli se to stane již v této první vlně žádostí, nebo jestli se bude Komise nějakou dobu snažit tento přirozený vývoj potlačit, to ví jen Komise sama – pokud vůbec. Problém je v tom, že schválení se bude s nejvyšší pravděpodobností týkat toliko CBD, a v takové podobě, koncentracích a vůbec za podmínek, které budou odpovídat uplatněným a schváleným žádostem. Žádný globální průlom tedy v tomto směru nečekejme. A pokud jde o další kanabinoidy (CBG, CBN a tak podobně), o jejich schválení pro potravinářské využití bude třeba žádat zvláštními žádostmi. A to za situace, kdy málokterý z dalších kanabinoidů lze považovat za stejně dobře prozkoumaný jako CBD, což se nutně bude odrážet na propracovanosti jednotlivých žádostí a jejich příloh, a tím i na jejich úspěšnosti. Byť ani u CBD si nelze příliš malovat, že bychom o jeho působení měli opravdu dokonalý přehled.

Česká společnost CANNABIS Pharma žádá o schválení CBD v denní dávce 130 miligramů, ale o žádosti nebylo do dnešního dne rozhodnuto.

Vynecháme-li přehnaně expresivní výrazivo, jeví se aktuální situace jako stejně nejistá a nevyhovující, jako kdykoli předtím. V nezáviděníhodném postavení jsou výrobci konopných výtažků, nejrůznějších kapek a podobně, a s nimi všichni ti, kteří do tohoto odvětví zamýšleli vstoupit a namísto detailního studia legislativy se věnovali třeba otázkám technickým nebo obchodním. Nicméně, na házení jakýchkoli střelných zbraní do libovolných obilných lánů je přeci jen brzo. Jak je řečeno již na začátku tohoto článku, legislativa ohledně novel food se týká jen a pouze potravin. Samostatnou úpravu tedy mají jak kosmetické výrobky, tak i léčiva. A u jedné i druhé kategorie těchto výrobků všichni očekáváme, že stávající trend spočívající v posilování významu konopí pro dané odvětví bude pokračovat i do budoucna společně s tím, jak budou posilovat legalizační tendence, kvalitativní vlastnosti schválených technických odrůd a obecný zájem všech složek produkčních i obchodních řetězců o konopí jako hodnotnou obchodní komoditu. I když konečný výsledek tohoto vývoje nemusí být v zájmu drobných rekreačních pěstitelů, protože přísnější regulace a přesnější pravidla, i když budou formulovaná se sebelepšími úmysly, znamenají vždy výhodu pro větší a silnější hráče, konopný byznys jako celek na regulaci novel food určitě nezajde.

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!