Nový vládní plán je světlem v záplavě tmy pro občany zděšené několika nedávnými pokusy legislativců o reformu konopných zákonů. V roce 2018 byl uveden v platnost Zákon o užívání konopí pro soukromé účely, který sice legalizoval pěstování, ale na druhé straně byl velmi restriktivní, pokud jde o všechny ostatní aktivity s ním spojené, například nákup a prodej. Poté, co byla tato norma širokou veřejností hojně a důrazně kritizována, začalo Ministerstvo zemědělství, půdní reformy a rozvoje venkova pracovat na nové legislativní úpravě, která byla parlamentní justiční komisi předložena 25. srpna.
Modernizace i tradice
Dokument je velmi obsáhlý a jeho středobodem je vytvoření a regulace celého nového průmyslového odvětví. Zároveň se však snaží brát v potaz stovky let tradičního pěstování a užívání a podporovat lokální trh, který bude schopný uspokojit poptávku po výrobcích z konopí, místními často označovaného jako dagga.
Rozsáhlý domácí trh je jedním z důvodů, proč se nový zákon soustředí na podporu místní poptávky spíše než na export.
Cílem vlády je propojit podnikatele, úřady, občanskou společnost a jednotlivé komunity a vytvořit tak průmyslové odvětví, který bude pro všechny zúčastněné bezpečné, nediskriminační a dá jim možnost v mezích zákona prosperovat. Kromě odstranění konopí ze seznamu kontrolovaných návykových látek si nový program klade i další ambiciózní cíle:
- vytvořit příznivé a přehledné politické, právní a regulační prostředí
- uvést do praxe systém povinné registrace a certifikace
- podporovat úlohu tradičního pěstování a užívání konopí při výzkumu a vývoji
- poskytovat technickou a finanční podporu pěstitelům
- rozvíjet a podporovat lokální trh a umožnit místním výrobcům expanzi na zahraniční trhy
- rozvíjet a podporovat vývoj a výrobu nových druhů produktů
- vytvořit vzdělávací a tréninkové programy
Zatímco úmysly vlády jsou na jedné straně oslavovány jako jednoznačně správné a smysluplné, jejich kritici poukazují na nedostatky v oblasti takzvané restorativní spravedlnosti. Principem restorativního přístupu k trestnímu právu je pomoc komunitám nejvíce postiženým dřívější prohibicí a eliminace jejích dodnes patrných důsledků. Zákon v současné podobě příliš nereflektuje problémy a potřeby tisíců pěstitelů z řad původních, černých obyvatel, kteří jsou páteří stávajícího trhu, a podle některých jeho oponentů se příliš inspiruje v zahraniční a rezignuje na tvorbu vlastních norem, které by více zohledňovaly specifika společenské situace v zemi.
Nová legislativa bude v září předmětem dvoudenního jednání Justiční komise jihoafrického parlamentu, které se zaměří především na zpětnou vazbu z řad odborné i laické veřejnosti. Vláda už připustila, že schvalování zákona se pravděpodobně zpozdí a dojde k němu buď v letošním, nebo v příštím roce. Ministerstvo zemědělství přitom naznačilo, že licence na výrobu a prodej začne vydávat už v říjnu.
Zavádění jednotlivých kroků je plánováno v rozmezí jednoho až tří let. Takový plán je sice rozhodně reálný, vláda však až do současné doby neučinila žádný zásadní pokrok. Ústavní soud dal v roce 2018 zákonodárcům dva roky na novelizaci zákona o užívání konopí pro soukromé účely, přesto je jeho návrh ještě dnes projednáván v parlamentu.
Podpora místních dodavatelů
Podle odhadů Ministerstva zemědělství má jihoafrický konopný trh hodnotu až 28 miliard randů, tedy asi 42 miliard korun. V zemi je přibližně 3,5 milionů uživatelů konopí a naprostá většina transakcí v současné době probíhá na černém trhu. Statistiky Interpolu udávají, že Jihoafrická republika je čtvrtým největším producentem konopí na světě.
Rozsáhlý domácí trh je jedním z důvodů, proč se nový zákon soustředí na podporu místní poptávky spíše než na export. Autoři návrhu se domnívají, že zahraniční trhy nejsou v tuto chvíli dostatečně předvídatelné a prosazují nahrazení některých dnes dovážených konopných produktů, například CBD oleje, výrobky z místních zdrojů. Ruku v ruce s tím logicky jde i formální legalizace černého trhu.
Ministerstvo zemědělství naznačilo, že licence na výrobu a prodej začne vydávat už v říjnu.
Jihoafričtí podnikatelé vnímají místní trh jako velkou příležitost. Společnost Separations, která vyrábí přístroje a materiál pro laboratoře a biofarmaceutické firmy, podporuje lokální i mezinárodní dodavatele konopí na předpis a velký potenciál spatřuje také v přímém prodeji koncovým zákazníkům.
Jeff Verlinden, specialista Separations na biofarmaceutický průmysl, společně se zástupci Ministerstva zemědělství a Jihoafrického úřadu pro dohled nad zdravotnickými výrobky, se snaží aktivně komunikovat s výrobci. K prohloubení důvěry soukromých investorů je nicméně třeba také spolupráce Ministerstva spravedlnosti a Úřadu pro kontrolu potravin. Řada podnikatelů se chce na legálním, regulovaném trhu podílet, pomalu jim ale dochází trpělivost s liknavostí úředníků. „K zavedení nového legislativního rámce by mělo dojít raději dříve než později. Můžeme debatovat o tom, jak konkrétně to v praxi bude vypadat, ale musíme přitom mít na paměti dodržování daných termínů,“ řekl Verlinden. Společnost Separations chce pomoci při standardizaci konopných výrobků pro léčebné i rekreační účely, stanovování a zavádění potřebných norem na testování a schvalování.
Zakladatel a ředitel firmy ISO Management Welile Mbolekwa, je znepokojen skutečností, že vláda při tvorbě zákona vychází především ze zahraničních zkušeností a nereflektuje místní společenská specifika. Podle jeho představ by měl průmysl hledat své silné stránky a budoucí směřování především v místních komunitách a tradičních odrůdách a způsobech pěstování.
ISO Management je výrobní společnost specializovaná na původní africké rostliny a byliny. Kromě toho nabízí místním konopným startupům řešení na klíč v oblasti řízení kvality. „Podmínky v Kanadě nebo Spojených státech jsou diametrálně odlišné, proto se tamější výrobci zaměřují na pěstování pod umělým světlem. My ale máme skvělé přírodní podmínky, hodně slunce a tepla,“ uvádí Mbolekwa jako příklad. „Zákon by se tedy měl zaměřit spíše na to, jakým způsobem se konopí tradičně pěstuje tady, a nekopírovat slepě vzorová řešení z opačné strany zeměkoule.“
Mbolekwa se obává, že by nekritické přejímání zahraničních legislativních úprav, technologií a postupu mohlo podkopávat snahy o vytvoření robustního trhu respektujícího místní podmínky, tradice a komunity. Díry v zákonech mohou snadno vést k tomu, že vedoucí silou trhu nebudou malé lokální společnosti, ale Velký bratr ze zámoří, který bude určovat kdo, co a jak bude vyrábět a prodávat.
Jihoafrický konopný zákon počítá se vznikem nového úřadu zaměřeného na rasovou a sociální spravedlnost.
„Konopí se u nás pěstuje po celá staletí. Já sám pocházím z oblasti, kde lidé šlechtí a pěstují konopí tři, čtyři, pět generací,“ vysvětluje. „Teď jsou ale ve velkém dováženy zahraniční odrůdy a ty ničí původní genetický materiál. Analýzy nám přitom ukázaly, že právě místní kultivary jsou kvalitnější než ty dovezené.“
Navzdory četným obavám se Mbolekwa těší na nové příležitosti, které může legalizace přinést. Celý plán ale podle jeho názoru nebude úspěšný, pokud nedokáže ochránit tradiční místní odrůdy a způsoby pěstování před vývozem do zahraniční. „Všude na světě, v Kanadě, Americe, Evropě, se pěstují a prodávají jihoafrické odrůdy konopí – Durban Poison, Phondo Gold nebo Drakensberger. Naším cílem by mělo být, aby se tyto odrůdy mohly pěstovat výhradně na území Jihoafrické republiky,“ prohlásil Mbolekwa.
Podaří se přilákat místní farmáře?
Studie Centra pro vědecký a průmyslový výzkum ukázala, že oblastmi s nejlepšími přírodními podmínkami pro pěstování konopí jsou Eastern Cape, Western Cape
a KwaZulu-Natal (také známé jako dagga belt – konopné pásmo). Právě tam operuje na 900000 drobných pěstitelů, kteří zásobují hustě osídlené aglomerace kolem Kapského města, Johannesburgu a Durbanu i menší města na jihu země. A právě tam by tedy logicky mělo být přirozené centrum jihoafrického konopného průmyslu.
Mnoho místních je na pěstování a prodeji konopí existenčně závislých a kromě pěstitelů se na dodavatelském řetězci nevyhnutelně podílejí i pašeráci a velcí a malí dealeři. Příslušníci těchto komunit se samozřejmě obávají, že v důsledku legalizace přijdou o značnou část svých příjmů, protože nebudou mít prostředky nutné získání potřebných povolení a dodržování standardů produkce. Podle oficiálních odhadů přijde založení zařízení na legální pěstování konopí na předpis přibližně na 6 milionů randů (9 milionů korun), což je pro naprostou většinu zdejších výrobců nedosažitelná suma. Tradiční výrobci nejenže přijdou o možnost urvat si svůj podíl na legálním trhu, jejich zákazníci budou také dávat přednost konopí z legálních zdrojů, jehož nákup a konzumace s sebou neponese riziko trestního postihu.
Jihoafrická asociace černošských farmářů chce, aby jejich členové dostali šanci vydobýt si své místo se na novém, legálním trhu, a obává se, že by nové pořádky mohly pro řadu rodin představovat neúnosný zásah do rozpočtu založeného na nelegálním pěstování a prodeji jako jediném zdroji příjmů. Asociace zorganizovala v dubnu letošního roku protestní shromáždění před sídlem Centra pro vědecký a průmyslový výzkum. Podle vyjádření zástupců barevných farmářů úřady udělují licence primárně velkým zahraničním společnostem vlastněným bělochy a místní výrobce z tohoto procesu prakticky vyloučili, protože tito nejsou schopni plnit striktní požadavky zákona. To ale představitelé oficiálních míst odmítají a argumentují, že udělování povolení se řídí přesně popsanými postupy.
Jihoafričtí podnikatelé vnímají místní trh jako velkou příležitost.
Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Úřadem pro rozvoj drobného podnikání si dalo za úkol poskytnout malým pěstitelům finanční a technologickou podporu. Bez patřičného právního rámce však stále chybí formální systém řízení a distribuce těchto prostředků.
Obavy o osud pěstitelů z konopného pásma se v nadcházejících měsících mohou stát důležitým politickým tématem. Současná vláda Jihoafrické republiky je silně levicová a bojuje s nerovnostmi způsobenými apartheidem a neokolonialismem, i proto si autoři zákona dobře uvědomují důležitost ochranu trhu před nadvládou nadnárodních korporací. Legislativa by podle jejich návrhu měla být doplněna o zákony o ochraně hospodářské soutěže, které by jednotlivce a menší firmy ochránily před pohlcením velkoproducenty. Ani to ale nemusí stačit – země už dnes trpí v mnoha průmyslových odvětvích nepoměrnou koncentrací bohatství v rukách malé skupiny elity, jmenovitě se tento problém týká bankovnictví, obchodu a médií. I v těchto oborech existují zákony o ochraně hospodářské soutěže, jejich praktické uplatňování je nicméně nedostatečné.
Konopná legislativa a principy restorativní spravedlnosti
Jihoafrické Sdružení uživatelů drog je organizace bojující za práva uživatelů návykových látek, mimo jiné i konopí. MJ Stowe, koordinátor sdružení, vidí zásadní problém v tom, že se návrh konopného zákona soustředí především na ekonomický potenciál nepsychoaktivních konopných produktů bez THC a zcela opomíjí sociální a rasové dopady stávajícího právního systému. „Zákon by měl dát prostor k tomu, aby z nového programu těžili i lidé, kteří byli až doposud nejvíce zasaženi kriminalizací konopí. Jedná se především o nebílé obyvatele Jihoafrické republiky,“ řekl Stowe. „I oni by měli získat svůj díl výhod a ekonomického profitu.“
Některé americké státy, kde je konopí legální, doplnily legalizační zákony o dodatky zvýhodňující komunity, které byly nejvíce postiženy prohibicí. Jednou z možností, jak toho dosáhnout, je omezení podílu trhu, který mohou ovládat velké společnosti, ve prospěch menších producentů.
Jihoafrický konopný zákon počítá se vznikem nového úřadu zaměřeného na rasovou a sociální spravedlnost. Sdružení uživatelů drog se domnívá, že by legislativa měla být v tomto ohledu zásadním způsobem doplněna.
„Chtěli bychom, aby zákon obsahoval zvláštní kapitolu, která by přesně popsala, jakým způsobem budou chráněna a prosazována práva černochů a dalších marginalizovaných skupin obyvatel, a jak jim bude umožněno podílet se na rozvoji a růstu odvětví. Mělo by být jednoznačně definováno, jak budou znevýhodněné komunity finančně profitovat z legalizace konopí, a zákon by měl obsahovat praktické příklady toho, jak bude ošetřeno narovnání rasových, sociálních a ekonomických křivd, kterých se minulé vlády dopouštěly na černoších,“ prohlásil koordinátor sdružení MJ Stowe.
Zdroj: South Africa’s cannabis master plan will finally establish a regulated industry
