Kambo je tradiční medicína, jejíž zdroj se nachází v živočišné říši, a to u žáby z amazonského pralesa. Její výměšek původní obyvatelé sbírali a aplikovali si do drobných ranek na kůži, aby následným zvracením a pocením dosáhli očisty. Cílem bylo zlepšit lovecké schopnosti.
Tento rituál se dostal i do moderní společnosti a v dnešní době se objevují zmínky nejen o využití sekretu při léčbě širokého spektra nemocí, ale také o znepokojujících vedlejších efektech. Tato látka se však šíří undergroundem a mnozí lidé ji opěvují a vyhledávají právě z léčebných důvodů. Argumentům o léčebném potenciálu však chybí dostatečná opora v moderní vědě.
Expanze medicíny do světa
Kambo (nebo též kampu, kampo) je domorodé označení pro sekret ze žáby listovnice dvoubarvé (Phyllomedusa bicolor). Narazit můžete i na termín sapo, takto by jej nazývali Portugalci nebo Španělé. Tuto zakletou princeznu v našich končinách nehledejte, pochází totiž z Amazonie. Příslušníci rozličných amazonských kmenů rituál kambo podstupovali, aby posílili obranyschopnost těla, zlepšili lovecké dovednosti a nabyli výdrž a sílu. V etnografických spisech také můžeme narazit na zmínky o záměru zbavit se prostřednictvím této medicíny energie panema, která představuje smůlu v lovu a z toho plynoucí negativní emoce, nechuť do života a disharmonii s přírodou. Dnes je však tato medicína rozšířená i u nás na Západě a můžeme narazit na mnoho osob poskytujících rituály s kambem.
Tenkým dřívkem se vypálí tři až pět bodů do kůže, do kterých se pak postupně aplikuje čerstvý či sušený sekret.
Získávání sekretu z žabky by se ochráncům přírody nemuselo příliš zamlouvat. Jelikož je listovnice hlasité stvoření, není těžké ji najít, žije však v korunách stromů, a tak musí hledači na její odchyt vynaložit větší úsilí. Tradičně se žába natáhne za každou končetinu do tvaru X a pak se z ní stírá sekret, který se případně suší a uchovává. Žába je poté vypuštěna zpět do přírody. Z pohledu sběračů a původních obyvatel není zvířecí bytosti ublíženo. Zájem o rituál však narůstá, takže znepokojení ochránci přírody brojí proti extenzivnímu využívání žab a nevhodným zacházením se zvířaty. Vylučování sekretu tvorovi slouží k obraně proti predátorům.
Někdy musí být hůř, aby mohlo být lépe
Pojďme se co nejdetailněji podívat na západní, tedy adaptovanou podobu rituálu, která se mírně odlišuje od té tradiční. Před samotnou aplikací je doporučeno omezit psychoaktivní substance a nejméně osm hodin držet půst. Kambo způsobuje výraznou reakci těla, a proto existují kontraindikace, které si uvedeme níže. Těsně před aplikací se pije čistá voda, dle doporučení průvodců 1–2 litry. Jelikož sekret vyvolává zvracení, je s vodou v žaludku čištění snazší. Z psychologického hlediska se doporučuje stanovit si záměr – položit si otázku, proč se vlastně chystám ceremonie zúčastnit, co si chci odnést.
Ono „setkání s medicínou“, jak se tomu říká ve slangu subkultury, vypadá dle tradice tak, že se tenkým dřívkem vypálí do kůže zpočátku tři až pět bodů, do kterých se pak postupně aplikuje čerstvý či sušený sekret. Body bývají nejtypičtěji na rameni či nad kotníkem, někteří průvodci však doporučují různá místa. Pravidelní účastníci ceremonií si někdy ranky nechávají vypálit do různých vzorů.
Ihned po sezení účastníci hlásí příbytek energie a produktivity, euforii, zbystření smyslů, pocity znovuzrození či omlazení a očistění.
Doporučuje se začít s aplikací výměšku do jednoho vypáleného bodu – to pro někoho může být dostatečně intenzivní zkušenost, druhý to ani nepocítí. Během desítek vteřin se látky ze sekretu dostanou do krevního a lymfatického oběhu. Nastupují první symptomy, které mohou být zpočátku příjemné a projevují se jako rozlévání tepla po těle, brnění a tlak v hlavě. Intenzita symptomů závisí na množství dávky a individualitě člověka. Následně symptomy sílí a může zrudnout pokožka, dočasně otéct obličej (někteří pak vzhled obličeje přirovnávají právě k žábě), objevuje se pocení, silné bušení srdce, nevolnost a zvracení či průjem, útlum, někdy svalové křeče.
Je-li potřeba, účastníci bývají po určité chvíli pobídnuti k vypití dalšího množství vody, na což tělo reaguje opětovným zvracením a dokončením čistícího procesu. Zvracení bývá považováno také za psychologickou očistu, což je známo i u rituálů s ayahuaskou. Nejintenzivnější forma nepříjemných pocitů odezní do třiceti minut a jen velmi vzácně přetrvává hodiny po intoxikaci.
Západní průvodci také pracují s dalšími „medicínami“ jako rapé či sananga. Věří, že tyto substance napomáhají procesu čištění. Často bývají ceremonie doprovázeny zpěvem rituálních písní. Kdo by se těšil na psychedelický prožitek, toho asi tato žabka zklame. Ve výměšku se nevyskytují psychedelické substance a vizuální halucinace se vyskytnout mohou, ale jen velmi ojediněle.
Jedem ke zdraví?
Je tedy otázka, proč se do toho lidé tak hrnou. Výpovědi o účincích jsou velmi rozmanité, ale daly by se kategorizovat do tří okruhů: zlepšení fyzického zdraví, zlepšení psychického zdraví a zprostředkování transpersonální zkušenosti.
Z krátkodobého hlediska, tedy ihned po sezení či v následujících dnech, účastníci hlásí příbytek energie a produktivity, euforii, zbystření smyslů, pocity znovuzrození či omlazení a očistění. Vytrácejí se pocity hladu a žízně, chuť na alkohol, tabák a maso. Existují osobní svědectví o zlepšení chronických bolestí, epilepsie, potíží s tlakem krve, diabetu, intolerancí či alergií, nádorových onemocnění nebo dokonce i problémů s plodností či imunitou. Kolují i zprávy o úlevě od duševních potíží jako symptomů posttraumatické stresové poruchy, depresí, úzkostí, různých forem závislosti a poruch příjmu potravy. Kambo také může zprostředkovávat transpersonální či spirituální zkušenost a propojení s přírodou. Ekopsychologové přicházejí se zajímavou tezi, že by kambo mohlo být klíčem k řešení ekologické krize.
Shrneme-li zprávy různých autorů či anekdoty o pozitivních důsledcích, kambo je fyzická, a psychologická očista s potenciálem zlepšovat symptomy duševních onemocnění, působit protizánětlivě, antibioticky a antiviroticky, antimikrobiálně a anesteticky. Někdy se také o kambu hovoří jako o „vacina do sapo“ neboli vakcíně z pralesa.
Rituál může mít svou daň
Dostupné studie vypovídají o negativních vedlejších efektech tohoto rituálu. Uváděny jsou například pocity zhoršeného dýchání během působení látky, což bývá také popisováno jako „knedlík v krku“. Tento jev se však údajně vytrácí s odezněním hlavních příznaků. Dále lékaře znepokojovaly přetrvávající nevolnosti či křeče. Bohužel se můžeme setkat i s několika úmrtími v souvislosti s léčbou kambem. Zdá se však, že tato úmrtí souvisí s uváděnými kontraindikacemi.
Kdo by se těšil na psychedelický prožitek, toho asi tato žabka zklame.
Mezinárodní asociace praktiků léčby kambem (IAKP) na svých stránkách uvádí následující zdravotní kontraindikace: kardiovaskulární onemocnění zahrnující problémy se srdcem, aneurysma či krevní sraženiny, léky na nízký krevní tlak; dále pak mrtvice v osobní historii, nedávno prodělaná operace, závažné duševní potíže (kromě deprese, PTSD a úzkosti), chemoterapie či radioterapie absolvovaná v posledních čtyřech týdnech, medikace imunosupresivy nebo orgánová transplantace, Addisonova choroba (onemocnění nadledvin), závažná epilepsie, věk pod 18 let, těhotenství a kojení, určitý typ poruchy příjmu potravy.
Ve vědeckých publikacích pak nalezneme víceméně shodné kontraindikace, některé problémy však blíže specifikují. Konkrétně upozorňují na syndrom hypotenze (Shy-Dragerův syndrom neboli multisystémová atrofie, neurogenní ortostatická hypotenze), psychotická onemocnění, závažné deprese či úzkostné onemocnění a hyponatremii. Rovněž nedoporučují kambo s jinými medicínami jako ayahuaskou, sekretem z Bufo alvarius, ibogou a dalšími. V komunitě příznivců přírodních medicín jsou však „retreaty“ s danými psychedelickými látkami (zejména ayahuaskou a Bufo Alvarius) oblíbené.
Pokud je praktik poskytující kambo medicínu zodpovědný, pravděpodobně si ověří váš zdravotní stav a informuje vás o přípravě předem. Pakliže jste před rituálem vypili enormní množství vody (například pět litrů), prováděli náročnou fyzickou aktivitu v intenzitě maratonu či drželi dlouhodobý půst, trpíte závažným onemocněním či berete nějaké léky, je lepší vaši účast odložit nebo konzultovat s facilitátorem rituálu. Doporučuje se co nejdéle, avšak nejméně jeden až dva dny předem nepít alkohol či požívat další substance. Je vhodné část zodpovědnosti převzít na sebe a svůj zdravotní stav před facilitátorem nezamlčet, chráníte tím především sebe. Průvodce by vám měl zodpovědět dotazy a poskytnout potřebné informace.
Lidé, kteří poskytují léčbu kambem, a západní vědci v některých ohledech táhnou za jeden provaz, zejména v případě kontraindikací. Jsou však oblasti, kde se jejich názory rozcházejí – například když lidé užívají kambo se svolením průvodců (i bez něj) na různá duševní onemocnění. Bylo by tedy zajímavé umožnit otevřenou diskuzi a propojení těchto dvou táborů.
Peptidický koktejl
Čím je tento sekret tak zajímavý? Ve výměšku se vyskytuje velké množství bioaktivních peptidů, mezi nimiž můžeme jmenovat například kaerulein, fyllokinin, fyllomedusin, sauvagin, které provokují fyziologické reakce (zvracení, pocení, tachykardii a další). Dále se tam nacházejí agonisté opioidního receptoru deltorfin a dermorfin, kteří jsou zodpovědní za analgetický účinek. Možná právě tento koktejl a souhra substancí pak vede k výslednému efektu a působení na gastrointestinální, kardiovaskulární, endokrinní, autonomní nervový a endogenní opioidní systém.
Jednou ze zajímavých složek je dermorfin, což je extrémně potentní anestetikum. Pro srovnání je 500–1000krát silnější než morfin a pravděpodobně může za euforické pocity síly pociťované po odeznění účinků. Uvádí se však, že vzhledem k farmakokinetickým vlastnostem je jeho účinnost při kožním podání srovnatelná s morfinem. V roce 1985 byla realizována randomizovaná dvojitě zaslepená humánní studie, která srovnávala vliv morfinu, dermorfinu a pentazocinu na pooperační bolesti. Dermorfin se jevil jako nejúčinnější látka. Tím by se částečně dal vysvětlit kýžený účinek kamba na chronické bolesti a v úvahu tedy přichází využití dermorfinu, potažmo kamba při léčbě chronických bolestí. Studie na zvířatech nicméně prokázaly návykový potenciál dermorfinu. Tento fakt je však diskutabilní v souvislosti s kambem, jelikož látka způsobuje výše popsané prudké reakce organismu a účastníci ceremonií popisují ztrátu chuti požívat jakékoli substance v řádu dní až týdnů po prožitku.
Pozoruhodný je také fakt, že vědci z Královské Univerzity v Belfastu dostali ocenění za výzkum, který poukazuje na potenciál léčit až 70 typů onemocnění pomocí sekretů z kůže žab, přičemž jedním ze zkoumaných druhů jsou žáby patřící do rodiny Phyllomedusidae.
Řada studií poskytuje informace o jednotlivých složkách výměšku. Peptidy přítomné v sekretu vykazují při pokusech na zvířatech antibakteriální, protirakovinný a antifungální účinek.
Slibné peptidy v kambu
Mnoho z peptidů v kambu je bioaktivních a fungují jako neurotransmitery, protože se váží s receptorovými místy v mozku a vyvolávají chemické reakce v lidském těle. Kambo je proto považováno za jedno z nejúčinnějších volně se vyskytujících antibiotik a antimykotik, která byla dosud objevena. Přítomné peptidy způsobují mnoho pozitivních reakcí, například fyllomedusin a fyllokinin rozšiřují tepny a zvyšují propustnost v hematoencefalické bariéře, takže jiné peptidy mohou bezpečně cestovat skrze komplexní eliminační systém těla až do mozku. Právě tato propustnost umožňuje kambu dostat se i na místa, která nejsou dostupná pro jiné látky. Tyto dva peptidy mají také protiplísňové a antimikrobiální vlastnosti. Další skupinou peptidů, která se ukázala být zajímavá v boji se zánětlivou bolestí, jsou bradykiny. Pozoruhodné jsou i dermaseptiny, jež chrání a napadají oportunní organismy, které mohou mít za následek imunitní nedostatek. Několikaletý výzkum na Pařížské univerzitě prokázal, že peptidy dermaseptin B2 a B3 jsou zároveň účinné při vyhlazování některých typů rakovinných buněk, a výzkum na Královské univerzitě v Belfastu nedávno získal prestižní ocenění za průlomovou práci o léčbě rakoviny za použití kamba.
Zdroj: Civišová, D. Kambo a jeho mnoho tváří. [dipl. práce] UK, 2019.
Otevřít dveře výzkumu, nebo nechat zavřené?
Nad žabí medicínou se však vznáší oblak pochybností. Existují svědectví o úlevě od strastí, ale máme dostatek opory o léčivém potenciálu ve vědeckých důkazech? Chybí nám klinické studie, které by vyloučily možný placebo efekt v oblasti duševního zdraví a zhodnotily přínosy a rizika.
Do jaké míry je tedy kambo lékem či jedem? Jaké faktory přispívají k úzdravě? Svědectví konkrétních jedinců znějí slibně a již samotný fakt, že se ke kambu stále vracejí, by měl stát za pozornost akademickým kruhům. Zbývá tedy jediné: nastavit zde co nejbezpečnější rámec užívání, eliminovat rizika a maximalizovat benefity.
