Aktuální článek
Leopold Svatý: Odsouzen za moc sluníčka

Leopold Svatý: Odsouzen za moc sluníčka

  • Jak dopadlo další kolo soudního řízení se zemědělcem odsouzeným za technické konopí?

Tak jsme se konečně dočkali. Po čtyřech letech od zabavení technického konopí policií na veletrhu Konopex byl 13. února 2020 jesenický zemědělec Leopold Svatý odsouzen Okresním soudem v Ostravě za to, že rostlinná hmota obsahovala o 0,3 procenta THC více, než je povoleno. Naše republika je tak zase o něco bezpečnější, právo a spravedlnost opět zvítězily a všem se nám bude lépe spát. Anebo je to všechno jinak?

V Legalizacích č. 42, 43 a 45 jsme podrobně informovali o „prvním kole“ případu, který svou důležitostí a dopadem dávno přesáhl hranice Ostravska a týká se dnes v podstatě všech pěstitelů technického konopí v České republice.

Druhé kolo v ringu

Pan Svatý byl Okresním soudem v Ostravě nejprve odsouzen, ale odvolal se ke Krajskému soudu v Ostravě, který rozsudek nižší instance z vícero důvodů zrušil a nařídil doplnění dokazování. Od vrácení případu až do vynesení únorového rozsudku uběhl bez několika dnů celý rok a za tu dobu se konala celkem tři stání. Atmosféra v nich byla různá, někdy by se dalo říci dokonce korektní, někdy poměrně nepřátelská a vyhrocená, nicméně celkově byla po celou dobu velmi odměřená. Ale tomu se u soudu nelze divit.

Soud by měl postupovat jako nezávislý rozhodce a nikoli jako sluha obžaloby.

Paní soudkyně i státní zástupkyně (státních zástupců se před soudem prvního stupně vystřídalo hned několik) očividně během těch pár let pochopily, že pan Svatý není typický obžalovaný, se kterými se běžně ve své práci setkávají v souvislosti s konopím, tedy pouliční dealer anebo pěstitel indoorových skunků za účelem jejich prodeje na černém trhu. Přesto se nedokázaly oprostit od stigmatu, které provází konopí v jakékoli podobě (nejen to „zlé rekreační“, ale i technické či léčebné), a v rámci setrvačnosti justiční mašinerie se soudní vlak pomalu ploužil do konečné a zjevně nevyhnutelné stanice znovu-odsouzení a „pokárání“ obviněného v podobě trestu odnětí svobody na dobu šesti měsíců s podmínečným odkladem na dvanáct. To znamená na zhruba poloviční dobu oproti rozsudku prvnímu.

Renomovaní odborníci jako svědci? Nezájem!

Co naplat, že zcela jednoznačně a beze vší pochybnosti vypověděli ve prospěch pana Svatého oba expertní svědci, které soudkyně okresního soudu odmítala tvrdohlavě předvolat, až ji k tomu musel donutit krajský soud. Jejich výpovědi přitom jasně prokázaly, že pan Svatý nemohl ovlivnit množství THC v zabaveném technickém konopí, jak opakovaně – k viditelné nelibosti soudkyně i státní zástupkyně – prohlásila asi největší odbornice na pěstování technického konopí v České republice Ing. Marie Bjelková, Ph.D. Kromě toho se díky testům z Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) ani neměl důvod domnívat, že by THC mohlo být nad limitem, a v neposlední řadě byl silně zpochybněn celý postup policie od zabavení inkriminovaného konopí až po velmi pochybné měření obsahu THC. V rozsudku pak postup policie kritizovala dokonce i sama soudkyně!

Vyrábět z technického konopí výtažek neboli fénixovy slzy je podle MUDr. Zábranského praktický i ekonomický nesmysl, se kterým se ještě nikdy nesetkal.

Druhým odborným svědkem, a to z oboru adiktologie a drogové epidemiologie, byl světově uznávaný expert MUDr. Tomáš Zábranský, Ph.D., který musel vážit cestu z Prahy až do Ostravy. S odkazem na své předešlé písemné stanovisko, které k této věci zpracoval, během asi pěti minut stručně a jasně rozebral jeden z dlouhodobě budovaných konstruktů státní zástupkyně a soudkyně o tom, že pan Svatý chtěl toto konopí využit či dokonce prodat třetí osobě k toxikomanickým účelům. Byla jen obrovská škoda, že MUDr. Zábranský jako mezinárodně uznávaná autorita v oblasti drogové problematiky nebyl přítomen v době vynesení rozsudku, protože bych velmi rád viděl jeho reakci na tvrzení paní soudkyně, že konopí je prokázanou bránou do světa dalších drog a zahálčivého života. Tato teorie byla samozřejmě mnohokrát vyvrácena a nikdy nebyla potvrzena, ale v hlavách policistů i členů justice zůstane asi navždy a budou ji donekonečna opakovat jako svou pomatenou mantru.

Prý nezávislý proces

Během posledních několika měsíců jsem byl přítomen dvěma ze tří jednání a odnesl jsem si pár subjektivních, ale z pohledu „obyčejného bezúhonného občana“ zásadních podnětů. Jako člověk, který u soudu nikdy předtím nebyl a který věří v právo a spravedlnost, bych očekával následující věci:

  • Soud bude postupovat jako nezávislý rozhodce a nikoli jako sluha obžaloby, který aktivně přebírá její úlohu a který ve svých úvahách nejde dál, než je prostá argumentace kruhem (konopí je zakázané, protože je škodlivé, což jasně vyplývá z toho, že je zakázané).
  • Soudkyně i státní zástupkyně budou mít alespoň základní znalosti věcné problematiky, která je v případě konopí značně komplexní a složitá. Jde ale o svobodu člověka, takže z mého pohledu základní neznalost opravdu členy justice neomlouvá.
  • Státní zástupkyně bude seznámena se spisem a s případem, bude aktivní, ale alespoň v základu objektivní. V tomto případě jsem viděl dva extrémy, kdy jedna státní zástupkyně za vydatné pomoci soudkyně vyslýchá odborné svědky jako nějaké vrahy či komplice a společnými silami (například opakovaným kladením stejných a návodných otázek) se jim snaží podsouvat věci, které by poškodily obžalovaného. Naopak při posledním stání druhá státní zástupkyně celé řízení, během kterého byli vyslýcháni dva klíčoví svědci, jež si vyžádal sám krajský soud, jen nepřítomně civěla do papírů. Otázky samozřejmě žádné neměla, protože nejspíše ani nevěděla, o čem je řeč. Při závěrečné řeči nezvedla ani hlavu, jen s pohledem upřeným do stohů papírů zamumlala, že trvá na navrhované výši trestu, a tím měla pro tento den asi odpracováno.
  • Očekával bych, že když v posledním řízení vystoupí svědci, které mimochodem obhajoba doposud marně navrhovala od samotného začátku procesu (kolik peněz daňových poplatníků se mohlo ušetřit?) a kteří jednoznačně podpoří vše, co celou dobu tvrdí obhájce, že to soudkyně vezme nějak v potaz. Bohužel realita byla taková, že oba respektované odborníky si vyslechla jen z povinnosti, slyšela jen to, co slyšet chtěla a co se jí hodilo takříkajíc do krámu, a po půlhodinové pauze nám přečetla rozsudek, který byl zjevně napsán již před výslechem obou svědků.
  • Očekával bych, že v dnešní moderní době nebude trvat několik let, než se v jednací síni Okresního soudu v Ostravě opraví porucha nahrávacího zařízení. To, že nefunguje, je samozřejmě výhodné pro soud, jelikož při přepisu výpovědí svědků se tu a tam může vytratit slovíčko nebo naopak může nějaké přibýt (a přesně toho jsem byl i opakovaně svědkem). Najednou je pak z jednoznačného vyjádření svědka nejednoznačné, a naopak. Z dobře informovaných zdrojů, které se na tomto soudě pohybují, jsem se navíc doslechl, že nahrávací zařízení by mělo dávno normálně fungovat.

Abych to shrnul, jednání státních zástupkyň a soudkyně Okresního soudu v Ostravě mi jako vystudovanému historikovi připomínaly, ač nechci znít pateticky a uvědomuji si svou subjektivitu, procesy za komunismu – ne ty nejznámější politické, kdy byli likvidováni odpůrci režimu, ale ty s různými máničkami a jinými podvratnými živly, kdy všichni předem vědí, jak to dopadne a že celé je to stejně jen divadlo. Zároveň jsem si často připadal jako ve škole – zapisovatelka byla oslovována jako Terezka, dvoumetrový pán z veřejnosti byl napomenut, že divně sedí, jednomu novináři bylo vytknuto, že moc hlasitě ťuká do klávesnice. A když se paní soudkyně naštvala, protože byl předložen důkaz, o kterém předem nevěděla, nechala nás všechny po škole, respektive poslala nás všechny domů.

Představa, že by si každý pěstitel a prodejce technického konopí nechával testovat každou jednotlivou rostlinu z lánu technického konopí, je absurdní.

Panu Svatému bylo v rozsudku paní soudkyní připomenuto, že jí je jasné, že obžalovaný má zkušenosti nejen s technickým konopím, ale i s marihuanou. Nicméně díky tomu, že čtyři roky trvání procesu se chová „bezvadně“ a žije „bezproblémovým“ životem, dostane jen šest měsíců s podmínkou na dvanáct. Ostatně obhájce prorocky již na začátku procesu tvrdil, že spravedlnosti se pan Svatý dočká nejdříve až u soudu vyšší instance.

Sedm hlavních konstruktů obžaloby a soudu

  1. V jedné fázi se žalobkyně ve spolupráci se soudkyní zřejmě snažily vnutit jednomu z odborných svědků, konkrétně paní Bjelkové, možnost, že by pan Svatý na poli s technickým konopím sázel „ostrá“ semena s nepovolenými obsahy THC. Představa, že si někdo nakupuje semena v ceně kolem 100 koruny za kus, když semena technického konopí se prodávají nikoli po kusech, ale po kilech – a následně se sází na pole v počtu cca milion kusů na jeden hektar, je opravdu směšná a ukazuje na naprosto zásadní neznalost celé problematiky. Kdyby vám to tvrdil někdo v hospodě, tak se možná zasmějete, ale u soudu?
  2. Obrovskou spoustu času a energie strávila obžaloba prověřováním hypotézy, podle které pan Svatý jako zkušený zemědělec prováděl úkony na poli, aby zvýšil procento THC v rostlinách. Tato domněnka byla opět vyvrácena odborným svědkem i selským rozumem, protože větru a dešti neporučíš.
  3. Další promrhaný čas a peníze daňových poplatníků přinesl konstrukt, v jehož rámci se obžaloba snažila tvrdit, že konopí v daném pytli na veletrhu nebylo technické konopí pěstované dle všech pravidel a regulí. Ostatně jak má takový zemědělec dokázat, že to tak opravdu je? Zde muselo dojít až na posudek Kriminalistického ústavu v Praze, který porovnáním obsahu jednotlivých kanabinoidů v rostlinném materiálu potvrdil, že se nade vší pochybnost jedná o technické konopí.
  4. Jako posledního stébla se paní soudkyně chytla toho, že i z technického konopí lze vyrábět koncentrát THC známý jako fénixovy slzy. Je podivuhodné, že za celé čtyři roky o tomto nepadlo ani slovo, ale v den rozsudku se zčistajasna zjeví smyšlená konstrukce, která slouží jen k ospravedlnění odsouzení. Paní soudkyně si ale neuvědomila, že v rámci této logiky by měli být pozavíráni všichni pěstitelé technického konopí v této zemi, protože z jakéhokoli konopí s nějakým obsahem THC (a nějaký najdeme prakticky ve všech povolených odrůdách technického konopí) jdou teoreticky vyrobit fénixovy slzy.
  5. Na závěr jsem se musel pousmát nad poznámkou paní soudkyně, že pan Svatý měl za konopí zodpovědnost a tím pádem si měl nechat udělat testy na obsah THC u konkrétního balíku konopí dříve, než se s ním vydal na Konopex. Paní soudkyně si zřejmě neuvědomuje, že každý takový test je otázkou několika tisíc korun a logistika s ním spojená také není jednoduchá. Představa, že by si každý pěstitel a prodejce technického konopí nechával testovat každou jednotlivou rostlinu z lánu technického konopí, je absurdní a jen znovu dokazuje nesmyslnost současného legislativního nastavení a uvažování soudů.
  6. Společenská nebezpečnost zkoumaného činu spočívá podle soudu v tom, že konopí je návyková droga a stát má v této oblasti nulovou toleranci. Navíc užívání konopí vede podle paní soudkyně do světa tvrdých drog, což samozřejmě není pravda. A na tom, že konopí by ani s jedním procentem THC nikomu vědomí neovlivnilo, zjevně vůbec nezáleží.
  7. V rozsudku soudkyně dále tvrdí, že pan Svatý měl počítat s tím, že odrůda Carmagnola může mít přes povolený limit 0,3 % THC, a to na základě toho, že tuto odrůdu již pěstoval před pár lety na Jihlavsku a byl s ní zadržen policií na Šumpersku, kde mu bylo naměřeno taktéž více než 0,3 % THC. Pravdou ovšem je, že ani na Jihlavsku ani na Šumpersku se nejednalo o odrůdu Carmagnola, jak potvrdil obhájce pana Svatého potřebnými certifikáty a dokumenty policie a celníků. Tyto dokumenty budou samozřejmě součástí odvolacích námitek proti rozsudku před Krajským soudem v Ostravě, protože svědčí o nekorektním postupu a nepravdivých „skutkových závěrech“ soudkyně Okresního soudu v Ostravě, na jejichž základě pak pana Svatého odsoudila.
Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!