O původu, zpracování, účincích i rizicích kratomu jsme psali loni v obsáhlém dvoudílném článku ve vydáních číslo 60 a 61. Kratom je ceněn zejména mezi lidmi trpícími neduhy, na něž je konvenční léčba krátká. Stejně tak má významnou terapeutickou úlohu při odvykání od mnohem nebezpečnějších návykových látek. Nyní však přibývají signály, že se u nás chystá jeho zákaz, stejně jako i v dalších zemích Evropské unie. Odkud vane vítr a proč jsou takové snahy nemoudré?
Českou kratomářskou komunitu nedávno vyděsila informace, že hrozí postavení kratomu mimo zákon. To, že se jím zabývá Inspektorát omamných a psychotropních látek (IOPL) Ministerstva zdravotnictví, potvrdil 25. září v reportáži CNN Prima News ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Zdánlivou shodou okolností vyšel předchozí den článek o kratomu na webu Vitalia.cz, v němž národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová prohlásila, že „aktuálně probíhá hodnocení rizik pro případné zařazení kratomu na seznam návykových látek.“
Hlavní účinné látky kratomu jsou atypické opioidy se specifickými vlastnostmi, jež by se mohly stát základem pro vývoj zcela nových analgetik.
Výsledky by měly být uveřejněny do konce roku, nicméně další vývoj je těžko předvídatelný. Ministerské rozhodnutí zařadit kratom na seznam zakázaných látek by muselo projít připomínkovým řízením u dalších ministerstev a orgánů státní správy a poté by muselo být schváleno na vládní úrovni.
Bratia Slováci
Vzápětí přišla tvrdá rána pro příznivce kratomu na Slovensku. Ukázalo se, že se chystá projednání návrhu zákona zařazujícího kratom do seznamu omamných a psychotropních látek. Navrhovatelem zákona je přímo vláda, tedy Ministerstvo zdravotnictví SR. Chystaná novela transformuje mimo jiné směrnici EU 2021/802, ve které není o kratomu zmínka. Navrhovaný zákaz kratomu je tedy čistě slovenská iniciativa, nikoli evropská.
Další osud této novely se projednával v době naší tiskové uzávěrky, takže o budoucím vývoji budeme informovat na našich webových stránkách.
Proč se to děje
Impulsem pro přehodnocení právního statutu kratomu patrně bylo 44. zasedání Expertní komise pro drogy a závislost (ECDD) Světové zdravotnické organizace, které proběhlo 10.–15. října ve švýcarské Ženevě. Hlavním tématem byl takzvaný kritický přehled pěti látek z kategorie syntetických „designových drog” (designer drugs / research chemicals) čili analogů kontrolovaných substancí, které zatím nejsou zařazeny na seznam psychotropních látek v úmluvě Organizace spojených národů z roku 1971. Ta členské země zavazuje k ilegalizaci látek uvedených v tomto seznamu.
Kratom a jeho dva hlavní alkaloidy (mitragynin a 7-hydroxymytragynin) společně s fenibutem měly být podrobeny předběžnému přehledu, což neznamená nutnost legislativních změn, hlavním důvodem je vytvoření mezinárodního konsensu. Dokumenty pro účastníky konference jsou veřejně přístupné a zpráva k předběžnému hodnocení kratomu je vypracována překvapivě objektivně.
Dekriminalizace kratomu v Thajsku
Státy jihovýchodní Asie jsou známy velmi tvrdým přístupem k drogám. Přestože kratom z těchto krajin pochází a je tam tradičně užíván, v některých z nich byl a je považován za ilegální substanci, takže jeho pěstování, držení a užívání je trestné. Thajsko se však rozhodlo tento stereotyp v případě kratomu zbourat a zvolilo cestu benevolentního přístupu. Pěstování, držení a domácí obchod s kratomem jsou od 24. srpna tohoto roku legální, mimo zákon zůstalo zpracovávání kratomu do jiných forem jako například extraktů bez patřičného povolení. Zároveň bylo celkem zhruba 8 000 lidí zbaveno obvinění za držení kratomu či obchod s ním a asi tisíc z nich bylo rovnou propuštěno z vězení.
Legalizaci předcházela dekriminalizace pěstování a využívání kratomu a konopí v tradiční medicíně ve vesnicích na jihu země od roku 2019. Obě rostliny našly cestu i do oficiálního medicinálního použití.
Novela zákona legalizující kratom byla schválena už 26. května. V kontrastu s těmito skutečnostmi působí náhlý zákaz kratomu na Slovensku nebývale absurdně a zpátečnicky.
Co že vlastně je kratom?
Kratom je thajský název pro tropický strom Mitragyna speciosa stejně jako pro jeho listy tradičně používané jako mírný stimulant a v lidovém léčitelství k potlačení bolesti a různých zdravotních problémů. Západní svět zná kratom coby prášek ze sušených listů a mimo rekreační užívání ve Spojených státech získal oblibu jako alternativa vysoce návykových opioidních léků proti bolesti (především oxykodonu) a taky jako substituční látka, která umožnila mnoha lidem zbavit se závislosti na těchto lécích nebo jiných opioidech. Konvenční substituční léčba je v zemích bez benevolentního systému zdravotního pojištění pro drtivou většinu lidí finančně nedostupná a kratom údajně dokáže mírnit silné abstinenční příznaky na snesitelnou úroveň.
Tak jako jiné opioidní látky může být i kratom při pravidelném užívání fyzicky návykový.
Hlavní účinné látky kratomu (mitragynin a jeho deriváty) jsou atypické opioidy. Jsou to aktivátory opioidních receptorů třídy μ (řecké písmeno „mý“), které vyvolávají euforii a útlum a omezují vnímání bolesti. Mají odlišnou strukturu než makové alkaloidy nebo syntetické opioidy a kromě toho mají i specifické vlastnosti, díky kterým by mohly být perspektivním základem pro vývoj nových analgetik. Studie na zvířecích modelech prokázaly podstatně slabší vliv na útlum dechové činnosti, což je hlavní rizikový faktor opioidů a potenciální příčina smrti při předávkování.
Dále má kratom unikátní účinky podobné mírným stimulantům – při nízkých dávkách výrazně převyšují ty tlumivé. Žvýkání listů je v domovině kratomu prostředek pro zmírnění únavy při monotónní, fyzicky náročné práci. Velmi podobně je v zemích Jižní Ameriky používána koka, která tam roste přirozeně a je tradiční součástí tamější kultury. Tyto rostliny ani jejich aktivní látky však nejsou příbuzné a přesný mechanismus stimulačního účinku zatím není znám.
Úskalí kratomu
Vedlejší účinky kratomu jsou podobné jako u jiných opioidních drog – nevolnost až zvracení, pocity horka, svědění a zácpa. Podle individuální snášenlivosti může zvláště ve větších dávkách působit silně tlumivě nebo naopak vyvolat podrážděnost a úzkost.
Tak jako jiné opioidní látky může být i kratom při pravidelném užívání fyzicky návykový. Zvláště rizikové je každodenní opakované užívání postupně navyšovaných dávek ve snaze dosáhnout silnějších účinků. Ač je závislost na kratomu patrně slabší než na jiných opioidních látkách, náhlé vysazení u pravidelných uživatelů zpravidla vyvolává velmi nepříjemné příznaky – neklid, nespavost, pocity bolestivé fyzické únavy, třes, rýmu, průjem a další. Intenzita těchto příznaků odpovídá míře závislosti, u silných uživatelů představuje až týdenní muka. Náhlé vysazení jakékoli návykové látky je však obecně daleko problematičtější než postupné vysazování.
Podle zkušeností uživatelů z Česka a Slovenska při užívání jednou až dvakrát týdně nevzniká citelný návyk a nutkání k opakovanému užití.
Riziko předávkování samotným kratomem se jeví jako relativně nízké. Pro dosažení zdraví ohrožujících dávek by nejspíše bylo potřeba zkonzumovat opravdu velké množství v krátkém čase, což prakticky vždy způsobí zvracení. Tento autoregulační mechanismus však nemusí fungovat u forem s vysokým obsahem aktivních látek, jako jsou různé extrakty, u kterých je skutečný obsah opioidních alkaloidů uživatelům neznámý. Velmi nebezpečné je užívání kratomu v kombinaci s jinými opioidy a dalšími sedativními látkami, kdy může dojít k podstatnému zesílení tlumivých účinků až k útlumu autonomní dechové činnosti. Interakce s dalšími typy drog nejsou prozkoumány a rizikové může být i současné užití stimulantů nebo alkoholu (tato kombinace také většinou končí silnou nevolností a zvracením). Další skupinou látek nebezpečných ve spojení s kratomem (a širokým spektrem jiných látek) jsou antidepresiva první generace – ireverzibilní inhibitory monoaminooxidázy, které mohou vést ke vzniku serotoninového syndromu. Antidepresiva druhé generace (tricyklická antidepresiva) zmiňována nebývají, mají však řadu vedlejších účinků a jejich kombinace s kratomem je také potenciálně riziková.
Kratom jako lék
Od té doby, co je u nás kratom běžně dostupný, ho začalo mnoho chronicky nemocných lidí využívat jako lék na různé zdravotní potíže. Účinky kratomu totiž pociťovali jako přínosnější oproti konvenční léčbě, která jim nepřinášela dostatečnou úlevu. Nejčastěji se kratom používá proti chronické bolesti či únavě, pro někoho je prostředkem k úlevě od úzkostí a depresí. Objevily se ale i zpovědi uživatelů s jinými, často vážnými nemocemi, jako jsou například závislost na alkoholu, narkolepsie s kataplexií, silný tinnitus, bipolární porucha a nespočet dalších. Těmto lidem kratom přinesl výrazné zvýšení kvality života.
Nejčastěji se kratom používá proti chronické bolesti či únavě, k úlevě od úzkostí a depresí či jako substituční látka v případě opioidových i jiných závislostí.
V komunitě uživatelů získal kratomu popularitu i jako prostředek pro zmírnění psychických potíží, nejčastěji úzkostí, depresí a sociální fobie. Ač samotní uživatelé považují účinky kratomu na psychiku jako pozitivní, při samoléčbě psychických nemocí bez lékařského dohledu je velmi těžké objektivně zhodnotit efektivitu a rizika nadužívání nebo dalšího zhoršení psychického zdraví. Roli zde ale hrají i předešlé negativní zkušenosti s psychiatrickými léky, přístupem lékaře nebo horší dostupnost psychiatrické péče. Najít dobrého psychiatra přijímajícího nové pacienty bývá velmi složité.
Asi nejvíce problematickým aspektem léčebného využití kratomu je jeho návykovost. Je však třeba mít na paměti, že pacienti užívající opioidní léky proti každodenním chronickým bolestem se rozvoji fyzické závislosti nevyhnou. Stejně jsou na tom psychicky nebo neurologicky nemocní, kteří dlouhodobě užívají silně fyzicky návykové benzodiazepiny. Antidepresiva, antipsychotika a některá další psychofarmaka taktéž vytvářejí návyk a jejich náhlé vysazení je nepříjemné až nebezpečné. Vysazování léčby je u všech zmíněných skupin léků problematické a vyžaduje dohled lékaře.
Zásadním faktorem ovlivňujícím charakter návyku je zdroj motivace k užívání. U zdravotních uživatelů je to především úleva od potíží pomocí adekvátního dávkování, nikoli honba za co nejsilnějším raušem vedoucí k zesílení tolerance kompenzované ještě vyšším dávkováním.
Možná východiska
Aktuální absence jakékoli regulace prodeje kratomu není v pořádku, jeho náhlý zákaz však povede pouze ke zbytečné kriminalizaci uživatelů a část z nich může přimět k užívání jiných, více návykových látek. Prodejci i spotřebitelé se shodují na tom, že by kratom měl být prodejný pouze osobám starším 18 let a měl by splňovat evropské potravinářské normy.
Postavení kratomu mimo zákon by nejvíce zasáhlo výše zmíněnou skupinu uživatelů, kterým pomáhá se zvládáním zdravotních potíží. Jeho účinky jsou natolik specifické, že neexistuje adekvátní náhrada. Zdravotní uživatelé by tudíž byli nuceni vrátit se k léčbě, která jim nepomáhala, anebo by si kratom museli získávat nezákonnými prostředky.
Pokud by měl být kratom zařazen mezi regulované substance, měl by být dostupný alespoň na lékařský přepis. Tato možnost by samozřejmě byla legislativně velmi složitá, zabránila by však zbytečnému utrpení těch uživatelů, kterým jejich samotné zdravotní potíže už tak zásadně komplikují život.
Thajsko legalizací kratomu zabránilo zbytečné kriminalizaci jeho uživatelů a lze předpokládat, že pěstování kratomu a obchod s ním vytvoří mnoho nových pracovních příležitostí. Země západního světa by se opravdu neměly vydávat opačným směrem.
Petice proti zákazu kratomu
Zástupci české kratomové komunity vyhlásili petici, v níž se píše: „Nepochopte nás špatně – jsme jednoznačně pro legislativu, podle níž by kratom byl prodáván pouze od 18 let.
Jsme pro povinné testování kratomu v České republice a ohlášení prodeje SZPI, stejně jako pro kontroly prodejců a jejich zboží a tím pádem naprosté eliminování prodeje nekvalitního zboží, což je v Česku zvykem nejen u kratomu, ale naprosto u všeho.
Jsme pro zahájení výzkumu kratomu na univerzitách České republiky, tak jako je předmětem výzkumu na světových univerzitách, jelikož jeho pozitivní účinky a schopnost enormně zvedat imunitu jsou až moc cenné, na to, aby je bylo možno ignorovat. Zvedají snad drogy imunitu? Odpovězte si sami.
Jsme pro prodej kratomu pouze ve specializovaných prodejnách a e-shopech, jsme pro stejné podmínky uvedení na trh, jaké má CBD.
Jsme pro poskytování nejnutnějších základních informací o kratomu koncovému zákazníkovi. Nemá smysl zákaz uvádění informací, včetně účinků, když tyto účinky jsou potvrzené studiemi a naprosto každý si je během minuty vyhledá.”
Odkaz na petici: www.zachrankratom.cz
Napište Inspektorátu omamných a psychotropních látek
Prosíme a vyzýváme všechny, kdo mají ke kratomu kladný vztah, aby na e-mail opl@mzcr.cz (Inspektorát omamných a psychotropních látek na Ministerstvu zdravotnictví České republiky) napsali osobní vzkaz osvětlující situaci s kratomem včetně důvodů, proč by se neměl zakazovat. Nevyzdvihujte jeho stimulační či sedativní účinky, spíše se podělte o příběhy těch, kterým kratom opravdu zlepšil život nebo kterým pomáhá při nějaké nemoci. Spousta lidí nejen u nás si kratomem pomáhá léčit symptomy jak fyzických, tak duševních onemocnění, a jen díky tomu mohou normálně fungovat, aniž by museli podstupovat vedlejší účinky některých předepsaných léků. Ano, i kratom má při chronickém užívání vedlejší účinky, ale ve srovnání s jeho legálními farmakologickými alternativami jsou minimální. Doufejme, že pod tlakem názorů odborníků i výzev ze strany pacientské veřejnosti ministerští úředníci vyhodnotí celou legislativní situaci okolo kratomu racionálně a nedospějí k rozhodnutí, které bude zbytečně kriminalizovat léčbu tisíců těžce nemocných lidí.
Adresa:
Inspektorát omamných a psychotropních látek
MZČR
Palackého nám. 375/4, 128 01 Praha 2
e-mail: opl@mzcr.cz
