Aktuální článek
Konopí jako psychedelikum: klíč k lidské psyché?

Konopí jako psychedelikum: klíč k lidské psyché?

  • Průzkum přináší svědectví uživatelů o náročných situacích pod vlivem konopí.

Užil jsem bangh a asi po hodině jsem věděl, že to je docela síla. Pořád to sílilo. Pak jsem se začal bát smrti, načež jsem umřel, to bylo fakt hustý. Byl jsem najednou venku ve vesmíru v naprostý blaženosti a se vším spojenej. Jako by telepaticky jsem se mohl zeptat na cokoli, a tak jsem se ptal a bylo mi toho hodně zodpovězeno. Hodně jsem se smířil se smrtí i se životem.

Rozhodnutí zařadit konopí do studie věnované primárně psychedelickým látkám může na první pohled působit neobvykle. Pokud se ale na fenomenologii účinků především vyšších dávek THC zaměříme podrobněji, nelze přehlédnout jistou podobnost s transpersonálními zážitky, které jsou typické spíše pro klasická tryptaminová psychedelika, jako je LSD či psilocybinové houby. Spolu s postupujícím výzkumem věnovaným potenciálu psychedelické zkušenosti v terapii duševních obtíží, například úzkostí, deprese či závislostí, je proto toto téma stále aktuálnější, a začíná si ho všímat i vědecká obec. I to byly důvody, proč jsme se v Národním psychedelickém výzkumu (NPV), který probíhal v letech 2019–2020 v Národním ústavu duševního zdraví (více se o projektu dozvíte v magazínu Legalizace č. 66 – pozn. red.) rozhodli vedle více než třiceti dalších látek zaměřit také na konopí. Zajímalo nás, zda uživatelé této byliny psychedelickou zkušenost pod jejím působením prožili, a pokud ano, jak je ovlivnila.

Užívání konopí v Čechách

Dle dat z Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti (NMS, 2016, 2018) se pravidelně dozvídáme, že v České republice má s psychoaktivním konopím s obsahem THC zkušenost přibližně každý čtvrtý člověk ve věku 16–64 let. V internetovém průzkumu NPV zaměřeném na subjektivní zkušenost, který zahrnul přes 1 400 osob a cílil do řad uživatelů psychedelik, pak měl s konopnými květy, hašišem či extrakty zkušenost téměř každý (94 %). S hašišem či konopnou sušinou měli respondenti více než sto zkušeností v životě, s extrakty pak méně (většinou maximálně do dvaceti zkušeností za život).

Dominantním motivem pro užívání konopných produktů byla zábava (81 % a 63 %), nezanedbatelná část respondentů ale zmiňovala také seberozvoj (37 %), u extraktů pak bylo se stejnou frekvencí jako seberozvoj zastoupeno i léčení fyzických potíží (24 %). Za zmínku stojí i důvody léčení psychických potíží a společenské důvody. Spirituální motivace se v datech také odrazila, ale nebyla jedním z primárních motivů na rozdíl od ayahuasky, LSD či lysohlávek, což může ukazovat i na to, že lidé od konopí spirituální prožitky typicky neočekávají.

Negativní náročná zkušenost s psychedeliky může být nepříjemná, ale pro další život mimořádně obohacující a transformační – je-li následována integrací zážitku.

Náročná konopná zkušenost

Povaha zkušenosti s konopím je formována řadou faktorů a může mít různé podoby. Zásadní vliv na ni má nejen velikost dávky, ale také způsob užití, vnitřní rozpoložení a vnější prostředí, ve kterém k němu dochází. Ačkoli se typicky objevuje uvolnění, pozvednutí nálady či intenzivní smyslové vnímání, někdy mohou prožitky nabývat i méně obvyklé podoby. Ve výzkumu nás konkrétně zajímaly náročné zkušenosti psychedelické povahy, stavy vysokého fyzického či psychického vypětí, ať už pozitivního či negativního charakteru. Takovou zkušenost mělo s konopím 21 % jeho uživatelů a 8 % pak náročnou zkušenost prožilo pouze v důsledku konzumace konopí, aniž by ho kombinovali s dalšími psychoaktivními látkami, a právě tuto skupinu jsme se rozhodli blíže analyzovat.

Náročná zkušenost byla respondenty hodnocena převážně jako nepříjemná. Nejčastěji prožívané pocity během ní byly úzkost (71 %), strach (54 %), paranoia (49 %), panika (35 %) a ztráta kontroly (33 %). Mezi méně časté fenomény, které však prožívala více než pětina respondentů, patřilo velké psychické úsilí, rozpad ega, myšlenky o smyslu života a bytí, pocity radosti, navracení traumatických zážitků nebo vzpomínek z minulosti a pocity spiknutí druhých osob vůči respondentovi. Pro 39 % osob byla tato zkušenost traumatická a 63 % by ji označilo za „badtrip“. I přes převážně negativní prožitky se 76 % osob nenechalo odradit od dalšího užití konopí a pro 47 % uživatelů měla tato zkušenost transformační potenciál. A co konkrétně lidé prožívali?

Autor: Curt Merlo

Oceánská bezbřehost

Z účinků se ve výpovědích opakoval stav, který je podobný prožitku „oceánské bezbřehosti“ (anglicky oceanic boundlessness). Jedná se o mystický prožitek, kdy se uživatel cítí v jednotě se světem, čehož je dokladem například i výpověď na samém začátku článku. Další respondent vrcholný stav charakterizoval jako „rozklad ega, prožitek vystoupení z těla. 360 stupňů vnímání. 100% pocit štěstí, pochopení světa, lehkost, spokojenost, souznění s vesmírem, pocit schopnosti odpouštět dětským křivdám (tyranizování, zanedbání ze strany matky), vznik potřeby meditovat a cítit spiritualitu.”

Potenciálu konopí navodit tento stav si všímají i další vědecké studie a objevují se úvahy o možném potenciálu konopí příznivě ovlivňovat duševní zdraví podobně jako třeba psilocybin. Právě mystický prožitek stavu oceánské bezbřehosti bývá ve studiích prováděných s psilocybinem spojován s antidepresivními účinky, které tato látka vykazuje. Některé práce ukazují vliv prožitku i v případech farmakorezistentních depresí a u problémů se závislostí na alkoholu či cigaretách. Je možné, že by právě tyto zážitky mohly stát za terapeutickým potenciálem i v případě konopí? V odborných kruzích se dnes živě diskutuje o tom, že by konopím-asistovaná psychoterapie mohla být ekvivalentem k psilocybinem-asistované psychoterapii. Dokonce i ikona transpersonální psychologie, profesor Stanislav Grof, se možnosti využití THC jako ekvivalentní substance k LSD dotknul v knize LSD psychotherapy. Dle jeho slov se zdá, že: „THC je v této souvislosti obzvláště užitečné, protože má jemný účinek a selektivní afinitu k pozitivním řídícím systémům v nevědomí. Účinná psychologická práce s těmito látkami (včetně například MDMA aj.) zahrnuje méně emocionální a psychosomatické bolesti, než když se používá LSD.“

Smrt ega

Dalším zážitkem rozplynutí osobních hranic je stav rozpadu či smrti ega, který je známý při zkušenostech s klasickými psychedeliky či disociativními anestetiky. Jde o kompletní ztrátu vnímání vlastní identity, intenzivní stav, který může mít rysy akutní psychózy. Ilustruje to případ Davida: „Kvůli bolestem jsem si dal jointa a bylo to moc silné. Měl jsem pocit, že nic neexistuje, že nic není skutečné, měl jsem pochyby, co je realita a co iluze nebo sen. Postupně jsem začal ztrácet sám sebe, měl jsem pocit, že ani já neexistuji, nevěděl jsem, jak se jmenuju. Jako by se moje identita rozpadla i s okolím a zůstalo jen prázdno. Zaplavila mě úzkost a panika z té nicoty, měl jsem strach, že se nevrátím, že ten stav nikdy neskončí. Pak jsem nehulil asi půl roku, ale od té doby nemám úzkostné stavy z marihuany, které dřív byly časté.

Integrace prožitku má smysl i měsíce či roky zpětně a už nyní u nás fungují organizace, které dokáží s těmito obtížemi pomoci.

Podobné zážitky jsou příznačné zejména pro velmi vysoké dávky THC. Právě ty často musí užívat konopní pacienti, pro které v současnosti neexistuje oficiálně dostupná služba podpory přímo v rámci zkušenosti – ať už přítomnost terapeuta či pouze takzvaného sittera, který nemocnému zajistí pocit bezpečí a podpory. Je zřejmé, že nečekané zážitky tohoto typu mohou být velmi nepříjemné, a pokud přijdou nečekaně, mohou vyvolat intenzivní úzkost a paniku. Podobné služby by v Česku přitom již mohly být legální, a to alespoň pro registrované pacienty užívající medicínské konopí.

Dehabituace

Ve výpovědích našich respondentů o náročné konopné zkušenosti byla často zmiňována také schopnost nahlížet věci z nové perspektivy, která je vlastní klasickým psychedelikům, ale současně typická i pro konopí. „Konopí mi dalo jiný pohled na problém, který jsem zrovna řešila,“ popsala Edita. „Cítila jsem se klidná a smířená se vším, co přišlo.“ Další respondent uvedl, že mu konopí v rámci náročné zkušenosti zprostředkovalo „nahlédnutí nefunkčních vzorců chování, závislostí a negativních aspektů osobnosti, které znemožňují prožívat svobodnější život.“

Zdá se, že právě tento mechanismus, někdy označovaný jako dehabituace, skýtá další mimořádný potenciál pro léčbu. Řada psychoterapeutických směrů zdůrazňuje, že naše obtíže jsou často problémem perspektivy. Pokud se problematické situace podaří nahlédnout novýma očima – obvykle s pomocí terapeuta –, můžeme se začít cítit lépe.

Dehabituace je prožívána i při užití nižších dávek konopí, proto se nabízí jako další možný způsob uplatnění konopí v péči o duševní zdraví, a to i v rámci již stávajících služeb. Je tedy na čase zvážit využití již legálního medicínského konopí v rámci psychoterapie i v českém zdravotnictví? V některých amerických státech takovou terapii již můžete podstoupit, pokud si chcete léčit například trauma, úzkost či depresi nebo se vypořádat s pocity žalu, vzteku, viny nebo studu.

Vhledy do vesmírného řádu

O potenciálu konopí vyvolávat spirituální zkušenost a pochopení „vesmírného řádu“ hovoří duchovní tradice z celého světa. Náboženství Asie, Středního Východu i Afriky zmiňují vliv konopí na vrcholné prožitky vyvolávající pocit požehnání. Konopí bylo užíváno súfijskými mystiky, tibetskými buddhisty, rastafariány i hinduisty – k přiblížení bohům, porozumění světu, vesmíru a významu člověka v něm.

Existenciální zážitky zmiňující porozumění řádu věcí nechyběly ani v našem výzkumu. Stanislav sdílel následující zkušenost: „Měl jsem pocit, že veškerenstvo, vše, co existuje a existovalo na světě, veškerá historie vesmíru, vše, co bylo, ale i to, co bude, jako by bylo jen nahraným signálem na nějaké kazetě nebo spíše signálem letícím nekonečnem. Vždy se signál na malou ,vteřinu‘ rozvine a vše se stane v té chvilce, ta celá historie – všechen čas v jedné chvilce, kterou ani nelze zachytit, jak je malá –, a poté se signál opět složí a letí znovu prázdnotou. Bylo to doprovázeno obrovskou vnitřní radostí až extatického charakteru, která se střídala s neuvěřitelným smutkem, jako když se pohybujete na nějaké obrovské sinusoidě. Zvláštní bylo, že jsem dokázal ty pocity předpovědět, a právě proto, že jsem to dokázal, jsem ty pocity měl. Když se signál rozvinul a já jsem před sebou viděl celou historii světa, vyskočily přede mnou mé obrazy z dětství – zcela banální, ale významné v tu chvíli: moje teta, vlasy mojí babičky nebo obraz květin na parapetu (…) Věděl jsem, že tyhle věci jsou stejně důležité jako všechno v celém vesmíru – dodalo mi to sebedůvěru, vlastní hodnotu. (…) Pocit stlačeného času se mi zjevoval v následujících týdnech ještě hodně často, a i teď ho dokážu v mysli vyvolat.

Prožitek tohoto typu měl i Ondřej, který měl ve zkušenosti vize o budoucím osudu lidstva: „Prožil jsem velmi výrazné představy postupného prorůstání technologie a člověka. Obrácení rolí pána a sluhy, aniž by si člověk všiml. Měl jsem tíživě silné vnímání všudypřítomné technologie: elektrického vedení, hmoty projíždějících aut, spletí kabelů a kanalizace, budov.“

V odborných kruzích se dnes živě diskutuje o tom, že by konopím-asistovaná psychoterapie mohla být ekvivalentem k psilocybinem-asistované psychoterapii.

Pekelný trip

Co se může dít, pokud se všechny intenzivní aspekty nečekaně propojí a zkušenost s konopím se změní v noční můru? Badtrip na konopí může vypadat i takto: „Po požití konopí v ne nějak větším množství než obvykle se okamžitě dostavily pocity úzkosti, které se dále stupňovaly až k nevydržení, nemohl jsem se hýbat, měl jsem sluchové halucinace, nebylo poznat, z jaké strany a jaké dálky ke mě zvuky přicházejí, trojrozměrný obraz jsem viděl dvojrozměrně, i přes zavřené oči jsem viděl obraz okolo sebe, moje vědomí vystoupilo a díval jsem se sám na sebe přesně v takové poloze, jaké jsem seděl, jen několik metrů od sebe. Poté mi můj ,,dvojník‘ řekl výčet všech mých negativních vlastností, rozbor mojí osobnosti. Bylo mi tak strašně fyzicky a hlavně psychicky špatně, že se to nedalo snést, nemohl jsem dál snášet, co právě prožívám, a jediné východisko pro mě v tu chvíli byla sebevražda. Nejhorší pocit v mém životě nastal, když jsem si uvědomil, že už to dál nemůžu vydržet, a rozhodl jsem se skočit z vyhlídky nad městem. Nebýt zábradlí přede mnou, jsem na kaši pod vyhlídkou, a právě tohle uvědomění, co jsem právě zažil, způsobilo můj absolutní kolaps a pozvracel jsem se, ale ne z nevolnosti, nýbrž z psychiky. Potom už to bylo lepší a náhlé návaly úzkosti a deprese se postupně vracely už jen v slábnoucích se cyklech, jak je u konopí obvyklé. Tomuto zážitků dodnes říkám Peklo. Nicméně s odstupem času můžu konstatovat, že mi tento zážitek víc dal, než vzal, a častokrát jsem se mu pokoušel přiblížit, protože nikde jinde nejde zažít tak dokonalý rozbor sám sebe jako v takové situaci.“

Podobné zkušenosti nám připomínají, jak zásadní je dbát na respekt k užitým látkám a vhodný set a setting, nehledě na užité množství.

V negativních popisech se dále často objevoval zmíněný motiv konopí jako učitelky, která přichází s výčtem toho, co děláme špatně a co je třeba v životě napravit. Je zajímavé, že i přes výrazně negativní prožitky uživatelé vyhodnotili dopad zkušenosti na další život tak, že jim pomohl k pozitivní změně. V tomto smyslu popisuje svůj zážitek Andrea: „Měla jsem silný depersonalizační zážitek. Paranoia. Myslím si ale, že mi to pouze ukázalo mé vnitřní obavy a posunulo mě to dál.“

Z toho, co z výzkumů víme o potenciálu negativní náročné zkušenosti s psychedeliky, vyplývá, že může jít o zkušenost nepříjemnou, ale pro další život mimořádně obohacující a transformační. Záleží však, jak je s prožitkem naloženo po vystřízlivění v rámci procesu integrace neboli začlenění zkušenosti do stálých struktur našeho života. Ačkoli je potřeba důkladného zpracování zážitku zdůrazňována spíše v souvislosti s typickými psychedeliky, neměla by být opomíjena ani u konopí. I zde vnímáme velký a často nevyužitý potenciál cílené psychoterapie. Následkem náročného zážitku mohou být i dlouhodobé přetrvávající psychické potíže, při kterých je odborná pomoc cestou k úlevě. Jak uvedla jedna z našich respondentech, po náročné zkušenosti s konopím se jí spustily panické ataky a psychospirituální krize. Integrace prožitku má smysl i měsíce či roky zpětně a v České republice už nyní fungují organizace, které dokáží s těmito obtížemi pomoci a na které je možné se otevřeně obrátit (viz box).

Autor: Kurt Merlo

Set a setting

Na rozdíl od psychedelik, u kterých je role takzvaného setu a settingu silně zdůrazňována, u konopí se o této problematice moc často nemluví. Data z NPV nicméně potvrzují, že spolu s vysokou dávkou látky hraje psychický stav i okolní prostředí zásadní roli. Jako příčinu náročné zkušenosti respondenti uváděli především vnitřní rozpoložení (57 %), vysokou dávku (55 %), samotný účinek látky (46 %), neznámou kvalitu látky (35 %), prostředí (32 %) či neznámé dávkování (30 %). Přibližně jedna pětina osob ještě uvedla jako možnou příčinu aktuální psychické potíže a neočekávané situace.

V nepřipraveném stavu mohla zkušenost vypadat tak, jak popsal například Karel: „Sídliště, nevyhovující parta a bezohlednost člověka, který mě nechal vykouřit vysokou dávku, protože se chtěl pobavit na můj účet. První minuty jsem nechápal, co na tom všichni mají. Pak jsem ale viděl rozfázovaný pohyb míče, měl jsem pocit, že se mi rozjíždí čelist, a špatně jsem odhadoval čas a prostor. Nikdo se mi ale nechtěl věnovat, i když jsem opakovaně zmiňoval, že je mi stav dost nepříjemný. Po akutním zážitku jsem zažíval derealizace, což jsem všem popisoval, jako že ,nějak špatně vidím‘, až po letech jsem přišel na to, o co konkrétně šlo.“

Je snad u nás konopí vnímáno spíše jako riziková rekreační droga než jako slibný klíč k lidské psyché?

Intenzivní zkušenost v příjemném prostředí a se záměrem konopí užít je jiná v příběhu Marka: „Bylo léto, krásné počasí na procházku, s sebou konopí. Našel jsem krásné místo v přírodě, vodopád, všude stromy. Zapálil jsem si jointa. Následující výprava lesem byla úžasná, cítil jsem se opět jako malý, když jsem objevoval nová místa. Když jsem došel zpátky do města, potkal jsem několik policejních vozů, to mi navodilo nepříjemný pocit paranoie až po zbytek cesty domů. Od té doby užívám výhradně doma.“ I zde je zřejmé, jak prostředí dokáže prožitek změnit i v jeho průběhu.

Negativní stavy mohou být navozeny i nečekanými či příliš intenzivními fyzickými účinky vysokých dávek konopí. Jak popsal Adam: „Příliš velká dávka užita perorálně. Strach a paranoidní stav jsem měl z příliš silných účinků – třes, zpomalení, silná fyzická zkouřenost, myšlenky byly příliš těžké a ostré, většinou negativní, byly v podstatě oslňující nebo ohlušující a nešly vypnout. Nicméně rozhodnutí udělat si procházku do zahrádkové čtvrti za domem se ukázalo jako skvělý nápad, uklidnil jsem se a celkově jsem získal stabilitu a pocit bezpečí.“ I zde se ukazuje, že změna settingu může významně pomoci s úlevou od stavu.

Opomíjený potenciál

Ačkoli konopí nepatří mezi typická psychedelika, ukazuje se, že THC dokáže zejména ve vysokých dávkách vyvolávat i silné zážitky psychedelické povahy. Ty mají nejen potenciál pro využití v rámci péče o duševní zdraví, ale vyžadují i specifický přístup ze strany poskytovatelů služeb uživatelům. Česká republika má díky legalizaci medicínského konopí nakročeno k možnostem využití této byliny nejen v terapii somatických potíží. Je proto otázkou, proč jsou možnosti konopí v této sféře stále přehlíženy. Je snad konopí vnímáno spíše jako riziková rekreační droga než jako slibný klíč k lidské psyché, ačkoli léčivých schopností konopí v oblasti lidské duše si všímali již naši předci a dnes se jimi zabývají odborníci v zemích, kde je jeho širší využití legální? Jak by to vypadalo, kdyby terapeutický potenciál konopí vystoupil do popředí tak, jako je tomu dnes u psychedelik? Přeorientovali by pak snad i uživatelé svou dominující motivaci?

Závěrem bychom rády apelovaly na to, aby se integrace, informovanost a vhodný set a setting staly pilíři vědomého užívání konopí. Možná právě to jsou první kroky k změně vnímání této substance nejen v laických, ale i odborných kruzích.


Tři druhy služeb

Při využití konopí v péči o duševní zdraví se nabízejí tři konkrétní služby:

  1. Konopím-asistovaná terapie u školeného odborníka v odborném zařízení.
  2. Asistence „sittera“, který bezpečně provede konopného pacienta zážitkem v domácím či jiném vhodném prostředí.
  3. Následná integrace zkušenosti s odborníkem, zejména pokud se jednalo o zkušenost náročnou.

Organizace nabízející pomoc

Prožili jste také náročnou zkušenost a hledáte pomoc s jejím zpracováním? Neváhejte se obrátit na organizace, které se u nás věnují pomoci v psychospirituální krizi, integraci psychedelické zkušenosti či psychedelické terapii.

Diabasis: www.diabasis.cz

Psychedelická klinika (PSYON): www.psyon.cz

Holos Centrum: www.holos.cz

Beyond Psychedelics: www.beyondpsychedelics.cz

PsyCare: www.psycare.cz

Zdroje:

Kočárová, R., Kňažek, F., Bláhová, B., Plevková, M., Postránecká, Z. Psychedelika v České republice: Výsledky a doporučení pro oblast služeb a politiky z Národního psychedelického výzkumu (NPV). Nepublikovaná výzkumná zpráva projektu TJ02000156. Klecany: NÚDZ, 2021.

Poznámka: Pro potřeby tohoto textu byla jména respondentů změněna, ve výzkumu byla jejich identita anonymní. Uvedená data jsou předběžná a vybraná pro účely tohoto článku.

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!