Dlouhá léta se iracionální konopná prohibice napříč světovým společenstvím států jevila velmi striktní až neměnnou. V tomto směru je možno označit vývoj přístupu ke konopí během posledního půlroku na úrovni České republiky, Evropské unie i Organizace spojených národů jako „překotný“.
Překotný v uvozovkách proto, že vzhledem k současné úrovni vědeckého poznání týkajícího se rostliny konopí a jejího nezpochybnitelného přínosu lidstvu měl a mohl nastat dříve a být výraznější, nicméně s ohledem na velkou odolnost práva (zejména mezinárodního) vůči změnám je opravdu velmi rychlý. Trend změny na všech úrovních jsme v CzecHempu spolu s mezinárodní konopnou komunitou bedlivě sledovali a v tomto článku se pokusím shrnout současný stav jak z hlediska právního, tak z hlediska dopadů změn na každodenní realitu zastánců svobodného pěstování a zpracování rostliny Cannabis sativa L.
Svět pro a proti konopí 27:25
Jak jsem nakousl v úvodu, mezinárodní právo je velice rigidní a změnit jej v řádu desetiletí vyžaduje velké úsilí. Pokud si vezmeme za příklad konopnou prohibici, tak prosazení zákazu pěstování a zpracování listů a květů konopí, silně podporovaného lobby konkurenčních průmyslů (především papírenského a textilního) a posléze i vládou USA, do Jednotné úmluvy o omamných látkách v roce 1961 trvalo bezmála čtyřicet let. Pokud budeme pro zjednodušení za počátek boje proti konopné prohibici brát rok 1985, kdy došlo k vydání knihy Jacka Herera The Emperor Wears No Clothes (česky jako Spiknutí proti konopí aneb Císař nemá šaty), pak částečná revize mezinárodních úmluv Komisí pro narkotika OSN (CND) 2. prosince 2020 překonala předchozí „rekordně rychlý“ zákaz za výrazně menších investic a za „pouhých“ 35 let lobbingu. To vše díky tlaku občanského aktivismu, zejména skupiny kolem Kenzi Riboulet-Zemouliho a Michaela Krawitze, a znovuzrozeného, byť výrazně menšího konopného průmyslu.
Realitu současného stavu orgánů OSN dokresluje, že CND odkládala rozhodnutí o doporučeních Světové zdravotnické organizace (WHO) k přehodnocení přístupu ke konopí od prosince 2018 celé dva roky. Ze šesti doporučení WHO přijala CND jen jediné: vymazala konopí a konopnou pryskyřici z Přílohy IV. Jednotné úmluvy o omamných látkách. V důsledku toho se ani při striktním výkladu Úmluv nadále ke konopí a jeho pryskyřici nepřistupuje jako k nejtvrdším drogám bez možnosti využití kupříkladu v medicíně. Pro toto rozhodnutí bylo 27 států (převážně z Evropy a Ameriky a dále např. Maroko, JAR, Nepál či Austrálie), proti 25 (např. Rusko, Čína, Turecko, většina zastoupených států z Afriky a Asie, Brazílie a Maďarsko) a jeden (Ukrajina) se zdržel.
Nezbývá než doufat, že náročný a zdlouhavý proces politického a právního posuzování CBD nebude aplikován na další desítky až stovky fytokanabinoidů.
Přímý přenos jednání včetně hlasování komisařů jednotlivých států v emocích a napětí připomínal finále mistrovství světa v hokeji. Ono se v podstatě o vyvrcholení podobného turnaje jednalo, jenom v diplomacii. Pohledem Středoevropana sice o žádnou zásadní změnu nešlo, neboť mezinárodní právo díky svému principu flexibility umožňuje tolerovat například i úplnou legalizaci konopí v Kanadě, ale přesto se řada států hlasujících proti dala slyšet, že svůj vnitrostátní zákaz či přísnou regulaci pěstování a zpracování konopí udrží nezávisle na mezinárodní úpravě. Nejvíce pokrytecky v tomto směru působilo podobně ostré vystoupení zástupců Čínské lidové republiky, největšího světového producenta technického konopí a extraktů účinných látek. Pro hlasovaly všechny státy, které již k částečné či úplné deregulaci konopí přistoupily. Například Mexiko po rozhodnutí CND zcela legalizovalo konopí v únoru 2021.
Pro budoucnost konopí v EU bylo zásadní koordinované hlasování komisařů jejích členských států, které nerespektoval pouze komisař Maďarska. Jejich snaha o kompromis vedla k zamítnutí dalších návrhů WHO, které šly v liberalizaci dále. Nicméně to může být příslibem k budoucí harmonizaci evropské legislativy. O tom však dále. Hana Gabrielová, prezidentka CzecHemp a dlouhodobá aktivní propagátorka a pěstitelka konopí, ke změně dodává: „Kdyby CND schválila všechna doporučení WHO, bylo by to až nečekaně skvělé a spravedlivé. Když si ale uvědomíme, že se jedná o první změnu po téměř šedesáti letech prohibice, je výborná i tato zpráva. Ukazuje směrem k sebereflexi drogové legislativy, která je ve vztahu ke konopí jediná možná.“
Dohání EU konopný trh v USA?
V červenci 2020 způsobilo v komunitě zpracovatelů konopí rozruch předběžné rozhodnutí Evropské komise, které pozastavilo proces registrace potravinových produktů na bázi kanabidiolu (CBD) jako takzvaných potravin nového typu a naznačilo, že budou posuzovány jako omamné a psychotropní látky. Ač v návaznosti na to některé platební portály pozastavily producentům platby a banky postupovaly podobně přísně u řady převodů, nezanechal tento právní akt naštěstí větší škody. Stalo se tak díky rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (SDEU) o předběžné otázce v kauze Kanavape 19. listopadu 2020. Soud mimo jiné uvedl, že „CBD nemůže být kvalifikován jako omamná látka (…), takto může být kvalifikován pouze výrobek, jehož škodlivost je prokázána nebo obecně uznávána a jehož dovoz a uvádění na trh je ve všech členských státech zakázáno.“ Zároveň podpořil princip jednotného trhu: „Články 34 a 36 SFEU musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která zakazuje uvádět na trh CBD, který je legálně vyprodukován v jiném členském státě, v případě, že je extrahován z celé rostliny Cannabis sativa, a nikoli pouze z jejích vláken a semen, ledaže je tato právní úprava s to zaručit naplnění cíle ochrany veřejného zdraví a nepřekračuje meze toho, co je k dosažení tohoto cíle nezbytné.“
V této kauze mezi Francií a společností produkující směsi do elektronických cigaret hraje roli i Česká republika, jako země původu extraktu CBD užitého ve směsi. SDEU tak zrušil nejen neopodstatnitelný rozdíl v právním posuzování syntetického a z rostliny izolovaného či extrahovaného CBD, ale i předchozí nejistotu Evropské komise, která 7. prosince definitivně vyloučila posuzování CBD jako omamné a psychotropní látky.
Obyvatelé Evropy si na lány technického konopí zvyknou podobně, jako se dnes dívají na chmel či mák, a ztratí iracionální obavy z rostliny i produktů z ní.
Nadále nezbývá než doufat, že tento náročný a zdlouhavý proces politického a právního posuzování CBD nebude aplikován (s výjimkou látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů) na další desítky až stovky nyní či v budoucnu objevených fytokanabinoidů a poslouží jako konopným průmyslem vítaný precedent a výzva k harmonizaci konopného práva napříč členskými státy tak, aby podobné spory do budoucna vymizely spolu s legislativními bariérami rozvoje konopného průmyslu. Jedině tak se může EU snažit stihnout vlak, který v Severní Americe již solidně ujíždí.
Jeden ohled vývoje regulace v EU je v porovnání s USA či Kanadou pozitivní, a to předběžná opatrnost a důraz na vědu a výzkum před aplikací. V Severní Americe jsou tradiční metody využití rostliny objevovány až jako jakýsi vedlejší produkt využití květů k rekreačním účelům. Evropa naopak staví na tradičních výhodách pěstování a metodách využití konopí, ke kterým postupně v případě průkazného přínosu přidává ty novější.
Pokud jde o pěstování, skýtá konopí několik vlastností, které jej přímo nabízejí jako nástroj pro realizaci politiky Zelené dohody pro Evropu (Green Deal). Jde především o schopnost rychlého růstu, tedy vázání CO2 z atmosféry, fytoremediace, tedy čištění půdy, a nenáročnost na pesticidy či herbicidy, tedy vhodnost pro rozvoj ekologického zemědělství. Když k tomu přidáme možnost zpracovat jak rostlinu vypěstovanou v bio kvalitě na široce dále využitelná semena, listy, květy, vlákno a pazdeří, tak i rostlinu kontaminovanou například na konopný beton či papír, máme před sebou silnou zbraň na boj s klimatickou změnou.
Za účelem nahrazování dodavatelsko-odběratelských řetězců závislých na fosilních zdrojích ve stávajících průmyslových odvětvích těmi konopnými inicioval CzecHemp v lednu 2020 vytvoření konsorcia sedmi klastrových organizací a asociací z pěti členských států EU. Tato skupina zastupující více než 600 podniků chce úzce spolupracovat na budování a šíření evropské bioekonomiky a má pro to podporu dalších konopných asociací včetně panevropské European Industrial Hemp Association (EIHA). Hana Gabrielová k tomu dodává: „Užití konopného semene, vlákna a pazdeří je už řadu let možné napříč EU. Pokud pro jejich výrobu bude zajištěna potřebná infrastruktura, pak masová produkce a odbyt je již tou menší výzvou. Obyvatelé Evropy si pak na lány technického konopí zvyknou podobně, jako se dnes dívají na chmel či mák, a ztratí iracionální obavy z rostliny i produktů z ní. Také to je motivací CzecHemp pro účast v projektech rozsahem i významem překračujících hranice české kotliny.“
Kromě dlouhodobé krize environmentální prochází celý svět v posledním roce krizí způsobenou pandemií onemocnění SARS-COV-2-19. Ve snaze o její potlačení prevencí bylo ve zkráceném režimu vyvinuto, otestováno a aplikováno několik vakcín, zároveň jsou akutním pacientům v některých případech podávány přípravky, které nejsou klinicky dostatečně otestovány a tedy určeny pro léčbu lidí. V souvislosti s tím roste i procento pacientů, kteří se pokouší o samoléčbu prostřednictvím nejrůznějších experimentů nejen s léky, přípravky a jinými látkami, ale i doplňky stravy, které podléhají výrazně benevolentnějšímu procesu schvalování než léčiva. Tím mohou uživatelé vážně ohrozit své zdraví, aniž by si jakkoli pomohli v boji s obávaným virem. V této souvislosti připomínáme text „Fakta o kanabinoidech extrahovaných z konopí“ v čísle 62, doporučující předběžnou opatrnost a dostatečnou informovanost konzumentů potravinových produktů na bázi extraktů z konopí.
Česko, konopná laboratoř Evropy?
Ve světle snahy ujasnit současnou ne zcela jasnou právní úpravu konopí a zavést licenční systém producentů konopí pro léčebné použití probíhá aktuálně proces novelizace zákona č. 167/1998 Sb. o omamných a psychotropních látkách. Nejasnosti v aplikaci se týkají především konfliktu mezi dvěma definicemi: konopí lze chápat jako kvetoucí nebo plodonosný vrcholík rostliny z rodu konopí (Cannabis) nebo nadzemní část rostliny z rodu konopí, jejíž součástí je vrcholík, kdy do limitu THC 0,3 procenta v rostlině konopí pěstované, zpracovávané či obchodované k účelům průmyslovým, technickým a zahradnickým se dle § 5 odst. 5 zmíněného zákona nevyžaduje povolení k zacházení s omamnými a psychotropními látkami – a pak je tu Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 455/2009 Sb., která za konopí pro účely trestního zákoníku považuje všechny druhy a odrůdy, které obsahují více než 0,3 procenta THC v kvetoucím nebo plodonosném vrcholíku rostliny konopí (s výjimkou zrn) včetně listů. Nařízení vlády tak v určitých případech považuje za trestné pěstování rostliny, které zákon povoluje, resp. pro jeho pěstování do plochy 100 m2 nevyžaduje žádné povolení ani ohlášení.
Potenciální vysoká nebezpečnost THC pro člověka je založena na dosud nezrevidované studii z roku 1973, která měřila toxicitu THC na myších, psech a opicích, přičemž letální dávka byla zjištěna pouze u myší.
Věřím, že novela jasně definuje nejen konopí pro léčebné použití, ale i konopí technické, a to tak, aby poskytlo dostatečnou toleranci obsahu THC v libovolné části rostliny do limitu 1 procenta, aby při zachování nízkého obsahu THC v rostlině celé daného její registrovanou odrůdou nebylo postihováno konopné zemědělství ani konopný průmysl včetně potravinářství. CzecHemp tento požadavek spolu s jinými komunikoval prostřednictvím parlamentního semináře Potenciál konopí a dále ke svým návrhům mimo jiné doplňuje: „Příloha č. 9 k vyhlášce č. 329/1997 Sb., ve které je stanoven limit pro obsah morfinových alkaloidů v potravinářsky zpracovávaných makových semenech na 25 mg/kg, byla východiskem pro návrh právní úpravy potravinářského zpracování konopí s limitem 100 mg/kg. U celospektrálních produktů z technického konopí určených ke konzumaci je mimo stopového množství THC obsažena i celá řada jiných fytokanabinoidů, které navíc neutralizují či zmírňují jeho efekt. Potenciální vysoká nebezpečnost THC pro člověka je založena na odborné studii z roku 1973, která měřila toxicitu THC na myších, psech a opicích, přičemž letální dávka byla zjištěna pouze u myší. Psi a opice přežili dávky dosahující až 9 000 mg/kg jejich tělesné váhy. Po objevení endokanabinoidního systému tato studie nebyla revidována. Vzhledem k absenci receptorů CB1 a CB2 v nervových centrech kontrolujících základní životní funkce u člověka a doposud nezaznamenanému úmrtí vlivem intoxikace THC lze v budoucnu očekávat další snížení míry jeho nebezpečnosti.“
V České republice současnosti má zhruba deset procent obyvatel pozitivní zkušenost s konopím pro léčebné použití či podpůrnou konzumací konopných potravinových produktů a společenská akceptace rostliny konopí v roce 2019 překročila padesát procent populace. Cesta k legalizaci rekreačního užívání vede v evropském kontextu spíše cestou pevných základů a předběžné opatrnosti nastíněné výše než „odshora dolů“ ve stylu Kanady či USA. Česká republika díky přijatelnosti konopí občany na základě jejich osobní zkušenosti v kombinaci s vědeckým výzkumem této rostliny na vrcholné světové úrovni a postupnou akceptací a jasným právním vymezením jednotlivých odrůd konopí legislativní úpravou aspiruje na roli konopné laboratoře Evropy, ze které může vzejít natolik potřebný impuls pro jednotné konopné zemědělství, průmysl a především právní úpravu v celé EU. Hana Gabrielová k tomu s nadsázkou dodává: „Jestli se něco podstatného pro budoucnost světa změní, roky podvědomě tuším, že to bude v souvislosti s konopím, a to v Kalifornii nebo České republice. Čím dál více se kloním k tomu druhému místu.“
Ondřej Krásný: manazer@czechemp.cz
Český konopný klastr, z. s.
Rousínov 47
473 01 Svor
