Aktuální článek
Konopný pacient v pytli

Konopný pacient v pytli

Redakce
  • Sice mu umožnili konopnou léčbu i ve výkonu trestu, ale za tutéž léčbu svépomocí si má odsedět osm let. Dopis z vězení.

Před půl rokem jsme psali o tom, jak si Dušan Dvořák stěžoval, že ve vazební věznici nedostal léčebné konopí, na něž má nárok. Oprávněnost jeho požadavku potvrdila i ombudsmanská kancelář, která konstatovala, že ani odnětím svobody neztrácíme nárok na stejnou úroveň zdravotní péče, jakou mají ostatní občané. Vzápětí byla v jedné nejmenované věznici povolena konopná léčba prvnímu českému vězni – říkejme mu třeba Čenda. O svých peripetiích nám napsal dopis, který uvádíme v plném znění.

Zdravím všechny, komu není problematika léčebného konopí lhostejná. Jako jeden z prvních oficiálně diagnostikovaných konopných pacientů ve výkonu trestu vám přináším report o tom, jak se užívá, respektive neužívá léčebné konopí za mřížemi. A taky co stojí za touto mou smutnou zkušeností.

Co jsem provedl?

Odsouzen jsem byl v loňském roce za pěstování, držení a prodej 13 kilogramů konopí, paragraf 283, odst. 3, a to na více než 8 let. V kostce jsem si během tří let opatřil třináct kilogramů konopí, které jsem mohl následně prodat za částku několika milionů korun. V rozsudku je k mému údajnému prodeji marihuany výslovně uvedeno, že „lze upozornit na skutečnost, že nalézací soud neměl ani žádné relevantní důkazy, které by podle požadavků platné právní úpravy prokazovaly trestné jednání obžalovaného, tj. prodej nebo bezúplatnou distribuci marihuany blíže neustanoveným osobám.”

Mé obhajobě, že jsem konopí zužitkoval pro vlastní potřebu s ohledem na můj zdravotní stav, soud neuvěřil, a jeho závěr tedy byl, že jsem toto množství nemohl spotřebovat, tudíž jsem ho musel prodat. Asi vás napadá, že prodeje jsou potřeba dokázat, soud by měl najít svědky, zabavit hotovost… Podotýkám, že jsem byl dlouhou dobu sledován vyšetřovateli Národní protidrogové centrály, odposloucháván, nahráván stacionárními kamerami, bylo vyslechnuto kolem dvaceti svědků, přesto nikde nebyl zachycen nebo potvrzen nějaký prodej. Podařilo se tedy nade vší pochybnost (jak stanoví zákon) prokázat, že jsem něco někomu prodal? Nemyslím si to, přesto jsem byl odsouzen na více než osm let. Před koncem roku 2020 jsem byl eskortován do výkonu trestu, z něhož vám nyní píši.

Skutečně si společnost žádá, abych tolik let strávil za mřížemi za něco, co v dohledné době bude zřejmě legální?

Celá moje kauza od zatčení v roce 2016 ke konečnému rozsudku v roce 2020 trvala čtyři roky, a protože nebyly shledány důvody pro pobyt ve vazbě, strávil jsem celou tuto dobu na svobodě. Jak se žije člověku, kterému každý okamžik, ve dne v noci, běží v hlavě, že může dostat dlouhý trest, se jen těžko popisuje… Kdo podobnou situaci nezažil, nedokáže si ten obrovský, všudypřítomný stres představit. Dnes je mou poslední šancí dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně, kde věřím, že si někdo podklady pročte a nestranně posoudí procesní stránku celého případu a trest zreviduje. Držte mi a mé rodině pěsti, ať verdikt není v této podobě definitivní.

Cesta od bolesti ke konopí

Jakou roli v tom všem hraje můj zdravotní stav? Dnes je mi skoro čtyřicet, v devatenácti letech jsem měl vážnější autonehodu, kterou nejvíc odnesla záda a krční páteř. Byl jsem mladý a svoje zdraví jsem zase tolik neřešil, nicméně později, když bolest přetrvávala, dozvěděl jsem se o mém výhřezu ploténky v krční páteři a následném zúžení páteřních kanálků. Přesnou diagnózou vás nebudu zatěžovat, ve zkratce trpím chronickou bolestí krční páteře, která se přenáší do hlavy. Kolem pětadvacátého roku věku jsem bral již velké množství analgetik, což nakonec vyústilo do krvácení žaludku a potížemi se zažíváním. Začalo období stupňujících se bolestí, které se nedaly tlumit klasickými analgetiky. Hledal jsem proto alternativní možnosti – a narazil jsem na konopí.

V té době před sebou konopí mělo dlouhou, asi patnáctiletou cestu k legalizaci užívání pro léčebné účely. Nerozhodoval jsem se dlouho, jestli konopí užívat, neboť z hlediska zachování duševního zdraví a možnosti žít normální život to pro mě byla jediná cesta. Konopí má pro mě existenční význam, a to doslova. Množství spotřebovaného konopí, které někdo bez zkušeností může hodnotit jako příliš velké, mi nepřinášelo negativní vedlejší účinky, jen mi umožňovalo normálně žít. Třináct kilo za tři roky určitě není malé množství, je třeba ale podotknout, že jsem konopí užíval a zpracovával různými způsoby, nejen na kouření. Míchal jsem si masti, a to jak na prevenci bolestí krční páteře, tak na atopický ekzém. Naučil jsem se vyrábět fénixovy slzy a rosin (extrakt pryskyřičné šťávy) nebo třeba konopné máslo a oleje na vaření.

...

Pokračování článku najdete v Legalizace č. 65, která je právě k dostání v e-shopu Legalmarket.cz a na novinových stáncích. Stáhnout si můžete i elektronickou verzi magazínu nebo si ho za zvýhodněnou cenu předplatit a těšit se na pravidelné dárky a pohodlné dodání až domů.

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!