Aktuální článek
Konopný textil jako návrat k udržitelnosti

Konopný textil jako návrat k udržitelnosti

  • Rozhovor s Tomášem Rohalem, zakladatelem české konopné módní značky Bohempia.

Význam konopného vlákna v historii lidstva by vydal na slušnou knihu. Jeho pevnost a pružnost byly jedny ze zásadních důvodů domestikace rostliny mezi prvními během neolitické revoluce všude v severním mírném pásu. Nešlo jen o jeho zpracování na lodní provazy a plachty. Konopné oblečení nosila většina populace Evropy po celý středověk. Materiály jako vlna, hedvábí a bavlna byly vyhrazeny úzké skupině privilegovaných.

Výhodou konopného textilu byla pevnost a trvanlivost. A když už oblečení dosloužilo, dalo se hadrníkovi, který z něj po vylouhování v kádích s kravskou močí vyráběl hadrový papír. Díky pevnosti vláken se knihy z hadrového papíru dochovaly dodnes.

Historie je hned o něco zajímavější, když se člověk dozví, že jedním z důvodů Napoleonova tažení do Ruska byla snaha zabránit pašování konopí pro Angličany a že každý farmář pod britskou korunou musel na části svých pozemků konopí pěstovat a odvádět jako daň. Pak není divu, že když se farmáři v Severní Americe proti britské koruně vzbouřili, konopí pěstovat nepřestali. Dokonce si konopáře George Washingtona, Thomase Jeffersona a Jamese Madisona zvolili za prezidenty.

V čem byla středověká ekonomika cirkulární? Proč se rozmohla jiná textilní vlákna ve velkém a proč je to špatně? O tom jsem si povídal s Tomášem Rohalem, ředitelem a majitelem konopnictví Bohempia v pražském Karlíně, jedním z předních světových průkopníků renesance konopného textilu, který mimo jiné rozšířil můj slovník o výrazy rosení, potěrání a vochlování – a můj šatník o konopná trika a kecky.


Tomáš Rohal: Pro zlepšení života na Zemi je zásadní vlákno méně náročné na vodu a chemii

Jak se historicky vyvíjela technologie zpracování konopného stonku na textilní využití? Zanikly nějaké původní překážky, či naopak vznikly nové?

Historicky byla stále stejná, konopí bylo máčeno v tůních a komplikovaně ručně zpracováváno. Produkci konopného textilu zabrzdil vynález takzvaného cotton ginu na zpracování bavlněného vlákna na konci 18. století, kvůli kterému se konopí stalo v Americe pro textil nepodstatné a rozvinul se textil bavlněný. A když došlo na začátku 20. století k modernizaci tírenského procesu konopného stonku, rozvoj v USA zabila konopná prohibice, kterou vzalo v šedesátých letech pod křídla i OSN. Staré překážky zanikaly postupně s modernizací technologie. Textil je tajemný v tom, že si vymýšlí vlastní terminologii, aby zněl proces více dramaticky, takže rozbití stonku mlácením palicí o desku nazývá potěrání a jeho následné rozčesání o prkno s hroty vochlování. Obojí je dnes mechanizované.

Zásadní novou překážkou je zákaz máčení konopí ve vodě. Při hnití stonku se do vody uvolňují z biomasy dusík, fosfor a draslík, které slouží jako potrava vodním mikroorganismům, hlavně řasám, které pak spotřebují kyslík pro větší vodní živočichy a způsobují jejich úhyn. Tím pádem zůstalo pro len a konopí pouze polní rosení, kdy se proces rozložení stonku nastartuje rosou. Oproti máčení je však kvalita získaného vlákna nevhodná na textil. Navíc je rosení závislé na podnebních podmínkách, takže funguje lépe v přímořských oblastech s větší vlhkostí vzduchu. Máčení rozbije stonek na dva svazky vláken, rozbitelných na dalších pět vláken každý. Při rosení se tyto 2 svazky „spečou“ a už nejdou dále rozdělit. V Číně nahradili máčení chemicko-enzymatickým procesem, který však zlikviduje o čtyřicet procent více vláken než máčení. Zároveň konopný textil ničí odklon od zemědělství spojený s nedostatkem pracovníků ochotných konopí na polích manuálně zpracovávat.

Komu se povede vyřešit problém kotonizace konopného vlákna, ten se stane světovým králem konopného textilu.

Jaké jsou výhody využití konopného vlákna v porovnání s bavlnou či syntetickými materiály?

Konopí má své výhody a nevýhody. Nevýhoda využití konopného vlákna v textilním průmyslu je užší škála produktů, které z něj lze vyrobit, protože není tak jemné jako bavlna či polyester. Pak už jsou jen samé výhody. Je ekologické ho vypěstovat, protože potřebuje méně vody, méně agrochemie a má větší výtěžnost na hektar než bavlna. Navíc roste skoro všude vyjma rovníkových oblastí. Bavlna má ráda velké teplo a hodně vody, takže na jedno bavlněné tričko je potřeba asi 2 500 litrů vody, to je dlouhodobě neudržitelné. Zásadní funkční vlastností konopného textilu je antimikrobialita, tedy zabránění množení bakterií. Máme k dispozici výsledky studie u streptokoka a stafylokoka. Ložní prádlo z konopí se tak hodí domů i do nemocnic. Konopný textil je navíc pevnější, víc větrá a lépe saje. Důležitější je však ekologický rozměr produkce. Nechci ty funkční vlastnosti upozaďovat, ale ty jsou skutečně extrémní a běžný uživatel je každý den nevyužije. Ročně se vyrobí 110 milionů tun textilních vláken, z toho je 80 milionů tun syntetických a 30 milionů tun přírodních. A z těch 30 milionů tun přírodních vláken je 25 milionů tun bavlna. A konopné vlákno je jen malý zlomek z těch pěti milionů tun, kde většina dopadá na len, jutu, vlnu, ramii, abaku a sisal. Kritické pro zlepšení života na Zemi je přitom vlákno méně náročné na vodu a chemii. My se tedy snažíme o vytlačení těch plastových a bavlny. A taky je dobré si nekupovat stále nové a nové věci, ale to je role pro někoho jiného než pro výrobce.

Jak dlouho je konopnictví Bohempia na českém trhu a jaký je poměr nadšení a byznysu v sektoru konopného textilu a obuvi?

V únoru jsme oslavili šest let na trhu. Postupně se rozšiřujeme do světa. Máme zastoupení ve Spojených státech, Japonsku, jednáme o otevření australského trhu. Naše kecky je možné koupit v buticích a malých obchodech v dalších asi dvaceti státech. Samozřejmě máme e-shop na Slovensku. Postupně byznys převažuje nadšení, které stále trvá. Před asi dvěma lety jsem byl překvapen při účasti na americkém veletrhu, že jsme již tehdy byli obratově větší než většina tamních producentů konopného textilu po deseti letech. To bylo takové vystřízlivění, jak je konopný textilní průmysl ve skutečnosti malý. Navíc nám stále omezuje reklamu například Facebook, protože si přeloží konopí jako cannabis. Nedávno jedné paní z Austrálie zablokovali stránku její firmy na základě zadání reklamy na kosmetiku s fotkou konopného pole.

Zakladatel české konopné módní značky Bohempia, Tomáš Rohal.

Podařilo se vám pochytit know-how textilního zpracování konopí našimi předky vcelku, nebo stále hledáte nějaká „bílá místa na mapě“?

Od doby našich předků se mechanizací hodně změnilo. Z „hardcorového“ starodávného ručního zpracování našimi předky si do moderních postupů nemůže člověk moc vzít. Dosáhlo se nějaké efektivity zpracování a víc to moc nejde. Možná trochu zrychlit, ale potěrání a vochlování chce svůj čas. Výzvou je kotonizace, tedy uzpůsobení vláken pro stroje na spřádání bavlny, která se využívá posledních asi třicet let a byla vynalezena v Číně. Len lze kotonizovat mechanicky, ale u konopí je třeba ještě rozbít strukturu vlákenného svazku. Jsou na to různé fyzikální, enzymatické a fyzikálně-chemické metody. Komu se povede vyřešit problém kotonizace konopného vlákna, ten se stane světovým králem konopného textilu. My na tom pracujeme a myslíme si, že jsme tak v pozici prince čekatele. Zatím se nám v malém povedlo otestovat jednu starodávnou techniku, kterou jsem objevil. Letos to zkoušíme na půl hektaru a Technická univerzita v Liberci nám dělá analýzy vzorků. Výsledné kotonizované vlákno je pevnější a správně dlouhé. Teď to musíme dokázat ve velkém.

Fandí evropský textilní průmysl konopnému vláknu? A v jakém státě nejvíce?

Na udržitelné textilní materiály začal být brán v EU zřetel při hledání cest k řešení, zatím ale pouze v politické rovině. Konopí má potenciál ukládání CO2 z atmosféry, ale musí se pěstovat ve velkém. Ale že by teď měl konopný textil v Evropě na růžích ustláno, to se říct nedá. Zatím to je místo průmyslu stále spíš řemeslo. Konopí se daří pěstovat nejvíce ve Francii, kde má zajištěnu i státní podporu 100 eur na hektar a kde jsou zregulované stavby z konopného betonu. Vím tam o pár nadšencích, kteří dělají v malém umělecké konopné džíny, ale to také není průmysl. Pak se konopí pěstuje v Rumunsku, kde je také dotováno, a to asi 50 eur na hektar. A určitá, ve vší úctě, hospodářská zaostalost jim v tomto směru pomohla zachovat konopný textilní průmysl s technologií instalovanou v padesátých letech. Konopí vyžaduje spoustu manuální práce, kterou ve střední a západní Evropě nebude nikdo s tamějšími platy dělat. V Rumunsku je v zemědělství výplata osm tisíc, tak si to mohou dovolit. Navíc si na máčení konopného stonku vyjednali výjimku jako na tradiční způsob zpracování. Něco malého se děje na Ukrajině. Tam by rádi kotonizovali, ale potřebují na to papiňák a mají jen kastrol s pokličkou, tak to podle toho vypadá. Vyrábějí z konopí umělé kožíšky za cenu pravých a prodávají konopné vlákno do Indie, kde z něj poté vyrábějí „čistě indické produkty“.

Konopí je ekologické vypěstovat, protože potřebuje méně vody, méně agrochemie a má větší výtěžnost na hektar než bavlna.

Bude u nás v krátkodobém horizontu dodavatelsko-odběratelský řetězec konopného textilu v duchu „od pole až po tričko“?

Snažíme se o to. Zatím to není ani v tom Rumunsku, tam se nedaří dopracovat přízi do produktů. Každý umí něco, oni umí začátek a my konec. Do pěti, deseti let se rozpadnou v Rumunsku stroje a je třeba je rozběhnout jinde. Myslím, že jsme u nás na nejlepší cestě. Výsledky našeho materiálu jsou za poslední desetiletí nevídané. Pak to chce rozjet masovou produkci, aby se dalo jít s cenou dolů a zvýšila se dostupnost. Kotonizované konopné vlákno je zatím třikrát dražší než bavlněné a ne každý je ochoten si koupit triko za 700 korun. Naštěstí je v textilu nadšenců spousta.

Je konopí cesta k resuscitaci českého textilního průmyslu?

Hlavním hráčům je kolem padesáti, šedesáti, a protože celý život dělají s bavlnou a polyesterem, berou nové materiály jako výzvu. U někoho nejde zpracovat naše vlákno z technických důvodů, ale zas rád dohodí někoho jiného, kdo to umí. Zrovna včera mi bohužel volali z textilky, která nám dělala konopné utěrky, že omezují výrobu. Covid je další ranou pro podnik s tradicí od třicátých let a odbytištěm v ubytovacích službách.

A co byste konopnému (nejen textilnímu) průmyslu popřál?

Ať roste konopí a i to, co se s ním dá dělat. Ať se objeví více smysluplných projektů. Zatím jich u nás zas tak moc není. A konopné vlákno skýtá spoustu benefitů.

 

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!