Aktuální článek
Kterak Dr. Grinspoon přiměl Ameriku přehodnotit postoj ke konopí

Kterak Dr. Grinspoon přiměl Ameriku přehodnotit postoj ke konopí

  • Dne 25.6. nás opustil dr. Lester Grinspoon, jedna z nejvýznamějších osobností konopného aktivismu.

Ráno 25. června zemřel Dr. Lester Grinspoon. Stalo se tak den potom, co oslavil své 92. narozeniny. Jakožto lékař, výzkumník, autor, pedagog, ale i aktivista byl Grinspoon jednou z nejvýraznějších postav na poli léčebného konopí, ale také vůdčí osobností hnutí za legalizaci konopí pro všechny dospělé.

Jeho kniha Marihuana Reconsidered z roku 1971 je pokládána za naprosto přelomové dílo. Pojednává jak o účinnosti konopí, tak o jeho bezpečném užívání, což jsou témata, kterým se Grinspoon věnoval dalších padesát let. Veřejně hovořil na konferencích a v médiích, podával znalecké posudky u soudu a u veřejných slyšení a byl členem poradního sboru Národní organizace pro reformu konopných zákonů (NORML). O Grinspoonově úmrtí informoval jeho syn Peter, rovněž lékař a vůdčí osobnost dnešního legalizačního hnutí.

Starost o přítele

Poprvé se o konopí začal Dr. Grinspoon zajímat v roce 1967. Téma prozkoumal dostatečně na to, aby se pokusil přesvědčit svého nejlepšího přítele – kterým byl náhodou známý astronom Carl Sagan – aby užívání trochu omezil. V té době pracoval Grinspoon jako docent psychiatrie na lékařské fakultě Harvardovy univerzity, zatímco Sagan byl na akademickém poli vycházející hvězdou. V té době ještě nebyl celebritou, později se však ze Sagana stal mezinárodně proslulý astronom, autor bestselerů a moderátor populárního pořadu Cosmos. Tehdy byl stále ještě pouhým levicově zaměřeným vysokoškolským učitelem, který spolu se svým úzkým kruhem podobně smýšlejících akademiků často a s nadšením užíval konopí.

Jeho bestseler Marihuana Reconsidered vylíčil desetiletí usilovné vládní propagandy, jejímž úkolem bylo šířit stigma a držet konopí za každou cenu pod zámkem.

„Jednou jsme já a moje žena šli spolu s Carlem na večírek. Znal jsem se s ním jen krátce, ale hned mi bylo jasné, že konopí je nedílnou součástí jeho malého cambridgeského sociálního kruhu,“ prozradil Grinspoon v roce 2013 časopisu VICE. „Viděl jsem, jak všichni kouří, a jakožto lékaře mě to poněkud zneklidnilo. Od lékařů automaticky očekáváte, že budou odborníky na drogy. A tak jsem tlumočil to, co tehdy tvrdila vláda, ale Carl přede mnou jen zamával jointem a odpověděl: ,Ale no tak, Lestere, dej si práska. Vždyť ti to nijak neublíží, ještě si to oblíbíš.‘“

Chtěl dokázat, že má vláda pravdu

Jednoho dne se Grinspoon rozhodl, že půjde do knihovny lékařské fakulty na Harvardu a za pomoci důkazů hovořících proti konopí všem ukáže, proč by mělo být zakázáno. Nic takového se mu však objevit nepodařilo. Místo toho došel k prozření a uvědomil si, že mu ohledně konopí vláda „vymyla mozek“.

Zjistil, že opak je pravdou

Následující čtyři roky strávil intenzivním zkoumáním rostliny, až nakonec vydal svou knihu Marihuana Reconsidered, bestseler, ve kterém vylíčil desetiletí usilovné vládní propagandy, jejímž úkolem bylo šířit stigma a držet konopí za každou cenu pod zámkem. Kniha vyšla v době, kdy pouze patnáct procent Američanů podporovalo legalizaci. První zákon, který legalizoval léčebné konopí také přišel až za dalších pětadvacet let, a sice v Kalifornii. Grinspoonovo dílo vyvolalo po vydání naprostou senzaci a akademici, zdravotnická zařízení i široká veřejnost začali své mínění ohledně konopí konečně přehodnocovat.

Jeho kniha Marihuana Reconsidered je pokládána za naprosto přelomové dílo. Pojednává jak o účinnosti konopí, tak o jeho bezpečném užívání.

Dokonce ani Nixon se neudržel

Kniha dokonce upoutala pozornost tehdejšího prezidenta Spojených států Richarda Nixona. V Oválné pracovně byly na záznamník zachyceny jeho antisemitské poznámky ve vztahu ke konopí: „Každý z těch parchantů, co by chtěl zlegalizovat marihuanu, je žid,“ rozčiloval se Nixon po tom, co si v novinách přečetl recenzi na Grinspoonovu knihu. „Co to k čertu s těmi židy je?“

Carl Sagan jako „Mr. X“

Kromě toho, že Grinspoon za pomoci doložených faktů vyvrátil mnoho mýtů, které konopí v té době obklopovaly, byla součástí jeho knihy také esej Carla Sagana (který psal pod pseudonymem Mr. X). Vysvětloval v ní, že nepodporuje legalizaci pouze z politických, ale rovněž z hluboce osobních důvodů. „Díky konopí máme šanci si uvědomit, že po celý život jsme vedeni k tomu, abychom leccos přehlíželi, zapomínali a nevěnovali tomu pozornost,“ píše.

Z Grinspoona se mezitím stal mezinárodně uznávaný odborník na konopí, a to aniž by si někdy sám „zahulil“, přestože k tomu měl spoustu příležitostí. Tak to bylo alespoň do chvíle, než se rozhodl sám na sobě provést experiment.

„Čím víc jsem toho o konopí napsal a zjistil, tím víc jsem ho chtěl sám vyzkoušet. Také jsem ale věděl, že bude-li mít moje kniha úspěch, budu v jednom kuse hovořit před komisemi a vypovídat u soudu. A nechtěl jsem svou pozici kompromitovat. A tak jsem vyčkával,“ vypráví Grinspoon. „Ale po vydání knihy se začali všichni divit, jak je možné, že jsem napsal knihu o konopí, ale nikdy ho sám nezkusil. Na to jsem jim většinou odpovídal, že jsem napsal i knihu o schizofrenii a taky ji nikdy nevyzkoušel.“

Grinspoonovo dílo vyvolalo po vydání naprostou senzaci a akademici, zdravotnická zařízení i široká veřejnost začali své mínění ohledně konopí konečně přehodnocovat.

Grinspoon zkoušel konopí spolu se svou ženou, účinky ale pocítili až na třetí pokus: „Zkusili jsme to znovu a já si vzpomněl na desku Sergeant Peppers Lonely Hearts Club Band. Slyšel jsem ji předtím už hodněkrát. Můj syn ji pustil a řekl mi, že bych se už měl vykašlat na to svoje baroko a poslechnout si Beatles. Mně se ale nelíbili. Alespoň do toho večera. Až pod vlivem konopí jsem se poprvé do Beatles skutečně zaposlouchal. Bylo to něco neskutečného.“

S Johnem Lennonem u soudu

Grinspoon dostal šanci tuto laskavost Johnu Lennonovi oplatit. Několik let nato totiž podal znalecký posudek u soudního procesu, který se zabýval migračním statusem Johna Lennona. Vládě tehdejšího prezidenta Nixona se nelíbil Lennonův kritický postoj k válce ve Vietnamu, a tak se rozhodla bývalého člena Beatles kvůli jeho dávnému zatčení v Anglii spojenému s drogami vyhostit prostřednictvím Imigračního a naturalizačního úřadu.

Grinspoon byl tedy předvolán, aby vypovídal v Lennonův prospěch, a dostal geniální nápad. Když se totiž zeptal, zda se imigrační zákony Spojených států vztahující se k „marihuaně“ vztahují rovněž k „hašiši“, nasadil soudci pořádného brouka do hlavy. To vedlo ke klíčovému prodlení v soudním řízení, které dalo Lennonovu týmu právníků čas sestavit obhajobu, díky níž byl nakonec Lennon zproštěn obvinění.

Na oplátku požádal Grinspoon Lennona pouze o pár podepsaných desek a memorabilií pro svého syna Dannyho, oddaného fanouška Beatles. Ten v té době trpěl leukémií, o níž později zjistili, že je fatální.

doporučujeme

Léčebné konopí poprvé v akci

Danny byl s leukémií diagnostikován v roce 1967, v témže roce, kdy jeho otec začal zkoumat konopí. Přestože se tehdy o jeho léčebných účincích ještě mnoho nevědělo, Grinspoon se v odborné literatuře dočetl, že by mohlo účinkovat na bolest a nevolnost. Pracovníci ve zdravotnictví a pacienti s rakovinou, kteří četli jeho knihu, mu navíc čas od času zasílali své příběhy o léčbě.

Až jeho žena Betsy se definitivně rozhodla dát synovi před jednou z jeho chemoterapií jointa. A výsledky se zdály být zázračné. „Normálně jsme po každé chemoterapii doufali, že stihneme dojet domů, než se Dannymu udělá špatně a začne zvracet. Vždycky jsme mu k posteli museli dát kbelík. Ale když si jednoho dne dal před návštěvou nemocnice pár prásků, sesedl pak z nosítek a zeptal se, jestli bychom se po cestě domů nemohli stavit pro sendvič. Byl jsem naprosto ohromen,“ vzpomínal Grinspoon.

„Díky konopí máme šanci si uvědomit, že po celý život jsme vedeni k tomu, abychom leccos přehlíželi, zapomínali a nevěnovali tomu pozornost.“

Díky tomu, že několik jeho kolegů bylo toho svědky, se Grinspoonovi nakonec v roce 1975 podařilo přesvědčit primáře onkologického oddělení Bostonské dětské nemocnice, aby provedl výzkum, který bude demonstrovat účinky kanabinoidů na nevolnost a zvracení po chemoterapii. Výsledná práce byla publikována v odborném časopise New England Journal of Medicine.

Jak pomohla kniha legalizačním snahám v Kalifornii

V roce 1993 napsal Grinspoon další knihu, a sice Marihuana: The Forbidden Medicine, ve které o konopí hovoří jakožto o nejbezpečnější a nejúčinnější léčivé látce na světě. O tři roky později schválila Kalifornie jako první stát USA zákon legalizující léčebné konopí.

Ironické je, že přes všechno to, co Grinspoon udělal pro rozvoj vědy, mu byl lékařskou fakultou Harvardovy univerzity odepřen titul profesora. Měl to být trest za to, že se vzepřel nesmyslnému ortodoxnímu přístupu ke „kanabinopatikům“, jak sám nazval konopná léčiva. Přestože se titulu do konce života nedočkal, nikdy svého rozhodnutí nelitoval.

Coby emeritní docent psychiatrie na lékařské fakultě Harvardovy univerzity pracoval čtyři desítky let jako vedoucí psychiatr v Centru pro duševní zdraví ve státě Massachusetts, byl členem Americké asociace pro rozvoj vědy a Americké psychiatrické asociace a byl také zakládajícím redaktorem odborných časopisů The American Psychiatric Association Annual Review a Harvard Mental Health Letter.

Odkaz Lestera Grinspoona bude ale navždy spočívat zejména v milionech lidí, kterým přineslo konopí a jeho legalizace lepší život.

Zdroj: Dr. Lester Grinspoon encouraged America to ‘reconsider’ marijuana

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!