Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) uvádí, že Libanon, třetí největší světový producent konopí, se snažil legalizaci prosadit jako součást plánu na záchranu hospodářství už od roku 2018. Americká konzultační firma McKinsey & Company provedla na žádost místní vlády analýzu, na základě které se měl vypracovat pětiletý program na zlepšení ekonomiky. Poradci kromě legalizace také doporučili zaměřit se více na export avokáda, cestovní ruch a vytvoření bankovního centra.
Místo turismu tráva
Kvůli zákazům cestování z důvodu pandemie koronaviru, válečnému konfliktu v sousední Sýrii a nepokojům v zemi je však podpora turismu v současné době nemožná. Libanon navíc už dříve musel nalít finance do svého už tak nadrozměrného bankovního sektoru, takže jeho přetvoření na ekonomické centrum regionu je momentálně jen málo pravděpodobné. Libanonským magnátům se příliš nezamlouvá ani představa spíše nevýnosného vývozu avokáda, jenž by státní hospodářství spasil jen stěží.
Pěstitelé z údolí Bikáa tvrdí, že od začátku války v Sýrii vzrostla poptávka po konopí o více než polovinu.
Od zveřejnění výsledků průzkumu společnosti McKinsey & Company už o legalizaci konopí usilovalo několik vládních kabinetů. Jejich hlavním argumentem vždy bylo, že ekonomický přínos v tomto případě převažuje nad jakýmikoli morálními výhradami. Představuje ovšem opravdu konopný průmysl záchranu pro libanonské hospodářství, nebo se jedná jen o další potenciální zdroj korupce?
Již od Osmanské říše
Na první pohled by se samozřejmě mohlo zdát, že si politici a elity konopí oblíbili jen proto, že v něm vidí způsob, jak si přivydělat miliony, zatímco státní ekonomika je jim vcelku lhostejná. Někteří z nich už totiž dávno zbohatli na nelegálních pěstírnách rostliny v libanonském údolí Bikáa, kde se konopí pěstuje už od dob Osmanské říše. Oblast ovládá několik mocných po zuby ozbrojených klanů, které jsou připraveny svůj de facto konopný monopol bránit za každou cenu. Představitelé vlády se již mnohokrát pokoušeli tamější pěstitele zastavit, což většinou vyústilo jen v další přestřelky, ve kterých štěstí až příliš často přeje místním. Bývalý ministr financí a obchodu Raed Khoury uvedl, že legalizovaný konopný průmysl by mohl mít hodnotu až jedné miliardy dolarů. Toho by mohly nicméně ozbrojené skupiny využít a svůj nedaněný monopol tak ještě rozšířit.
Poradci vládě kromě legalizace také doporučili zaměřit se více na export avokáda, cestovní ruch a vytvoření bankovního centra.
Podle nové legislativy bude na dodržování zákona dohlížet státní úřad spadající přímo pod vládu. Tento orgán bude také vydávat povolení pro pěstování, přepravu, produkci, skladování, prodej a distribuci konopí. Nebude mít však nárok na peníze z rozpočtu, takže finance na jeho provoz budou pocházet pouze z poplatků. Tím ovšem vzniká příležitost pro střet zájmů. Je jasné, že pěstitelské skupiny si povolení obstarají za pomocí tučných úplatků, a to bez ohledu na to, jestli samy regulace dodržovat budou, nebo ne. Index vnímání korupce (CPI) řadí Libanon na 137. pozici (Česko je pro srovnání 44.). Uplácení úředníků kvůli získání licence je proto jen otázkou času.
Příliš komplikovaná pravidla
Kvůli navrhovanému plánu je ke všemu pro většinu současných pěstitelů konopí prakticky nemožné se na novém státem regulovaném trhu podílet. Důvodem je zákaz udělení povolení osobám se záznamem v trestním rejstříku nebo s vypsaným zatykačem na svou hlavu. Většina konopných farmářů v údolí Bikáa však byla někdy v minulosti již trestána, a to právě kvůli dlouholetým vládním zásahům na zastavení tehdy ilegálního obchodu s rostlinou.
Libanon zakázal pěstování konopí v roce 1998. Pouhých osm let nazpět se přitom přes malé libanonské přístavy na pobřeží Středozemního moře ročně vyváželo až 2 000 tun konopí a hašiše. Není proto nutné zdůrazňovat, že se zákaz spíše minul účinkem.
Pěstitelé z údolí Bikáa navíc tvrdí, že od začátku války v Sýrii vzrostla poptávka po konopí o více než polovinu. Obchod s ním je v oblasti tak rozšířený, že případný zákaz produkce těm s kriminální minulostí prakticky znevýhodňuje pouze ty, kteří se nechají chytit. V roce 2018 zveřejnil britský deník Guardian informaci, že jen na region Hermel-Baalbek v údolí Bikáa připadá neuvěřitelných 42 tisíc zatykačů. Vláda se sice snaží prosadit amnestii, ale ta se bude týkat spíše propouštění vězňů z místních přeplněných věznic. Jen málokterý hledaný pěstitel se tak dočká zproštění obvinění
Dne 24. března zabavily libanonské bezpečnostní složky v bejrútském přístavu 25 tun hašiše, který byl na cestě do Afriky.
Ti, kteří nebudou schopni splnit požadavky regulovaného konopného průmyslu, buď musí začít pěstovat něco jiného, nebo ilegálně pokračovat s konopím. To ale není jen tak. Pokud by farmáři chtěli přejít na jiné plodiny, jako jsou například brambory, olivy nebo rajčata, musí se připravit na mnohem tvrdší hospodářskou konkurenci, menší produkci a nižší zisky, než jaké měli z konopí. Nezákonné pěstování a prodej ilegálních drog pro rekreační účely je samozřejmě mnohem výnosnější a poptávka po nich tady bude vždy. nesamozřejmě i při ilegální produkci čeká farmáře přehlcený černý trh pod kontrolou mocných regionálních klanů.
Tuny a tuny hašiše
Dne 24. března zabavily libanonské bezpečnostní složky v bejrútském přístavu 25 tun hašiše, který byl na cestě do Afriky. Jednalo se o největší množství zabavených drog v historii země. Rozměr a neobvyklost celé zásilky nasvědčují o tom, že ročně se hašiše z Libanonu propašuje ještě mnohem více. Jak se má s takovou produkcí porovnávat obyčejný pěstitel z údolí Bikáa?
Libanonská legalizace pěstování konopí v konečném důsledku asi neprospěje ani údolním farmářům, ani vládě samotné. Peníze vydělané z prodeje rostliny pro léčebné a průmyslové účely tak pravděpodobně zůstanou v rukou těch nejbohatších a nejmocnějších vrstev v zemi. Legalizace pro Libanon nepředstavuje ekonomickou záchranu, ale pouze prostředek pro ty nejmajetnější, aby si vydělali nějaké ty miliony navíc.
Něco podobného si země zažila s pobřežními ropnými vrty, od kterých si všichni slibovali nalezení velkých podvodních zásob ropy a zemního plynu, které by z Libanonu udělaly novou Dubaj. K tomu však zatím ještě jaksi nedošlo.
S legalizací to zatím spíše vypadá, že nový konopný průmysl nepředstavuje nic jiného než jen další zdroj korupce.
Zdroj: Is Lebanon’s legalisation of cannabis an economic lifeline or an opportunity for corruption?
