V poslední době se v několika amerických věznicích jak mezi zaměstnanci, tak i samotnými odsouzenými vyskytly případy nákazy virem COVID-19. V reakci na nastalou situaci se alespoň čtyři americké státy rozhodly, že některé z vězňů nechají předčasně propustit. Důvodem pro jejich osvobození je věk, délka zbývajícího trestu či nepříznivý zdravotní stav, kvůli němuž jsou více náchylní k onemocnění.
Ve federálních, státních a vazebních věznicích se v současnosti také nachází nespočet lidí odsouzených za nenásilné zločiny spojené s konopím. Uskupení konopných aktivistů a obhájců požaduje jejich okamžité propuštění, stejně jako se domáhá zastavení zatýkání, souzení a trestního stíhání podobně obviněných osob.
Uskupení funguje pod hlavičkou projektu Last Prisoner Project a momentálně se zasazuje nejen za osvobození těch, kteří se kvůli držení konopí ocitli v pasti amerického trestního práva, ale také se snaží v časech zdravotní krize ulehčit věznicím od jejich břemene.
„Ve Spojených státech amerických dnes máme 2,3 milionů vězňů,“ uvádí zakladatel projektu Steve DeAngelo, „a nejlepší způsob, jak jejich počet snížit, je propustit každého, kdo ‚sedí‘ kvůli konopí. Ostatně jeho držení by v prvé řadě ani trestné být nemělo.“
Ve vězení kvůli něčemu, co není zakázané
V současné době lze konopí zcela legálně zakoupit již v jedenácti amerických státech, přičemž léčebného potenciálu rostliny můžete využít na většině území celé země. To, že byste dnes v USA ještě našli jedince, kteří jsou uvězněni kvůli nenásilnému pěstování, distribuci či držení této užitečné rostliny, lze považovat za národní ostudu.
Nejlepší způsob, jak snížit počet vězňů v přeplněných věznicích, je propustit každého, kdo ‚sedí‘ kvůli konopí. Jeho držení by ostatně ani trestné být nemělo.
Zmíněné konopné uskupení se právě z tohoto důvodu pokouší apelovat na zdravý rozum a pro všechny dotčené tak zajistit zlepšení podmínek a zmírnění dopadů současné krize. Mezi požadavky konopných aktivistů se řadí i následující body:
- Okamžité propuštění osob odsouzených kvůli konopí. Lidé odpykávající si tresty za nenásilné zločiny spojené s konopím by měli být co nejdříve osvobozeni, aby se v nápravných zařízeních snížilo riziko nákazy.
- Přemístění těch, kterým zbývá šest a méně měsíců za mřížemi, do domácího vězení.
- Podmíněně odpustit zbytek trestu vězňům starším 65 let, hlavně pak těm, kteří jsou kvůli zdravotním potížím vystaveni většímu nebezpečí.
- Odsouzencům, kteří mají za sebou alespoň tři roky probačního dohledu, by se měly buď odpustit jejich podmínky, nebo by jim mělo stačit průběžně se hlásit na probačním úřadu.
- Zrušit příplatky na lékařskou péči pro vězně. Odepřít vězněným medicínskou pomoc, která by jim mohla zachránit život, protože si ji nemohou dovolit, je až neobvykle kruté. Celé to ještě zhoršuje fakt, že ve vězení si odsouzenci mnohdy nevydělají víc než dolar (v přepočtu asi 25 korun) za den, což platí i o těch, kteří ve státě New York vyrábějí antibakteriální mýdlo.
- Nápravná zařízení po celé zemi nyní zakazují vycházení a ruší návštěvní hodiny. Z tohoto důvodu musíme pro vězně zařídit možnost online návštěv a telefonátů, a to ZDARMA.
V jámě virové
Už dlouho před založením Last Prisoner Project v roce 2019 platil Steve DeAngelo ve světě konopí za uznávanou osobnost. Sám se může pochlubit dlouholetými zkušenostmi na obou stranách zákona.
Jak byste si připadali, kdybyste byli během pandemie koronaviru zavření v cele?
Desítky let před tím, než první americké státy vůbec začaly s legalizací konopné léčby, se DeAngelo angažoval jako politický aktivista, přičemž se také podílel na ilegálním prodeji konopí. Dnes je ovšem známý jako spoluzakladatel a ředitel Harborside Health Center, konopné výdejny na severu Kalifornie, jež se řadí mezi největší v zemi. Mimo jiné se DeAngelo podílel i na založení přední konopné investiční společnosti The Arcview Group zaměřené mimo jiné na průzkum trhu s touto rostlinou.
„Hned co jsme spustili projekt Last Prisoner Project, jsem se začal lidí ptát, jak by se asi cítili, kdyby skončili ve vězení kvůli něčemu, co jiní mohou zcela legálně provádět,“ zmínil DeAngelo během videohovoru, ve kterém žádal o podporu své snahy. „Dnes se vás všech ptám, jak byste si připadali, kdybyste byli během pandemie koronaviru zavření v cele? Já bych například chtěl mít všechno pod kontrolou – jídlo, zásoby, rodinu i blízké. Vězni však tuto možnost nemají. Nemůžou se svobodně rozhodnout, co budou jíst, nemohou si držet odstup od ostatních a jsou nuceni dýchat stejný vzduch spolu s dalšími odsouzenci.“
„Bezmocní, vyděšení a uvěznění“
Robert Platshorn se v roce 1978 stal kvůli pašování konopí terčem amerického Úřadu pro potírání drog (DEA). Ačkoli se jednalo o jeho první delikt, musel si Platshorn za svůj nenásilný trestný čin odpykat téměř třicet let. Za tu dobu prošel celkem jedenácti nápravnými zařízeními a vysloužil si nezáviděníhodný titul nejdéle vězněného „zajatce“ americké války proti konopí.
Úmrtnost vězňů tak bude ve srovnání s ostatními skupinami obyvatelstva podstatně vyšší. V konečném důsledku hrozí také násilí a vězeňské vzpoury.
Platshorn se dostal na svobodu až v roce 2008. Záhy nato se rozhodl stát se aktivistou a obhájcem konopí, který bude americké seniory vzdělávat o zdravotních přínosech této byliny a zároveň bojovat za její legalizaci.
Platshorn v reakci na dotaz konopného serveru Leafly uvedl, že odsouzenci si podle něj musí momentálně připadat „bezmocní, vyděšení a uvěznění“. K tomu dodal:
„Za třicet let strávených ve vězení jsem zažil i horší věci než chřipkové epidemie. Většina trestanců spolu musí sdílet buď velké otevřené prostory nebo vícelůžkové cely. Celé týdny či měsíce jsou uvězněni po boku velmi nemocných nebo dokonce umírajících spoluvězňů.
Smrtelně nemocní odsouzenci se běžně posílají do blízké nemocnice. Pokud tam však mají zrovna plno, tak trestance nepřijímají, a když už ano, věnují se jim jen velmi málo nebo vůbec. Úmrtnost vězňů tak bude ve srovnání s ostatními skupinami obyvatelstva podstatně vyšší. V konečném důsledku hrozí také násilí a vězeňské vzpoury. Odsouzenci si budou připadat víc a víc bezmocní a frustrovaní, až se začnou chovat, jako by neměli co ztratit.“
Jak dát najevo svůj názor
Všichni, kteří jsou součástí konopné komunity, by se měly po celém světě spojit a žádat politiky a silové složky i justici o změnu. S projektem Last Prisoner Project jsou v kontaktu i zástupci českého sdružení Legalizace.cz.
Lidé odpykávající si tresty za nenásilné zločiny spojené s konopím by měli být co nejdříve osvobozeni, aby se v nápravných zařízeních snížilo riziko nákazy.
Koronavirus je smrtící a velmi nakažlivý. Neustále se šíří dál a dál a nejvíce náchylní vůči němu bývají ti, kteří jsou proti své vůli držení v přelidněných věznících a nemají se jak bránit. Jejich potrestání je samo o sobě nespravedlivé, ale kvůli momentálním okolnostem jsou vězni odsouzeni nejen k ohrožení svého zdraví, ale dost možná i k trestu smrti.
