Aktuální článek
Obojživelná psychedelie

Obojživelná psychedelie

Redakce
  • Je opravdu nutné uchylovat se k substanci získávané za pochybných okolností a podílet se na vyhynutí celého živočišného druhu?

V jednom ze zimních čísel Legalizace jsem si všiml i článku o amazonské žábě kambo a tom, jak si její tradiční využití tamními domorodými kulturami přivlastnila západní společnost skrze své ezoterické neošamany. Rád bych zde rozvedl etické aspekty dané problematiky, aby náš pohled nebyl jen antropocentricky orientovaný.

Obdobně jako jsou vegetariánům vyčítána avokáda či jiné exotické plodiny, jejichž uhlíková stopa není zanedbatelná, a placením ceny v supermarketu bohužel neodměňujeme ani zdaleka otrockou práci farmářů, kteří se lopotili při jejich pěstování, lze i u velké části užívaných substancí objevit etickou rovinu, o které jejich uživatelé často ani nemají potuchy. Ať už jde o zneužívání lokálních zemědělců s políčky koky v Bolívii či Kolumbii či jejich kolegů starajících se o konopí v Maroku ze strany mafií, nebo nepřímé financování Tálibánu podporou jejich byznysu s heroinem, který jim dle odhadů přináší ročně stovky milionů dolarů. V neposlední řadě jde i o kulturní apropriaci domorodých tradic a jejich vykořisťování v neokoloniálním duchu.

Krutá těžba

Je zde však i environmentální rozměr, velmi často přehlížený a o to akutnější. Zvýšená spotřeba exotických psychedelik mezi euroamerickými konzumenty má přímý negativní vliv na lokální faunu a flóru. Zvláště znatelné je to například u ayahuasky, její přirozená populace nemůže uspokojit raketově rostoucí poptávku, a tudíž „liány duše“ v pralese ubývá.

Téma jsem otevřel při hovoru s kamarádkou Gabrielou Agostini, jež vyučuje na univerzitě v Buenos Aires, věnuje se výzkumu žab a ropuch a mimo jiné mluví jejich řečí – dovede identifikovat podle zvuku a napodobit asi stovku různých druhů. Ta mi popsala, jak se vlastně kambo sbírá. V kontextu akutního ohrožení životního prostředí, jež na mnoha frontách kolabuje právě z důvodu lidské činnosti, mě upozornila na praktiku, kdy je amazonská žabka svázána, zavěšena za končetiny a je u ní záměrně vyvolán stres, který vede k produkci sekretu. „Tím ji ti moderní hipíci a samozvaní léčitelé zbaví asi jediného obranného prostředku, který má. Ale víš co, nedávno jsem psala článek na podobné téma o ropuše z pouště, klidně to tam u vás přelož.“

A tak jsme se dohodli, že její článek z konce loňského roku dostupný v originále na webu www.coana.com.ar pod názvem „Psicodelia Anfibia“ přeložím – a předložím čtenářům Legalizace na následujících řádcích.

Bufo Incilius

Pouštní ropucha

Ke zviditelnění halucinogenních účinků ropuch a žab u široké veřejnosti přispělo odvysílání epizody seriálu Simpsonovi s názvem „Nemožný misionář“ (sezóna 11). Homer olizující žáby zůstal pro budoucí generace povinnou součástí každé debaty o užívání psychoaktivních látek pocházejících z obojživelníků. Některé druhy skutečně produkují psychoaktivní látky v kůži, přesněji řečeno z tamních žláz. Ano, Simpsonovi vzdělali celé generace psychonautů.

...

Pokračování článku najdete v Legalizace č. 66, která je právě k dostání v e-shopu Legalmarket.cz a na novinových stáncích. Stáhnout si můžete i elektronickou verzi magazínu nebo si ho za zvýhodněnou cenu předplatit a těšit se na pravidelné dárky a pohodlné dodání až domů.

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!