Aktuální článek
Od hermafroditů k feminizaci

Od hermafroditů k feminizaci

Profilový obrázek
  • Překvapivé využití oboupohlavních rostlin.

V starořeckých bájích se vypráví, jak se zpupná nymfa Salmakis zamilovala do krásného Hermafrodíta, potomka boha Herma a bohyně Afrodity. Bohové vyslyšeli modlitby zoufale zamilované nymfy a dovolili jí, aby s Hermafrodítem splynula v jednu bytost. Jak vidno, případů oboupohlavnosti u jinak dvoupohlavních druhů si lidé byli vědomi odpradávna. Šťastný konec prastarého příběhu bude však stěží útěchou pro pěstitele, jenž se stal majitelem úrody obtěžkané nechtěnými semeny.

Některé rostliny, včetně konopí, jsou dvoudomé. To znamená, že k rozmnožování musí být přítomna kvetoucí samičí rostlina a pyl z květu rostliny samčí. Za obvyklých podmínek je v přírodě poměr mezi oběma pohlavími zhruba půl na půl. V každé populaci dvoudomých rostlin najdeme však i několik jedinců, kteří vytvoří samčí i samičí rozmnožovací orgány na jedné rostlině. Ty označujeme za hermafroditní či oboupohlavní.

Při nedávném výzkumu kanadských vědců bylo zpozorováno, že k samovolnému výskytu hermafroditismu dochází u konopí přibližně u pěti až deseti procent rostlin z celkové populace. Ve většině případů se objeví jen několik samostatných samčích tyčinek, vykukujících ze samičích květů. Ve vzácných případech, přibližně u jednoho až dvou jedinců z tisíce, u oboupohlavních rostlin dochází k vývoji bujného samčího květenství.

Mechanismus vzniku

Přesné příčiny a mechanismus vzniku hermafroditních rostlin konopí se vědcům stále nepodařilo určit. Stejně jako u jiných druhů dvoudomých druhů můžeme samičí a samčí pohlaví u rostlin konopí rozlišit pomocí takzvaných pohlavních chromozómů. Chromozómy jsou specializované buňky, ve kterých je uložená DNA, tedy genetická informace téměř každého živého organismu na zemi. (Výjimkou jsou takzvané RNA viry, mezi něž patří i naše oblíbené koronaviry.)

K samovolnému výskytu hermafroditismu dochází u konopí přibližně u pěti až deseti procent rostlin z celkové populace.

Samičí rostliny konopí mají vždy dva stejné chromozomy (XX), zatímco samčí mají na stejném místě pár tvořený různými chromozomy (XY). Zatím se nedaří vystopovat přesné části genové informace zodpovědné za vznik hermafroditismu. Podle odborníků je pravděpodobné, že v určení pohlaví rostliny hrají roli ještě další, dosud nepopsané genové sekvence.

Zleva doprava: samec, samice, hermafrodit.

Zajímavým důsledkem hermafroditismu je, že veškerý pyl z oboupohlavních rostlin má zákonitě genovou informaci pouze o samičím pohlaví. V semenářství je tato skutečnost využívána při produkci feminizovaných semen konopí, která pěstiteli usnadní čas a práci při odstraňování nežádoucích samčích rostlin. Tento proces je v praxi prováděn tak, že pěstitel vybere vhodnou samičí rostlinu a osvědčenými metodami z ní nuceně vytvoří hermafrodita. Následně pyl z této rostliny použije k oplodnění samičí rostliny a generace feminizovaných semen je na světě. V pionýrských dobách šedesátých let používali výzkumníci k vyvolání hermafroditismu kyselinu giberelovou, která se v rostlinách vyskytuje přirozeně. Následovaly objevy dalších obdobně působících sloučenin, jako například kyseliny 2-chloretylfosfonové (etefon), dusičnanu stříbrného, thiosíranu stříbrného nebo chloridu kobaltnatého.

Stabilita

Vyroste-li nám na zahrádce hermafrodit, aniž bychom použili některou z výše uvedených látek, jsou pravděpodobnou příčinou stresové faktory, které na rostlinu působí. Nejčastějším spouštěčem hermafroditismu jsou nepravidelnosti ve fotoperiodě v období květu. Někteří pěstitelé popisují jako možné příčiny i příliš nízké či příliš vysoké teploty nebo špatnou výživu.

Mnozí zahradníci se domnívají, že potomstvo oboupohlavních rostlin bude trpět stejným neduhem, ale pravda je to pouze částečná. Dojde-li u rodičů k rozvoji hermafroditismu důsledkem stresových faktorů z okolního prostředí, ti skutečně předají takové genové predispozice i svým potomkům. Nicméně je na pěstiteli, aby zhodnotil, zda bylo prostředí takřka idylické nebo si rostliny prošly očistcem. Má-li mateční rostlina sklony k oboupohlavnosti při sebemenším zakolísání teploty, i její potomstvo bude pravděpodobně náchylnější k hermafroditismu způsobenému nevhodnými pěstebními podmínkami. Prakticky se však bude stále jednat o feminizovaná semena. Rozdíl mezi takto neodborně získaným osivem a tím od renomovaných producentů feminizovaných semen bude právě v pohlavní stabilitě. Při hledání vhodných dárců pylu zkušení šlechtitelé nejprve selektují samičí rostliny s co největší odolností na stres, a ty pak ošetřují přípravky, které způsobí změnu pohlaví i u těchto odolných jedinců. V případech, kdy se dočkáme hermafrodita, aniž bychom rostliny nějak přehnaně trápili, je docela dobře možné, že výrobce semen přeskočil fázi selekce.

...

Pokračování článku najdete v Legalizace č. 63, která je právě k dostání v e-shopu Legalmarket.cz a na novinových stáncích. Stáhnout si můžete i elektronickou verzi magazínu nebo si ho za zvýhodněnou cenu předplatit a těšit se na pravidelné dárky a pohodlné dodání až domů.

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!