Od hermafroditů k feminizaci

Profilový obrázek
  • Překvapivé využití oboupohlavních rostlin.

V starořeckých bájích se vypráví, jak se zpupná nymfa Salmakis zamilovala do krásného Hermafrodíta, potomka boha Herma a bohyně Afrodity. Bohové vyslyšeli modlitby zoufale zamilované nymfy a dovolili jí, aby s Hermafrodítem splynula v jednu bytost. Jak vidno, případů oboupohlavnosti u jinak dvoupohlavních druhů si lidé byli vědomi odpradávna. Šťastný konec prastarého příběhu bude však stěží útěchou pro pěstitele, jenž se stal majitelem úrody obtěžkané nechtěnými semeny.

Některé rostliny, včetně konopí, jsou dvoudomé. To znamená, že k rozmnožování musí být přítomna kvetoucí samičí rostlina a pyl z květu rostliny samčí. Za obvyklých podmínek je v přírodě poměr mezi oběma pohlavími zhruba půl na půl. V každé populaci dvoudomých rostlin najdeme však i několik jedinců, kteří vytvoří samčí i samičí rozmnožovací orgány na jedné rostlině. Ty označujeme za hermafroditní či oboupohlavní.

Při nedávném výzkumu kanadských vědců bylo zpozorováno, že k samovolnému výskytu hermafroditismu dochází u konopí přibližně u pěti až deseti procent rostlin z celkové populace. Ve většině případů se objeví jen několik samostatných samčích tyčinek, vykukujících ze samičích květů. Ve vzácných případech, přibližně u jednoho až dvou jedinců z tisíce, u oboupohlavních rostlin dochází k vývoji bujného samčího květenství.

Mechanismus vzniku

Přesné příčiny a mechanismus vzniku hermafroditních rostlin konopí se vědcům stále nepodařilo určit. Stejně jako u jiných druhů dvoudomých druhů můžeme samičí a samčí pohlaví u rostlin konopí rozlišit pomocí takzvaných pohlavních chromozómů. Chromozómy jsou specializované buňky, ve kterých je uložená DNA, tedy genetická informace téměř každého živého organismu na zemi. (Výjimkou jsou takzvané RNA viry, mezi něž patří i naše oblíbené koronaviry.)

K samovolnému výskytu hermafroditismu dochází u konopí přibližně u pěti až deseti procent rostlin z celkové populace.

Samičí rostliny konopí mají vždy dva stejné chromozomy (XX), zatímco samčí mají na stejném místě pár tvořený různými chromozomy (XY). Zatím se nedaří vystopovat přesné části genové informace zodpovědné za vznik hermafroditismu. Podle odborníků je pravděpodobné, že v určení pohlaví rostliny hrají roli ještě další, dosud nepopsané genové sekvence.

Zleva doprava: samec, samice, hermafrodit.

Zajímavým důsledkem hermafroditismu je, že veškerý pyl z oboupohlavních rostlin má zákonitě genovou informaci pouze o samičím pohlaví. V semenářství je tato skutečnost využívána při produkci feminizovaných semen konopí, která pěstiteli usnadní čas a práci při odstraňování nežádoucích samčích rostlin. Tento proces je v praxi prováděn tak, že pěstitel vybere vhodnou samičí rostlinu a osvědčenými metodami z ní nuceně vytvoří hermafrodita. Následně pyl z této rostliny použije k oplodnění samičí rostliny a generace feminizovaných semen je na světě. V pionýrských dobách šedesátých let používali výzkumníci k vyvolání hermafroditismu kyselinu giberelovou, která se v rostlinách vyskytuje přirozeně. Následovaly objevy dalších obdobně působících sloučenin, jako například kyseliny 2-chloretylfosfonové (etefon), dusičnanu stříbrného, thiosíranu stříbrného nebo chloridu kobaltnatého.

Stabilita

Vyroste-li nám na zahrádce hermafrodit, aniž bychom použili některou z výše uvedených látek, jsou pravděpodobnou příčinou stresové faktory, které na rostlinu působí. Nejčastějším spouštěčem hermafroditismu jsou nepravidelnosti ve fotoperiodě v období květu. Někteří pěstitelé popisují jako možné příčiny i příliš nízké či příliš vysoké teploty nebo špatnou výživu.

Mnozí zahradníci se domnívají, že potomstvo oboupohlavních rostlin bude trpět stejným neduhem, ale pravda je to pouze částečná. Dojde-li u rodičů k rozvoji hermafroditismu důsledkem stresových faktorů z okolního prostředí, ti skutečně předají takové genové predispozice i svým potomkům. Nicméně je na pěstiteli, aby zhodnotil, zda bylo prostředí takřka idylické nebo si rostliny prošly očistcem. Má-li mateční rostlina sklony k oboupohlavnosti při sebemenším zakolísání teploty, i její potomstvo bude pravděpodobně náchylnější k hermafroditismu způsobenému nevhodnými pěstebními podmínkami. Prakticky se však bude stále jednat o feminizovaná semena. Rozdíl mezi takto neodborně získaným osivem a tím od renomovaných producentů feminizovaných semen bude právě v pohlavní stabilitě. Při hledání vhodných dárců pylu zkušení šlechtitelé nejprve selektují samičí rostliny s co největší odolností na stres, a ty pak ošetřují přípravky, které způsobí změnu pohlaví i u těchto odolných jedinců. V případech, kdy se dočkáme hermafrodita, aniž bychom rostliny nějak přehnaně trápili, je docela dobře možné, že výrobce semen přeskočil fázi selekce.

Jak se vyhnout pohromě

Pro oko bystrého zahrádkáře naštěstí není těžké včas rozpoznat potenciální pohromu rašící v zahrádce. Za pomocí lupy nebo i holým okem sledujeme pravidelně zrající samičí květy, zda nezahlédneme mezi bliznami samčí pestík. Ten tvarem připomíná malý banán od délce dvou až tří milimetrů a má výrazně světle žlutou barvu. K objevení pestíků na oboupohlavních rostlinách dochází zpravidla šest až sedm týdnů od začátku kvetení. Do té doby jsou hermafroditi nerozeznatelní od samic. Pro pořádek dodejme, že samčí rostliny snadno odhalíme již kolem třetího týdne kvetení. Samci nevytvářejí blizny a jsou snadno rozpoznatelní od samic.

V případě, že odhalíme v zahrádce nechtěného hermafrodita, nezbývá nám než se rostliny zbavit. Pestíky oboupohlavních rostlin tvoří sice menší množství pylu než plně rozvinuté samičí květy, ale i malé množství pylu může lehce znehodnotit celou úrodu. Podle měření obsahují květy se semeny až o polovinu méně terpenů a esenciálních olejů. Někteří pěstitelé sázejí na to, že pyl hermafroditů údajně nemá potenciál vytvářet semena, ale taková tvrzení odporují vědeckým faktům.

Veškerá semena z rostliny opylené pylem hermafrodita budou vždy samičího pohlaví.

Při manipulaci s rostlinou, na které jsou zralé samčí pestíky, postupujeme s maximální opatrností. Je velmi snadné rozprášit pyl všude po okolí. Když jsou pestíky připraveny vypustit pyl do okolí, natečou a vytvoří se na nich podélná prasklina, ze které se uvolní jednotlivá zrnka pylu. V přírodě mohou být unášena větrem na dlouhé vzdálenosti a mnoho z nich nedosáhne svého cíle. Naopak v uzavřeném prostoru pěstírny se nemusí tolik snažit a i pár pestíků může napáchat nemalé škody.

Velmi účinným způsobem neutralizace pylu je pomocí vody. Pokud se ale pylová zrnka již uchytí na blizně, opláchnutím rostlin si příliš nepomůžeme. Rozhodně není vhodné pokoušet se jednotlivé pestíky vytrhat ručně či pinzetou. Způsobíme tím více škody než užitku.

Hermafroditismus a šlechtění

Při cíleném využívání hermafroditismu ke šlechtitelským účelům vyvstává otázka, zda při takovém křížení nedochází k poškození genového fondu konopí jako druhu. Stejně jako ostatní dvoudomé rostliny získává konopí potřebnou druhovou rozmanitost právě neustálým křížením různě genově vybavených jedinců. Dosavadní výzkumy sice ukazují, že první generace semen získaných za pomocí samičího pylu nevykazují z tohoto pohledu žádné významné nedostatky. O důsledcích opakovaného křížení feminizovaných semen toho zatím není příliš známo. Již několikrát se v historii konopí cílené šlechtění stalo překážkou pro budoucí generace jeho pěstitelů a milovníků. Máme-li zmínit jeden příklad za všechny, výmluvný je příběh dnes již opět běžně dostupného kanabidiolu (CBD), o němž mimo jiné víme, že zmírňuje některé účinky THC. Když se pěstitelé ve druhé polovině dvacátého století snažili vyšlechtit co nejsilnější odrůdy, tento kanabinoid se z konopí postupně vytrácel. Až díky Shantibabovi a dalším mistrům šlechtitelskému řemesla se pozapomenutý kanabidiol podařilo vrátit zpět do hry.

Vědci objevují stále nové kanabinoidy s terapeutickým potenciálem, avšak jejich obsahy v moderních odrůdách jsou nezřídka minimální. Zdrojem nové krve do genofondu konopí by mohly být původní divoké odrůdy. Na mnoha místech, kde se ještě dochovaly, bohužel stále panuje neúprosná prohibice.

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!