Aktuální článek
Od kouře k výparu 02: Dýmky a šlukovky

Od kouře k výparu 02: Dýmky a šlukovky

Redakce
  • Pár slov o výhodách i nevýhodách dýmek a šlukovek.

minulém díle o kouření jsme se zabývali tou největší známou klasikou, a to klasickým brkem. V dnešním díle se podíváme do zákulisí klasických dýmek a šlukovek.

Dýmka či šlukovka? Jedná se v podstatě o to samé, přesto je dýmka podvědomě řazena mezi „noblesní“ záležitosti, případně záležitosti našich dědečků, zatímco šlukovka evokuje náctiletého „typa“, který ji odpálí kdesi v disko klubu. Obecně lze říci, že dýmka bývá většího rozměru a často je z dřevěných materiálů, zatímco šlukovka je menší a s malým zásobníkem na bylinku. Přesto existuje velká variabilita rozměrů, tvarů i materiálů, ze kterých jsou vyrobeny.

Dýmka se i v dnešní době dá považovat za rituální nástroj, ač málokdo u bafání dýmky myslí na indiány a jejich rituální obřady spojené s konzumací bylin. Nicméně i nyní se k užívání dýmky uchyluje spoustu lidí, pro které to jednoduše rituál je.

Výhody

Kromě toho proč spalovat i papírek, když je možné užít samotné konopí v dýmce? Navíc je možné strčit do dýmky celý kus byliny a ušetřit tak čas, který bychom jinak věnovali drcení. A protože je nálož v dýmce čistě bylinná, stačí jeden dva potahy – zejména u léčebných uživatelů hraje rychlost účinku velkou roli.

Nesnažte se propalovat zbytek sušiny na dně dýmky či šlukovky. Jejím spálením budete inhalovat už jen zplodiny.

Velkým plusem u dýmek je také eliminace odpadu – žádné nedopalky! Některé dýmky se dají snadno čistit a používat tak doslova desítky let.

Princip fungování

Jakmile se do kotlíku vloží bylina a její konec se zapálí, vznikne „motor“ dýmky. Tam se tvoří horký dým, který prochází skrz ještě nespálenou bylinu, a účinné látky z ní pak putují až do úst. Samozřejmě s sebou tento dým nese i toxické zplodiny – tomu se při spalování nelze vyhnout –, nicméně plusový bod tu máme za to, že nepálíme zbytečný papírek jako u brka.

Velikost dýmky ovlivňuje i prostup zplodin do úst – čím je dýmka delší, tím větší množství nejrůznějšího popílku a olejů se po cestě uchytí na stěnách.

Sklo, nebo kov?

Vzhledem k tomu, že horký dým zahřívá a uvolňuje to, čím prostupuje, je důležité vybrat si dýmku z vhodného materiálu.

Velice dobré jsou dýmky ze skla. Jdou skvěle čistit a dým není ovlivněn žádnou pachutí materiálu. Nepraktické je, že se dají snadno rozbít.

Opakem je v toto směru dýmka kovová, kterou lze považovat za téměř nesmrtelnou. Zde je ale nutné věnovat pozornost tomu, aby se jednalo o kvalitní kov, který nebude po kontaktu s vodou rezivět – protože vdechovat rez opravdu nechceme. U kovových dýmek se rovněž může stát, že se po delším pokuřování zahřejí. U větších dýmek to bude asi docela příjemné zahřátí rukou, u těch menších už není o co stát.

Proč dřevo

Nikdy neumírající klasikou jsou dýmky dřevěné. Při výběru kvalitní dýmky, čímž myslím opravdu dřevěné, ne slepované a ne barvené, bude dobrým vodítkem cena. Za kvalitu se platí.

Dřevěné dýmky se používají hlavně na kouření dýmkového tabáku, který hodně „močkuje“, a to proto, že dřevo nám tuto močku krásně zachytí. V kovové dýmce by nám mohla zatéct až do úst, což by zážitek poněkud znehodnotilo.

Dřevo sice zachytí vlhkost, ale po vychladnutí ji ze sebe z velké části zase vypudí, takže je záhodno dýmku pročistit dýmkovým kartáčkem. Bez pravidelné údržby dojde u dřevěné dýmky postupem času k tomu, že natáhne nežádoucí pachy a každé další bafání už prostě „bude smrdět“.

Pro fajnšmekry existují také dýmky z opracovaného přírodního kamene, což je vizuálně moc pěkná záležitost. Opakem jsou levné plastové dýmky, u kterých není zaručena kvalita plastu obzvláště při zahřívání.

Praktický tvar

Velikostí a tvarů dýmek existuje nepřeberné množství a jejich výběr závisí především na osobním vkusu. Co se týká praktičnosti, doporučuji dýmky s užším a vyšším kotlíkem, kde se zahřívá dost byliny a zároveň se co nejmenší množství ihned spálí.

U dýmek s hodně širokým a mělkým kotlíkem totiž po zapálení dojde k tomu, že v podstatě ihned sežehneme „vše živé“. Abychom eliminovali nutnost opětovného zapalování obsahu, je lepší mít kotlík ve tvaru kužele (nahoře širší a dole užší) – u kotlíku ve tvaru válce dochází totiž často ke zhasínání. Opakované zapalování není nic přínosného, protože většina obsahu ihned shoří a jen malé množství byliny zůstává využitelné. Ze stejného důvodu je dobré mít bylinku v kotlíku nadrcenou a dobře utlačenou, aby hořela souvisle.

Filtr

Dýmky se většinou používají bez filtrů, ale je možné si filtr pořídit – buď klasický z tvrdšího papírku, nebo uhlíkový, který bude sedět do dýmky. Filtr se dá vkládat do konce náustku dle toho, jak je dýmka koncipovaná.

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!