V minulém díle o kouření jsme se zabývali tou největší známou klasikou, a to klasickým brkem. V dnešním díle se podíváme do zákulisí klasických dýmek a šlukovek.
Dýmka či šlukovka? Jedná se v podstatě o to samé, přesto je dýmka podvědomě řazena mezi „noblesní“ záležitosti, případně záležitosti našich dědečků, zatímco šlukovka evokuje náctiletého „typa“, který ji odpálí kdesi v disko klubu. Obecně lze říci, že dýmka bývá většího rozměru a často je z dřevěných materiálů, zatímco šlukovka je menší a s malým zásobníkem na bylinku. Přesto existuje velká variabilita rozměrů, tvarů i materiálů, ze kterých jsou vyrobeny.
Dýmka se i v dnešní době dá považovat za rituální nástroj, ač málokdo u bafání dýmky myslí na indiány a jejich rituální obřady spojené s konzumací bylin. Nicméně i nyní se k užívání dýmky uchyluje spoustu lidí, pro které to jednoduše rituál je.
Výhody
Kromě toho proč spalovat i papírek, když je možné užít samotné konopí v dýmce? Navíc je možné strčit do dýmky celý kus byliny a ušetřit tak čas, který bychom jinak věnovali drcení. A protože je nálož v dýmce čistě bylinná, stačí jeden dva potahy – zejména u léčebných uživatelů hraje rychlost účinku velkou roli.
Nesnažte se propalovat zbytek sušiny na dně dýmky či šlukovky. Jejím spálením budete inhalovat už jen zplodiny.
Velkým plusem u dýmek je také eliminace odpadu – žádné nedopalky! Některé dýmky se dají snadno čistit a používat tak doslova desítky let.
Princip fungování
Jakmile se do kotlíku vloží bylina a její konec se zapálí, vznikne „motor“ dýmky. Tam se tvoří horký dým, který prochází skrz ještě nespálenou bylinu, a účinné látky z ní pak putují až do úst. Samozřejmě s sebou tento dým nese i toxické zplodiny – tomu se při spalování nelze vyhnout –, nicméně plusový bod tu máme za to, že nepálíme zbytečný papírek jako u brka.
Velikost dýmky ovlivňuje i prostup zplodin do úst – čím je dýmka delší, tím větší množství nejrůznějšího popílku a olejů se po cestě uchytí na stěnách.
Sklo, nebo kov?
Vzhledem k tomu, že horký dým zahřívá a uvolňuje to, čím prostupuje, je důležité vybrat si dýmku z vhodného materiálu.
Velice dobré jsou dýmky ze skla. Jdou skvěle čistit a dým není ovlivněn žádnou pachutí materiálu. Nepraktické je, že se dají snadno rozbít.
Opakem je v toto směru dýmka kovová, kterou lze považovat za téměř nesmrtelnou. Zde je ale nutné věnovat pozornost tomu, aby se jednalo o kvalitní kov, který nebude po kontaktu s vodou rezivět – protože vdechovat rez opravdu nechceme. U kovových dýmek se rovněž může stát, že se po delším pokuřování zahřejí. U větších dýmek to bude asi docela příjemné zahřátí rukou, u těch menších už není o co stát.
Proč dřevo
Nikdy neumírající klasikou jsou dýmky dřevěné. Při výběru kvalitní dýmky, čímž myslím opravdu dřevěné, ne slepované a ne barvené, bude dobrým vodítkem cena. Za kvalitu se platí.
Dřevěné dýmky se používají hlavně na kouření dýmkového tabáku, který hodně „močkuje“, a to proto, že dřevo nám tuto močku krásně zachytí. V kovové dýmce by nám mohla zatéct až do úst, což by zážitek poněkud znehodnotilo.
Dřevo sice zachytí vlhkost, ale po vychladnutí ji ze sebe z velké části zase vypudí, takže je záhodno dýmku pročistit dýmkovým kartáčkem. Bez pravidelné údržby dojde u dřevěné dýmky postupem času k tomu, že natáhne nežádoucí pachy a každé další bafání už prostě „bude smrdět“.
Pro fajnšmekry existují také dýmky z opracovaného přírodního kamene, což je vizuálně moc pěkná záležitost. Opakem jsou levné plastové dýmky, u kterých není zaručena kvalita plastu obzvláště při zahřívání.
Praktický tvar
Velikostí a tvarů dýmek existuje nepřeberné množství a jejich výběr závisí především na osobním vkusu. Co se týká praktičnosti, doporučuji dýmky s užším a vyšším kotlíkem, kde se zahřívá dost byliny a zároveň se co nejmenší množství ihned spálí.
U dýmek s hodně širokým a mělkým kotlíkem totiž po zapálení dojde k tomu, že v podstatě ihned sežehneme „vše živé“. Abychom eliminovali nutnost opětovného zapalování obsahu, je lepší mít kotlík ve tvaru kužele (nahoře širší a dole užší) – u kotlíku ve tvaru válce dochází totiž často ke zhasínání. Opakované zapalování není nic přínosného, protože většina obsahu ihned shoří a jen malé množství byliny zůstává využitelné. Ze stejného důvodu je dobré mít bylinku v kotlíku nadrcenou a dobře utlačenou, aby hořela souvisle.
Filtr
Dýmky se většinou používají bez filtrů, ale je možné si filtr pořídit – buď klasický z tvrdšího papírku, nebo uhlíkový, který bude sedět do dýmky. Filtr se dá vkládat do konce náustku dle toho, jak je dýmka koncipovaná.
