Aktuální článek
Od kouře k výparu 03: Vodní dýmky

Od kouře k výparu 03: Vodní dýmky

Redakce
  • Pár slov o výhodách vodních dýmek.

Vodní dýmka, bong, či bubbler? Všechny tři typy vodních dýmek mají za účel jednu prostou věc, a to přefiltrovat dým přes vodu. Voda je skvělý filtr – pochytí všechny mikročástice, které se spolu s dýmem uvolnily z kotlíku, a zároveň jej krásně ochlazuje. Samotná chuť dýmu je potom mnohem chladnější a jemnější než například z klasické dýmky.

Pro mnohé z nás vodní dýmka není jen praktická pomůcka, jak užívat prospěšné a chutné látky z bylin, ale také sběratelská vášeň. Stejně jako u minule probíraných klasických dýmek, i zde existuje nepřeberné množství tvarů, velikostí a materiálů, z nichž jsou vyrobeny.

Výhody vodních dýmek

Pro některé značné plus – rychlost užití! Vzhledem k tomu, že kouř, který projde vodou, je chladnější a nedráždivý, dá se celý naplněný kotlík vykouřit v podstatě na „dva potahy“. U klasické dýmky či šlukovky je toto víceméně nemožné – kouř je teplý a není radno nikam chvátat. S tím související výhodou u bongu je právě chuť dýmu, který je díky vodě svěží a čistý. Ještě čistší a chladnější kouř můžeme získat, pokud využijeme jejich variabilitu – některé bongy se na sebe dají různě napojovat či mají více vodních komor.

Jak to funguje

V zásadě je princip fungování bongu podobný fungování spalování jointu nebo bafání klasické dýmky. Bong má svůj kotlík, do kterého nacpeme sušinu. Její konec se zapálí a tím se aktivuje motor celého nástroje. Právě tam se tvoří horký dým, který prostupuje nezapálenou sušinou, probublá si vodní lázní a postupuje dál až do úst. Jako obvykle platí, že čím je cesta dýmu delší, tím chladnější kouř budeme přijímat. Do kotlíku je lepší dávat bylinku trochu podrcenou a upěchovanou, abych nedocházelo k zhasínání motoru a sušina se nemusela opětovně zapalovat. Opakovaným startováním přicházíme o sušinu, kterou spalujeme zcela vniveč.

Dobrou variantou jsou také bongy s perkolátorem. Perkolátory jsou v podstatě přepážky umístěné jak přímo ve vodní nádrži, tak v hrdle bongu. Slouží k ještě lepší filtraci kouře. Dým se díky perkolátoru rozptýlí a je zase o něco chladnější a jemnější. Jako doprovodný efekt má perkolace sníženou hlasitost bongu, protože bublinky ve vodě jsou daleko menší. Jedinou nevýhodou perkolace je trochu náročnější čištění oproti vodní dýmce bez perkolace. Nicméně na trhu jsou k dostání i dýmky s odnímatelnou perkolací, kdy je celý problém čištění elegantně vyřešen.

Lepší jsou vodní dýmky, které mají spíše užší a vyšší kotlík, aby mohlo docházet k rovnoměrnějšímu odpařování ještě nespáleného materiálu.

Jakou vybrat?

Nejlepší a nejvíce žádané jsou určitě skleněné bongy. Dají se sehnat až v luxusních provedeních a v neuvěřitelných tvarech. Velice dobře se čistí i silnějšími čistidly. Ovšem je to sklo – a při špatné či ne zcela povedené manipulaci hrozí rozbití.

Hodně vyhledávané jsou i dýmky z kvalitního silikonu. Nehrozí u nich rozbití a jsou příjemné na omak. Existují varianty celosilikonové, kde je skleněný pouze kotlík včetně jeho adaptéru (to je část zasahující do vody), a varianty, kde je to spíš půl na půl – velice praktická je například varianta spodní silikonové části, protože se tím eliminuje uražení skla při pokládání.

Keramické vodní dýmky jdou skvěle čistit, ale někomu může vadit, že neuvidí do „vodní lázně“. Nejsou tak masivně rozšířené, ale považuji je za dobrou volbu.

Naopak rozšířené jsou vodní dýmky plastové. Plast je žádaný samozřejmě z hlediska nerozbitnosti a také kvůli cenové nenáročnosti. U plastových dýmek bývá kovový kotlík i adaptér, pozor ale právě na tento kov, který u skutečně levných dýmek nemusí být úplně kvalitní a může při styku s vodou postupně rezivět. Osobně bych se těmto levným plastovým dýmkám raději vyhnul.

Pro sběratele, fajnšmekry a ty, kdo chtějí něco speciálního, se vyrábějí také dýmky bambusové, dřevěné či v kombinaci dřeva a skla. Bývají to vizuálně skutečně pěkné kousky!

Obecně doporučuji používat vodní dýmky, které mají spíše užší a vyšší kotlík, aby mohlo docházet k rovnoměrnějšímu odpařování ještě nespáleného materiálu. U mělkých a širších kotlíku přijde hodně materiálu vniveč při nastartování motoru pouhým zapálením.

Pro pohodlnější a jemnější kouření bez kuckání vybírejte tenčí náustek či „rouru“, kdy si můžete lépe redukovat množství přijímaného dýmu.

Ne úplně tradiční využití

Zajímavou možností, jak takový bong netradičně využít, je napojení vaporizéru – kdy si vaporizovanou páru pěkně zchladíme skrze vodní lázeň. Sám to takhle praktikuju – jednoduše náustek „nasadím“ na kotlík bongu a skrze bong potahuju. Některé vaporizéry disponují i nástavcem na bong, což zase o něco ulehčí práci.

Dva tipy

Pokud máte bong s více vodními komorami, je pro chuť výhodné mít v první teplejší vodu a ve druhé ledovou. A v kombinaci s perkolací už nelze dostat lepší chuť!

Zbytek sušiny na samotném dnu kotlíku nechte raději ladem. Je tam nahromaděno velké množství zplodin, které již není radno užít.

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!