Vítejte u posledního dílu našeho seriálu, věnovaného výparu! Naším cílem je totiž užívat si dýmu bez spalování samotné byliny a s tím spojených škodlivin, a k tomu slouží vaporizéry. Ty se vyrábějí v ohromném množství tvarů a provedení, nicméně v zásadě se dělí na dvě skupiny: přenosné (poháněné baterií či plynem) a stolní (do zásuvky).
Stolní vaporizéry jsou větší a vzhledem k napájení ze zásuvky nejsou vhodné na výlety, nicméně často nabízejí variabilní možnosti inhalace – a to skrze náustek, hadici či napouštění páry do balonku. Jejich výhodou je možnost nekonečné vaporizace, protože jim jednoduše nedojde šťáva.
Přenosné jsou zase skvělé v tom, že jsou dokonalým parťákem na cesty. Pokud zajistíme pohon – nabité baterie nebo plný zásobník na plyn – je možné vaporizovat v podstatě kdekoli a kdykoli. Existují ale i přenosné vaporizéry manuálního typu, které se nahřívají pomocí turbo zapalovače.
Široká škála teplot
Velkou výhodou vaporizace je individuální nastavení teploty, a to nejen kvůli chuti. Bylinky nejčastěji konzumujeme formou čaje, nicméně pro některé druhy rostlin je bod varu příliš nízká teplota k uvolnění prospěšných látek. U vaporizace můžete jít daleko výš – až třeba ke 215 °C! Na opačné straně jsou i byliny, kterým stačí teplota velmi nízká, ale i s tím si vaporizér poradí – například 60 °C není pro některé přístroje problém.
Každý vaporizér dává trochu jiný a jinak hutný výpar.
Dnešní vaporizéry jsou k bylince při správných teplotách opravdu šetrné. Podávají prvotřídní vůni i chuť bez vedlejších zápachů. Na začátku inhalace je chuť nejvíce intenzivní – jako první se začnou uvolňovat rozličné terpeny. Po určité době začne bylinka chuť ztrácet, až se postupně vytratí úplně. Tento časový usek nelze specifikovat – vždy záleží na druhu byliny a zvolené teplotě.
Konvekce vs. kondukce
Aby došlo k uvolnění par, musí se bylinka nahřát – a to se děje v zásadě dvěma způsoby: konvenčním a kondukčním zahříváním. Konvenční znamená, že bylinka se zahřívá horkým vzduchem, který prochází skrz komoru, do níž je vložena, zatímco u kondukčního zahřívání se bylinná drť ohřívá přímo o stěny komory. Existují ale i verze kombinované. Osobně dávám přednost kondukčnímu zahřívání, které umí udělat hutnější a chutnější výpar. Při tomto zahřívání je ale dobré směs během vaporizace pročechrat, protože nejvíce se zahřívají ty části bylin, které se bezprostředně dotýkají stěn komory.
Pomalý rituál
Vaporizovat je možné byliny od A až do Z. Záleží na individuálních chutích či neduzích, které chceme pomocí bylin řešit. Čili ať už je to lékařské konopí, heřmánek či tabák – na vše jsou vaporizéry připraveny. Samotná vaporizace je v podstatě rituál – bylinka se odpařuje pomalu a opravdu se to nedá srovnávat s kouřením, kde rychlostí blesku shoří „vše živé“. Například léčebné konopí se při teplotě 180 °C dá inhalovat až dvacet minut! S vaporizéry je možné si i pohrát – téměř každý přístroj má adaptér na bong nebo bubbler. Nasazením bongu na vaporizér dojde k filtraci výparu přes vodu a výpar je pak chladný a jeho chuť jemnější.
Výběr vaporizéru? Toť oříšek
Jelikož nabídka je skutečně široká, je důležité si ujasnit, co od vaporizéru očekáváme. Většina přístrojů má integrovanou baterii s rozdílnou výdrží (od půlhodiny do 2,5 hodiny), některé ji ale mají vyměnitelnou (lze i dobíjet v externích nabíječkách). Určité přístroje lze používat i během nabíjení, s některými je nutné se na chvíli rozloučit. Jsou vaporizéry, které mají přednastavené nejběžnější teploty, ale i takové, kde si můžete volit teplotu po stupních. A samozřejmě – každý vaporizér podává trochu jiný a jinak hutný výpar. Samostatnou kapitolou je vaporizace tabáku, protože tabák chutná dobře spíše z vaporizéru s kondukčním zahříváním a v ideálním případě by měl být vaporizér čistitelný skrz naskrz. Tabák po sobě zanechává opravdu silnou chuť, takže je lepší mít pro vaporizaci jiných bylin i jiný přístroj.
Pouze módní trend? Ne!
Představte si, že už ve starém Egyptě vkládali byliny mezi velké nahřáté kameny, které produkovaly páru. Stejně tak nacházím spojitost u vodních dýmek (šíš), kde teplo pro nahřívání byliny vytváří rozpálený uhlík nebo kámen, který se ale přímo byliny nedotýká. První prototyp vaporizéru údajně sestavil Eagle Bill, Američan indiánského původu, který ve velké skleněné jímce nahříval bylinky horkovzdušnou pistolí. Ve svém bádání postupoval dál a nakonec vyvinul první přenosný vaporizér. Takže ano, princip vaporizace známe už dlouho – a nyní celý proces jen dotahujeme k dokonalosti.
Krásná alchymie
Díky vaporizéru můžete okusit takové byliny a chutě, o kterých se vám ani nesnilo, a na rozdíl od kouření vám nebude zapáchat oblečení či interiér. Vaporizace je šetrná k našemu zdraví a díky vhodně zvoleným bylinám dokonce i prospěšná! Tak ať to odpařuje a příjemný výpar!
Rada na konec: Bohužel se na trhu objevuje spoustu různých napodobenin a nekvalitních přístrojů bez certifikátů nezávadnosti materiálů. Proto doporučuji nakupovat pouze prověřené přístroje u prověřených prodejců.