Tamější ministr vědy a technologie Shibli Faraz se nedávno zavázal, že před koncem roku 2021 v zemi dojde ke změně zákonů týkajících se naší oblíbené rostliny.
Během nedávné schůze Stálé komise pro vědu a technologii Národního shromáždění projednával ministr Faraz hodnotu světového trhu s konopím a možnou úlohu Pákistánu v něm. Vláda již v zemi povolila pěstování technického konopí s minimem THC. Přestože se zatím pouze dováží, ve městech Láhaur, Karáčí a Islámábád už budují skleníky. Produkce a užívání konopí pro technické a léčebné účely je v Pákistánu legální od září 2020.
V šedesátých a sedmdesátých letech se země stala oblíbenou destinací hnutí hippies, především pak hašišový trh ve městě Péšávar.
Vedle toho začínají v zemi experimentovat s výrobou konopných výtažků. Pákistánské vedení zatím vydalo povolení čtyřem pěstírnám a má v plánu celý průmysl přísně regulovat. Zboží se bude vyvážet pouze za splnění přísných mezinárodních podmínek. Vláda plánuje dát legislativnímu rámci pro rodící se konopný průmysl formální podobu do konce tohoto roku.
Bohatá historie konopí v zemi
Ačkoli je očividné, že současné kroky pákistánské vlády jsou ovlivněny celosvětovými reformami protikonopných zákonů, rostlina má v zemi dlouhou historii (stejně jako v sousední Indii, od které se asijský stát po druhé světové válce odtrhl). Hašiš se v Pákistánu užívá ve velké míře, a to jak v pevné (charas) ke kouření, tak tekuté podobě (bhang) k pití.
V osmdesátých letech ovšem částečně kvůli tlaku ze strany tehdejšího prezidenta Spojených států Ronalda Reagana skončily konopí i hašiš na černé listině. A až do nedávna se pákistánští politici jakékoli liberalizaci zákonů bránili.
Někteří (mylně) prohlašují, že povolení konopí se neslučuje s islámem – nejspíš protože jeho užívání je historicky spjato spíše s hinduismem a súfismem. Právě stoupenci súfismu rostlinu dodnes považují za součást náboženských rituálů určenou k uvolnění a otevření mysli
V šedesátých a sedmdesátých letech se země stala oblíbenou destinací hnutí hippies, především pak hašišový trh ve městě Péšávar. Mimo jiné proto mnohé nejprodávanější konopné odrůdy původně pocházejí právě z těchto končin. Příkladem za všechny budiž Hindu Kush.
Vláda počítá i s produkcí a exportem semen.
Konopí vypěstované v tamějších podmínkách se pyšní specifickou fialovo-zelenou barvou kvůli chladnějšímu počasí v podhorských oblastech. Legislativní změny navíc znamenají, že pákistánský trh s konopím vznikne dřív než jeho protějšek v Indii (v níž je ale legalizace také na spadnutí).
Proč nynější vývoj budí takovou pozornost?
V Pákistánu se vyskytuje mnoho původních odrůd (tzv. landrace), které stále rostou ve volné přírodě. Tyto druhy bývají většinou poměrně stabilní. Díky nim by se vědecký výzkum rostliny mohl vzhledem ke globálním reformám značně posunout.
Dále by se země mohla stát významným světovým vývozcem semen. S jejich exportem pákistánský vláda již nyní počítá a hodlá je pěstovat v městské části Rawat hlavního města Islámábád.
Konopí se dá ale využívat bezpočtem dalších způsobů a země má podle všeho v plánu mnohé z nich vyzkoušet. Jedná se přeci jen o velmi vytrvalou rostlinu, která se v Pákistánu navíc volně vyskytuje. Tváří v tvář hospodářské krizi v důsledku pandemie se z ní navíc stává významná plodina jako pro rozvinuté, tak rozvojové země.
Zdroj: hightimes.com
