Aktuální článek
Pokud nechceme ve válce proti drogám utrpět další porážku, měli bychom se zaměřit na snižování rizik

Pokud nechceme ve válce proti drogám utrpět další porážku, měli bychom se zaměřit na snižování rizik

Redakce
  • Vlády evropských států by měly podporovat sociální služby a práci se závislými na drogách. Ostatně samy svými represivními politikami drogovou problematiku dlouhá desetiletí jen zhoršovaly.

Ačkoli bezpočet odvětví během pandemie koronaviru utrpělo značné ztráty, jednomu se i přesto dařilo. Nezákonný trh s drogami je zvyklý fungovat i navzdory přísným opatřením a uniká tak všem snahám ze strany státních orgánů, které se jeho činnost snaží omezit.

Drogy prosperují vždy a všude

Nedávno zveřejněná unijní zpráva o stavu černého trhu s návykovými látkami po čas pandemie (European Drug Report 2021) ukazuje, že ilegální prodej drog stále prosperuje. Přestože měly policejní složky při loňských zásazích několikrát štěstí, podle informací o distribuci drog získaných z šifrované komunikační sítě EncroChat se policii dostupnost návykových substancí omezit nepodařilo. Přerušení dodávek se většinou dá poznat podle nárůstu cen a zhoršení nabídky, ke kterým ale vůbec nedošlo. Rozhodně však nelze tvrdit, že by se pandemie černého trhu vůbec nedotkla.

Sníženým financováním veřejných služeb nejvíc utrpěli ti, kteří toho mají nejméně a žijí na nebo za hranicí chudoby.

Zmiňovaná zpráva Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) potvrdila, že organizovaný zločin změnil způsoby distribuce. V současné době se pokouší posílat méně dodávek, které jsou ale mnohonásobně větší, aby se tak zajistila stálá nabídka zboží. Policisté se sice mohou domnívat, že se jim daří zabavovat rekordní množství drog, ale ve skutečnosti se tak děje pouze proto, že zločinci změnili transportní strategii.

Zatímco hra na kočku a myš mezi policií a organizovaným zločinem i nadále pokračuje, uživatelé drog jsou dopadům této bezútěšné války vydání napospas.

Čistší a potentnější

Zpráva EMCDDA uvádí, že čistota a potence látek jako kokain vzrůstá. Oproti stavu před pár lety platí dnes lidé méně za lepší produkt. Tato skutečnost představuje výsledek toho, co zpráva nazývá „dynamickým a stále více propojeným černým trhem“.

Nejenže tak kokain ve Velké Británii užívá čím dál tím více lidí, ale rekordní počet osob se kvůli němu začíná obracet také na podpůrná centra a hledá odbornou pomoc. I na to zpráva upozorňuje, a to konkrétně když hovoří o průměrné délce časového období mezi prvním vyzkoušením návykové látky a věkem, v jakém problémoví uživatelé v průměru začínají s nějakou formou léčby. V případě konopí tato doba činí osm let, kdy většina lidí s ním začíná v 17 letech a léčbu vyhledají kolem 25. roku života. S kokainem se zase v průměru poprvé setkávají ve 23 letech a na odvykací péči se většinou přihlašují až v 35.

Policisté se sice mohou domnívat, že se jim daří zabavovat rekordní množství drog, ale ve skutečnosti se tak děje pouze proto, že zločinci změnili transportní strategii.

Délka časovému období přitom nesouvisí s mírou závislosti, protože na kokainu vzniká návyk mnohem rychleji než na konopí. I když se jedná o velmi hojně užívané látky, je pravděpodobně, že rozdíl v časovém úseku mezi prvním vyzkoušením a odvykáním souvisí s něčím jiným, než je chemická závislost.

Kdo je bit nejvíc

Sníženým financováním veřejných služeb nejvíc utrpěli ti, kteří toho mají nejméně, žijí na nebo za hranicí chudoby, mají nestálá a špatně placená zaměstnání, potíže s bydlením, což jsou všechno aspekty, které mohou člověka lehce dovést k nadměrnému a problémovému užívání drog (nejen ilegálních samozřejmě) a souvisejícím problémům. Odbornou pomoc vyhledávají podle všeho především ti, které srazily k zemi sociální a drogové nesnáze, a proto doufají, že se jim podaří „vrátit zpět“.

Sociální služby se naštěstí pandemii přizpůsobily stejně hbitě jako organizovaný zločin a tváří v tvář omezením využily kupříkladu dálkovou péči. Vynalézavost pracovníků odvykací péče nicméně omezuje nedostatečné financování ze strany státu a často i špatná koncepce vycházející z přežitých paradigmat „bojové“ rétoriky války proti drogám.

Pokud evropské státy hodlají ve válce proti drogám pokračovat, měly by se začít chovat chytře a místo do represe investovat do prevence a do podpůrných služeb. Na represích založené protidrogové strategie už na jednotlivcích i komunitách napáchaly dost škod.

Zdroj: Governments must fund treatment services or risk further failure in the war on drugs

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!