Aktuální článek
Polámané zákony

Polámané zákony

Profilový obrázek
  • Po autonehodě, při které utrpěl vážná poranění, se pro něj stalo konopí nepostradatelným lékem.

Přesto se ocitl v hledáčku policie a nakonec byl za odsouzen za pěstování léčiva, které nutně potřeboval. Přinášíme vám příběh muže, který je další zbytečnou obětí nesmyslné prohibice.

Co tě přivedlo ke konopí? 

Začal jsem v devadesátých letech. U nás v okolí bylo pár o několik let starších kluků, kteří už měli kontakty v Holandsku nebo v Indii. Nashromáždili různá partyzánská semínka, ale ve finále to bylo docela dobré. Na ty vzorky, co se pěstují dneska, to ale určitě nemělo. 

K tomu konopí se dostali jen ti, kteří měli u starších určitá privilegia. Třeba jim byli sympatičtí, nekecali blbiny a nechovali se jako paka. Tím pádem to byla určitá odměna a vyznamenání, když se sedělo na hřišti a někdo ze starších ti nabídnul, ať si zahulíš. 

Konopí pro tebe byla hlavně zábava, nebo ti přinášelo i něco dalšího?

Konopí má pro mě i silný duchovní rozměr. Na vojně jsem byl společně kamarádem od nás z města. Oba jsme se již tehdy hodně věnovali vnitřnímu životu a meditovali. Brzy jsem přičichl k buddhismu a dalším východním naukám. Četl jsem tibetské mystiky a hodně mě oslovil Osho. Druhá věc byla, že to parádně pomáhalo po opici. 

Prozřením pro mě byla kuchařka Vaříme s konopím (populární kniha nakladatelství Votobia, jejíž majitelé byli stíhání a také odsouzeni za šíření toxikomanie, pozn. redakce). Naprosto přelomová věc! Začali jsme vařit máslo, pudinky a další poživatiny, které měly silné a dlouhotrvající léčebné účinky.

Co pro tebe konopí znamená po léčebné stránce?

Před devíti lety jsem měl vážnou nehodu a následně jsem podstoupil operaci. V nemocnici jsem se rovnou přiznal, že užívám konopí. Paní doktorka mi řekla, že ona osobně by mi ho doporučila na chronické bolesti. Dokonce se zmínila, že má dva kontakty, ale že mě s nimi sama nemůže spojit. A já už tehdy věděl, že se díky konopí dobře najím, vyspím a zažiju i nějakou tu srandu. Tehdy jsem se odhodlal, že namísto abych jezdil někam do lesa, pořídím si vlastní pěstírnu. 

Kuchařka Vaříme s konopím byla přelomová věc. Začali jsme vařit máslo, pudinky a další poživatiny, které měly silné a dlouhotrvající léčebné účinky.

Neměl jsi problémy se zákonem? 

Bohužel měl. Celé to začalo v roce 2016. Byl jsem zrovna měsíc v nemocnici a hned po návratu si pro mě přišli. V půl deváté ráno otevřu dveře a před domem vidím několik civilních a policejních aut. Přišlo ke mně pět policajtů s nějakým papírem. Já si ještě dělal legraci a říkám jim, ale pánové, já tu teď nic usušeného nemám. Rychle mi sklaplo, protože mi ukazovali dokumenty o domovní prohlídce. Vlezli k nám do bytu, veškeré věci povyhazovali a pátrali všude možně. Nakonec našli i dveře na půdu, kde byla pěstírna. To už jsem věděl, že jsem vyřízený. 

Dobývali se do počítače, protože jsem si dělal growreporty několika kytek od malička až do sklizně. Byla to sranda, protože se nakonec ještě dohadovali, která je hezčí. Zastrašilo mě, když mi vyhrožovali, že si vyfotí ten bordel, který udělali. Prý to bude řešit sociálka, seberou mi děcka a podobné věci. To bylo nepříjemné, ale jinak musím říct, že se chovali slušně. Žádné násilí nebo něco podobného. Věděli od doktorů, že jsem v invalidním důchodu a je to se mnou trochu těžké. 

Co je k tobě přivedlo? 

Čtyři a půl hodiny mě v kuchyni měl takový typický zlý policajt. Byl vlastně docela sympatický, i když mi tykal a furt vyzvídal. Kolik toho asi tak ročně vypěstuju a na co to používám. Ten mi tehdy řekl: „To by ses divil, kdo tě napráskal.“ Takže mě někdo napráskal. Většinou jsou to blízcí lidé.

Jaký byl výsledek domovní prohlídky? 

Našli nějaký sušený materiál, ale spíš takové zbytky, ze kterých jsem dělal tinkturu. Pak dvě plné zavařovačky hotové tinktury, které odvezli na analýzu. Já si říkal, že tam dávám opravdu jen odpad, jenže oni u těch zbytků naměřili asi 2,8 % THC. A to podle nich bylo vyšší procento a tím pádem mohli zahájit trestní stíhání. 

Kytky u tebe nenašli?

To právě ne. Já byl měsíc ve špitále, ale byla nachystaná pěstírna, až se vrátím. A oni zrovna přijdou!

A jak to celé dopadlo? 

Vyšetřovali mě na svobodě. Táhlo se to sedm měsíců a za tu dobu jsem shodil asi deset kilo. Nakonec jsem dostal dvouletou podmínku. Částečně díky dobrým posudkům lékařů. Ukázalo se, že mi konopí doporučovali na ty chronické bolesti.

Cítil jsi ze strany soudů, policistů a dalších úřadů snahu ti pomoci v nepříznivé situaci? 

Když jsem přišel na stání, tak jsem měl dojem, že už je vše rozhodnuté. Figuroval jsem prakticky jenom jako loutka a oni měli už o všem rozhodnuto.

Nepříjemný závěr to celé mělo, když mě moje tehdejší družka po všech těch peripetiích se soudy vyhodila z domu se dvěma igelitkami. Byl jsem pak půl roku v azylovém domě, a to bylo fakt peklo. Byl jsem prakticky bez práce, v invalidním důchodu a v prostředí, kde by nikdo nechtěl být.

Začínal jsi s pěstováním ke konci devadesátých let. Máš oblíbenou techniku? 

Dřív to byla partyzánská záležitost. Hlavně mít vše dobře schované a chodit vždy jednou vyšlapanou cestičkou, abys věděl, že se ti tam nikdo nemotal. Pěstírna je taky dobrá, ale energeticky strašně náročná. Tehdy nebyly žádné LED nebo jiné úsporné výbojky, ale poctivé šestistovky. Jako dobré, měl jsem o tom pěkně přehled, ale po zkušenosti s policajty už preferuju pouze slunce. 

Jak si představuješ ideální konopné zákony? 

Podle mě nemá cenu řešit množství kytek. Někdo vypěstuje obrovskou a jiný zase malinkatou. Nicméně deset kytek pro jednoho člověka by mohlo bohatě stačit. Musí se počítat i s tím, že pěstitel se může s přebytky podělit a získat třeba další věci potřebné k pěstování. Nemyslím si, že by bylo potřeba to prodávat. Každý člověk si nakonec vždy nějak pomůže. Na druhou stranu povolení pěstovat odrůdy s vysokým obsahem THC by mělo být vydáváno pouze lidem bez některých duševních potíží. 

Někdy mi bývá tak zle, že mě při životě udržují jenom kytky.

Takže bys výdej povolení omezil nějakými pravidly? 

Ano, to by bylo myslím správné. 

Proč si vlastně nepožádáš o léčebné konopí u specialisty? Se svou indikací bys měl nárok.

Mám překážku kvůli diagnostikované schizoidní poruše. Psychiatr s užíváním konopí nesouhlasí, i když neuroložka mi ho doporučila. Na opiáty jsem alergický, takže je neužívám.

Proč tedy říkáš, že bys pěstování nedoporučoval u některých duševních potíží?

Jádro pudla tkví v tom, že v roce 1997 jsem měl opravdu hroznou zkušenost s durmanem, v důsledku čehož jsem měl toxickou psychózu a tato nálepka psychotika se se mnou táhne již spoustu let. A to mě mrzí. Dnes sice užívám THC, ale rozumně a vyhýbám se pro mě riskantním záležitostem. Dříve jsem chtěl hlavně poznávat a mít zkušenosti s kdečím, nyní se držím své medikace a vím, co si mohu dovolit.

Mimochodem tehdy jsem prošel elektrokonvulzivní léčbou, to znamená elektrošoky. Před dvěma lety, po více než dvaceti letech, mi na MR objevili mnohačetné léze v šedé kůře mozkové, které odpovídají počtu elektrošoků. Jinými slovy, hasili požár bleskem. 

Máš nějaký vzor, který tě ohledně konopí vždy inspiroval? 

Mám rád Jiřího X. Doležala. Četl jsem několik jeho knížek a jsem posedlý Indií. Moc rád bych se tam někdy podíval. Nevil Schoenmakers je pro mě obrovská legenda a samozřejmě Shantibaba čili Scott Blakey. Rád vzpomínám na Franca ze Strain Hunters. Obdivuji ho za to, že se v Kongu snažil pro místní děcka něco udělat. Založil nadaci a část zisku z prodaných semen odrůdy Francoʼs Lemon Cheese jde na podporu dětí v Kongu. 

Přes všechny peripetie se zákonem jsi na konopí nezanevřel.

Někdy mi bývá tak zle, že mě při životě udržují jenom kytky. Byly chvíle, kdy jsem si říkával, že do sklizně to ještě vydržím a až pak půjdu do špitálu. Je to celoživotní láska a jinak to ani nejde. Nepřežil bych ani jediný rok, když bych si nemohl vypěstovat nějakou tu rostlinu. 

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!