Ceny stavebního dřeva vyletěly nejprve ve Spojených státech a následně i v Evropě včetně Česka do rekordních výšin. Kromě toho vzbuzuje obavy uhlíková stopa, kterou po sobě stavební průmysl zanechává. Stavaři jsou pochopitelně nuceni hledat nová řešení – a čím dál více z nich začíná tušit, že konopí jakožto stavební materiál má před sebou velmi zajímavou budoucnost.
Dubnová studie americké Národní asociace stavitelů domů (NAHB) odhalila, že s řezivem, OSB deskami, překližkou a jinými druhy stavebního materiálu ze dřeva vyjde celková cena stavby domu v přepočtu průměrně o 750 tisíc korun dráž – a ceny dál rostou velmi prudkým tempem.
Výsledkem je, že lidé daleko více vyhledávají stavební metody, které se obejdou bez dřeva nebo ho alespoň vyžadují v menším množství. A jedním z řešení jsou právě tvárnice z konopí a vápna.
Konobeton pro dekarbonizaci
Americký stavební průmysl je známý tím, že se inovace bojí jako čert kříže, což všechny, kdo chtějí převratnou technologii staveb za pomoci technického konopí prosadit, pochopitelně frustruje. V Evropě se totiž tento postup využívá již třicet let.
I díky tomu si tvárnic z materiálu zvaného „hempcrete“ (neboli „konobeton“) začali lidé v USA všímat. Tento stavební materiál má navíc nespornou výhodu – je ekologický a zanechává velmi nízkou uhlíkovou stopu.
„Již deset let se snažíme snížit uhlíkovou stopu ve stavebním průmyslu na minimum a jsme stoprocentně přesvědčeni, že konopné tvárnice jsou klíčovým krokem kupředu,“ píše v e-mailu adresovaném magazínu Hemp Build Mag mluvčí belgické společnosti IsoHemp Charlotte De Bellefroidová. Jde o společnost, která vyrobí milion konopných tvárnic ročně. Do budoucna plánuje s pomocí nové robotické továrny zvýšit produkci na pět milionů.
Současná americká vláda se na problematiku snížení uhlíkové stopy ve stavebnictví a hledání efektivnějších způsobů stavby rovněž zaměřuje, takže se dá očekávat brzké nastolení veřejné debaty o využití technického konopí.
Předsedkyně neziskové organizace Alliance to Save Energy (ASE) Paula Gloverová nedávno prohlásila, že bez „okamžité dekarbonizace stavebního průmyslu“ bude téměř nemožné srazit v USA do roku 2030 emise skleníkových plynů na polovinu.
Nízká hmotnost a snadná manipulace
Prefabrikované konopné tvárnice vyrobené z konopného pazdeří a vápenného pojiva jsou kromě jiného mnohem lehčí než tvárnice z betonu. Jsou velice jednoduché na sestavení a poskytují tepelný odpor až R70. Tvárnice mají jednotnou hustotu a převoz na staveniště je velice snadný. Zároveň jsou předsušené, což oproti ručně vyrobeným tvárnicím na místě či konopné izolaci aplikované sprejem ušetří spoustu času.
Zdi postavené z konopných tvárnic jsou žáruvzdorné, odolné proti plísním, škůdcům a zároveň velmi trvanlivé v porovnání s typicky americkými domy s dřevěnou trámovou konstrukcí, které jsou mnohdy stavěné za pomoci nekvalitních materiálů.
Zdi vyrobené z konopných tvárnic jsou žáruvzdorné, odolné proti plísním, škůdcům a zároveň velmi trvanlivé.
Nosná konstrukce
Na rozdíl od škvárobetonových tvárnic jsou konopné tvárnice nenosné, takže nosnou konstrukci jimi zcela nahradit nelze. Společnosti jako IsoHemp nebo francouzská Vicat Group však přišly s důmyslným systémem sloupů a nosníků, které tento úkol splní bez problémů. Přesněji řečeno, společnost Vicat získala licenci na použití tohoto systému ke stavbám ve Spojených státech od nového australského dodavatele konopných tvárnic HempBlock USA.
„Škvárobetonové tvárnice fungují na základě vertikální opory a systému sloupů a nosníků v horní části domu,“ vysvětluje pro Hemp Build Mag Glen Donoghoe z HempBlock USA.
„Vertikální sloupy budovu upevní k nosným trámům, a to samé provedou i konopné tvárnice.“ Tvárnice jsou pak zakryté vrstvou vápenné omítky nebo štuku.
Faktem je, že v současnosti se v Americe konobeton při komerčních stavbách stále běžně nepoužívá, a lokální nadšenci jsou spíše výjimkou. Stavební inspektoři však s nosným systémem s cementem a ocelovou výztuží nemají žádný problém, jak tvrdí Donoghoe.
Systém s názvem BIOSYS využívá prefabrikované tvárnice, které do sebe jednoduše zapadají a šetří jak práci, tak čas. Vnější zdi lze postavit během několika dní a člověk k tomu ani nepotřebuje být zedníkem. V porovnání s betonovou zdí je práce až o 70 procent rychlejší, konstatuje Donoghoe. Pro porovnání – u dřevostavby by za pomoci tradičního postupu trvala stavba vnějšího zdiva spolu s izolací, obkladem a sádrokartonem zhruba dva měsíce.
Donoghoe řídí svou společnosti z hor poblíž francouzského města Toulouse. V nynější době přepravuje tvárnice BIOSYS za pomoci kontejnerů. Do jednoho se jich vejde zhruba 600 i s pojivem, z čehož lze postavit zdi domova o rozměrech 223 metrů čtverečních, a to za cenu zhruba 630 000 korun. Z Francie do USA trvá přeprava šest až osm týdnů, upřesňuje Donoghoe.
Je si vědom toho, že nejde o uhlíkově neutrální způsob dodání, než však v USA vznikne spolehlivý řetězec dodavatelů, kteří budou schopni poskytovat velké množství kvalitního konopného pazdeří, bude se jednat o jedinou možnost.
„Budeme-li schopni lokální výroby, díky níž výrazně snížíme uhlíkovou stopu a podpoříme místní ekonomiku, lidé budou lokální produkty dozajista kupovat a my budeme místní lidi zaměstnávat,“ vysvětluje. „S takovým scénářem bychom byli všichni spokojeni.“
Domovy izolované pomocí konopí ušetří na topení i klimatizaci, navíc mají vysoce kvalitní akustické vlastnosti.
Skoro jako Lego
Jiný nosný systém využívající konopných tvárnic byl vyvinut ve kanadské společnosti z Britské Kolumbie s názvem JustBioFiber. „Jsme jedinou společností, která nabízí prefabrikovaný stavební systém založený na technickém konopí,“ vysvětluje výkonný ředitel Dave Ladouceur. „Vezmeme si vaše plány a nákresy a náš počítačový software je automaticky převede na budovu sestavenou z tvárnic.“
Společnost sklidila velký úspěch s velkolepým sídlem z konobetonu postaveným pro soukromého vlastníka z Britské Kolumbie. Proslavil se jako Harmless Home (v překladu „Neškodný domov“).
Společnost se však zaměřuje zejména na větší developery budující hotely a jiné projekty rozsáhlejšího formátu. JustBioFiber mimo jiné stála například za stavbou budovy v prostorách kampusu Trentské university v Kanadě.
Společnost rovněž používá ke stavbě základů tvárnice z recyklovaných plastů, což oproti klasickému betonovému základu šetří čas.
„Nenabízíme něco, co najdete jen tak v Hornbachu,“ konstatuje Ladouceur. „Naším cílem je stát se světovou jedničkou v trvale udržitelných stavebních materiálech. Hledáme velkoformátové developery připravené se našim produktům zavázat. Jednorázové stavby domků se nám nevyplatí,“ dodává.
I tato společnost z Calgary však pocítila dopady pandemie. „Máme předobjednávky na miliony tvárnic, které nezvládáme plnit,“ podotýká. Společnost aktuálně vyjednává stavby nových továren v Texasu, Missouri, Arizoně a Novém Mexiku.
Kuriozita: konopné vepřovice
Jiní američtí inženýři a architekti zase experimentují s kombinací technického konopí a jiných nosnějších materiálů, jako je například vepřovice, v zahraničí známá jako „adobe“. Na trhu však nejsou ke komerčnímu využití dostupné.
Izolujeme konopím
Konopnými tvárnicemi bez strukturálního komponentu lze také nahradit drahé dřevo, jsou-li použité jako izolace. Prefabrikované konobetonové cihly o rozměrech 20 x 40 x 15 centimetrů položené s pomocí malty profesionálními zedníky může v kombinaci s dřevěnou konstrukcí sloužit jako nosná horizontální stěna. Tuto roli zastávají většinou dřevotřískové OSB desky.
Vynikajících tepelně izolačních vlastností je dosaženo za pomoci malých vzduchových kapes v pazdeří uvnitř vápenných tvárnic. Na rozdíl od takzvaného portlandského cementu se navíc ve zdech nevytvářejí v důsledku mrazů následovaných oblevami praskliny, neboť jak konopí, tak vápno mají schopnost regulovat v budově vlhkost a dostat ji z vnitřních prostorů ven. Domovy izolované pomocí konopí ušetří na topení i klimatizaci, navíc mají vysoce kvalitní akustické vlastnosti.
Zda se však konopné tvárnice dnešním stavařům a zedníkům zalíbí, to zůstává otázkou. Neustále se zvyšující ceny stavebního dřeva i dalších materiálů však možná donutí stavebníky uvažovat jinak – a hledat jiná řešení než ta s dřevěnou trámovou konstrukcí.
„Změna stavebních návyků je vskutku běh na dlouhou trať,“ přiznává De Bellefroidová z IsoHemp. „Architekti, dodavatelé, statici – všichni si budeme muset zvykat na nové postupy.“
Díky špičkovým vlastnostem, jako je tepelná a akustická izolace, regulace vlhkosti, žáruvzdornost a negativní uhlíková stopa, je však jisté, že konopné tvárnice jsou materiálem, který ve stavebnictví přinese revoluci.
Zdroj: hempbuildmag.com
