Aktuální článek
Proč ryby fetují?

Proč ryby fetují?

Redakce
  • Čističky vod si s drogami neporadí.

Každoročně po celém světě užívá návykové látky přibližně 269 milionů lidí. Málokdo ovšem bere v potaz základy biologie. Co jde dovnitř, musí také ven. Kanalizace jsou zaplavané spláchnutými drogami a rozloženými chemickými látkami s podobným účinkem. Co na to ryby? Lákají je odpadní vody plné stimulantů?

Čističky odpadních vod nebyly navrženy tak, aby podobné substance odfiltrovaly. Surové splašky si navíc mnohdy najdou cestu i do řek a pobřežních vod. Jakmile se návykové látky jednou dostanou ven, mohou mít dopad na životní prostředí i faunu. Britský časopis Journal of Experimental Biology nedávno zveřejnil českou studii zaměřenou na vliv čím dál oblíbenějšího stimulantu metamfetaminu neboli pervitinu na pstruha obecného.

Výzkumníci se pokoušeli v mozcích pstruhů najít stopy metamfetaminu a jeho derivátu amfetaminu, jež už předtím objevili vědci, kteří ve vodních tocích měřili přítomnost nezákonných substancí. Vedle toho se také rozhodli zjistit, jestli je množství látek ve vodě dost velké na to, aby si ryby vypěstovaly závislost.

Během osmi týdnů byli pokusní pstruzi v objemných nádržích vystaveni metamfetaminu. Poté se na deset dní přemístili do čisté vody zcela bez drog. Vědci si stanovili za cíl prozkoumat, jestli budou ryby upřednostňovat čistou, nebo kontaminovanou vodu. Rovněž je zajímalo, jak se budou přemístění pstruzi chovat v porovnání s těmi, kteří s metamfetaminem vůbec nepřišli do kontaktu.

Pstruzi s absťákem

Studie dospěla k fascinujícím výsledkům. Ryby, které byly metamfetaminu vystaveny, upřednostňovaly kontaminovanou vodu, zatímco ty z čisté vody vyloženou preferenci neměly. Přemístění pstruzi se navíc v čisté vodě mnohem méně pohybovali. Vědci toto chování vyhodnotili jako projev úzkostí a stresu, které se u lidí řadí mezi typické abstinenční příznaky.

Chemické složení mozku u ryb pod vlivem metamfetaminu se od těch čistých také lišilo. V porovnání se nich vyskytovalo více látek, které se u lidí pojí s návykem. I když po deseti dnech od vysazení behaviorální změny pominuly, i nadále se v mozku nacházely markery závislosti. Závěry tak ukazují, že vystavení metamfetaminu může mít stejně jako u lidí na pstruhy dlouhodobé účinky.

Dopady na ekosystém

Proč by nám ale mělo záležet na tom, jestli jsou ryby závislé na drogách? Má to hned několik důvodů.

Pokud jsou výsledky studie pravdivé a pstruzi mají návykové látky vážně „v oblibě“, možná je to do budoucna bude více lákat k výtokům odpadních vod. Jak ukázal nejen tento, ale i bezpočet dalších výzkumů, závislé ryby se od lidí s návykem příliš neliší. Jedním z hlavních příznaků závislosti je ztráta zájmu o cokoli jiného, než jsou drogy, a to včetně pudových činnosti jako krmení nebo reprodukce. Je možné, že jestli se přirozené chování u ryb změní, mohou začít mít problémy s potravou, množením a v konečném důsledku i přežitím. Přestanou například prchat před predátory.

Ryby, které byly metamfetaminu vystaveny, upřednostňovaly kontaminovanou vodu.

Návykové látky navíc ovlivňují nejen samotné pstruhy, ale i jejich potomky. Závislost se může u ryb dědit po několik generací. Ekosystém tak může být postižen na dlouhou dobu, a to i když se rozhodneme konat co nejdříve.

Další případy

Nejedná se zdaleka o první výzkum na téma drog a fauny. V roce 2019 nalezli britští vědci stopy kokainu v organismech garnátů vylovených z patnácti různých řek. Zajímavé je, že při testech naměřili větší množství kokainu než některých běžných léků.

Celkový dopad návykových látek na životní prostředí zůstává nicméně spíše neprozkoumaný. O přítomnosti zbytků léčiv v řekách ovšem vznikl již bezpočet ucelených studií.

Léky se v lidském organismu také zcela nerozloží, a naopak putují dál ve stolici a moči do čističek odpadních vod. Většina pak zmizí spolu se zbytkem splašků, ale část prosákne do řek ze skládek a polí, kde se lidské exkrementy užívají jako hnojivo. Živočichové ve vodních tocích v blízkosti výtoků odpadních vod jsou tak vystaveni kombinaci mimo jiné léků proti bolesti a antidepresiv.

U ryb ve farmách v blízkosti čističek došlo během několika týdnů kvůli hormonálním látkám v antikoncepčních pilulích ke změně pohlaví ze samců na samice. Nedávné studie ukázaly, že antidepresiva mohou u vodní fauny zvýšit agresivitu, náchylnost ke světlu a ztrátu bázně.

Nákladná řešení

Závislost na drogách představuje celosvětový zdravotní problém, který rozkládá celé komunity, a vypořádat se s jeho vlivem na životní prostředí bude nákladné. Podle jednoho britského výzkumu by modernizace čističek v Anglii a Walesu tak, aby dokázaly vodu zbavit zbytků návykových látek, přišla na více než 36 miliard liber (v přepočtu asi bilion korun).

Živočichové ve vodních tocích v blízkosti výtoků odpadních vod jsou vystaveni kombinaci mimo jiné léků proti bolesti a antidepresiv.

Nejspíš by mělo být zřejmé, že látky jak nezákonné, tak povolené mají dopad na chování nejen lidí, ale i zvířat. Celá problematika je ale pravděpodobně mnohem více složitá a rozšířená. Nemáme ani ponětí, jak přesně umělé chemikálie z každodenních domácích produktů, mezi něž se řadí kosmetika, oblečení a čistící prostředky, ovlivňují chování lidí a jiných živočišných druhů. Mezinárodní uskupení vědců apeluje na společnosti a vlády, aby během testování nových výrobků braly v potaz i rizikový dopad toxických chemikálií na naše chování.

Chceme-li se postarat o veškeré substance ve vodních tocích, musíme nejen zlepšit filtraci v čističkách, ale také přinutit vodárenské společnosti, aby převzaly plnou zodpovědnost za to, že odpadní vody nebudou mít dopad na naši faunu.

Zdroj: Why fish are becoming addicted to illegal drugs

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!