Aktuální článek
Průlom v řidičských testech: intoxikaci konopím lze vypozorovat z mozkové aktivity

Průlom v řidičských testech: intoxikaci konopím lze vypozorovat z mozkové aktivity

  • Výzkumníci zjistili, že sledování mozkové aktivity je mnohem spolehlivější metodou posouzení řidičské způsobilosti než testy střízlivosti běžně praktikované při dopravních kontrolách.

Ve studii publikované 8. ledna v odborném magazínu Neuropsychopharmacology vědci z Massachusettské všeobecné nemocnice uvádějí, že vyvinuli nový neinvazivní test na konopí. Metoda spočívá v pozorování mozkové aktivity spojené s intoxikaci THC.

Změna paradigmatu?

„Výzkum představuje zcela inovativní způsob testování řidičské způsobilosti,“ tvrdí hlavní autorka Jodi Gilmanová. „Cílem bylo zjistit, zda je možné intoxikaci konopím vysledovat individuálně z mozkové aktivity. S konopím za volantem je ta potíž, že standardní dechová zkouška u něj nefunguje a je nesmírně složité intoxikaci objektivně posoudit.“

Na rozdíl od alkoholu totiž z výsledků dechové zkoušky či analýzy tělních tekutin v případě THC nelze s jistotou stanovit dopad na řidičskou způsobilost. Pravidelný uživatel může mít v krvi poměrně vysoký obsah THC, aniž by bylo cokoli znát na jeho řízení. Metabolity THC v krvi totiž vydrží klidně i několik týdnů od posledního jointu.

Potřebujeme metodu, na níž nebudou doplácet například konopní pacienti se stopovým množstvím THC v krvi, které žádným způsobem nemůže ovlivnit jejich řízení.

A vzhledem k tomu, že se konopí těší čím dál tím větší oblibě a v určitých formách se již legalizuje nejen v USA, ale i ve vybraných státech Evropy, zdůrazňují výzkumníci, že potřeba přenosného zařízení, které by dokázalo vytvořit snímek mozku a rozlišit mezi zhoršenou řidičskou způsobilostí a pouze lehkou intoxikací THC, je urgentnější než kdy dříve.

Zvýšená hladina okysličeného hemoglobinu

V rámci studie sledovali výzkumníci vzorce v mozkových funkcích u 169 uživatelů konopí ve věku od 18 do 55 let, a to před a po podání THC, případně placeba. K tomu využili neurozobrazovací metodu známou jako blízká infračervená spektroskopie.

Dávkování se u jednotlivých účastníků kvůli širokému rozsahu tolerance lišilo. Vědci museli najít u každého takovou dávku, která by dosáhla intoxikace, ale zároveň nezpůsobila nežádoucí vedlejší účinky. S takto flexibilními požadavky na dávkování se intoxikace projevila pouze zhruba u poloviny účastníků. U těch vykazujících známky intoxikace byla v porovnání se zbytkem pozorována zvýšená hladina okysličeného hemoglobinu v přední kůře mozkové.

Výsledky naznačují, že aktivace této oblasti mozku je znamením akutní intoxikace THC, a nikoliv pouze signálem nedávného užití bez intoxikace či signálem chronického užívání. Podle vědců by bylo možné využívat blízkou infračervenou spektroskopii i přímo při dopravních kontrolách. Už dnes existují přenosná bezdrátová zařízení na baterii, která tuto technologii nabízejí. Data je pak možné uložit na záznamovou jednotku například v podobě chytrého náramku či odeslat přímo do laptopu. Nespornou výhodou je i fakt, že tato metoda nevyžaduje, aby se testovaná osoba nehýbala (jako je tomu u jiných metod zobrazování mozku, např. magnetické rezonance). Nastavení přístroje by mělo být rovněž poměrně jednoduchou záležitostí.

Pacienti jako oběť současného systému

„Společnosti dnes vyrábějí testery zjišťující přítomnost THC z dechu, ty však o řidičské způsobilosti nic nevypovídají,“ vysvětluje Gilmanová. „Potřebujeme metodu, na níž nebudou doplácet například konopní pacienti se stopovým množstvím THC v krvi, které žádným způsobem nemůže ovlivnit jejich řízení. Přestože je třeba, aby se tématem zabýval další výzkum, věříme, že testování na základě neurozobrazovací techniky by mohlo přinést objektivní, praktické a velmi potřebné řešení.“

U účastníků studie vykazujících známky intoxikace byla v porovnání se zbytkem pozorována zvýšená hladina okysličeného hemoglobinu v přední kůře mozkové.

Okysličený hemoglobin sloužil jako indikátor intoxikace mnohem přesněji než terénní test střízlivosti prováděný policií v USA, a to zhruba v poměru 76 ku 69 procentům. Metoda měla rovněž mnohem nižší podíl falešně pozitivních výsledků, a to dokonce v poměru 10 ku 36 procentům.

Výzkumníci podotýkají, že kvůli absenci jakékoli metody biometrického testování se intoxikace konopím ve většině případů posuzuje a právně definuje pouze na základě výše zmíněných terénních testů střízlivosti. Ty mají však ke spolehlivosti daleko.

Nadlimitní THC nemělo vliv

Nedávná pilotní studie ve Švýcarsku pak zjistila, že konopí s vysokým obsahem CBD nikterak zásadně řidičskou způsobilost neovlivňuje, přestože množství THC v krvi účastníků už bylo za legální hranicí. Nicméně je nutno podotknout, že výzkumníci již v minulosti poukázali jak na fyziologické dopady konopí s vysokým obsahem THC, tak na spojitost mezi zhoršenou řidičskou způsobilostí a zvýšenou hladinou THC v krvi. Díky studiím z Kanady i USA už však víme, že legalizace nevedla k vyššímu počtu dopravních nehod.

Zdroj: mugglehead.com

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!