Zajímavá data přináší projekt Národní psychedelický výzkum realizovaný Národním ústavem duševního zdraví v letech 2019–2021. Dozvídáme se z něj, v jaké míře jsou užívána různá psychedelika včetně konopí i jaká je sociodemografie uživatelů a vzorce jejich užívání. Z výzkumu dále vysvítá nejen to, jaké jsou přínosy i dopady na zdraví či rizika spojená s užíváním psychedelických látek, ale i jaké služby českým psychonautům v současnosti chybí.
Výzkum je to obšírný a důkladně zpracovaný, takže nenabízí data cenná pouze pro adiktology a další související odborníky, ale i zákonodárce, kteří by možná jednou chtěli vzít rozum do hrsti a změnit drogovou legislativu této silně tripující země. Studie skýtá rovněž užitečné vymezení základních pojmů, a tím začneme i my. Součástí celého projektu byla analýza dat z let 2016 a 2018 poskytnutých Národním monitorovacím střediskem (NMS) a dále internetový průzkum mezi uživateli psychedelik.
Psychedelika a jejich účinky
Psychedelické látky mají charakteristické účinky, které zahrnují škálu různých prožitků na úrovni mnohdy intenzivní změny vnímání (např. zkreslení vizuálních vjemů, iluze, halucinace a pseudohalucinace, jasnění barev, synestezie), emocí (změny nálad, emoční uvolnění), poznávacích procesů (originální nápady, úvahy nebo souvislosti, zvýšení kreativity, manifestace nevědomých vzpomínek), chování nebo na úrovni tělesné (závratě, třes).
Charakter výsledné zkušenosti závisí na látce (typu, dávce i způsobu užití) a kontextu, kam spadá psychická a tělesná kondice uživatele (tzv. set) a fyzickém a sociálním prostředí, ve kterém látku uživatel užívá (tzv. setting). Tyto látky jsou také charakteristické schopností vyvolat prožitky duchovní povahy. Psychedelický účinek lze pozorovat na neurobiologické a psychologické úrovni, účinek může mít významný terapeutický i rizikový potenciál, a to již po jednom užití látky.
V posledních 12 měsících uvedlo užití jakékoliv psychedelické látky přibližně 9–11 % dospělé populace, tj. 590–750 000 osob.
Klasifikace
Klasická psychedelika působí primárně na receptory serotoninu (5-hydroxytryptamin nebo 5-HT) v mozku. Patří sem například mezkalin, který se vyskytuje v určitých kaktusech (peyotl, San Pedro), psilocybin, obsažený například v houbách rodu Psilocybe, dimetyltryptamin (DMT), vyskytující se třeba v tradičním amazonském nápoji ayahuasca nebo bylinné směsi určené ke kouření (changa), diethylamid kyseliny lysergové (LSD) či 5-methoxy-N,N-dimethyltryptamin (5-MeO-DMT) vyskytující se například v sekretu ropuchy koloradské (Bufo alvarius) nebo semenech stromu rodu Anadenanthera (známé jako yopo nebo vilca).
Atypická psychedelika a další látky s psychedelickým účinkem se do jisté míry liší svým mechanismem účinku (primárně nepůsobí agonisticky na serotoninové receptory). Do této skupiny látek byly zahrnuty disociativa (ketamin, fencyklidin), delirogeny (atropin, skopolamin), empatogeny (MDMA či extáze), některé kanabinoidy (THC) a další látky s psychedelickým účinkem, jako například salvinorin A vyskytující se v šalvěji divotvorné (Salvia divinorum) či ibogain (obsažený v keři rodu Apocynaceae, zejména pak Tabernanthe iboga).
Pro účely této studie se používá výraz „psychedelika“ jako souhrnný pro všechny látky s psychedelickým účinkem, „klasická psychedelika“ jsou pak uváděna pod tímto dvouslovným označením.
Prevalence užívání psychedelik v ČR
Podle reprezentativních dat z NMS užilo v České republice psychedelické látky (včetně konopí, extáze a ketaminu) přibližně 28–30 % populace (1,9–2,1 milionu obyvatel), z toho 5-6 % (350–430 000 obyvatel) užilo klasická psychedelika (LSD, halucinogenní houby nebo ayahuasku).
V posledních 12 měsících uvedlo užití jakékoli psychedelické látky přibližně 9–11 % dospělé populace, tj. 590–750 000 osob. Klasická psychedelika pak užilo 0,7–1,9 % populace, tj. 50–130 000 osob. Celkem 8–9 % (cca 550–660 000 osob) užilo v posledních 12 měsících konopí výhradně pro léčebné účely, čímž se myslí vnitřní podání látky, nikoli vnější jako u masti.
Užívané látky a frekvence užívání
V internetovém průzkumu, jehož se zúčastnilo celkem 1415 respondentů, pak mezi nejčastěji užité látky alespoň jednou v životě patřilo konopí (94 %), lysohlávky (68 %), LSD (67 %), extáze/MDMA (59/57 %). S konopím měla většina uživatelů (63 %) zkušenost více než stokrát v životě. V případě dalších látek uváděli respondenti většinou užití maximálně dvacetkrát za život, například v případě ketaminu (87 %), lysohlávek (82 %), LSD (81 %), ayahuasky (81 %), MDMA (74 %), extáze (72 %). Nejčastější první užitou psychedelickou látkou v životě (mimo konopí) bylo LSD (31 %) a lysohlávky (31 %), a to nejčastěji ve věku 16–19 let.
Často zmiňovaným fenoménem ve spojitosti s psychedelickou zkušeností je vrcholná zkušenost (tzv. peak experience), popisovaná někdy jako pocit jednoty se vším, rozpuštění ega apod. Prožití takové zkušenosti uvedlo 820 (59 %) respondentů, nejčastěji pak v souvislosti s užitím LSD (54 %) či lysohlávek (41 %).
Nejčastější první užitou psychedelickou látkou v životě (mimo konopí) bylo LSD (31 %) a lysohlávky (31 %), a to nejčastěji ve věku 16–19 let.
Kontext užití (set a setting)
Většina respondentů získala psychedelika od známých či kamarádů (78 %). Prostředí, ve kterém byly látky nejčastěji užívány, se v závislosti na konkrétní látce velmi lišilo. LSD (42 %) a lysohlávky (53 %) byly nejčastěji užívány venku v přírodě, ayahuasca pak nejčastěji v původním kontextu látky, jako je rituální prostor v amazonské džungli (48 %). Krystalické MDMA (67 %) a extáze (80 %) byly nejčastěji užívány v prostředí hudebních akcí a festivalů. Konopí bylo nejčastěji užíváno doma či v jiném, důvěrně známém prostředí (49 %).
Pokud jde o přítomnost osob během vlastní psychedelické zkušenosti, i zde byly sledovány poměrně významné rozdíly podle typu látky. O samotě byly užívány nejčastěji konopí, konopné extrakty a muchomůrka červená (28 %, 42 %, resp. 40 %). LSD a lysohlávky byly nejčastěji užívány ve skupině tří a více lidí (37 %, resp. 36 %). Přítomnost léčitele či šamana byla typičtější pro ayahuasku (83 %), Bufo alvarius (76 %), halucinogenní kaktusy (45 %) a ibogu (53 %).
Přibližně polovina uživatelů uvedla, že se před užitím psychedelik informovali o účincích a dbali na setting a dostatek spánku. Až 80 % uživatelů uvedlo, že své zkušenosti poměrně často nějakým způsobem integrovali, nejčastěji pak sdílením s přáteli a reflexí prožitku (77 % z 1089 integrujících respondentů).
Motivace k užití
Na otázku týkající se motivace užití mohli respondenti uvádět více odpovědí. Jak je vidno z grafu 1, u lysohlávek a LSD mezi odpověďmi mírně převládala motivace seberozvoje a zábavy. Motivace zábavy byla nejvyšším procentem respondentů uváděna v případě užívání ketaminu, konopí, MDA, 2C-B, MDMA/extáze a v případě konopných extraktů.
Spirituální motivace dominovala u 5-MeO-DMT, halucinogenních kaktusů, ayahuasky, sekretu z Bufo alvarius a ibogy. Léčení psychických potíží bylo nejčastější u konopí, konopných extraktů a ayahuasky. Zajímavé je, že „fénixovy slzy“ byly oproti samotnému konopí nebo hašiši častěji používány pro léčbu fyzických obtíží, v této kategorii mezi všemi látkami dokonce vedou.
Mezi dalšími uváděnými důvody užití psychedelik byly existenciální a sociální důvody.
Duševní zdraví a životní spokojenost
Mezi respondenty studie převažovalo celkově pozitivní hodnocení vlivu zkušeností s psychedeliky na životní spokojenost a psychickou pohodu – viz graf 2. V případě klasických psychedelik se jednalo o 44–93 % uživatelů dle látky, nejčastěji bylo pozitivní hodnocení uváděno v případě užití sekretu ze žáby Bufo alvarius (93 %), ayahuasky (90 %) a LSD (85 %). Negativní hodnocení bylo uváděno ze strany 2–6 % uživatelů. Převážně pozitivní hodnocení se objevovalo i v případě konopí a konopných extraktů (63 a 62 %), MDMA a extáze (61 a 46 %) a ketaminu (45 %). Negativní hodnocení u těchto látek se objevovalo u 10–22 % uživatelů.
Respondenti po užití psychedelik uváděli zkušenost jak se zlepšením (60 %), tak zhoršením (39 %) některých duševních symptomů. Ke zlepšení docházelo nejčastěji v případě úzkostných a depresivních psychických potíží, zejména pak v případě většiny klasických psychedelik, dále i MDMA a extáze. V případě konopí a konopných extraktů šlo nejčastěji o zlepšení v případě depresivních obtíží a nespavosti, v případě ketaminu pak významně převažovalo zlepšení depresivních symptomů.
Celkem 45 % respondentů zařadilo psychedelickou zkušenost mezi deset nejvýznamnějších zážitků v životě – byla hodnocena převážně pozitivně.
V oblasti zhoršení či vyvolání duševních obtíží byly nejčastěji uváděny symptomy depersonalizace a derealizace, které převažovaly například u lysohlávek, LSD a ketaminu. Další často uváděné obtíže byly úzkostné symptomy, a to zejména v případě konopných extraktů a konopí, dále i depresivní obtíže v souvislosti s užitím konopí, extáze anebo MDMA. Zkušenost s nespavostí byla nejčastěji uváděna respondenty po užití extáze.
Necelá polovina (42 %) respondentů vypověděla, že během užití psychedelik někdy zažili traumatickou či zraňující zkušenost. Podobně polovina (53 %) uživatelů uvedla, že jim naopak zkušenost pomohla se zpracováním některé traumatické události z minulosti.
Fyzické zdraví a pohoda
I v případě celkového hodnocení vlivu užití psychedelik na fyzickou pohodu převažovalo pozitivní hodnocení zkušeností s některou psychedelickou látkou. V případě klasických psychedelik se jednalo o 31–80 % uživatelů dle látky, pozitivní hodnocení se nejčastěji objevovalo opět v případě sekretu z Bufo alvarius (80 %) a ayahuasky (73 %).
Převážně pozitivní hodnocení se objevovalo i v případě konopí a konopných extraktů (oboje 56 %), v menší míře pak i u MDMA a extáze (42 a 34 %), a ketaminu (31 %). Negativní hodnocení u těchto látek se objevovalo u 9–28 % uživatelů, nejčastěji v případě extáze. Na úrovni fyzických obtíží většina (84 %) respondentů nepociťovala zhoršení; zlepšení fyzických potíží respondenti připisovali zejména konopí.
Souvislost s duševním onemocněním
Psychedelika užívali i lidé s diagnostikovaným duševním onemocněním (13 %), nejčastěji se objevovala úzkostné (69 %) a depresivní (67 %) poruchy. U většiny (76 %) bylo toto onemocnění aktuální během jejich zkušenosti s psychedeliky. Většina z nich (tj. 69 % ze 175 respondentů) pak uvedla, že psychedelika toto onemocnění ovlivnila pozitivně. Velká část respondentů (79 %) si navíc myslí, že psychedelická zkušenost u nich nevedla k rozvoji duševního onemocnění, 6 % však uvedlo, že ano. Oproti tomu se 27 % uživatelů domnívalo, že zkušenost s psychedeliky jim mohla napomoci k tomu, aby se u nich žádné duševní onemocnění nerozvinulo.
Náročná a riziková zkušenost
Specifickým typem prožitku je náročná psychedelická zkušenost. V tomto průzkumu uvedlo takovou zkušenost 894 osob (64 %). Respondenti mezi nejčastějšími prožitky u své nejnáročnější zkušenosti uváděli pocity úzkosti (56 %), strachu (50 %), velké psychické úsilí (39 %), pocity paniky (36 %), paranoii (36 %) a rozpad ega (35 %). Objevovaly se i prožitky spíše pozitivního charakteru jako příjemné vize či halucinace (31 %), pocity jednoty se vším (28 %), pochopení smyslu života a bytí (28 %) či pocity radosti (26 %). Mezi další uváděné subjektivní fyziologické projevy patřilo bušení srdce, dočasná ztráta nebo zhoršení zraku, neschopnost pohybu, přetrvávající fyzické potíže, ale i zkušenost s hospitalizací na psychiatrii.
Mezi pět nejčastěji reportovaných příčin takové zkušenosti patřilo vnitřní rozpoložení (48 %), vlastní účinek látky (44 %), příliš vysoká dávka (36 %), neadekvátní prostředí (34 %), případně nevyhovující set (32 %). Až 31 % charakterizovalo tuto zkušenost jako traumatickou, 48 % jako „bad trip“ a 67 % jako transformační (tj. způsobila uživateli významné změny hodnot a postojů či životního směřování).
Zkušenost s nějakou další obtížnou, rizikovou či zdraví nebo život ohrožující situací uvedlo 23 % respondentů. Nejčastěji se jednalo o následné psychické obtíže (14 %), méně často pak serotoninový syndrom (4 %) či fyzické zranění během zkušenosti (3 %).
Služby pro uživatele psychedelik
Téměř polovina (49 %) respondentů nepovažovala v současnosti dostupnou pomoc pro uživatele psychedelik za dostatečnou a dalších 38 % uvedlo, že neví. Pouze 16 % respondentů považovalo služby pro uživatele psychedelik za dostatečné. Celkem 48 % respondentů uvedlo, že neví, kam se obrátit v případě, že by oni nebo někdo v jejich okolí zažíval potíže (psychické či fyzické) související s užitím psychedelik včetně konopí. Celkem 146 respondentů (12 %) některou službu vyhledalo pro sebe či pro své známé, 8 % uživatelů uvedlo, že pomoc nevyhledali, ačkoliv ji potřebovali, dalších 7 % ji vyhledat chtělo, ale nebyla k dispozici či byla mimo jejich finanční možnosti. U využité pomoci šlo zejména o konzultaci s psychoterapeutem (55 %), léčitelem/šamanem (25 %) a psychiatrickou péči (24 %).
Navzdory tomu by přes dvě třetiny uživatelů specializované služby uvítalo, zájem byl o edukativní (on-line encyklopedie psychedelik, katalog organizací/odborníků poskytujících péči a informační videa), dále i intervenční, např. psychoterapeutické centrum, on-line poradenství, osobní službu sittera nebo terapeuta během samotné zkušenosti, komunitní centrum se vzdělávacím programem, prostor pro bezpečné projití psychedelickou zkušeností a další.
Pokud jde o kompetence, které by podle uživatelů měl mít odborník v přípravné a následné péči o uživatele psychedelik a jaké během samotné zkušenosti, nejčastěji byla uváděna vlastní psychedelická zkušenost a zkušenost s provázením psychedelickou zkušeností, specializovaný kurz pro práci s uživateli psychedelik. Následovaly více tradiční kompetence jako psychoterapeutické vzdělání, kurz první pomoci, základy krizové intervence či psychologické vzdělání.
Česko opravdu psychedelické
Přestože psychedelika patří k substancím, jejichž držení v množství menším než malém je u nás postihováno jako přestupek a v množství větším než malém jako trestný čin (stejně jako jejich vývoz, dovoz, výroba a obchodování s nimi a jejich nabízení druhým osobám či podpora jejich užívání), zjevně to málokoho odrazuje od jejich užívání. Celé dva miliony našich spoluobčanů za sebou mají psychedelickou zkušenost, a z toho až tři čtvrtě milionu tak učinilo za poslední rok!
Není však divu: důvodem k takové cestě za hranice všedních dní byla nejčastěji nejen zábava, ale i seberozvoj a sebepéče, spirituální, existenciální nebo sociální důvody a léčba psychických či fyzických obtíží. Uživatelé psychedelik hodnotí dopady takových zkušeností převážně pozitivně, byť hlášeny byly i negativní prožitky a duševní obtíže. Přes dvě třetiny uživatelů by uvítalo existenci specializovaných služeb pro bezpečný průběh zkušeností.
Polovina uživatelů uvedla, že jejich zkušenost s psychedeliky ovlivnila jejich užívání jiných psychoaktivních látek, přičemž nejčastěji se jednalo o snížení míry užívání návykových látek jako alkoholu, tabáku, pervitinu, kokainu, ale i psychoaktivních léků.
Kdo za tím stojí?
Studii vypracoval výzkumný tým Národního ústavu duševního zdraví ve složení Rita Kočárová, Barbora Bláhová, Filip Kňažek, Michaela Plevková, Pavla Chomynová, Jiří Vild a další. Projekt byl spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci programu Zéta.
V příštích dílech se zaměříme na konkrétní psychedelické zkušenosti v souvislosti s užíváním konopí a lysohlávek nebo na typologii psychonautů. Cestujte opatrně!
Zdroj:
Kočárová, R., Kňažek, F., Bláhová, B., Plevková, M., Postránecká, Z. Psychedelika v České republice: Výsledky a doporučení pro oblast služeb a politiky z Národního psychedelického výzkumu (NPV). Nepublikovaná výzkumná zpráva projektu TJ02000156. Klecany: NÚDZ, 2021.
Organizace zabývající se v ČR poskytováním pomoci v souvislosti s užitím psychedelik:
Beyond Psychedelics: www.beyondpsychedelics.cz
Česká psychedelická společnost: www.czeps.org
Diabasis: www.diabasis.cz
Nadační fond pro výzkum psychedelik (PSYRES): www.psyres.eu
Psychedelická klinika (PSYON): www.psyon.cz
Holos Centrum: www.holos.cz
Centrum spirituálního rozvoje Asaya: www.asaya.cz
Spolek Legalizace.cz: www.legalizace.cz
