Aktuální článek
Psychedelické Česko 01

Psychedelické Česko 01

Profilový obrázek
  • Data z nové studie týkající se užívání psychedelik včetně konopí. Jaký je jejich vliv na naše duševní zdraví či životní spokojenost a s jakou motivací je bereme?

Zajímavá data přináší projekt Národní psychedelický výzkum realizovaný Národním ústavem duševního zdraví v letech 2019–2021. Dozvídáme se z něj, v jaké míře jsou užívána různá psychedelika včetně konopí i jaká je sociodemografie uživatelů a vzorce jejich užívání. Z výzkumu dále vysvítá nejen to, jaké jsou přínosy i dopady na zdraví či rizika spojená s užíváním psychedelických látek, ale i jaké služby českým psychonautům v současnosti chybí.

Výzkum je to obšírný a důkladně zpracovaný, takže nenabízí data cenná pouze pro adiktology a další související odborníky, ale i zákonodárce, kteří by možná jednou chtěli vzít rozum do hrsti a změnit drogovou legislativu této silně tripující země. Studie skýtá rovněž užitečné vymezení základních pojmů, a tím začneme i my. Součástí celého projektu byla analýza dat z let 2016 a 2018 poskytnutých Národním monitorovacím střediskem (NMS) a dále internetový průzkum mezi uživateli psychedelik.

Psychedelika a jejich účinky

Psychedelické látky mají charakteristické účinky, které zahrnují škálu různých prožitků na úrovni mnohdy intenzivní změny vnímání (např. zkreslení vizuálních vjemů, iluze, halucinace a pseudohalucinace, jasnění barev, synestezie), emocí (změny nálad, emoční uvolnění), poznávacích procesů (originální nápady, úvahy nebo souvislosti, zvýšení kreativity, manifestace nevědomých vzpomínek), chování nebo na úrovni tělesné (závratě, třes).

Charakter výsledné zkušenosti závisí na látce (typu, dávce i způsobu užití) a kontextu, kam spadá psychická a tělesná kondice uživatele (tzv. set) a fyzickém a sociálním prostředí, ve kterém látku uživatel užívá (tzv. setting). Tyto látky jsou také charakteristické schopností vyvolat prožitky duchovní povahy. Psychedelický účinek lze pozorovat na neurobiologické a psychologické úrovni, účinek může mít významný terapeutický i rizikový potenciál, a to již po jednom užití látky.

V posledních 12 měsících uvedlo užití jakékoliv psychedelické látky přibližně 9–11 % dospělé populace, tj. 590–750 000 osob.

Klasifikace

Klasická psychedelika působí primárně na receptory serotoninu (5-hydroxytryptamin nebo 5-HT) v mozku. Patří sem například mezkalin, který se vyskytuje v určitých kaktusech (peyotl, San Pedro), psilocybin, obsažený například v houbách rodu Psilocybe, dimetyltryptamin (DMT), vyskytující se třeba v tradičním amazonském nápoji ayahuasca nebo bylinné směsi určené ke kouření (changa), diethylamid kyseliny lysergové (LSD) či 5-methoxy-N,N-dimethyltryptamin (5-MeO-DMT) vyskytující se například v sekretu ropuchy koloradské (Bufo alvarius) nebo semenech stromu rodu Anadenanthera (známé jako yopo nebo vilca).

Atypická psychedelika a další látky s psychedelickým účinkem se do jisté míry liší svým mechanismem účinku (primárně nepůsobí agonisticky na serotoninové receptory). Do této skupiny látek byly zahrnuty disociativa (ketamin, fencyklidin), delirogeny (atropin, skopolamin), empatogeny (MDMA či extáze), některé kanabinoidy (THC) a další látky s psychedelickým účinkem, jako například salvinorin A vyskytující se v šalvěji divotvorné (Salvia divinorum) či ibogain (obsažený v keři rodu Apocynaceae, zejména pak Tabernanthe iboga).

Pro účely této studie se používá výraz „psychedelika“ jako souhrnný pro všechny látky s psychedelickým účinkem, „klasická psychedelika“ jsou pak uváděna pod tímto dvouslovným označením.

Prevalence užívání psychedelik v ČR

Podle reprezentativních dat z NMS užilo v České republice psychedelické látky (včetně konopí, extáze a ketaminu) přibližně 28–30 % populace (1,9–2,1 milionu obyvatel), z toho 5-6 % (350–430 000 obyvatel) užilo klasická psychedelika (LSD, halucinogenní houby nebo ayahuasku).

V posledních 12 měsících uvedlo užití jakékoli psychedelické látky přibližně 9–11 % dospělé populace, tj. 590–750 000 osob. Klasická psychedelika pak užilo 0,7–1,9 % populace, tj. 50–130 000 osob. Celkem 8–9 % (cca 550–660 000 osob) užilo v posledních 12 měsících konopí výhradně pro léčebné účely, čímž se myslí vnitřní podání látky, nikoli vnější jako u masti.

Užívané látky a frekvence užívání

V internetovém průzkumu, jehož se zúčastnilo celkem 1415 respondentů, pak mezi nejčastěji užité látky alespoň jednou v životě patřilo konopí (94 %), lysohlávky (68 %), LSD (67 %), extáze/MDMA (59/57 %). S konopím měla většina uživatelů (63 %) zkušenost více než stokrát v životě. V případě dalších látek uváděli respondenti většinou užití maximálně dvacetkrát za život, například v případě ketaminu (87 %), lysohlávek (82 %), LSD (81 %), ayahuasky (81 %), MDMA (74 %), extáze (72 %). Nejčastější první užitou psychedelickou látkou v životě (mimo konopí) bylo LSD (31 %) a lysohlávky (31 %), a to nejčastěji ve věku 16–19 let.

Často zmiňovaným fenoménem ve spojitosti s psychedelickou zkušeností je vrcholná zkušenost (tzv. peak experience), popisovaná někdy jako pocit jednoty se vším, rozpuštění ega apod. Prožití takové zkušenosti uvedlo 820 (59 %) respondentů, nejčastěji pak v souvislosti s užitím LSD (54 %) či lysohlávek (41 %).

Nejčastější první užitou psychedelickou látkou v životě (mimo konopí) bylo LSD (31 %) a lysohlávky (31 %), a to nejčastěji ve věku 16–19 let.

Kontext užití (set a setting)

Většina respondentů získala psychedelika od známých či kamarádů (78 %). Prostředí, ve kterém byly látky nejčastěji užívány, se v závislosti na konkrétní látce velmi lišilo. LSD (42 %) a lysohlávky (53 %) byly nejčastěji užívány venku v přírodě, ayahuasca pak nejčastěji v původním kontextu látky, jako je rituální prostor v amazonské džungli (48 %). Krystalické MDMA (67 %) a extáze (80 %) byly nejčastěji užívány v prostředí hudebních akcí a festivalů. Konopí bylo nejčastěji užíváno doma či v jiném, důvěrně známém prostředí (49 %).

Pokud jde o přítomnost osob během vlastní psychedelické zkušenosti, i zde byly sledovány poměrně významné rozdíly podle typu látky. O samotě byly užívány nejčastěji konopí, konopné extrakty a muchomůrka červená (28 %, 42 %, resp. 40 %). LSD a lysohlávky byly nejčastěji užívány ve skupině tří a více lidí (37 %, resp. 36 %). Přítomnost léčitele či šamana byla typičtější pro ayahuasku (83 %), Bufo alvarius (76 %), halucinogenní kaktusy (45 %) a ibogu (53 %).

Přibližně polovina uživatelů uvedla, že se před užitím psychedelik informovali o účincích a dbali na setting a dostatek spánku. Až 80 % uživatelů uvedlo, že své zkušenosti poměrně často nějakým způsobem integrovali, nejčastěji pak sdílením s přáteli a reflexí prožitku (77 % z 1089 integrujících respondentů).

Motivace k užití

Na otázku týkající se motivace užití mohli respondenti uvádět více odpovědí. Jak je vidno z grafu 1, u lysohlávek a LSD mezi odpověďmi mírně převládala motivace seberozvoje a zábavy. Motivace zábavy byla nejvyšším procentem respondentů uváděna v případě užívání ketaminu, konopí, MDA, 2C-B, MDMA/extáze a v případě konopných extraktů.

Spirituální motivace dominovala u 5-MeO-DMT, halucinogenních kaktusů, ayahuasky, sekretu z Bufo alvarius a ibogy. Léčení psychických potíží bylo nejčastější u konopí, konopných extraktů a ayahuasky. Zajímavé je, že „fénixovy slzy“ byly oproti samotnému konopí nebo hašiši častěji používány pro léčbu fyzických obtíží, v této kategorii mezi všemi látkami dokonce vedou.

Mezi dalšími uváděnými důvody užití psychedelik byly existenciální a sociální důvody.

Duševní zdraví a životní spokojenost

Mezi respondenty studie převažovalo celkově pozitivní hodnocení vlivu zkušeností s psychedeliky na životní spokojenost a psychickou pohodu – viz graf 2. V případě klasických psychedelik se jednalo o 44–93 % uživatelů dle látky, nejčastěji bylo pozitivní hodnocení uváděno v případě užití sekretu ze žáby Bufo alvarius (93 %), ayahuasky (90 %) a LSD (85 %). Negativní hodnocení bylo uváděno ze strany 2–6 % uživatelů. Převážně pozitivní hodnocení se objevovalo i v případě konopí a konopných extraktů (63 a 62 %), MDMA a extáze (61 a 46 %) a ketaminu (45 %). Negativní hodnocení u těchto látek se objevovalo u 10–22 % uživatelů.

Respondenti po užití psychedelik uváděli zkušenost jak se zlepšením (60 %), tak zhoršením (39 %) některých duševních symptomů. Ke zlepšení docházelo nejčastěji v případě úzkostných a depresivních psychických potíží, zejména pak v případě většiny klasických psychedelik, dále i MDMA a extáze. V případě konopí a konopných extraktů šlo nejčastěji o zlepšení v případě depresivních obtíží a nespavosti, v případě ketaminu pak významně převažovalo zlepšení depresivních symptomů.

...

Pokračování článku najdete v Legalizace č. 66, která je právě k dostání v e-shopu Legalmarket.cz a na novinových stáncích. Stáhnout si můžete i elektronickou verzi magazínu nebo si ho za zvýhodněnou cenu předplatit a těšit se na pravidelné dárky a pohodlné dodání až domů.

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!