Aktuální článek
Psychedelické Česko 03: České podhoubí

Psychedelické Česko 03: České podhoubí

Profilový obrázek
  • Zatímco zahradníci s úderem prvních mrazíků sklízejí poslední zeleň, neboť již mají po sezóně, psychedeličtí houbaři teprve začínají vyrážet do terénu.

Užívání psilocybinových hub je u Čechů vcelku populární záležitostí a jako každý rok se dá očekávat příliv houbových zážitků. Další díl seriálu Psychedelické Česko, který přináší výsledky z Národního psychedelického výzkumu, se proto věnuje právě lysohlávkám.

Houby s obsahem psilocybinu jsou rozšířené po celém světě. V současnosti je psilocybin coby látka ze skupiny klasických psychedelik v oborových výzkumech využíván nejhojněji. Je tomu tak i proto, že ho lze relativně snadno podat a zároveň má krátkou dobu působení, například oproti LSD. 

Lysohlávky (rod Psilocybe) mají za sebou již nezanedbatelnou a zajímavou historii zkoumání v moderní společnosti. K nejslavnějším pokusům minulého století patří „velkopáteční experiment“, ve kterém lékař Walter Pahnke nahnal studenty teologie před Velikonoci do univerzitní kaple, přičemž polovině dal placebo a polovině psilocybin. V rámci Harvardského psilocybinového projektu tak zkoumal, zda tato látka může zprostředkovat náboženskou zkušenost. Metodologie tohoto výzkumu byla předmětem kritiky, například proto, že nebyly odděleny výzkumné soubory. Nechali studenty pěkně pohromadě na bohoslužbě a již během půl hodiny bylo z jejich výrazů jasné, kdo si vzal placebo a který „šťastlivec“ dostal psilocybin. Ti, kteří dostali placebo, tiše seděli a hleděli na oltář. Druhá polovina se různě válela na lavicích nebo po zemi, někdo prozpěvoval žalozpěvy, někdo plakal, smál se.

Psilocybin se ukazuje jako slibný nástroj pro léčbu duševních onemocnění s depresivní a úzkostnou symptomatikou. Výjimku však tvoří například nemoci z psychotického spektra.

To by bylo, aby v experimentu neměl prsty Timothy Leary, který zde dělal průvodce. Tento bezpochyby nejpopulárnější psychedelický apoštol společně s Ralphem Metznerem realizoval v šedesátých letech další velmi kontroverzní vězeňský experiment v Concordské státní věznici. Ten spočíval v tom, že Leary nakráčel do šatlavy, kde trestaným podával psilocybin a sledoval změny v chování. „Před účastí na programu podstoupili chovanci osobnostní testy, které se po půl roce opakovaly. Byl zaznamenán průkazný pokles projevů nepřátelství, cynismu, sociální delikvence a nezodpovědnosti,“ píše v knize Velekněz, kde vzpomíná na celou událost. Rick Doblin, ředitel Multidisciplinární asociace pro psychedelická studia, po 34 letech vyhledal vězně, kteří se stali experimentálními subjekty, a realizoval navazující studii. Výsledky Learyho a Metznera zpochybnil a dodal, že vězňům nebyly po propuštění poskytnuty dostatečné psychoterapeutické služby. 

I v České republice se utváří osobitý příběh této substance, počínaje experimenty na zdravých dobrovolnících. Psilocybin bude nyní podáván osobám s farmakorezistentní depresí nebo paliativním pacientům, čímž naváže na již probíhající či ukončené studie v zahraničí. I nadále se však většina psilocybinových zkušeností odehrává v ilegálním, undergroundovém prostředí.

Národ houbařů

V České republice má zkušenost s psychedelickými houbami téměř 6 % obyvatel. Houby jsou tak po konopí a extázi třetí nejužívanější nelegální psychoaktivní látkou. V internetovém průzkumu mezi uživateli psychedelik v rámci Národního psychedelického výzkumu se houby umístily na druhém místě, kdy s nimi mělo zkušenost zhruba 68 % respondentů. Následující data vycházejí ze souboru 928 uživatelů a uživatelek lysohlávek. Respondenti pocházeli z dobrého socioekonomického zázemí. Ve výzkumném souboru bylo více uživatelek (64 %) než uživatelů (35 %) hub, což je ve srovnání s reprezentativními výzkumy Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti či jinými psychedelickými průzkumy poměrně překvapivé. Zastoupení žen většinou převládá pouze u užívání psychofarmak. Zmíněný průzkum není reprezentativní, proto tento údaj nelze zobecňovat. Získaná data nám ale mohou poskytnout zajímavé informace o tom, jakým způsobem jsou houby v Česku užívány. 

Většina respondentů (81 %) měla maximálně dvacet zkušeností za život. Dá se tedy uvažovat nad tím, že lysohlávky nepatří k frekventovaně užívaným látkám. Nezapomínejme však, že lysohlávky bývají sezónní záležitost, a navíc často uživatelé mívají zkušenosti i s dalšími psychedeliky. Ti, kteří lysohlávky užili jako první psychedelikum v životě, tak učinili průměrně v 21 letech.

V motivaci dominoval seberozvoj a zábava, v závěsu spirituální a dále existenciální důvody. Odborníci se však přiklánějí k názoru, že hédonistická motivace oproti „seberozvojové“ může zvýšit riziko náročné zkušenosti. Vedle pobavení s přáteli se tedy jeví vhodné formulovat si záměr, přání, které poslouží ke kultivaci vaší osobnosti. Neulpívejte však na očekávání, že „čistý“ nebo „jasný“ záměr povede k procházce růžovým sadem. Náročné aspekty zkušenosti se mohou vynořit i při maximálním dodržení všech zásad bezpečného setu a settingu. Formulace záměru v tomto případě slouží k lepší psychické připravenosti na zkušenost a ke zvýšení možných benefitů pro osobní rozvoj. Navíc je pravděpodobné, že očekávání a záměr může posilovat placebo efekt a tím přispívat k terapeutickým efektům.

Integrace je začlenění psychedelického zážitku do stávajících struktur života.

Set (vnitřní nastavení) a setting (vnější aspekty) je terminus technicus, jehož význam by měl znát každý uživatel psychedelik jako farář modlitbu. Respondenti užívali nejčastěji lysohlávky venku v přírodě (52 %) nebo doma (30 %), a to nejčastěji ve skupině lidí (37 %) či s kamarádem (30 %) nebo o samotě (17 %). Václav píše: „Houbičky užité v přírodě mě zavedly do světa ducha přírody, kde fungoval vyšší, lidmi nedotčený řád, smysluplnost. Prožil jsem smrt svého ega, vnímal se jako neoddělitelná součást systému přírody, cítil jsem radost a štěstí, zároveň smutek z chování lidského druhu (proti přírodě, proti lásce, materiální lpění).“ Užití lysohlávek v přírodě se může jevit jako idylický setting, ale může představovat rizika v podobě neznámého či ztíženého terénu a horší dostupnosti případné pomoci.

Karel popisuje „bezchybnou“ zkušenost odehrávající se v přírodě, jejíž průběh se však obratem změnil. Jeho kamarád si rozbil hlavu o kámen a musela být přivolána záchranná služba. „Tahle situace ale znamenala zlom v mém zážitku, protože při další práci se mi začal vracet motiv smrti. Po nějaké době v kombinaci s rozpadem ega jsem nabyl přesvědčení, že umírám a celá událost je rozloučení s mým životem. Nepamatuju si už, kolikrát jsem ten večer zemřel a znovu se narodil, abych zjistil, že znovu umírám.“ Zážitek však zpětně hodnotil pozitivně, přinesl mu mnoho benefitů. I když prožíval spoustu pozitivních aspektů jako přítomnost a jednotu se vším, motiv smrti byl pro Karla nejsilnější. „Přímou konfrontací se smrtí a smrtelností vůbec jsem byl nucen reflektovat své životní směřování, hodnoty i své místo ve vesmíru.“

Ve výpovědích respondentů vynikal aspekt kamaráda jako „zachránce“. Když někdo prožíval těžké chvíle nebo mu bylo zle, jeden či více přátel zafungovali jako opora. Jednomu respondentovi zabránil kamarád, aby se procházel nahý po společné chodbě a uštědřil si tak pořádné faux pas. Valdemar však osobního strážce neměl: „Trip se odehrával v úplně temné místnosti, v peaku jsem otevřel okno a rozhodl se prozkoumat venkovní svět. Neuvědomil jsem si, že nejsem ve snu. Ze střechy jsem se rozhodl ,přeletět‘ na protější silnici, a tak jsem z ní spadl na zem a zranil se.“

Stejně jako dobrým slovem mohli okolní lidé změnit horor v pohádku, ne příliš dobře mířenou poznámkou (např. znejistěním) nebo činem také v některých případech spustili neblahou zkušenost. Valerie prožívala krásné chvíle, ze kterých ji doslova vytrhli kamarádi: „Poměrně nedávno jsem se velice silně propojila s lesem, přírodou a celým světem, byla jsem v lese několik hodin. Poté přišli přátelé a rozhodli se, že jsem tam dlouho, tak mě z lesa vytáhli. Avšak pro mne to bylo velmi traumatizující, neboť jsem byla tím lesem a oni mě vytrhli z mého já. Čím dále jsme byli od lesa, bylo mi čím dál více špatně.“ Je tedy evidentní, že je potřeba pomáhat přátelům s obezřetností a citem.

Většinou se náročnější aspekty dostavují se zvyšující se dávkou, ale také souběžně s méně vhodnými prvky setu a settingu. Může se jednat například o nepromyšlenou konzumaci, podlomené fyzické zdraví, aktuální nevhodné psychické rozpoložení, neznámé či nepřijímající prostředí a další.

Příklad nepříliš ideálního setu a settingu ilustruje výpověď Viktorie: „Užití nebylo dostatečně dopředu naplánované a nebyla jsem na něj tedy adekvátně připravená. V době užití jsem procházela bolestivým rozchodem, což se projevilo v zážitku, který jsem na lysohlávkách následně měla (pocity odmítnutí, samoty, bolesti, bezvýchodnosti situace). Současně se u mě během sezení začaly projevovat prvotní příznaky počínající angíny, kterou jsem následně prodělala. Vlivem lysohlávek jsem velmi intenzivně vnímala bolest v krku, oteklé mandle a zvýšenou teplotu, což se později vystupňovalo k pocitům umírání, strachu o život, vizím plným krve, které byly doprovázeny smyslovými počitky (cítila jsem chuť i pach krve), paralýze. Vzhledem k tomu, že jsem prožívala umírání a bezmoc, nebyla jsem schopna požádat o pomoc nebo podporu sittera, který byl k dispozici. Po celou dobu jsem si však byla vědoma toho, že jsem pod vlivem psychoaktivní látky, která umocňovala prožívání procesů z mého života. Věděla jsem, že to skončí a že budu mít možnost tyto zážitky dále zpracovávat.“

Výše uvedené popisy nám ukazují, že psychedelické zkušenosti mohou být nevyzpytatelné. Obecně se však vyplácí mít po ruce důvěryhodnou osobu a celkově bezpečné prostředí. Případným krizovým plánem nic nezkazíme: „Když mi bude zle nebo se něco stane, komu zavolám? Kam půjdu? Kdo bude vědět, kde jsem?“

...

Pokračování článku najdete v Legalizace č. 68, která je právě k dostání v e-shopu Legalmarket.cz a na novinových stáncích. Stáhnout si můžete i elektronickou verzi magazínu nebo si ho za zvýhodněnou cenu předplatit a těšit se na pravidelné dárky a pohodlné dodání až domů.

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!