Aktuální článek
Psychedelické Česko 03: České podhoubí

Psychedelické Česko 03: České podhoubí

Profilový obrázek
  • Zatímco zahradníci s úderem prvních mrazíků sklízejí poslední zeleň, neboť již mají po sezóně, psychedeličtí houbaři teprve začínají vyrážet do terénu.

Užívání psilocybinových hub je u Čechů vcelku populární záležitostí a jako každý rok se dá očekávat příliv houbových zážitků. Další díl seriálu Psychedelické Česko, který přináší výsledky z Národního psychedelického výzkumu, se proto věnuje právě lysohlávkám.

Houby s obsahem psilocybinu jsou rozšířené po celém světě. V současnosti je psilocybin coby látka ze skupiny klasických psychedelik v oborových výzkumech využíván nejhojněji. Je tomu tak i proto, že ho lze relativně snadno podat a zároveň má krátkou dobu působení, například oproti LSD. 

Lysohlávky (rod Psilocybe) mají za sebou již nezanedbatelnou a zajímavou historii zkoumání v moderní společnosti. K nejslavnějším pokusům minulého století patří „velkopáteční experiment“, ve kterém lékař Walter Pahnke nahnal studenty teologie před Velikonoci do univerzitní kaple, přičemž polovině dal placebo a polovině psilocybin. V rámci Harvardského psilocybinového projektu tak zkoumal, zda tato látka může zprostředkovat náboženskou zkušenost. Metodologie tohoto výzkumu byla předmětem kritiky, například proto, že nebyly odděleny výzkumné soubory. Nechali studenty pěkně pohromadě na bohoslužbě a již během půl hodiny bylo z jejich výrazů jasné, kdo si vzal placebo a který „šťastlivec“ dostal psilocybin. Ti, kteří dostali placebo, tiše seděli a hleděli na oltář. Druhá polovina se různě válela na lavicích nebo po zemi, někdo prozpěvoval žalozpěvy, někdo plakal, smál se.

Psilocybin se ukazuje jako slibný nástroj pro léčbu duševních onemocnění s depresivní a úzkostnou symptomatikou. Výjimku však tvoří například nemoci z psychotického spektra.

To by bylo, aby v experimentu neměl prsty Timothy Leary, který zde dělal průvodce. Tento bezpochyby nejpopulárnější psychedelický apoštol společně s Ralphem Metznerem realizoval v šedesátých letech další velmi kontroverzní vězeňský experiment v Concordské státní věznici. Ten spočíval v tom, že Leary nakráčel do šatlavy, kde trestaným podával psilocybin a sledoval změny v chování. „Před účastí na programu podstoupili chovanci osobnostní testy, které se po půl roce opakovaly. Byl zaznamenán průkazný pokles projevů nepřátelství, cynismu, sociální delikvence a nezodpovědnosti,“ píše v knize Velekněz, kde vzpomíná na celou událost. Rick Doblin, ředitel Multidisciplinární asociace pro psychedelická studia, po 34 letech vyhledal vězně, kteří se stali experimentálními subjekty, a realizoval navazující studii. Výsledky Learyho a Metznera zpochybnil a dodal, že vězňům nebyly po propuštění poskytnuty dostatečné psychoterapeutické služby. 

I v České republice se utváří osobitý příběh této substance, počínaje experimenty na zdravých dobrovolnících. Psilocybin bude nyní podáván osobám s farmakorezistentní depresí nebo paliativním pacientům, čímž naváže na již probíhající či ukončené studie v zahraničí. I nadále se však většina psilocybinových zkušeností odehrává v ilegálním, undergroundovém prostředí.

Národ houbařů

V České republice má zkušenost s psychedelickými houbami téměř 6 % obyvatel. Houby jsou tak po konopí a extázi třetí nejužívanější nelegální psychoaktivní látkou. V internetovém průzkumu mezi uživateli psychedelik v rámci Národního psychedelického výzkumu se houby umístily na druhém místě, kdy s nimi mělo zkušenost zhruba 68 % respondentů. Následující data vycházejí ze souboru 928 uživatelů a uživatelek lysohlávek. Respondenti pocházeli z dobrého socioekonomického zázemí. Ve výzkumném souboru bylo více uživatelek (64 %) než uživatelů (35 %) hub, což je ve srovnání s reprezentativními výzkumy Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti či jinými psychedelickými průzkumy poměrně překvapivé. Zastoupení žen většinou převládá pouze u užívání psychofarmak. Zmíněný průzkum není reprezentativní, proto tento údaj nelze zobecňovat. Získaná data nám ale mohou poskytnout zajímavé informace o tom, jakým způsobem jsou houby v Česku užívány. 

Většina respondentů (81 %) měla maximálně dvacet zkušeností za život. Dá se tedy uvažovat nad tím, že lysohlávky nepatří k frekventovaně užívaným látkám. Nezapomínejme však, že lysohlávky bývají sezónní záležitost, a navíc často uživatelé mívají zkušenosti i s dalšími psychedeliky. Ti, kteří lysohlávky užili jako první psychedelikum v životě, tak učinili průměrně v 21 letech.

V motivaci dominoval seberozvoj a zábava, v závěsu spirituální a dále existenciální důvody. Odborníci se však přiklánějí k názoru, že hédonistická motivace oproti „seberozvojové“ může zvýšit riziko náročné zkušenosti. Vedle pobavení s přáteli se tedy jeví vhodné formulovat si záměr, přání, které poslouží ke kultivaci vaší osobnosti. Neulpívejte však na očekávání, že „čistý“ nebo „jasný“ záměr povede k procházce růžovým sadem. Náročné aspekty zkušenosti se mohou vynořit i při maximálním dodržení všech zásad bezpečného setu a settingu. Formulace záměru v tomto případě slouží k lepší psychické připravenosti na zkušenost a ke zvýšení možných benefitů pro osobní rozvoj. Navíc je pravděpodobné, že očekávání a záměr může posilovat placebo efekt a tím přispívat k terapeutickým efektům.

Integrace je začlenění psychedelického zážitku do stávajících struktur života.

Set (vnitřní nastavení) a setting (vnější aspekty) je terminus technicus, jehož význam by měl znát každý uživatel psychedelik jako farář modlitbu. Respondenti užívali nejčastěji lysohlávky venku v přírodě (52 %) nebo doma (30 %), a to nejčastěji ve skupině lidí (37 %) či s kamarádem (30 %) nebo o samotě (17 %). Václav píše: „Houbičky užité v přírodě mě zavedly do světa ducha přírody, kde fungoval vyšší, lidmi nedotčený řád, smysluplnost. Prožil jsem smrt svého ega, vnímal se jako neoddělitelná součást systému přírody, cítil jsem radost a štěstí, zároveň smutek z chování lidského druhu (proti přírodě, proti lásce, materiální lpění).“ Užití lysohlávek v přírodě se může jevit jako idylický setting, ale může představovat rizika v podobě neznámého či ztíženého terénu a horší dostupnosti případné pomoci.

Karel popisuje „bezchybnou“ zkušenost odehrávající se v přírodě, jejíž průběh se však obratem změnil. Jeho kamarád si rozbil hlavu o kámen a musela být přivolána záchranná služba. „Tahle situace ale znamenala zlom v mém zážitku, protože při další práci se mi začal vracet motiv smrti. Po nějaké době v kombinaci s rozpadem ega jsem nabyl přesvědčení, že umírám a celá událost je rozloučení s mým životem. Nepamatuju si už, kolikrát jsem ten večer zemřel a znovu se narodil, abych zjistil, že znovu umírám.“ Zážitek však zpětně hodnotil pozitivně, přinesl mu mnoho benefitů. I když prožíval spoustu pozitivních aspektů jako přítomnost a jednotu se vším, motiv smrti byl pro Karla nejsilnější. „Přímou konfrontací se smrtí a smrtelností vůbec jsem byl nucen reflektovat své životní směřování, hodnoty i své místo ve vesmíru.“

Ve výpovědích respondentů vynikal aspekt kamaráda jako „zachránce“. Když někdo prožíval těžké chvíle nebo mu bylo zle, jeden či více přátel zafungovali jako opora. Jednomu respondentovi zabránil kamarád, aby se procházel nahý po společné chodbě a uštědřil si tak pořádné faux pas. Valdemar však osobního strážce neměl: „Trip se odehrával v úplně temné místnosti, v peaku jsem otevřel okno a rozhodl se prozkoumat venkovní svět. Neuvědomil jsem si, že nejsem ve snu. Ze střechy jsem se rozhodl ,přeletět‘ na protější silnici, a tak jsem z ní spadl na zem a zranil se.“

Stejně jako dobrým slovem mohli okolní lidé změnit horor v pohádku, ne příliš dobře mířenou poznámkou (např. znejistěním) nebo činem také v některých případech spustili neblahou zkušenost. Valerie prožívala krásné chvíle, ze kterých ji doslova vytrhli kamarádi: „Poměrně nedávno jsem se velice silně propojila s lesem, přírodou a celým světem, byla jsem v lese několik hodin. Poté přišli přátelé a rozhodli se, že jsem tam dlouho, tak mě z lesa vytáhli. Avšak pro mne to bylo velmi traumatizující, neboť jsem byla tím lesem a oni mě vytrhli z mého já. Čím dále jsme byli od lesa, bylo mi čím dál více špatně.“ Je tedy evidentní, že je potřeba pomáhat přátelům s obezřetností a citem.

Většinou se náročnější aspekty dostavují se zvyšující se dávkou, ale také souběžně s méně vhodnými prvky setu a settingu. Může se jednat například o nepromyšlenou konzumaci, podlomené fyzické zdraví, aktuální nevhodné psychické rozpoložení, neznámé či nepřijímající prostředí a další.

Příklad nepříliš ideálního setu a settingu ilustruje výpověď Viktorie: „Užití nebylo dostatečně dopředu naplánované a nebyla jsem na něj tedy adekvátně připravená. V době užití jsem procházela bolestivým rozchodem, což se projevilo v zážitku, který jsem na lysohlávkách následně měla (pocity odmítnutí, samoty, bolesti, bezvýchodnosti situace). Současně se u mě během sezení začaly projevovat prvotní příznaky počínající angíny, kterou jsem následně prodělala. Vlivem lysohlávek jsem velmi intenzivně vnímala bolest v krku, oteklé mandle a zvýšenou teplotu, což se později vystupňovalo k pocitům umírání, strachu o život, vizím plným krve, které byly doprovázeny smyslovými počitky (cítila jsem chuť i pach krve), paralýze. Vzhledem k tomu, že jsem prožívala umírání a bezmoc, nebyla jsem schopna požádat o pomoc nebo podporu sittera, který byl k dispozici. Po celou dobu jsem si však byla vědoma toho, že jsem pod vlivem psychoaktivní látky, která umocňovala prožívání procesů z mého života. Věděla jsem, že to skončí a že budu mít možnost tyto zážitky dále zpracovávat.“

Výše uvedené popisy nám ukazují, že psychedelické zkušenosti mohou být nevyzpytatelné. Obecně se však vyplácí mít po ruce důvěryhodnou osobu a celkově bezpečné prostředí. Případným krizovým plánem nic nezkazíme: „Když mi bude zle nebo se něco stane, komu zavolám? Kam půjdu? Kdo bude vědět, kde jsem?“

Někdy nás čeká tvrdé přistání

V průzkumu respondenti reportovali převážně pozitivní vliv na různé oblasti života, od zlepšení duševních potíží (40 %), zejména depresivních a úzkostných symptomů, po pozitivní vliv na vztah k sobě, k přírodě a ostatním. Ovšem nezanedbatelná část (22 %) pozorovala i zhoršení. Po odeznění látky se u nich objevovaly symptomy depersonalizace a derealizace, psychotické symptomy a úzkosti. Ve výsledcích průzkumu chybí informace, zda zlepšení či zhoršení respondenti pociťovali krátkodobě nebo dlouhodobě. Tato zjištění jsou však v souladu s předchozími výzkumy. Psilocybin se skutečně ukazuje jako slibný nástroj pro léčbu duševních onemocnění s depresivní a úzkostnou symptomatikou, kterou se vyznačuje podstatná část duševních nemocí. Výjimku však tvoří právě nemoci z psychotického spektra, které jsou pro užívání lysohlávek absolutní kontraindikací. Někdy se k vylučovacím kritériím přidávají i některé těžké poruchy osobnosti a akutní závažné psychické potíže.

Konzumace hub má i specifická úskalí jako hrozící záměna s jedovatou houbou, neznalost dávkování, trávicí potíže a prožitky smrti či borcení reality.

Některé symptomy jako již zmíněné úzkosti, depersonalizace, derealizace, flashbacky, ale také pocity odcizení, zmatení, osamělosti a napjaté vztahy s lidmi mohou být přirozenou součástí procesu. Je namístě počítat s tím, že se po psychedelické zkušenosti mohou objevit turbulence ve fázi „přistávání“ po odeznění tripu. Někomu dokonce ta pravá jízda začíná až v rámci takzvané integrační fáze, tedy po odeznění látky. Integrace je prostor, kde je možné dát volný průchod emocím, nahlédnout na dosavadní obranné nebo vyrovnávací mechanismy, hledat významy zkušenosti a následně je přenášet do svého každodenního života. Po každé zkušenosti je více než vhodné podniknout kroky, které vedou k integraci prožitku, tím spíše pokud jsou potíže neúnosné, narušují vám běžné fungování nebo jsou chronického rázu. Každý prožitek může mít různě dlouhou „ranvej“ – někdo integruje týdny, někomu zpracování jediného prožitku zabere roky. Po prožitku je důležité nedělat unáhlená rozhodnutí, udržet knipl a poklidně přistát. Mnoho osob integruje prožitek za pomoci vyjádření zkušenosti například pomocí kresby, relaxačních technik, meditace, čtení filozoficky orientované literatury či sdílení s přáteli. Pro někoho může být optimální cestou návštěva odborníka na duševní zdraví, obzvláště pokud je integrace komplikovaná. Často se vyzdvihuje, že by pomáhající, se kterým integrujeme prožitek, měl mít kladný postoj k transpersonálním tématům.

Náročná nerovná se špatná

Náročnou psychedelickou zkušenost pod vlivem lysohlávek se rozhodlo popisovat téměř 17 % jejich uživatelů. Reálně však respondentů, kteří zažili náročnou zkušenost s lysohlávkami, bude více, poněvadž jsme účastníky výzkumu požádali, aby popsali jen jednu nejnáročnější zkušenost pod vlivem kterékoli substance. 

Uživatelé a uživatelky se neostýchali kombinovat lysohlávky s dalšími látkami, a to zejména konopím anebo alkoholem. Odborníci upozorňují, že neuvážená kombinace látek skutečně může zvýšit výskyt nepříjemných prožitků, proto jsem se rozhodla porovnat, zda uživatelé, kteří lysohlávky kombinovali, vnímají rozdíly ve zkušenosti oproti těm, kteří lysohlávky nebo nějaký produkt z nich užili samostatně. Vybrané aspekty zkušenosti můžete shlédnout v doprovodných tabulkách, ráda bych však poukázala na zajímavá data.

Ve většině prožívaných fenoménů byly rozdíly nepatrné. Osoby, které lysohlávky kombinovaly s další látkou, prožívaly ve větší míře paranoiu. Polovina osob, které lysohlávky zkombinovaly, si myslí, že k náročné zkušenosti přispěla kombinace s konopím. Ti, kteří lysohlávky nekombinovali, prožívali například více rozpad ega, pochopení smyslu života a bytí, pocity radosti. Velkou dávku psilocybinu a konopí užil na party Oliver: „Bylo to na party v klubu, který dobře znám a cítím se tam dobře, ale byla tam spousta neznámých lidí. Postupně se mi zhoršovala motorika a začaly vizuální i sluchové halucinace, vlnění objektů a perspektivy. Následně se mi vidění rozpadlo do mozaiky, měnily se barvy, vyskytovaly se obrazce a fraktály, slyšel jsem nové zvuky a hlasy, došlo k rozpadu ega, nebyl jsem schopen komunikovat s ostatními lidmi, nechápal jsem význam slov a uvažoval jsem v jakémsi mém vlastním jazyce. Měl jsem nepříjemné pocity ohrožení a toho, že jsem zešílel a zůstane to tak navždy. S vyprcháváním účinků se svět i mé ego začaly znovu dávat do kupy a odezněly nepříjemné pocity a navázal jsem opět kontakt s realitou. Šel jsem domů a doprovázela mě kamarádka, se kterou jsem si povídal, což mi hodně pomohlo se zpracováním zážitku.“

Ačkoli jsou některé kombinace mezi psychonauty vcelku populární, bezpečnější je nekombinovat a spíše než nové zážitky se snažit objevovat vnitřní svět s respektem k užité látce.

Při náročné zkušenosti lze prožívat i pozitivní aspekty. I z tohoto důvodu odborníci upouštějí od označení „badtrip“. Náročná zkušenost v sobě skrývá transformační potenciál a taktéž poslední výzkumy tuto myšlenku podporují. Znovu však musím vyzdvihnout nutnost integrace prožitku. Psychedelická zkušenost skutečně může způsobit změny, které vedou k proměně hodnotové či filozofické orientace člověka, což pro některé osoby může být překážkou, pokud takové změny nejsou v souladu s jejich životním přesvědčením či jim narušují vztahy s okolím (například přeorientování z ateistického vyznání k nějaké formě spirituality). Alexandra vlivem psilocybinových hub změnila postoj ke stravování: „Stala jsem se součástí vesmíru. Ztratila jsem sama sebe a prožila jako nic několik věčností. Pocit naprosté prázdnoty a zbytečnosti čehokoliv. Naprosto nic v našem reálném světě nemá význam a nic ve skutečnosti neexistuje. Několik měsíců jsem se nemohla ani podívat na maso a byl to první krok k mému vegetariánství. Tato zkušenost mě odradila od užívání lysohlávek na několik let, další zkušenost byla v přítomnosti sittera a došlo ke spojení se mnou jako dítětem. Od té doby nezabíjím ani komáry.“

Většinu tripů charakterizovaly pocity ztráty kontroly a rozpadu reality či ega, někdy i pocity umírání a jiné silné emocionální zážitky.

Většinu tripů charakterizovaly pocity ztráty kontroly a rozpadu reality či ega, někdy i pocity umírání a jiné silné emocionální zážitky. Důrazem na bezpečí během zkušenosti předcházíme negativním zkušenostem a dopadům. Psychedelická zkušenost je však nevyzpytatelná a přesto, že si zařídíme ukázkový set a setting, může dojít k náročné zkušenosti, jejíž dozvuky si poneseme ještě chvíli po odeznění látky. Integrace je tedy důležitá a neodmyslitelná část psychedelického procesu.

Sbírejte jen houby, které bezpečně znáte

Houby mohou způsobovat nevolnost. Jedná se o projev nevítaný, avšak ne neobvyklý. Z toho selským rozumem plyne, že by si konzumaci hub měl rozmyslet člověk s trávicími obtížemi. Obecně po výluhu z hub bývá nevolno méně, než když jsou snězeny celé. 

Někdy u člověka může propuknout úzkost, že nevolnost je důsledkem snězení jedovaté houby. Takový pocit měl i Zdeněk: „Udělal jsem si čaj z lysohlávek, ze zhruba čtyřiceti plodnic Psilocybe serbica. Po hodině mi přišly efekty moc lehké. Byl jsem nedočkavý a zbrklý a dal jsem si pár suchých plodnic, které jsem sežvýkal a zapil kofolou. Asi tak po třiceti minutách se objevily křeče a bolesti břicha a myslel jsem si, že jsem omylem sebral jedovatou houbu mezi lysohlávkami a otrávil jsem se. Nejhorší na tom bylo, že zrovna když se toto začalo dít, začaly naplno fungovat lysohlávky, které jsem si dal. Trvalo to tak dvě hodiny, než jsem se cítil v pohodě a zbytek tripu jsem si užil. Po tomto zážitku jsem si začal víc vážit života a toho, že jsem stále naživu a že jsem neumřel.“

Pomocnou ruku v nepřehledném terénu až příliš podobných druhů hub nabízí na internetu mykologický projekt Houbook (více viz box). Rovněž na Facebooku je možné narazit na skupiny určené k rozpoznávání lysohlávek. Apelujeme však na dodržování platné legislativy. Držení lysohlávek je stále nelegální. Nejenže vám v diskuzích nedovolí chlubit se nasbíranými exempláři, ale také se vystavujete riziku. Kromě toho existuje jedna univerzální rada: Pokud si nejste jisti, co to je za houbu, netrhejte ji a už vůbec ji nejezte.

 

Respekt především

Průzkum ukazuje, že lysohlávky i v nekontrolovaném prostředí pomáhají lidem zlepšovat život v různých oblastech, a to i v případě náročné zkušenosti. Je však pravdou, že respondenti průzkumu projevili v dalších položkách převážně pozitivní postoj vůči psychedelickým látkám, čímž mohou být výsledky jednoznačně ovlivněny. Přibývající výzkumy nicméně konstantně poukazují na bezpečnost a pozitivní důsledky psilocybinu, případně psilocybinových hub. S jejich užitím se však pojí i rizika. V případě konzumace hub narážíme i na specifická úskalí jako záměnu s jedovatou houbou, neznalost dávkování, trávicí potíže, náročnou psychedelickou zkušenost v podobě prožitků smrti či borcení reality a následných obtíží po odeznění účinků látky. Abychom zmírnili rizika užívání a zvýšili možné pozitivní důsledky zkušenosti, nezbývá než k užívání psychedelik přistupovat s jistou vážností a respektem. 

Zatímco ve světě se psilocybinové houby legalizují nebo se za jejich držení zmírňují postihy, v ČR je užívání hub záležitostí undergroundu a výzkumníci bojují za legalizaci psilocybinu alespoň pro zdravotnické účely. Zda se podaří v tomto ohledu změna, je otázkou osvěty a vytrvalé práce, která nás ještě čeká. Možná bude jednoho dne možné zakoupit psilocybin v lékárně a na obalu bude napsáno „UPOZORNĚNÍ: Psilocybin může způsobovat stavy duchovní konverze, mezilidské blízkosti a psychologického vhledu.“

Zdroje:

Kočárová, R., Kňažek, F., Bláhová, B., Plevková, M., Postránecká, Z. Psychedelika v České republice: Výsledky a doporučení pro oblast služeb a politiky z Národního psychedelického výzkumu (NPV). Nepublikovaná výzkumná zpráva projektu TJ02000156. Klecany: NÚDZ, 2021.

Plevková, M. Užívání hub z rodu lysohlávek v České republice: kontext, motivace a subjektivní dopady na duševní zdraví. (Nepublikovaná diplomová práce). Univerzita Palackého v Olomouci, 2021.

Poznámka: Pro potřeby tohoto textu byla jména respondentů změněna, ve výzkumu byla jejich identita anonymní. Uvedená data jsou předběžná a vybraná pro účely tohoto článku.

Národní psychedelický výzkum byl realizován výzkumným týmem v Národním ústavu duševního zdraví s podporou Technologické agentury ČR. Více informací najdete na stránkách www.psychedelickyvyzkum.cz. 

 


Organizace nabízející pomoc

Prožili jste také náročnou zkušenost a hledáte pomoc s jejím zpracováním? Neváhejte se obrátit na organizace, které se u nás věnují pomoci v psychospirituální krizi, integraci psychedelické zkušenosti či psychedelické terapii.

Síť terapeutů pro integraci psychedelické zkušenosti CZEPS: www.czeps.org
Diabasis: www.diabasis.cz
Psychedelická klinika (PSYON): www.psyon.cz
Holos Centrum: www.holos.cz
Beyond Psychedelics: www.beyondpsychedelics.cz
PsyCare: www.psycare.cz

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!