Ozvěny románu Duna, který Frank Herbert napsal už v roce 1965, najdeme v celé řadě kultovních filmů, mezi nejslavnějšími jmenujme například ságu Hvězdné války nebo Hru o trůny. Před skoro čtyřiceti lety zfilmoval Dunu David Lynch. Nyní můžeme toto mistrovské dílo zhlédnout ve stejnojmenné adaptaci kanadského režiséra Denise Villeneuvea.
Herbertovo dílo je proslulé komplexními ekologickými tématy, politickými intrikami a složitě vystavěným imaginárním světem. Nejeden čtenář si jistě položil otázku, jaké byly zdroje autorovy inspirace. Asi vás to nepřekvapí, ale je to tak – byla to psychedelika!
Jak se ukazuje, Herbert měl pozitivní vztah k psilocybinu. Nicméně už samotná skutečnost, že se děj knihy točí kolem psychoaktivní drogy, naznačuje, že se Duna zrodila z houbového opojení.
Frank byl velkým fanouškem lysohlávek
Když začal v roce 1959 pracovat na Duně, bylo Herbertovi téměř čtyřicet let. Dlouhá léta se věnoval studiu ekologie a byl odborníkem na řadu přírodních jevů, od písečných dun v Oregonu po pěstování hub.
Podle renomovaného mykologa a hvězdy filmu Fantastické houby Paula Stametse, který se s Herbertem setkal v 80. letech, byl spisovatel nadšeným sběratelem hub, rád experimentoval s lysohlávkami a vyvinul dokonce vlastní metodu pěstování hub.
„(Herbert) dal do dvacetilitrového sudu s vodou několik plodnic lišek, přidal trochu soli, nechal odstát, a tuto směs pak vylil do hlíny pod čerstvě zasazené semenáčky borovic. Když mi řekl, že po necelých deseti letech rostly na všech borovicích lišky, nemohl jsem tomu vůbec uvěřit,“ vzpomíná Stamets v knize Podhoubí: Jak mohou houby pomoci zachránit svět (Mycelium Running: How Mushrooms Can Help Save the World).
Frank Herbert byl nadšeným sběratelem hub a rád experimentoval s lysohlávkami.
„Frank mi prozradil, že většina zápletky v Duně pochází z jeho vnímání životního cyklu hub a jeho představivost byla stimulována právě zkušenostmi s užíváním lysohlávek.“
Koření nabízí hlavnímu hrdinovi nový úhel pohledu
Herbertova kniha popisuje civilizaci posedlou psychoaktivní substancí, která rozšiřuje vědomí, zvyšuje kapacitu mozku a ovlivňuje vnímání světa. Droga zvaná melanž nebo také koření je nejvzácnějším přírodním zdrojem v galaxii, protože umožňuje cestování mezi hvězdami.
Hlavní dějová linka Duny sleduje mladého budoucího spasitele Paula Atreidese (ve filmu ho přestavuje Timothée Chalamet), jehož otec právě dostal klíče k nehostinnému pouštnímu království jménem Arrakis, které je chudé na vodu, ale velmi bohaté na koření. Brzy po přistání na Arrakisu si Paul uvědomí, že koření je tam mnohem více, než mu bylo zpočátku řečeno.
Na Arrakisu se mu ve vizích zjevuje Chani (Zendaya), mladá žena s krásnýma modrýma očima, která patří ke kmeni pouštních lidí zvaných fremeni. Když Paul poprvé okusí koření, projde jeho mysl dramatickou proměnou. Zprvu je dezorientovaný, pak ale spatří svět jasněji a zřetelněji než kdykoli předtím a vydává se na cestu, na jejímž konci se z něj má stát charismatický a hlubokomyslný duchovní vůdce se schopností vidět do budoucnosti.
Duna je často označována za vůbec první sci-fi román s ekologickou tématikou.
Neexistují sice důkazy o tom, že by užívání psychedelik propůjčovalo lidem jasnovidecké schopnosti, avšak představa rostliny, která zvyšuje inteligenci, je v souladu s teorií sjeté opice (stoned ape theory) – ta tvrdí, že lidský mozek se začal dramaticky vyvíjet v době, kdy naši předkové objevili kouzlo lysohlávek. Halucinogeny obecně pomáhají lidem rozšiřovat vědomí, hledat hlubší spojení s okolním světem a duchovně se rozvíjet.
„Zajímá mě, zda a jak můžeme využít psychedelické zážitky jako startovní čáru k lepší budoucnosti, s lepšími duchovními vůdci, kteří budou mít na srdci dobro lidstva a jeho probuzení z letargie,“ vysvětlila odbornice na mikrodávkování Laura Dawnová v rozhovoru pro podcast Psychedelic Spotlight. „Psychedelika mi ukázala, co znamená být opravdový vizionář.“
V různých kulturách různý význam
Na začátku Duny se Paulovi dostane důležité lekce v oblasti perspektivy.
„Pro fremeny je koření posvátný halucinogen, který pomáhá zachovat život a má obrovský medicínský význam. Pro impérium je koření prostředek, s jehož pomocí dokážou navigátoři bezpečně proplout mezihvězdným prostorem. Bez koření není cestování mezi hvězdami vůbec možné, a právě to z něj dělá nejcennější látku ve vesmíru,“ dozvídá se Paul.
Paralela mezi fiktivním kořením, které imperiální mocnosti kradou z písku a následně se ziskem prodávají, a reálnými léčebnými rostlinami, jako je ayahuasca, kterou západní svět zneužívá pro vlastní potřebu, by jen těžko mohla být evidentnější.
Paul naštěstí postupně dochází k poznání, že koření je mnohem víc než jen klíč k mezihvězdným výpravám, jehož těžba všemi dostupnými prostředky a prodej nejvyšší nabídce je prostou civilizační nutností. Koření je posvátná oběť pouště, přináší duchovní osvícení a je prospěšné pro tělo i duši, a jako takové by mělo být uctíváno a oslavováno.
„Pro fremeny je koření posvátný halucinogen. Pro impérium je to prostředek, s jehož pomocí dokážou navigátoři bezpečně proplouvat mezihvězdným prostorem.“
Etnobotanik a aktivista Joseph Mays v nedávném rozhovoru v podcastu Psychedelic Spotlight vyjádřil naději, že podobným prozřením projdou uživatelé psychedelických látek, což by bylo prospěšné především pro domorodé kmeny, které představily západnímu světu posvátné léčivé byliny: „Bohatství se v tomto odvětví přesouvá prakticky výhradně jedním směrem a já se při každé příležitosti snažím vrátit alespoň část ze zisků zpět do komunit, které se s námi podělily své znalosti.“
Respekt a udržitelnost pro původní obyvatele
Duna je často označována za vůbec první sci-fi román s ekologickou tématikou, neboť hlavní zápornou postavou je v knize civilizace postavená na vykořisťování. Děj se odehrává 8000 let v budoucnosti, kdy lidstvo prozkoumalo celou galaxii a jako druh se rozšířilo na tisících nových planet. Navzdory nepopiratelnému pokroku však civilizace nedokáže nebo nechce žít v souladu s přírodou. Nerovnováha životního prostředí je nejvíce patrná právě na planetě Arrakis neboli Duně, kterou ovládá Impérium s jediným cílem – získat co možná nejvíce koření jakýmkoli způsobem.
Zhruba v polovině filmu se Paul seznamuje s minulostí planety. Rod, který na Arrakisu v minulosti vládl, měl příležitost obnovit přírodní rovnováhu, získat zásoby vody a učinit tak planetu obyvatelnější pro všechny sluncem spalované fremeny. Pokud by k tomu došlo, byly by ale ohroženy obrovské zásoby koření, a takové riziko nebyli vládci ochotni nést. Zisk je zisk.
Když Paul příjme volání osudu a stane se možným novým vůdce lidu Duny, slíbí jejím obyvatelům zásadní změny: „Jako vládce bych z Arrakisu mohl pouhým mávnutím ruky udělat ráj,“ říká hlavní hrdina doktorce Liet-Kynesové, vedoucí ekoložce planety (v této roli se představí Sharon Duncan-Brewsterová). Paul slibuje, že ukončí dlouhotrvající sucho a před finančním ziskem dá přednost životům, kultuře, zvykům a posvátnému léku kmene fremenů. Těžbu koření nechce úplně nastavit, chce ale nabídnout spravedlivější a udržitelnější způsob, jakým by kmen mohl sdílet své bohatství se zbytkem vesmíru. Herbert zde předběhl dobu o několik desetiletí a představil hrdinu, který bojuje za vzájemně výhodné a rovnoprávné vztahy mezi kulturami.
Právě původní obyvatelé stojí v předních liniích boje proti klimatickým změnám, proti znehodnocování životního prostředí, proti vykořisťování a znečišťování přírody.
V podobném duchu se ve skutečném životě Iniciativa za vzájemnost s původními obyvateli obou Amerik (Indigenous Reciprocity Initiative of the Americas) snaží vzbudit v uživatelích psychedelických látek potřebu a touhu chránit obyvatele, kulturu, půdu a posvátné rostliny domorodých komunit na celém území Severní i Jižní Ameriky.
„Původní národy představují méně než 15 procent světové populace, ale obývají více než polovinu rozlohy všech světadílů. Jejich území patří mezi lokality s největší biodiverzitou na naší planetě. Právě původní obyvatelé stojí v předních liniích boje proti klimatickým změnám, proti znehodnocování životního prostředí, proti vykořisťování a znečišťování přírody. Už proto, ale nejen proto bychom jim měli naslouchat,“ prohlásil ředitel inciativy Joseph Mays.
Druhý díl: ještě intenzivnější psychedelický zážitek
Na rozdíl od Paula Atreidese nemáme dar jasnozřivosti a nevidíme do budoucnosti. Pokud ale bude druhý díl Duny stejně věrným obrazem své literární předlohy jako první část, mohou se diváci těšit na ještě větší dávku omamného koření.
Nebylo by zdvořilé zacházet příliš do děje, můžeme nicméně snad prozradit, že Paul se ponoří hlouběji do magie látky, jejíž psychoaktivní účinky mu přinášejí dar jasnovidectví. Do akce se navíc konečně zapojí také jeho matka Lady Jessica (Rebeca Fergusonová), která vypije mocný nápoj zvaný voda života. Podobně jako koření pochází i tato tajemná modrá tekutina od obřích písečných červů obývajících duny Arrakisu a zprostředkovává uživatelům hluboké psychedelické zážitky.
Zdroj: psychedelicspotlight.com
