První zkušenost s psychedeliky jsem měla v roce 2012. Jakožto pokusný králík jsem se účastnila klinického testování na Výzkumné jednotce behaviorální farmakologie při Lékařské fakultě Univerzity Johnse Hopkinse. Na pomoc s depresí způsobenou onkologickým onemocněním jsem s měsíčním odstupem dostala dvě dávky psilocybinu.
Během jednoho sezení jsem se ponořila hluboko do světa stvořeného touto látkou a najednou jsem se ocitla v jakési průmyslové dílně. Byla plná pracujících žen skloněných nad dlouhými stoly. Vtom jsem si uvědomila, jak nepřátelské pocity chovám ke svým dvěma sourozencům. Jedna z žen se posadila ke stolu. Měla na sobě síťovanou čepici a bílý pracovní oděv. Otočila se ke mně a podala mi velký papírový kelímek. „Sem s tím,“ ponoukla mě. Kelímek se začal plnit zahořklými pocity k mým sourozencům. „Dáme je stranou.“ Znovu se otočila a jakoby nic odložila kelímek na stůl v zadní části místnosti. Pak se opět vrátila ke své činnosti.
Na odvážné, transformativní a spirituální cestě, kterou se vydáváte, slouží průvodci spíše jako důvěryhodní společníci.
Kdykoli mluvím s Mary Cosimanovou, ředitelkou zprostředkovatelských služeb v Centru pro psychedelický výzkum a výzkum lidského vědomí na Univerzitě Johnse Hopkinse, nikdy místnost plnou žen a kelímek nezapomene zmínit. Můj zážitek byl jako jiskra. Ženy v místnosti se pro mě staly transcendentní metaforou emocionálního uzdravení.
„Přemýšlela jsem, že bych nechala na památku vyrobit náhrdelník s kelímkem,“ řekla mi, když jsme se naposledy potkaly na konferenci. „Nepřemýšlela jsi o tom také?“
Včera bylo pozdě
Ještě, než byly v USA v roce 1971 psilocybin a LSD zařazeny na seznam zakázaných látek, byly testovány zhruba na 40 000 pacientech. Mezi nimi bychom našli lidi v konečných stádiích rakoviny, alkoholici, ale i osoby trpící depresí či obsesivně kompulzivní poruchou. Výsledky raných klinických studií vypadaly nadějně, a stejně je tomu i u výsledků daleko mladších výzkumů.
Terapie mi bezpochyby pomohla. Osm let po mých sezeních dokazují výzkumníci stále dokola to samé, a to ve snaze udělat z terapie za pomoci psychedelik léčebný postup schválený Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Aneb včera bylo pozdě.
Léčba pomocí MDMA je proces, který zajišťuje úplně nový zážitek, a to na všech úrovních, včetně vašeho těla.
„Psychofarmakologie jako obor stagnuje. Množství pacientů už na konvenční metody léčby jako SSRI (selektivní inhibitor zpětného vychytávání serotoninu) nijak nereaguje,“ tvrdí Charles Grob, profesor psychiatrie a behaviorálních věd v Harbor-UCLA Medical Center. Jde o prvního výzkumníka, který pacienty s pokročilým stádiem rakoviny trpící depresí a úzkostí léčil za pomoci psychedelik.
Psychoterapie selhává
Existuje velmi málo přímých důkazů, které by dokládaly, že dlouhodobá psychoterapie je v boji s mentálními poruchami, depresí nebo posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD) efektivní. Jedná se rovněž o velmi nákladnou záležitost, většinou ji nehradí pojišťovny a obyčejný člověk si ji většinou nemůže dovolit.
Odpověď na otázku, proč psychoterapeutický proces selhává, se nachází v jeho podstatě – v nerovném rozdělení „moci“ ve vztahu terapeuta s pacientem. Pacient se už pouze tím, že překročí práh konzultační místnosti, podřizuje terapeutovi, od kterého se na základě jeho titulu očekává, že o pacientovi ví víc než on sám. Přenos a protipřenos – výsledek Freudovy psychoanalýzy – jsou jako písty v dosluhujícím motoru. A dokud se terapeutický vztah tak, jak byl v 19. století navržen, nevytratí, obor samotný se nikdy nedočká změny.
Terapie za pomoci psychedelik bourá zastaralou hierarchii skrze vytvoření atmosféry kooperace a důvěry spíše než soutěživosti a dominance.
Průvodci novým světem
Terapeutická místnost připomíná útulný salonek. Je vybavena pohovkami, židlemi a stolními lampami. Do toho hraje hudba. Poblíž vás sedí dva zkušení průvodci, muž a žena, kteří jsou připraveni pomoci, pokud začne být vaše emocionální cesta příliš náročná. Nutno podotknout, že průvodci nejsou terapeuti. Na odvážné, transformativní a spirituální cestě, kterou se vydáváte, slouží spíše jako důvěryhodní společníci. Sezení jsou vedena samotným pacientem a jeho pocity. Tím, co vnímá během samotné zkušenosti a tím, jak ji posléze vstřebává.
Léčba za pomoci psychedelik představuje v přístupu k duševnímu zdraví radikální změnu paradigmatu.
„Psychedelika slouží jako univerzální klíč. Otevírají dveře do našeho nitra, přes které se normálně nedostaneme,“ vysvětluje psycholog William A. Richards, jenž v šedesátých a sedmdesátých letech úspěšně léčil pacienty pomocí halucinogenů. „Jedná se o terapeutický akcelerátor.“
Potenciál MDMA
Látka známá jako MDMA (3,4-methylenedioxymethamphetamin) se stále více osvědčuje při léčbě PTSD. Jedná se o „empatogen“ – dotýká se lidského nitra tak, jak to řeč nedokáže.
Michael Mithoefer, psychiatr z Charlestonu v Jižní Karolíně, který pracoval například i s vojenským personálem či se záchranáři, provedl již druhou fázi klinického testování léčby PTSD za pomoci MDMA. „Léčba není pouze o tom znovu prožít traumatický zážitek,“ konstatuje. „Jde o proces, který zajišťuje úplně nový zážitek, a to na všech úrovních, včetně vašeho těla.“
Pacienti při terapeutických sezeních s MDMA nabudou na emocionální flexibilitě a při prozkoumávání nepříjemných vzpomínek jsou schopni vydržet až do konce. Řada z nich dokonce pozoruje dlouhodobou změnu v reakcích na emoční podněty. Lékaři doufají, že Úřad pro kontrolu potravin a léčiv schválí tuto látku pro léčbu PTSD do roku 2022.
Léčba za pomoci psychedelik představuje radikální změnu paradigmatu v přístupu k duševnímu zdraví. Vize pracujících žen, které mě doprovázely na mé cestě, vnímám jako ztělesnění této změny. Přistupovaly k mým pocitům věcně, jako k něčemu, čemu se nelze vyhnout, co by nemělo být odsuzováno a před čím nelze uniknout. Vnímaly je tak jednoznačně a obyčejně, že jimi bylo možné naplnit papírový kelímek a dát je stranou.
Díky úspěšným studiím spojeným s rakovinou mohou léčbu za pomoci psychedelik podstoupit pacienti trpící neléčitelnou depresí, počátečním stádiem Alzheimerovy choroby, mentální anorexií a závislostí na kouření. Za několik let by mohl být současný dlouhodobý terapeutický model již minulostí. Náhradou za něj bude krátkodobá léčba za pomoci psychoaktivních látek pod dohledem.
Zdroj: The Power of Psychedelics
