Pěstování konopí v nádobách k tomu určených má mnoho výhod, ale přináší i jeden palčivý problém. Jak naložit s pěstebním médiem po sklizni? Vyhazování do komunálního odpadu je neekologické a navíc se nám neustálé dokupování nového substrátu značně prodraží. Mnohdy jej ale můžeme využít i opakovaně.
Zemina
Jak rostliny v půdě dozrávají, odčerpávají z ní potřebné živiny. Kořeny postupně prorůstají substrátem, až nakonec vyplní celou pěstební nádobu. To má za následek, že po sklizni má zemina odlišné chemické a fyzikální vlastnosti. Trpí nedostatkem některých živin a v případě, že byla při pěstování použita minerální hnojiva, obsahuje i zbytky hnojiv. Substrát ztratí schopnost zadržovat vodu, neboť je celý prorostlý kořenovým balem. Zasadíme-li do této půdy mladou rostlinku, s největší pravděpodobností uhyne nebo bude napadena patogeny z rozkládajících se kořenů. V přírodě by k revitalizaci takové půdy došlo přirozeně, jen s minimálním přičiněním člověka nebo i bez něj, ale v pěstebních nádobách je pro tyto procesy málo místa. Přirozený koloběh přírody musíme nahradit vlastním úsilím.
Přirozený koloběh přírody musíme nahradit vlastním úsilím.
Nejdříve začneme s odstraněním všech nadzemních částí rostlin a další rostlinného materiálu. Následně prolijeme zeminu dostatečným množstvím vody, aby došlo k jejímu důkladnému propláchnutí a vyplavení zbytků hnojiv. Obvykle postačí přibližně dva až tři litry vody na deset litrů zeminy. Pokud jsme při předchozí sklizni měli potíže se škůdci či plísněmi, použijeme vroucí vodu, abychom substrát sterilizovali. Proces zopakujeme třikrát, což zaručí dokonalé vyplavení všech nechtěných látek. Výsledná zemina je velmi chudá na živiny a před dalším použitím ji obohatíme přimícháním kompostu nebo silně předhnojeného zahradnického substrátu. Nicméně nutno dodat, že bez půdní analýzy nemůžeme přesně vědět, co naše půda potřebuje, takže znovupoužití půdních směsí je vyhrazeno spíše zkušenějším zahradníkům. Propláchnutou zeminu rozhrneme na suchém a vzdušném místě, pomocí síta z ní odstraníme zbytky kořenového balu. Až po proschnutí smícháme starý substrát s novým nebo s kompostem.
Kokos
Pěstební média z kokosového vlákna jsou oblíbenou alternativou k tradiční zemině. Lépe se hodí pro použití v samozavlažovacích systémech, ale lze s nimi pracovat téměř stejně jako s půdními substráty.
V prvních několika týdnech pěstebního cyklu přidáváme do zálivky enzymy. Ty napomohou rozkladu kořínků, kterých se nám nepodařilo zbavit.
Postup pro regeneraci kosového vlákna po sklizni je podobný jako u zeminy. Nejdříve se zbavíme všech zbytků rostlin a největších kořenů. Poté substrát několikrát propláchneme čistou vodou. V případě potřeby provedeme sterilizaci kokosového média vroucí vodou nebo roztokem peroxidu vodíku, jehož zbytky odstraníme dalším průplachem. Nezapomínejme, že sterilizace odstraní nejen patogeny, ale i prospěšné mikroorganismy. Na rozdíl od zeminy nenecháme kokosové vlákno po pročištění zcela proschnout, ale ještě mokré ho smícháme s čerstvým kokosem nebo zeminou a vzniklou směs použijeme k výsadbě. V prvních několika týdnech pěstebního cyklu přidáváme do zálivky enzymy. Ty napomohou rozkladu kořínků, kterých se nám nepodařilo zbavit.
Inertní média
Inertní pěstební média (perlit, keramzit, rockwool), ač jsou různého původu, ošetřujeme všechna stejným způsobem. Jedinou výjimkou je minerální vlna známá též jako rockwool, která je po jednom použití nevhodná pro další pěstování. Komerční velkopěstitelé rajčat provádějí pokusy s využitím starého rockwoolu na mulčování nebo ho recyklují pro další použití ve stavebnictví. Pro hobby pěstitele je však často jedinou možností použitý rockwool vyhodit.
Ať už jde o perlit, který se vyrábí z vulkanického skla, nebo keramzit vyráběný z jílu, postupujeme při jejich čištění stejně. Zbavíme se všech nadzemních částí rostlin a následně rukama s pomocí hrubého síta vybereme z média co největší množství kořenů. Takto pročištěné médium ponoříme do vodní lázně, ve které jej necháme po dobu minimálně třiceti minut. Do vodní lázně můžeme přidat peroxid vodíku, abychom odstranili případné patogeny. Při práci s koncentrovaným peroxidem vodíku vždy nosíme ochranné brýle a rukavice!
Nakonec perlit, keramzit nebo jiné pěstební médium rozprostřeme na slunném vzdušném místě a necháme jej několik dnů proschnout. Z některých pokusů lze dokonce vypozorovat, že takto revitalizovaná inertní média mají lepší vlastnosti z hlediska pH a EC než nově zakoupená.
EC a pH
Mnoho hobby pěstitelů se neobejde bez použití různých druhů minerálních hnojiv. Při neopatrném používání zvyšují množství minerálních solí v pěstebním médiu, mění jeho pH, a to má za následek vymírání prospěšných mikroorganismů. Hodnoty EC a pH lze pravidelně kontrolovat pomocí již běžně dostupných měřáků.
Správně revitalizovaná inertní média mají lepší vlastnosti z hlediska pH a EC než nově zakoupená.
Zjednodušeně řečeno nám naměřená hodnota EC napoví, kolik iontů minerálních solí je v daném roztoku. Pro potřeby pěstitele je důležité si pamatovat, že optimální EC pro sazenice je 0,8–1,3, pro klony 0,5–1,3, ve vegetativním stadiu rostliny 1,3–1,7 a v květové fázi 1,2–2.
Kyselost či zásaditost vyjádřená hodnotami pH ovlivňuje vstřebatelnost jednotlivých prvků v daném prostředí, jak je znázorněno v tabulce. Optimální hodnoty pH pro zeminu jsou v rozmezí 6,0–7,0, zatímco v inertních substrátech a hydroponických systémech je to 5,5–6,5.
Třikrát a dost?
Často kladenou otázkou je, zda je znovupoužívání substrátů něčím omezeno. Lze říci, že čím větší je podíl organické složky v pěstební směsi, tím problematičtější je každé další použití. Perlit, keramzit nebo u nás méně známé lávové kameny lze používat takřka neomezeně. Naopak u zeminy se budeme potýkat s narůstajícími problémy při každém následném cyklu.
