David Watson byl znám pod mnoha přízvisky: Sam Skunkman, Sam Selezny, Sam Watson. Byl to člověk, který spojil dva tehdy vzdálené světy a umožnil vznik moderní globální konopné scény. Zelený rytíř v zářivé zbroji, jenž přinesl do Nizozemska novodobou kalifornskou genetiku jako dar z nebes.
Byla to ale opravdu práce jediného úžasného konopného šlechtitele a sběratele, který kvůli zajímavým semenům procestoval nejzazší kouty světa? Který je křížil, stabilizoval a následně dopravil až do rukou holandských šlechtitelů? Je tato šedá eminence konopného světa opravdu „Ježíšem“, jenž se zasloužil o zmrtvýchvstání moderního konopí? Anebo je naopak Jidášem, jenž zaprodal všechny své spolupracovníky mocnému americkému Úřadu pro potírání drog? Čerpám z rozhovorů s lidmi, kteří se s ním setkali osobně, z dobových článků a z dostupných faktů o vlastnictví firmy HortaPharm Davidem Watsonem.
Průkopníci hybridizace
Důležitým faktorem, který jistě ovlivnil Samovo smýšlení a dal mu potřebné šlechtitelské vzdělání, bylo přijetí do klubu Sacred Seeds v Santa Cruz. Undergroundová skupina sdružovala ty nejlepší šlechtitele z celé země. Byli to skuteční kalifornští průkopníci hybridizace a stabilizace nových odrůd konopí, mezi něž patřili například i slavní Haze Brothers. Tradice klubu sahá až do dvacátých let minulého století, období zlatého jazzového věku ještě před konopnou prohibicí. Obsáhlá semenná sbírka klubu, užívaná po desítky let pro účely šlechtění, obsahovala i tak staré genetiky. Oficiálně však byl založený v roce 1976 jako první konopná seedbanka na světě a mezi její esa patřil třeba stabilizovaný hybrid Skunk No. 1. Sam se stal juniorským členem a od začátku byl na správné straně. Nebo snad ne?
Primární účel Cannabis Cupu nebyl sdružovat fanoušky konopí, oslavit sklizeň a ocenit ty nejlepší – je přece snazší chytat ryby v sudu než v moři.
Jaro 1985: zátah
20. března proběhl v Santa Cruz velký zátah na Sacred Seed Club. Sam byl podle svědků mezi zatčenými, ale oproti ostatním členům byl propuštěn po velice krátké době. Navíc neexistují žádné oficiální dochované dokumenty o zatčení či zápis z výslechu. V den, kdy byl propuštěn Sam, byly veškeré důkazy týkající se genetické banky Sacred Seeds vyhozeny do odpadu za služebnou. Ještě téhož večera z odpadního kontejneru zmizely.
Amsterdam: Tráva ve velkém
Na amsterdamské letiště Schiphol dosedá letadlo. Dva cestující projdou kontrolou a za ní se jim dostane vřelého přivítání. Běžný výjev z letištní haly, na kterém není nic neobvyklého. Až na jména a obsah kufru. Sam Watson a Ed Rosenthal právě dorazili do Amsterdamu s celou seedbankou Sacred Seeds čítající 250 000 semen a sazenic. Vítá je Michael Taylor, který Sama představí majiteli prvního coffeeshopu v Amsterdamu Wernardu Bruiningovi coby cestovatele, sběratele a superšlechtitele z Ameriky – Sama Seleznyho.
V zemi tulipánů se pěstuje zatím v malém měřítku „nederwiet“ – holandská slabší tráva, která se nemůže genetice od Sacred Seeds vůbec rovnat. Do tří měsíců jsou představeny první vzorky kalifornské genetiky od „Tlusťocha Sama“. Úzká veřejnost konopných pěstitelů je nadšena. Neuvěřitelná chuť a potence finálního produktu přesvědčí i ty nejzarytější skeptiky. Sam je glorifikován a všichni mu jdou na ruku. Kdo z těchto lidí by tušil, že před pár měsíci byl zatčen? Teď jako skrytý agent amerického Úřadu pro potírání drog (DEA) představuje budoucím majitelům vyhlášených nizozemských semenných bank plody práce skupiny kalifornských šlechtitelů.
Plán vychází a Sam nejenže úspěšně prodává genetiku pod značkou Cultivators Choice, ale věnuje se i dalšímu křížení a velkokapacitnímu ilegálnímu pěstování v holandských sklenících. A jako každý správný Američan myslí ve velkém. V tom si notuje s Michaelem Taylorem, známým jako Michael Rich. Byznys v hodnotě několika milionů se rozjíždí. Wernard Bruining později prohlásil: „Stalo se z toho něco moc velkého i na mě, Sam byl fanatik, chtěl být největší a nejlepší. Pro mě to nebylo úplně důležité.“ Zanedlouho také policie zajišťuje dva ze Samových megaskleníků. Byl to úplně první případ v Amsterdamu, kdy úřady zajišťují obří skleník o počtu 40 000 konopných rostlin.
Rostliny a materiál jsou zabaveny, zaměstnanci zatčeni – až na dva Američany zodpovědné za celou operaci. Zdá se, že management se vypařil a spálil mosty. V „zelených budoárech“ Amsterdamu se ale šušká, že ti dva Amíci to znovu rozjíždějí. Dali dohromady další skleník a situace se opakovala. Za pár měsíců zátah a vedení vyvázlo bez jakéhokoli zadržení. S ohledem na policejní akce by se mohlo jevit působení Sama Watsona v Nizozemsku jako relativní neúspěch. Opak je pravdou – Sam vydělává velké peníze. V průběhu svých pěstitelských operací spouští finální fázi svého tajného úkolu.
Cannabis Cup
Steven Hager, nový šéfredaktor oblíbeného konopného magazínu High Times, letí na jaře 1987 do Amsterdamu udělat reportáž se zakladatelem první holandské seedbanky Nevilem Schoenmakersem – a potkává Sama. Ten mu vypráví o každoročních oslavách karnevalu Mardi Gras v Kalifornii. Inspiruje ho k tomu, aby v Amsterdamu uspořádal Cannabis Cup coby každoroční událost pro všechny pěstitele na světě. Samova past úspěšně sklapla a Steven Hager se nejspíš nevědomky stává nástrojem DEA skrze vliv Sama.
Kolik lidí muselo obětovat svobodu na začátku éry prvních coffeeshopů, Cannabis Cupů a semenných bank…
První Cannabis Cup 1988 je jen takový „přátelský dýchánek“ v místní restauraci. Na poslední chvíli Nevil musí dosušit vzorky v mikrovlnce. Vítězem je Skunk No. 1 od Cultivators Choice. Ale další ročníky otevírají své brány veřejně pro stovky a později i tisíce pěstitelů z celého světa. Primární účel však nebyl sdružovat fanoušky konopí, oslavit sklizeň a ocenit ty nejlepší.
Reálný důvod se skrýval za dlouhodobým plánem Jima Stewarta, agenta DEA a nadřízeného Sama. Operace Green Merchant měla za úkol sbírat informace po celém světě skrze databázi Cannabis Cupu a High Times pro potřeby DEA. Je přece snazší chytat ryby v sudu než v moři. Byl to splněný sen každého protidrogového agenta. Po celém Nizozemsku nastává vlna zatýkání, dokonce i Samova indoorová velkopěstírna je zničena policií. Čtvrtý ročník Cannabis Cupu je propadák, protože všechny hvězdy a firmy se raději stáhnou ze scény zpět do undergroundu. V Americe jsou zrušeni konkurenti High Times a nastává obří velkoplošná razie na growshopy a pěstitele od Havaje až po Brooklyn. Magazín High Times zůstává na trhu jako jediný, je to odměna za spolupráci s DEA.
Osudné paktování
Nevilovi Schoenmakersovi je od Sama taky několikrát nabízena spolupráce s policií. Podle všeho odmítnul. Tomu naznačuje i to, že se dostal 1990 na černou listinu americké DEA a bylo navrženo jeho vydání do Spojených států. Zatčen byl v rodné Austrálii. Tamní policie měla kompletní informace o nizozemské scéně. Jména, adresy, odrůdy a detailní informace ze soukromí, vše od americké DEA. Po roce od zatčení se Nevil pokusí o comeback na holandskou scénu a dokonce i Cannabis Cup. Bohužel paktování se Samem nebylo Nevilovi nikdy odpuštěno. Prodává tedy své genetické bohatství Benu Dronkersovi, zakladateli Sensi Seeds.
Monopolní dodavatel
Samův primární úkol je u konce. V Nizozemsku je odhalen jako policejní konfident. Sebere peníze a utíká do Lucemburska, následně do Anglie. A hlavní odměna pro Sama za dobře odvedenou práci? Odpovědí je dnes dobře známá monopolní firma HortaPharm. Tento šlechtitelský gigant spolupracuje na miliardových projektech s nadnárodními firmami jako je Monsanto a GW Pharmaceuticals s napojením na Bayer Pharmaceuticals. Jako jediný na světě je oficiálním držitelem povolení na výrobu, šlechtění a dovoz léčebného konopí do Spojených států. Toto povolení – jak překvapivě – vydává DEA.
Zároveň se HortaPharm pyšní legálním vlastnictvím minimálně jedenácti patentů základních genových linií pocházejících od Sacred Seeds. Suma sumárum, Skunkmanova firma bez jakékoli vědecké akreditace dostala přednost před výzkumnými projekty mnoha kvalifikovaných vědeckých pracovníků a univerzitních profesorů.
Obětovaná svoboda
Pokud máte kladný vztah k Nizozemsku s jeho konopnou kulturou, určitě si jeho přínosu pro konopnou historii budete vážit ještě trochu víc, když si uvědomíte, kolik lidí muselo obětovat svobodu na začátku této éry prvních coffeeshopů, Cannabis Cupů a semenných bank. Úspěchem je, že si dnes můžete takřka po celém světě pořídit potomky konopných šampionů. A to díky největšímu světovému producentovi té nejlepší trávy – americkému úřadu DEA.
