Aktuální článek
Slovensko: Tráva v utajení

Slovensko: Tráva v utajení

Redakce
  • V důsledku absurdně přísné prohibice je konopná kultura na Slovensku záležitostí naprostého undergroundu.

Jak je všeobecně známo, slovenská legislativa v oblasti konopí je jednou z nejpřísnějších v Evropě – a to i přesto, že na Slovensku je poměrně málo rekreačních uživatelů konopí. V důsledku toho se konopná kultura na Slovensku stala jakýmsi undergroundem, jehož specifika jsou dána nutností působit v naprostém utajení.

O konzumaci konopí se na Slovensku ve veřejném prostoru příliš nemluví, veškeré informace se většinou dozvíte z ústního podání nebo z přímé zkušenosti. Nicméně hovoříme o fenoménu, který se týká poměrně velkého počtu lidí: nejčastěji se uvádí průzkum z roku 2015, podle kterého třetina mladých lidí ve věku 15–34 let alespoň jednou v životě vyzkoušela konopí a 10 procent lidí v tomto věku užilo konopí v posledním roce. To je výrazně nad evropským průměrem – zhruba 18 procent studentů ze zemí Evropské unie alespoň jedenkrát v životě vyzkoušelo konopí.

Škvarky a rohlík

K mému prvnímu živému kontaktu se slovenskými protidrogovými orgány došlo zhruba před dvanácti lety, kdy jsem – coby ještě převážně nekonzument rekreačního konopí – v rámci své záliby v urbexu (urban exploration) vnikl do opuštěného nevyužívaného průmyslového areálu na okraji města, aniž bych tušil, že je hlídaný; dovnitř se dalo dostat otevřeným oknem. Když mě přistihla přivolaná policejní hlídka, nezajímalo je ani tak to, jestli došlo například ke krádeži nebo poškození budovy. Policista mě odtáhl víc do tmy. „Ty máš také široké zreničky. Určite si fajčil marihuanu. Vyvráť vrecká, okamžite,“ zasyčel na mě. Bez mrknutí oka jsem ho poslechl. V kapsách kalhot jsem měl jen sáček, ve kterém bylo posledních pár drobků škvarkového pagáče. Policistovi se zablesklo v očích a obratem mi sáček zabavil. Výsledek odborné expertizy jsem se nikdy nedozvěděl.

Jedinou starostí je, aby rostliny ukryté hluboko v lese neožrala divoká zvěř nebo neobrali náhodně zbloudilí turisté.

Druhá taková zkušenost se odehrála asi o dva roky později na minifestivalu, který jsem pořádal v jednom z obskurnějších prešovských klubů. Během akce zničehonic vtrhli do klubu příslušníci s policejním psem, přerušili koncert a zahájili razii. Pes byl notně opelichaný, na některých místech neměl srst vůbec. Prošli celý klub, ale žádné drogy nenašli – těžko říct, jestli to bylo stavem psa, nebo tím, že u sebe fakt nikdo nic neměl. Když jsem tuhle storku zveřejnil na serveru kyberia.sk, někdo odpověděl: „To byl ten slavný prešovský pes, co nikdy nic nevyčuchá?”

Součástí festivalu byl také výtvarný koutek, kde mohli lidé volně malovat na papíry rozložené na zemi. Těsně před razií tam jeden z členů kapely maloval rohlíkem namáčeným v akrylové barvě. Jelikož pes žádné drogy nenašel, schlamstl aspoň ten rohlík, a to i s barvou.

Zdroj: Facebook Policía SR

Palice za hudbu

Narušování kulturních akcí tímto způsobem nebylo tehdy tak neobvyklé. Během písničkářské akce v Bardejově došlo také k policejní razii, jejímž výsledkem byl triumfální nález a zabavení drtičky. Mediálně známější je ještě starší případ z Pezinku, kdy městský úřad donutil pořadatele festivalu Hodokvas zrušit koncert skupiny Behemoth a vyhrožoval, že na festival pošle zakuklence, kteří tam určitě najdou všechno možné. Je notoricky známo, že během festivalů Pohoda a Uprising policie provádí razie ve vlacích směřujících na místa konání festivalů.

Kromě hudebních fanoušků se ke konzumaci konopí hlásí i několik známých slovenských hudebníků (jedním z dřívějších byl například Andrej Šeban). Janko Kuric ze skupiny Vidiek kdysi v rozhovoru uvedl, že když navštívil jisté nahrávací studio, zjistil, že součástí jeho vybavení je i vodní dýmka, kterou mu zvukový technik ihned nabídl, což on, jakožto nekuřák, oželel. V šatně jednoho slovenského hudebního klubu jsou bonga, ale připevněná řetězem – asi aby si je podroušení muzikanti neodnesli domů.

...

Pokračování článku najdete v Legalizace č. 65, která je právě k dostání v e-shopu Legalmarket.cz a na novinových stáncích. Stáhnout si můžete i elektronickou verzi magazínu nebo si ho za zvýhodněnou cenu předplatit a těšit se na pravidelné dárky a pohodlné dodání až domů.

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!