Řadu lidí spojení „konopný beton“ hodně překvapí. Ač se jedná o stavební materiál, který se hojně používal už od antiky, stavění s konopím si od dob konopné prohibice musí znovu vybojovat své místo na slunci.
Hlavní výhodou této alternativy konvenčního betonu z písku, cementu a vody je především nižší ekologická náročnost. O ekologickém stavitelství jsem si také proto popovídal s jeho aktivním podporovatelem a propagátorem Ing. arch. Janem Soukupem (secondnature.cz) a Janem Bešíkem, který se se svou společností Mabeko (mabeko.cz) věnuje už řadu let konopným stavebním směsím.
Ing. arch. Jan Soukup: Obnovitelné biologické zdroje snižují vestavěné emise budov
Proč ses profiloval směrem k ekologickému stavitelství, na jakých projektech jsi pracoval a s jakými institucemi spolupracuješ?
K ekologické architektuře jsem se dostal již na škole, která tomuto „směru“ (bohužel se o tom asi stále tak přemýšlí) paradoxně příliš nepřála. Nezbavila mne ale také touhy dělat architekturu, která má smysl a která je odpovědná nejen k současným estetickým ideálům, ale také k přirozenosti lidské bytosti a našemu angažmá na této planetě. Pracoval jsem na řadě projektů prozkoumávajících, co to znamená ekologická a skutečně udržitelná architektura z různých úhlů pohledu, a v novém světle klimatického problému se stále snažím hledat ta nejlepší řešení a bořit některé zažité mýty, které nám velmi silně brání adekvátně reagovat na současnou krizi. Aktuálně máme s kolegou Markem Dohelským vlastní architektonické studio Second Nature, spolupracuji na slaměných domech se Slamak.info a organizuji skupinu architektů, urbanistů a krajinářských architektů pod Českou komorou architektů (ČKA), která se věnuje všem aktuálním otázkám spojeným s potřebnou transformací stavebnictví v důsledku klimatické krize. Trápí mne také stav české krajiny a hrozba sucha, kterou současná vláda spíše předstírá, že řeší, než že by navrhovala skutečně komplexní řešení pestré škály našich vzájemně propojených problémů. Takový plán je naším cílem jak ve spolupráci mezi ČKA a Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), tak se spolkem Živá voda, který se snaží „směrem odspodu“ připravit plány na revitalizaci a zádrž vody v krajině pomocí přírodních a přírodě blízkých opatření na co největší ploše našeho území.
Konopný beton coby směs konopného pazdeří a vápenného pojiva má výrazně nižší uhlíkovou stopu.
Co způsobuje emisi skleníkových plynů u budov?
Podle analýz Mezinárodní energetické agentury se podílí stavby na globálních emisích téměř 40 procenty, z toho činí 28 procent emise vázané na energie z provozu (především vytápění, chlazení a svícení) a kolem 11 procent jsou to emise vestavěné, které souvisí s výrobou, dopravou a zpracováním stavebních materiálů. Bohužel nemáme přesná čísla pro Českou republiku, protože pravidelné emisní reporty používají trochu jiné kategorie členění, ale pátráme po nich. Předpokládám, že nějakým způsobem ale budou s uvedenými čísly korelovat s ohledem na velikost naší země. Každopádně se jedná třeba v porovnání s tolik diskutovanými globálními emisemi z letecké dopravy (aktuálně asi 3,9 procenta globálních emisí) o řádově větší problém a tyto emise musíme tedy razantně snižovat. Snaha o snižování energetické náročnosti budov je bez diskuze a můžeme jen doufat, že emise spojené s provozem budou tedy dostatečně klesat s globálním přechodem na obnovitelné zdroje energie. Málo se ale ještě berou v potaz emise vestavěné, které u nových, energeticky téměř nulově náročných staveb mohou tvořit téměř stejnou zátěž, jako je samotný provoz budovy, jak se ukazuje zejména v horizontu roku 2030, k němuž bychom měli dosáhnout první zásadní redukce celkových emisí.
Jaké materiály mají nejnižší emisní stopu
Takzvaný potenciál globálního oteplování (GWP – global warming potential) přepočítaný na efekt CO2 v atmosféře mají všechny emise skleníkových plynů, které vznikají během těžby, zpracování, přepravy a samotného zabudování do staveb, včetně pak započtení i jejich demolice. Velkou stopu mají tedy logicky materiály náročné na těžbu a zpracování: na prvních místech se umisťuje beton, ocel, ušlechtilé kovy – zejména třeba hliník, nikl, sklo, plasty pochopitelně, zde zejména polystyren, polykarbonát a řada dalších materiálů, včetně třeba minerální nebo skelné vaty. V principu snižuje emisní stopu zejména zvyšující se podíl organických složek, které do sebe během růstu CO2 z atmosféry navázaly, a proto ji jako odebranou z planetárního koloběhu odečítáme. Tak se u materiálů zcela nebo téměř zcela přírodního původu s minimální mírou zpracování a potřebou dopravy můžeme dostat až do záporných hodnot. V této souvislosti se hovoří o možnosti radikálně změnit stavebnictví, aby nebylo odvětvím, které celý klimatický problém prohlubuje, ale aby naopak fungovalo jako „carbon sink“ neboli uložiště uhlíku z atmosféry do masy stavebních konstrukcí. Mnoho lidí napadne na prvním místě dřevo, ale jako mnohem efektivnější se ukazují tradiční rychlerostoucí jednoleté rostliny, jako je obilí, len, konopí, a ty již mají řadu moderních aplikací. Nejčastěji jsou to například desky a panely tepelné izolace nebo konopný beton, což je trochu zavádějící název pro směs konopného pazdeří a vápenného pojiva, které má výrazně nižší uhlíkovou stopu než skutečný beton, překvapivě zápornou, právě díky množství organické složky.
Nespornou výhodou konopného betonu je, že se dá využít nejen na obvodové zdi, ale i na izolaci, omítky či podlahy.
Na co se ve stavitelství konopný beton a konopná izolace hodí, a na co ne?
Pevnost v tlaku konopného betonu je kolem 1 MPa, což je nedostačující pro typické aplikace v nosných konstrukcích, jako jsou nosné stěny nebo stropní desky. Využívá se tedy převážně jako výplňové a izolační zdivo, přizdívka nebo monolitická výplň nosné konstrukce do suchých, tedy zpravidla nadzemních částí stavby. Plní kombinovanou funkci tepelné izolace a zároveň akumulační masy, která může tepelně stabilizovat vnitřní prostředí i zajistit částečnou ochranu před letním přehříváním, zejména u lehkých dřevostaveb. Je možné ho zpracovat jako monolitický, což ale zvedá jeho cenu společně s pracností. Efektivnější a pro jeho masové rozšíření vhodnější by byla forma prefabrikovaných tvárnic a prvků pro klasické zdění. Nevýhodou je potřeba ochrany před dlouhodobým působením zemní vlhkosti. Konopná izolace ve formě prefabrikovaných desek a rohoží má tepelně izolační parametry srovnatelné s konvenčními materiály a stejnou oblast použití, zejména tedy do stěn, stropů a střech objektů. Jako těžší surovina organického původu vykazuje také lepší parametry fázového posunu tepla, čehož může být použito v kvalitním návrhu jako ochrana před teplem v letním období, zejména u dřevostaveb nebo zatepleného podkroví, kde je tento efekt nejznámější. V mnohých případech rekonstrukcí za použití klasické minerální nebo skelné vaty se v podkroví během léta nedá existovat bez klimatizace, která tak způsobuje další energetické nároky na provoz.
Jaké jsou u nás hlavní překážky většího využití konopného betonu a izolací?
Myslím, že překážky jsou především mentální a cenové, což souvisí s malým objemem výroby či zahraničním dovozem. Zatím nelze cenově konkurovat zavedeným materiálům na trhu, konkurencí jsou zejména ve svých parametrech. Určitě by širšímu použití prospělo místní zpracování a výroba těchto materiálů v Česku nebo třeba uhlíková daň uvalená na stavební výrobky, o níž se v rámci Zelené dohody pro Evropu také uvažuje. Řada lidí ale preferuje tyto materiály i naproti vyšší ceně a s doceněním jejich výhod. Podporuje tak další výrobu a rozšíření, což je skvělé.
Může tato Zelená dohoda neboli European Green Deal a související finanční motivace přispět ekologickému stavitelství?
Myslím si, že zásadně ano, pokud bude využit plný potenciál – subvence na materiály přírodního původu, uhlíková daň zejména na vysoce emisní produkty anebo třeba smysluplný plán podpory cirkulární ekonomiky a cirkulárního stavitelství, v němž vidím velký potenciál pro novou definici „udržitelnosti“ celé naší společnosti. Výhodu materiálů organického původu vidím také v možnosti jejich zpětného navrácení do biologických cyklů nebo v případě nutnosti i jejich druhotného využití (např. ve formě biomasy v bioplynkách).
Jan Bešík: V brzké budoucnosti budeme stavět ekologické a zdravé budovy
Jak si se dostal k obchodu s konopím a ke konopnému stavitelství?
Asi před dvaceti lety jsem si přečetl první knihu o konopí a byl jsem nadšen ze všech možností využití rostliny. Předtím jsem netušil, že se konopí používalo od pradávna hojně ve stavitelství. Moje představa tehdy končila, podobně jako u většiny společnosti, u konopných provazů. Ke stavitelství jsem měl vždy pozitivní vztah. Jednak to je povolání mého otce a také mě baví jako kreativní činnost. Spojení fascinace konopím s koníčkem stavitelství pak logicky vedla k tomu, že jsem začal propagovat a realizovat konopné stavby v České republice a importovat certifikovaný stavební materiál.
Uvolnění konopné prohibice je tu a žene vítr do konopných plachet podobně jako u Kolumbových lodí.
Jak se s konopným betonem staví? Má to nějaká úskalí stran nároků na techniku a nástroje?
Konopný beton tvoříme smícháním pazdeří, části stonku bohaté na celulózu a vyznačující se pojivými vlastnostmi, se speciálním vápenným pojivem a vodou. Ač jsou konopné kompozity velmi pevné, konopný beton poměrně dlouho vysychá a pro obvodové zdi je tak třeba použít bednění, které se posléze vyplní připravenou směsí. Nespornou výhodou je možnost využít tento materiál i na izolaci, omítky či podlahy. Směs připravujeme ručními či plochými míchačkami, které se jinak využívají například na jílové omítky. Směs je možné použít i na výrobu tvárnic či 3D tisk budov, jak už se děje například ve Spojených státech.
Konopný beton jsi použil mimo jiné i na rekonstrukci vlastního bydlení. Jak se žije mezi konopnými stěnami?
Velmi dobře, protože vyzařují pozitivní energii. Při rekonstrukci jsem začal s dvanáct centimetrů tlustými stěnami z konopného betonu s příměsí eukalyptu, který přispívá k tomu, aby se v domě lépe dýchalo. I s takto tenkými stěnami šel dům v zimě jednoduše vytopit, a ač směřuje na jih, i během léta drží k obývání příjemnou teplotu. Postupně přidávám další vrstvy konopné omítky a současných osmnáct centimetrů tloušťky stěn už skýtá naprostý komfort. Konopné zdivo vyzařuje záporné ionty, které mají pozitivní vliv na lidské zdraví. Podle měření odborníků z Akademie věd se jedná o hodnoty kolem 800 záporných iontů na cm3. Pro srovnání je možno uvést, že v pyramidách je to kolem 1 000 a naopak u některých konvenčních materiálů jsou hodnoty nulové či záporné – takový dům už pak škodí zdraví svých obyvatel.
Proč se k nám suroviny na konopný beton většinou dovážejí? Děláš něco pro to, aby tomu tak do budoucna nebylo?
Stavební směsi podléhají specifické certifikaci v každém státě, a to i v rámci Evropské unie. Konopný beton například letos získal v USA nejpřísnější certifikaci nehořlavosti, splňuje podmínky certifikace v Nizozemsku i Německu, ale v normách ČSN zatím uveden není. To s sebou nese některé problémy ve stavebním řízení. V současnosti společnost Mabeko pracuje na vlastní směsi, kterou chceme certifikovat v České republice.
Konopné stěny vyzařují pozitivní energii.
Jsi zároveň i členem výkonné rady CzecHemp. Je obnovení dodavatelsko-odběratelského řetězce konopného průmyslu u nás reálné? A v čem vidíš největší přínos konopí jako suroviny?
Šíře možností využití konopí umožňuje zpracovat všechny části rostliny na různé účely. Samozřejmě to vyžaduje vstupní investici do techniky – jak sklízecí, tak zpracovatelské. Jedním z mých snů je jeden zpracovatelský závod, ze kterého budou vycházet produkty z pazdeří, vlákna, semen, listů i květů. Uvolnění konopné prohibice je tu a žene vítr do konopných plachet podobně jako u Kolumbových lodí. V brzké budoucnosti budeme nosit konopné oblečení šetrnější k naší planetě, jezdit auty z konopných kompozit, stavět ekologické a zdravé budovy, konzumovat konopné potraviny a léčit se farmaky z látek na přírodní bázi, obsažených v listech a květech konopí.
Na čem právě pracuješ s Mabeko a jak to zvládáš spolu s dalšími činnostmi?
Zvládám to dobře díky zhruba deseti skvěle fungujícím týmům, které v současné době pracují nejen na nových stavbách, ale též na vývoji vlastní směsi na konopný beton, oživení našeho webu včetně e-shopu, komunikační strategii a osvětových přednáškách. Díky tomu nemusím být u všeho osobně a jednotlivé procesy pouze supervizuji. Daří se mi tak skloubit pracovní nasazení i s péčí o tři děti, které naštěstí konopné stavby baví podobně jako mě. Už si staví vlastní zahradní konopný domek.
Mimo jiné pořádáš i ekofestival Green Fest. Letos poprvé proběhl v Praze. Povedl se dle představ? A co bys chtěl napřesrok zlepšit?
Navzdory přesunutí festivalu z Liberce do Prahy, současné epidemiologické situaci a velmi krátkému času na přípravu a propagaci navštívilo letošní ročník 1 800 lidí. Konal se na Střeleckém ostrově a v paláci Žofín v Praze. Myslím, že jsme důstojně ukázali možnosti využití ekologických materiálů a především konopí. Na Střeleckém ostrově zároveň mohl vyvrcholit každoroční happening Million Marihuana March. V paláci Žofín v sobotu proběhla moderovaná diskuse odborníků na možnosti využití konopí a video z ní za první týden od zveřejnění shlédlo už přes 2 700 lidí. Také díky tomuto zájmu věřím, že budoucnost je i v České republice konopná.
KONTAKT
Ondřej Krásný: manazer@czechemp.cz
Český konopný klastr, z. s.
Rousínov 47
473 01 Svor