Vědci si stále kladou otázku, zda může dlouhodobá konzumace konopí způsobovat u uživatelů lenost. „Konopný demotivační syndrom“ je hypotéza, jež předpokládá, že pravidelné užívání konopí může vést k celkové apatii, specificky pak k menší ochotě nebo schopnosti plnit úkoly a dosahovat stanovených cílů.
Běžec a spisovatel Josiah Hesse připomíná, že tento negativní stereotyp byl mohutně podporován bývalými americkými prezidenty Richardem Nixonem a Ronaldem Reaganem.
Různé pohledy
Obě strany sporu mají k dispozici odborné studie na podporu svých tvrzení a závěry jednotlivých výzkumných týmů rozhodně nejsou v očích lékařů jednoznačné. I studie publikovaná americkým magazínem Psychology of Addictive Behaviors ukazuje, kolik nejasností a nejednoznačností ovlivňuje výzkum motivace a mechanismů reakce na odměnu. Motivace se totiž neměří snadno.
Namísto očekávaných problémů zaznamenali vědci zlepšení projevů hyperaktivity (ADHD) a dalších poruch.
Další výzkum s titulem „Rozhodování v závislosti na vynaloženém úsilí a konopí mezi vysokoškoláky“ vyšel 27. ledna letošního roku v magazínu Experimental and Clinical Psychopharmacology a vyvrací teorii o syndromu demotivace prostě proto, že pro ni nebyly nalezeny žádné důkazy.
Autoři některých starších studií tvrdili, že užívání konopí ovlivňuje tvorbu dopaminu v mozku. Mezolimbický dopaminergení systém, jehož je dopamin součástí, je zodpovědný za motivaci, učení a strach. Závěry výzkumu naznačovaly, že čím více konopí jedinec užívá, tím vyšší je negativní dopad na nervovou soustavu zodpovědnou za motivaci, a tedy, že konzumace konopí dělá z uživatelů lenochy. Do mechanismu motivace a odměn je ale zapojen i endokanabinoidní systém a předmětem zkoumání jsou tedy i možné přínosy konopí v této oblasti.
Chcete pracovat za peníze?
Jak již bylo řečeno, motivace se neměří snadno. Aby mohli hypotézu o syndromu demotivace podrobit zkoumání, pozorovali autoři nejnovější studie 47 osob ve věku mezi 20 a 25 lety. 25 respondentů byli pravidelní uživatelé konopí a 68 procent z nich splňovala kritéria pro problematické užívání. Zbývajících 22 účastníků konopí neužívalo. Za „problematické užívání“ se považuje takový vzorec chování, který u uživatele vede ke klinicky významnému poškození nebo úzkosti.
Neexistují žádné parametry k jednoznačnému určení, jaké množství a frekvence užívání jsou rizikové, za hraniční se nicméně považuje stav, kdy konzumace konopí negativně ovlivňuje výkony ve škole, v zaměstnání a dalších každodenních aktivitách.
Výsledky poskytují předběžné důkazy o tom, že vysokoškoláci, kteří užívají konopí, jsou ochotnější vyvinout úsilí, aby dosáhli odměny.
Účastníci výzkumu měli za úkol vyplnit dotazník, který se běžně užívá k výzkumu ochoty lidí pracovat za peníze, a odborníci následně jejich odpovědi podrobně analyzovali.
Namísto očekávaných problémů zaznamenali vědci zlepšení projevů hyperaktivity (ADHD) a dalších poruch, které mohou mít negativní vliv na chování zaměřené na dosažení stanovených cílů.
V abstraktu studie se uvádí: „V obecných porovnávacích modelech se ukázalo, že na pravděpodobnost výběru náročnějších úkolů má větší vliv velikost odměny, pravděpodobnost zisku odměny a očekávaná získaná hodnota než užívání nebo neužívání konopí. Dále bylo zjištěno, že po vyloučení vnějších vlivů, jako ADHD, tolerance ke stresu nebo výše příjmu, si členové konopné skupiny vybírali náročnější úkoly ve dnech, kdy užívali konopí.“
Závěry studie
V závěru studie autoři studie prohlásili: „Naše výsledky poskytují předběžné důkazy o tom, že vysokoškoláci, kteří užívají konopí, jsou ochotnější vyvinout úsilí, aby dosáhli odměny, a to i v případě, že mezi rozhodné faktory zařadíme i velikost odměny a pravděpodobnost jejího zisku. Naše závěry tedy nepodporují teorii o syndromu demotivace. K vyhodnocení možného spojení mezi užíváním konopí a změnou vzorců chování ve vztahu k získání odměny za snahu je třeba rozsáhlejší studie s větším počtem respondentů.“
Zdá se, že na vztah mezi motivací, snahou a odměnou mají vliv i některá běžně předepisovaná konvenční léčiva. Jako konopí, tak selektivní inhibitory zpětného vstřebávání serotoninu (selective serotonin reuptake inhibitors – SSRIs), jako jsou Prozac nebo Paxil, byly v minulosti nařčeny ze zhoršování projevů syndromu demotivaci. I z tohoto důvodu přestala řada pacientů SSRI užívat.
Zdroj: hightimes.com
