THC-O neboli THC-O-acetát je potentní syntetický analog THC, jehož původ je obestřen záhadou. Při jeho výrobě se používají podobné procesy jako u morfinu či heroinu. Účinky THC-O, které jsou popisovány jako mnohonásobně silnější než u THC, nejsou zatím vůbec prozkoumány.
Legislativní orgány ve Spojených státech se ještě stále potýkají se zmatkem, který nastal, když se na americkém trhu začaly objevovat produkty obsahem neobvyklého kanabinoidu delta-8-THC. Z pohledu zákonodárců byla nejhorší krize zažehnána, když se vlády jednotlivých států začaly uchylovat k postupným restrikcím distribuce delta-8-THC. Také výrobci a prodejci produktů s obsahem THC-O využívají mezer v zákonech.
Legislativní hra na kočku a myš
Příběh o ziskuchtivých obchodnících s omamnými látkami, kteří balancují na hraně povolených norem, se pomalu stává evergreenem diskusí o drogové politice. Není tomu dávno, co se Evropou prohnala záplava syntetických kanabinoidů známých pod názvy jako Spice nebo K2. Ty byly zpočátku naprosto legální a nevědomí uživatelé si mnohdy nenávratně poškodili zdraví. Ve Velké Británii a některých dalších zemích se dodnes potýkají s neblahými důsledky této krize. Krize, za kterou nejsou zodpovědní pouze nedůvěryhodní podnikatelé, ale také vlády neschopné nastavit smysluplné drogové zákony.
Stejně jako v případě delta-8-THC se prodejci produktů s obsahem THC-O odkazují na to, že jejich výrobky pocházejí z CBD získaného z rostlin konopí s obsahem do 0,3 % THC. Podle federálně platných zákonů jsou od roku 2018 takové rostliny a produkty z nich legální na celém území USA. To samé platí i pro veškeré výrobky z tohoto konopí, které je v amerických zákonech označovaného jako „hemp“ (technické konopí) a nepřekračují zákonem stanovenou hranici 0,3 % THC.
Představou vojenských stratégů bylo, že by pomocí supersilného konopného výtažku mohli doslova znehybnit nepřátelské vojáky.
Na druhou stranu některé zdroje uvádějí, že se na THC-O pravděpodobně vztahuje federální zákon o analogických látkách z roku 1986. Zákon zakazuje analogy všech látek zařazených do I. kategorie, kam na federální úrovní spadá i THC. Bez ohledu na to se v posledních měsících objevují na internetu jako houby po dešti obchody, které nabízejí široké spektrum produktů s obsahem THC-O.
Tráva jako zbraň
Původ THC-O je nejasný. Za nejpravděpodobnější místo vzniku této sloučeniny jsou často označovány laboratoře zařízení Edgewood Arsenal v americkém státě Maryland. V jejich útrobách americká armáda mezi lety 1948 až 1975 prováděla kontroverzní utajené experimenty s živými lidskými subjekty.
Zakladatel Edgewood Arsenal Luther Wilson Green zastával podle vlastních slov názor, že „V průběhu historie se války vyznačovaly smrtí, lidským utrpením a ničením majetku. Každý velký konflikt byl katastrofálnější než ten předchozí… Jsem přesvědčen, že pomocí technik psychochemické války je možné nepřítele dobýt, aniž by došlo k masovému zabíjení lidí nebo ničení majetku.“
Podobně jako známější projekty MK Ultra a Project 112 se celá operace v Edgewoodu odehrávala v době studené války, kdy se obě se obě strany snažily získat vojenskou převahu více či méně bizarními prostředky. Na seznamu pokusných látek použitých na lidských subjektech v Edgewoodu najdeme LSD, PCP a různé deriváty konopí. Jejich zkoumáním byl v Edgewoodu pověřen doktor psychiatrie James Ketchum.
Ketchum v armádě pracoval v letech 1956 až 1976 a za tu dobu provedl řadu experimentů na poli psychochemické války. V dobách jeho působení v Edgewood Arsenal bylo konopí v Americe všudypřítomné a Ketchum se rozhodl, že se ho pokusí využít k výrobě zbraně. Představou vojenských stratégů bylo, že by pomocí supersilného konopného výtažku mohli doslova znehybnit nepřátelské vojáky.
Tajemný červený olej
James Ketchum ve své vzpomínkové knize Chemical Warfare Secrets Almost Forgotten (Téměř zapomenutá tajemství chemické války) popisuje pokusy s „červeným olejem“, látkou, která nesla kódové označení EA 1476.
Podle jeho slov šlo o sice potentní konopný výtažek, ale zdaleka ne dostatečně silný pro vojenské použití. Jeho účinky popisuje jako velmi sedativní, halucinační a mnohonásobně intenzivnější, než je běžné u konopí.
Zda záhadný červený olej skutečně obsahoval THC-O-acetát, není jisté. Nicméně Ketchum popisuje látku jako „koncentrát syntetického příbuzného (THC) získaného extrakcí a purifikací“. Proces výroby THC-O popsaný v obskurní knize Art of Modern Hashmaking (Moderní umění výroby hašiše) od D. Golda se nápadně podobá tomu, co uvádí Ketchum ve svým pamětech. V žádném případě však nedoporučujeme instrukce z knihy následovat, riskovali bychom tím svobodu i zdraví.
V laboratořích Edgewood Arsenal vznikla později látka s kódovým označením EA 2233, která více odpovídala představě armády o konopné zbrani. Ve skutečnosti se však nejednalo o produkt z konopí, ale o plně syntetický analog THC. Dnes jej známe pod názvem DMHP (dimetylheptylpyran) a je ve většině zemí světa na seznamu zakázaných látek. ;
Další zmínky o výskytu THC-O jsou pouze sporadické. V roce 1978 byl v americkém Jacksonville zatčen muž, který vyráběl extrakt konopí za pomocí acetanhydridu, který se používá při výrobě THC-O. Podobně ojedinělé případy se objevily i na území Nového Zélandu a Velké Británie, jejichž vlády v reakci na to umístily THC-O na seznamy zakázaných látek. Velká Británie a Nový Zéland jsou tak jedny z mála míst, kde je THC-O výslovně zakázáno.
Jak THC-O působí?
Podle anekdotických zkušeností uživatelů jsou účinky THC-O srovnatelné s THC. Nejčastěji jsou popisovány změny nálady, vnímání a další jevy typické pro intoxikaci konopím. Zážitky jsou často označovány za velmi introspektivní až psychedelické. Zásadní rozdíl mezi THC a THC-O byl pozorován v rychlosti nástupu a potenci látky.
THC-O mívá za následek silně introspektivní až psychedelické stavy a působí extrémně sedativně.
Odhaduje se, že THC-O je dvakrát až třikrát „silnější“ než THC. Jedna teorie hovoří, že důvodem by mohla být lepší biodostupnost acetátové verze THC, ale ta zatím zůstává neověřená. Prozatím víme, že aby THC-O začalo působit, musí být nejprve metabolizováno v játrech na delta-9-THC. Tedy stejnou účinnou látku jako v konopí. Potřeba této prvotní metabolizace vysvětluje i další neobvyklou charakteristiku THC-O. Při inhalaci nástup prvních účinků trvá přibližně třicet minut, což je mnohem déle než u klasického konopí.
Jaká jsou rizika spojená s užíváním THC-O?
Rizik spojených s THC-O najdeme hned několik. V první řadě jde o naprosto neprozkoumanou látku, která patří spíše do rukou vědců než široké veřejnosti. Její výroba je technicky náročná a nebezpečná a v mnoha zemích světa pravděpodobně i nelegální. U produktů s obsahem THC-O zakoupených na internetu riskujeme nejen peníze, ale především zdraví. To platí především v případě těch určených k inhalaci. Při výrobě THC-O se používají extrémně nebezpečné a zdraví škodlivé chemikálie.
Renomovaný odborník na konopí doktor Ethan Russo se domnívá, že vysoké dávky extrémně potentního THC-O mohou vést ke zdravotním potížím, které se u uživatelů klasického konopí vyskytují pouze zřídka. Hovoří zejména o rizicích spojených s toxickou psychózou nebo s kanabinoidním hyperemetickým syndromem (CHS), který se u těžkých kuřáků konopí projevuje urputným zvracením. V neposlední řadě mnoho uživatelů popisuje účinky THC-O jako extrémně sedativní.
Objeví se THC-O brzy u nás?
Při procesu výroby THC-O z CBD vzniká i zakázaný delta-9-THC. Logicky lze takový postup považovat za nelegální. Nicméně THC-O není jmenovitě uveden na seznamu zakázaných látek. Například zmiňovaný dimetylheptylpyran na stejném seznamu najdeme. Jak by se úřady stavěly k prodeji výrobků s obsahem THC-O, není jasné.
Nezbývá než dodat, že rozumná drogová politika by byla nejlepším způsobem, jak ochránit konzumenty před nevyzkoušenými recepty ze starých vojenských kuchařek.
