Dlouhá desetiletí byla psychedelika neprávem považována za nebezpečné drogy. Poslední roky ovšem rychlým tempem přibývá odborných studií i vědeckých experimentů zaměřených na psychiatrický potenciál, což způsobuje obrat v celospolečenském a politickém vnímání. Napomáhá tomu i umělá inteligence.
Psychedelika jsou látky ovlivňující vědomí. To znamená, že mají dopad na duševní stav. Mezi tyto substance se mohou řadit i antidepresiva nebo léky proti úzkostem, od nichž se ovšem psychedelika liší v tom, že dokážou vyvolat dočasné halucinace, silné emoce a narušit uvědomění sebe sama.
Dramatické změny
Vědci, kteří se zabývají léčebným využitím těchto účinků, zjistili, že psychedelika dokážou dramaticky zmírnit symptomy deprese, úzkostí, posttraumatické stresové poruchy, závislostí a jiných psychiatrických onemocnění. Psychedelické zkušenosti neboli „tripy“, jež tyto látky navozují, údajně na nějakou dobu u uživatelů umocňují kognitivní flexibilitu. Zpřístupní se jim neprobádané části mozku, vypěstují si lepší zvládací mechanismy a změní se jim uvažování.
Ke změnám ve smyslovém vnímání dochází kvůli receptoru serotoninu ve zrakovém centru mozkové kůry.
Jak ovšem k tomuto dochází, stále není jasné. Vliv psychedelik na lidskou mysl zaujal i americké odborníky na psychiatrii a strojové učení. Za pomocí umělé inteligence se jim podařilo do poslední molekuly zmapovat subjektivní psychedelické zkušenosti a jejich dopad na vybrané oblasti v mozku.
Mapování „tripů“ napříč mozkem
Každé psychedelikum na tělo působí jinak a vyvolává odlišné subjektivní účinky. Psychedelické zkušenosti mystického charakteru, s nimiž se pojí pocit sounáležitosti s celým světem, mají kupříkladu potenciál mírnit projevy deprese a úzkosti. Povědomí o tom, jak k těmto procesům dochází, by mohlo lékařům napovědět, jak je využít při léčbě.
Aby vědci lépe porozuměli tomu, jak psychedelika v mozku subjektivně fungují, pustili se do analýzy více než šesti tisíc písemných svědectví o halucinogenních zkušenostech od americké internetové encyklopedie a organizace Erowid Center, která šíří informace o psychoaktivních látkách. Veškeré výpovědi zpracovali do statistického modelu „bag-of-words“, jenž rozkouskoval text na jednotlivá slova, a pak vyjevil, kolikrát které z nich zaznělo. Následně se vybraly dvojice slov, co se nejčastěji vyskytovaly v souvislosti s danou látkou, a mozkových receptorů, na něž se substance váže. V rámci dalšího kroku algoritmus zachytil subjektivní účinky pojící se se zmíněnými dvojicemi, a tak se na základě rozmístění receptorů vytvořila mapa působení v jednotlivých částech mozku.
Objev nových propojení a vzorců potvrdil závěry předchozích výzkumů. Například ke změnám ve smyslovém vnímání dochází kvůli receptoru serotoninu ve zrakovém centru mozkové kůry, který reagují na přítomnost látek, co ovlivňují náladu a paměť. Transcendentální pocity zase vychází z dopaminových a opioidních receptorů v salientní síti, tedy v oblastech mozku, co mají na starost smysly a emoce. Sluchové halucinace se potom pojí s různými receptory napříč sluchovým centrem mozkové kůry.
Výsledky studie také hovoří ve prospěch oblíbené hypotézy, že psychedelika dočasně omezují exekutivní funkci shora dolů čili kognitivní procesy zaměřené mimo jiné na zábrany, pozornost a paměť. Vedle toho ale naopak zesilují funkci částí mozku zodpovědných za smyslové vnímání.
Proč je to podstatné?
Civilizovaný svět zažívá hlubokou krizi duševního zdraví, kterou ještě zhoršila koronavirová pandemie. Přitom od nástupu dnes nejrozšířenějších antidepresiv typu Prozac a dalších selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) v osmdesátých letech minulého století se neobjevily žádné nové metody léčby.
Ze závěrů nového výzkumu vyplývá, že je možné napříč mozkem zmapovat různorodé subjektivní psychedelické zkušenosti. Tyto poznatky by mohly napomoci rozvinout dosud nevyzkoušené způsoby, jak zkombinovat známé či dosud neobjevené sloučeniny a zapojit je pak do léčby celé řady psychiatrických onemocnění.
Americký psychiatr českého původu Stanislav Grof kdysi prohlásil: „Zodpovědné užívání psychedelik pod supervizí může pro psychiatrii znamenat to samé jako mikroskop v biologii nebo teleskop v astronomii.“ Jakmile psychedelika a další halucinogeny v rámci kultury a klinické praxe zevšední, vědcům se snad konečně podaří se dopátrat biologické podstaty jejich účinků, čímž se otevřou brány plnému využité jejich terapeutického potenciálu.
Zdroj: theconversation.com
