USA: Květy západního pobřeží

Redakce
  • Po dálnici napříč státy, kde hulí kdekdo.

Spojené státy americké, tak jak je známe z popkultury a médií, mě fascinovaly už odmala. Když jsem potom začal pracovat jako průvodce, rozhodl jsem se USA navštívit osobně a konfrontovat svoje zdálky získané představy s realitou, v čemž mě podpořila i moje milá. Cílem naší zatím poslední výpravy do Států bylo západní pobřeží, kde je možné legálně nakupovat a užívat konopí.

Naše cesta začala počátkem října 2019 letem do Portlandu, hlavního města státu Oregon. Poslední úsek cesty byl obsluhován menším dvouvrtulovým letadlem, jehož nízká letová hladina nám dala skvělou příležitost obdivovat fantasticky syté barvy začínajícího podzimu. Rudá, oranžová a žlutá opadavých stromů se mísila se zelení jehličnanů a my, znaveni náročnou cestou, jsme se už nemohli dočkat, až si ten spektákl prohlédneme zblízka a řádně zhulení.

První výdejna

Podle mých zkušeností není náročné trávu sehnat ani ve státech, kde legální není. Obdobně jako ve většině Evropy je však potřeba jít štěstí dost naproti, vědět, kam zajít, odhadnout, koho se zeptat, a především mít se na pozoru před potenciálním podvodem nebo represí, což je vše dohromady pochopitelně dost stresující – a stres je opakem toho, co by jeden chtěl pociťovat, když si chce zahulit. Proto jsme byli celí natěšení, až si kuřivo pořídíme legálně a bez problémů, což jsme také podnikli hned, jak jsme si na letišti vyzvedli auto a ubytovali se v motelu na předměstí Portlandu. Jelikož ani já, ani moje přítelkyně jsme nikdy nebyli v Nizozemsku, byla pro nás první návštěva rekreační výdejny úžasným zážitkem hned na několika úrovních.

Hulení tu není výsadou pouze mladých lidí anebo zestárlých hippies – hulí tu zkrátka kdekdo.

Když jsem viděl, jak kvalitně je výdejna graficky a architektonicky zpracovaná, bylo mi hned jasné, že tu musí být tvrdá konkurence. Příjemným překvapením byla excelentní úroveň zákaznického servisu. Zde je však třeba poznamenat, že ta je ve Spojených státech obecně výrazně lepší než u nás – a to do té míry, že vás slušně pozdraví a popřeje vám hezký den i uklízečka na toaletách laciného rychlého občerstvení. Třetí zajímavostí byl typ klientely, kterou jsme ve výdejně potkali, ze kterého bylo zřejmé, že hulení tu není výsadou pouze mladých lidí anebo zestárlých hippies, ale že tu zkrátka hulí kdekdo. A konečně největším zážitkem byly samozřejmě samotné nabízené produkty.

Kolem třiceti druhů sušiny (anglicky označované jako „flower“ neboli květ) prodávaných na váhu i v baleních, desítky různých pochutin, extrakty, předmotané jointy, příslušenství, zkrátka na co si jen vzpomenete. Vzhledem k šíři nabídky různých odrůd a jejich cenovým rozdílům, kdy nejlevnější odrůda stála něco přes 10 dolarů za osminu unce (3,5 gramu) a nejdražší přes 45 dolarů a obsah THC se pohyboval mezi úctyhodnými patnácti procenty a mozek vypínajícími třiceti, jsme si s výběrem nechali poradit od nadmíru ochotné prodavačky, jež nám dala k vybraným odrůdám i přivonět.

Krása a nůžky

Kvůli mé účasti na konferenci jsme v Portlandu strávili nejdelší část naší cesty a zpětně viděno jsme se již tam seznámili s řadou věcí charakterizujících celé západní pobřeží. V první řadě je to ohromující krása krajiny, která je pro mě jako Středoevropana fascinující svou divokostí a rozlehlostí. V Portlandu to byl na jedné straně nekončící oceán, na druhé nedozírný kaňon řeky Columbia, jejíž povodí má velikost zhruba jako celá Francie, a na obzoru trvale zasněžený vrchol stratovulkánu Hood.

Dále je to typická podoba amerických velkých měst. Portland samotný má zhruba 650 tisíc obyvatel, z nichž většina žije v jedno nebo maximálně dvoupodlažních domech, jež se rozlévají okolo malého historického a přilehlého komerčního centra v takzvanou „sídelní kaši“ bez odpovídající infrastruktury a územního plánování.

Tím se dostávám k dalšímu význačnému rysu nejenom západních, ale celých Spojených států, a to jsou masivně rozevřené socioekonomické nůžky. Stejný do očí bijící rozdíl, jako je mezi impozantním centrem Portlandu a jeho špinavými předměstími, je i mezi bankovními úředníky v oblecích objednávajících si ve Starbucks kávu za šest dolarů a ušmudlaným žebrákem, jenž je pak u východu marně prosí o pár centů.

...

Pokračování článku najdete v Legalizace č. 66, která je právě k dostání v e-shopu Legalmarket.cz a na novinových stáncích. Stáhnout si můžete i elektronickou verzi magazínu nebo si ho za zvýhodněnou cenu předplatit a těšit se na pravidelné dárky a pohodlné dodání až domů.

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!