Z výsledků nedávného výzkumu vyplývá, že v těch amerických státech, které v nějaké formě zmírnily protikonopné zákony, se nejen zatýká celkově méně lidí, ale mezi počtem zatčených s různou barvou pleti je menší propast než dříve. Prosazování protidrogových zákonů se přitom neúměrně dotýká především menšin, přestože bílí Američané užívají konopí stejně nebo dokonce více.
Co vše se změnilo za devět let
Zmiňovaná studie, jež se nedávno dočkala zveřejnění v žurnálu Social Science & Medicine, se při zkoumání dopadů dekriminalizace zaměřila na data z kriminalistické databáze Uniform Crime Report (UCR) z 37 amerických států za období let 2000–2019. Výzkumníci analyzovali míru zatčení za přechovávání konopí zvlášť u Afroameričanů a bělochů a dospěli k tomu, že dekriminalizace má za důsledek menší rasovou nerovnost mezi zatčenými.
„Zjistili jsme, že dekriminalizace konopí pravděpodobně plní svůj účel tím, že snižuje celkový počet zatčených a nadto zmírňuje rasovou nerovnost mezi zadrženými dospělými osobami,“ stojí v abstraktu výzkumu.
U Afroameričanů existuje třikrát vyšší pravděpodobnost než u bělochů, že budou zatčeni za držení konopí.
Autoři dále uvádějí, že po dekriminalizaci klesl v celkem 11 státech počet dospělých zatčených o více než 70 a nezletilých o více než 40 procent. V případě zletilých se odchylka mezi množstvím bělochů a Afroameričanů zmenšila o přibližně 17 procent.
I přes pokles zadržení mezi mladistvými nenalezli autoři žádné důkazy o tom, že by i v této věkové skupině – na rozdíl od dospělých – došlo k většímu narovnání rasové nerovnosti v počtu zatčených.
S cílem odhalit spojitosti mezi dekriminalizací konopí a rozdíly mezi počty začtených u různých ras byla aplikovaná metoda takzvaných rozdílů v rozdílech (difference-in-diferences). Podle americké neziskové organizace zaměřené na dodržování občanských práv (ACLU – American Civil Liberties Union) je u Afroameričanů třikrát vyšší pravděpodobnost než u bělochů, že budou zatčeni za držení konopí (téměř 90 % všech zadržení v souvislosti s konopím je právě za držení).
Rozdíly mezi státy s dekriminalizací a legalizací
ACLU poukazuje na podobný vývoj i ve své zprávě z roku 2020 nazvané Příběh rozdělené země: Rasově motivovaná zatčení v éře reforem protikonopných zákonů. Pro účely této publikace ACLU využila data UCR z let 2010–2018. Po jejich analýze dospěla k tomu, že v tomto období množství zadržení za přechovávání konopí v amerických státech, kde sice proběhla dekriminalizace, ale ne komplexní legalizace rostliny pro rekreační účely, mírně kleslo.
„Mezi jednotlivými státy se ovšem vyskytují značné rozdíly. V těch, kde proběhla ‚pouze‘ dekriminalizace, jsme zaznamenali v průměru až osmkrát vyšší míru zatčení za držení konopí než v těch, kde existuje regulovaný rekreační trh. Přesto se v celkových číslech jednalo o nižší podíl než v těch státech, kde je konopí i nadále postaveno zcela mimo zákon,“ pokračují autoři výzkumu.
Po dekriminalizaci klesl v celkem 11 státech počet dospělých zatčených o více než 70 a nezletilých o více než 40 procent.
„Ačkoli celkové množství i míra zadržení jak bílých, tak Afroameričanů za přechovávání konopí ve státech, kde proběhla legalizace, a ve většině, kde se dekriminalizovalo, pokleslo, rasová nerovnost mezi zatčenými zůstává patrná. I v těchto státech je totiž u černochů vyšší šance, že budou mít kvůli držení konopí problémy se zákonem.“
Jak jsou na tom další skupiny?
ACLU uvádí, že nová data sice představují nejaktuálnější a nejúplnější dostupný přehled o celonárodních zatčeních, ale přesto trpí nedostatky. Kupříkladu se vůbec nezaměřují na Hispánce, takže nelze určit, jaké panují nerovnosti v případě této skupiny.
„Zadržení Hispánci, kteří jsou následně ve statistikách vedeni jako běloši, mohou uměle nafukovat čísla zatčených bělochů. Skutečná míra nerovnosti tak může být mnohem větší,“ píše se ve zprávě ACLU.
Nezisková organizace dále tvrdí, že terčem zaujatých policejních protikonopných zákroků mohou být i jiné menšiny, a z toho důvodu je potřeba data i nadále analyzovat. Rasovou nerovnost nelze ovšem zkoumat ani u míšenců, protože policie u zatčených uvádí pouze jednu preferovanou rasu. Vedle toho v přehledu chybí také osoby arabského a blízkovýchodního původu.
Zdroj: mugglehead.com
