Aktuální článek
Užívání LSD je na vzestupu – že by snaha zpestřit si beznaděj?

Užívání LSD je na vzestupu – že by snaha zpestřit si beznaděj?

  • Největšímu zájmu se diethylamid kyseliny lysergové těší mezi mileniály a seniory. Nejméně k němu pak tíhne generace Z.

V posledních letech došlo mezi mládeží k nárůstu popularity LSD. Od okamžiku, kdy byla část zpopelněných ostatků Timothyho Learyho, bývalého harvardského psychologa, vypuštěna do kosmu, letos přitom uplynulo již téměř čtvrt století. Navzdory tomu se i tak ve Spojených státech amerických v letech 2015–2018 zvýšila spotřeba tohoto psychedelika o více než polovinu. Američané se tak patrně pokouší za pomocí chemické látky uniknout před chmurnou realitou.

Až trojnásobná spotřeba

O těchto zjištěních v červenci informoval odborný žurnál Drug and Alcohol Dependance. Autoři výzkumu se domnívají, že mnozí uživatelé se na zakázanou substanci obrací v naději, že jim uleví od depresí, úzkostí a stresu ze stavu okolního světa.

„LSD slouží především jako únik. Celý svět je teď vzhůru nohama a psychedelika pro některé představují způsob, jak se s tím vyrovnat,“ uvedl Andrew Yockey, doktorand ze Cincinnatské univerzity a jeden z vedoucích studie. „Soudím, že vzhledem k pandemii koronaviru se nyní LSD užívá alespoň třikrát tolik.“

Na konci sedmdesátých let se k užívání LSD přiznalo celkem deset procent amerických maturantů, zatímco letos tak učinilo pouhých šest procent.

Pro potřeby výzkumu využil Yockey se svými kolegy data pocházející z každoročního celostátního průzkumu zaměřeného na užívání drog ve vztahu ke zdraví, kterého se zúčastnilo více než 168 tisíc Američanů. Studie se zabývala trendy od roku 2015, a to zčásti v souvislosti s prezidentskými volbami roku 2016.

Jedno procento psychonautů

Výzkumníci zjistili, že roční spotřeba LSD se během uvedených tří let zvýšila o 56 procent. K nárůstu došlo především u určitých skupin, a to například mezi uživateli s vysokoškolským vzděláním (až o 70 procent) a u osob ve věkovém rozmezí od 26 do 34 (o 59 procent), od 35 do 49 (o 223 procent) a u osob starších 50 let (o 45 procent). Naopak u lidí ve věku od 18 do 25 let se spotřeba LSD snížila o 24 procent.

Přesto však nelze tvrdit, že by Spojené státy byly na prahu drogové kulturní revoluce podobné té ze šedesátých let minulého století. Počet amerických uživatelů LSD totiž nyní představuje ani ne jedno procento z celkové dospělé populace země. „Dnes už se LSD zdaleka netěší takové oblibě jako v šedesátých a sedmdesátých letech,“ uvádí Joseph Palamar, odborník na drogy ze zdravotnického centra Langone Newyorské univerzity. Palamar se sice na studii nepodílel, nicméně pro představu uvedl, že na konci sedmdesátých let se k užívání LSD přiznalo celkem deset procent amerických maturantů, zatímco letos tak učinilo pouhých šest procent.

LSD dokáže podobně jako psilocybin napomoci při léčbě deprese, úzkostí, alkoholismu či autismu.

Palamar ovšem dodal, že dlouhodobě nižší míra užívání LSD nemusí nutně souviset s tím, že by o psychedelika byl menší zájem. Podle něj je spíše na vině nástup nových látek, jako je kupříkladu psychedelikum 2C-B, jež svým způsobem LSD nahradilo. „To však nic nemění na tom, že LSD i tak nadále zůstává vůbec nejoblíbenějším psychedelikem všech dob a že se jej proto jen tak nezbavíme,“ uvedl.

Vnitřní klid

Podobně jako uživatelé psilocybinu (látce obsažené v lysohlávkách) se i rekreační milovníci LSD pokouší s jeho pomocí uniknout před realitou. To však není jediný důvod, proč psychedelika užívají. „Díky těmto látkám si mnozí dokáží lépe uvědomit, jakými schopnostmi disponuje jejich mysl, a nabýt tak většího vnitřního klidu,“ tvrdí David Nutt, neuropsychofarmakolog z Královské univerzity v Londýně. Nutt se výzkumu sice také nezúčastnil, nicméně k tématu stoupající obliby LSD podotkl, že LSD se na rozdíl od sušených hub nejen mnohem snadněji obstarává, ale také se jednodušeji uchovává.

Naopak u lidí ve věku od 18 do 25 let se spotřeba LSD snížila o 24 procent.

Výše zmíněný celostátní průzkum užívání drog se nezaměřuje ani na příčinu, ani míru konzumace LDS. Nutt se domnívá, že nárůst v popularitě je nejspíš způsoben dnešní oblibou mikrodávkování, v rámci něhož se užívá i méně než desetina tripu. Touto cestou si uživatelé pokoušejí zbystřit mysl, zvýšit kreativitu či zmírnit projevy deprese a úzkostí.

Koncerty na tripu

Palamar zase předpokládá, že vzestup tohoto psychedelika je pravděpodobně ovlivněn velkým zájmem o festivaly taneční hudby. V dubnové studii spolu se svými kolegy ukázal, že roční spotřeba LSD se v letech 2016–2019 u návštěvníků newyorských elektronických akcí zvýšila o deset až sedmnáct procent.

Yockey je toho názoru, že momentální stav nemusí výhradně vycházet jen z mikrodávkování či festivalů, ale přiznává, že na to obě skutečnosti mohou mít jistý vliv. Jako příklad uvedl, že na koncertě psychedelického rocku uživatelé možná raději spolknou celý trip, kdežto na cestu do práce se rozhodnou spíše pro mikrodávku. Některé může k LSD vést i četba studií o léčebných účincích psychedelik.

Dosavadní výzkumy

Existující výzkumy se převážně zabývají použitím psilocybinu s krátkodobým účinkem v rámci probíhajících nebo plánovaných klinických zkoušek zaměřených na léčbu deprese, úzkostí, anorexie, obsedantně-kompulzivní poruchy, vážných bolestí hlavy a závislostí na kouření, kokainu a alkoholu. Studií, které pracují s LSD, je méně. Na vině podle Nutta není to, že by nemělo léčebný potenciál, ale spíše fakt, že ve většině zemí podléhá přísným zákazům. Nedostačující výzkum medicínského využití LSD pak ve výsledku vede k tomu, že je jeho pověst nadále očerňována.

Užívání LSD v kontrolovaném prostředí může vést k nárůstu družnosti, důvěry a otevřenosti.

Americký Úřad pro potírání drog (DEA) považuje LSD za drogu nejvyšší kategorie, což znamená, že se podle jejich měřítek jedná o velmi nebezpečnou látku bez jakéhokoli zdravotnického potenciálu. Nespočet studií přitom poukazuje na to, že na LSD si nelze vypěstovat fyzickou závislost a že předávkování sice je možné, ale nevystavuje uživatele přímému ohrožení života a jeho dopady většinou nejpozději do 72 hodin pominou.

Podle výzkumu publikovaného v americkém žurnálu Journal of Studies on Alcohol and Drugs se zdravotní stav předávkovaných osob v některých případech dokonce dlouhodobě zlepší. Například v roce 2015 si jistá devětačtyřicetiletá Američanka omylem namísto kokainu vzala LSD o síle 550krát větší, než je normální dávka. Podle televize CNN byla po následujících 24 hodin zcela indisponovaná, ale po vystřízlivění přiznala, že se jí značně ulevilo od chronických bolestí nohou a kotníků, jež se u ní projevovaly jako symptomy lymské boreliózy. „Jen to dokazuje, že LSD není tak nebezpečné, jak se všichni domnívají,“ dodává Yockey.

doporučujeme

Nárůst v popularitě je nejspíš způsoben i dnešní oblibou mikrodávkování, v rámci něhož se užívá i méně než desetina tripu.

Existují však i výjimky z pravidla – „kyselina“ je kupříkladu proslulá svým negativním vlivem na rozvoj schizofrenie a dalších duševních onemocnění.

Povzbudivé objevy

Ačkoli se léčebnými účinky LSD zatím zabývalo jen několik studií, mnohé dosavadní objevy lze považovat za povzbudivé. Výzkum z roku 2014 uvádí, že LSD užívané v lékařském prostředí je bezpečné a může mít dlouhodobé pozitivní dopady. Jiná studie z roku 2015 zase ukázala, že dokáže umocnit prožitky z poslechu hudby. Vědci se domnívají, že tento poznatek by mohl být nápomocný pro potřeby psychedelické terapie.

Další skupina výzkumníků v roce 2017 zjistila, že užívání LSD v kontrolovaném prostředí může vést k nárůstu družnosti, důvěry a otevřenosti. Pokusné subjekty trpící potenciálně smrtícími chorobami potvrdily, že se jim po dobu dvou měsíců zmírnily úzkosti, a to bez jakýchkoli zdravotních komplikací. V současné době máme také k dispozici důkazy o tom, že LSD dokáže podobně jako psilocybin napomoci při léčbě deprese, úzkostí, alkoholismu či autismu.

LSD užívané v lékařském prostředí je bezpečné a může mít dlouhodobé pozitivní dopady.

„LSD by teoreticky mohlo představovat všelék na úzkosti a jiné mentální poruchy,“ poznamenává Yockey, „nicméně americké protidrogové zákony jsou nadále tak přísné, že dokonce někteří odborníci, se kterými jsem mluvil a kteří by se chtěli psychedeliky zabývat, mnohdy dospěli k závěru, že jim to za to nestojí.“

Yockey se proto zasazuje za legalizaci LSD, která by do budoucna umožnila léčebné vlastnosti LSD důkladně prozkoumat. Dále dodává, že boj proti drogám by se měl raději zaměřit na skutečně škodlivé substance, jako je metamfetamin, kokain či fentanyl, jejichž užívání je v současné době podle všeho na vzestupu. „Takové drogy vás mohou zabít, což o LSD tvrdit nemůžeme,“ podotýká Yockey, „a proto bychom se měli pořádně zamyslet nad tím, jaké informace do světa vypouštíme.“

Zdroj: Americans Increase LSD Use—and a Bleak Outlook for the World May Be to Blame

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!