Aktuální článek
Uživatelky drog potřebují pocit bezpečí

Uživatelky drog potřebují pocit bezpečí

Profilový obrázek
  • Služby v oblasti snižování rizik musí zohledňovat specifickou situaci žen. Rozhovor ze Španělska.

Uživatelky drog oproti ostatním ženám čelí šestkrát vyššímu riziku, že se setkají s násilím či sexuálním obtěžováním. Zároveň se v porovnání s mužskými uživateli potýkají se zvýšenou stigmatizací a hrozí jim vyšší riziko nákazy virem HIV či předávkování.

Právě proto v roce 2017 vznikla v Barceloně organizace Metzineres, která při poskytování služeb v oblasti harm reduction neboli minimalizace rizik bere v potaz specifické potřeby žen a genderově nonkonformních lidí. Metzineres se pro uživatelky drog snaží ve svém centru vytvářet prostředí, v němž se budou cítit bezpečně a kde je nebude nikdo soudit. Zároveň uživatelky podporuje ve vytváření podpůrné komunity, v níž bude každá z nich mít svou roli. O tom, proč potřebujeme tyto služby určené pro ženy, jsme se bavili s koordinátorkou projektu Aurou Roig Fortezovou.


Proč potřebujeme služby harm reduction zaměřené na ženy či genderově nekonformní lidi?

Ženy tvoří asi patnáct procent klientely těchto služeb určených ke snižování rizik – a představují tak menšinu. V běžných službách proto zpravidla chybí strategie, jak s ženami pracovat, a neberou se zde v potaz specifické problémy, kterým ženy čelí. To platí pro sociální služby obecně, pro noclehárny stejně jako pro výdejny jídla. Tam všude jsou ženy neviditelné, tam všude ženy nenacházejí pocit bezpečí, který potřebují ze všeho nejvíce.

Jaké další specifické potřeby ženy mají?

Potřebují více soukromí. Mnohdy se cítí provinile, zvlášť pokud jsou matkami a mají pocit, že o své dítě starají špatně, přestože to často není pravda. V běžných sociálních službách bývají se svým selháním konfrontovány a dochází k jejich násobné traumatizaci. Ženy, s nimiž pracujeme, své problémy prožívaly velmi izolovaně, protože byly zvyklé využívat služby, kde převažují muži. Chybělo jim místo, kde by mohly zažívat pocit sesterství, vzájemné podpory.

Služby v oblasti minimalizace rizik se navíc často zaměřují výhradně na problém užívání drog. Ve skutečnosti, a to platí určitě i pro muže, nebývá tak podstatné užívání drog jako spíš problémy s užíváním spojené. Pokud ženy přespávají na ulici, musejí zůstat vzhůru a dávat pozor, takže si potřebují dát drogu, aby neusnuly – v zájmu vlastního bezpečí.

Ženy, které provozují sex pro přežití, zpravidla nemají moc na výběr, což vede k dalším traumatům.

Myslíte tím, že problém není ani tak užívání drog jako spíš důvody, které k němu vedou?

Přesně tak. Služby určené ke snižování rizik by se podle mě měly zaměřovat i na budování komunity, solidarity, na uspokojení základních lidských potřeb či duševní zdraví. Čisté stříkačky jsou důležité, ale není to klíč. Potřebujete kupříkladu i bezpečný prostor, kde drogy můžete užít. Pokud máte prostor, kde se cítíte bezpečně, kde se vám dostává přátel a podpory, kde někoho zajímá vaše duševní zdraví, užíváte méně drog, užíváte je bezpečně a často začnete toužit po tom s drogami úplně skoncovat.

Takže jste pomohli některým ženám s drogami přestat?

Samozřejmě, pokud o to stojí. Jen tím nezačínáme. Rozumíme, že s drogami neskončí, pokud nemají kde bydlet. Zaměřujeme se na jejich traumata a snažíme se s nimi pracovat komplexně v celé jejich šíři, ať už souvisejí s bydlením, milostným vztahem či genderovou identitou. Bereme v potaz stigmatizaci, která dopadá na uživatelky drog více než na uživatele. Stigmatizace uživatelek je koneckonců jedním z důvodů, proč ženy vyhledávají služby umožňující snižování rizik v menší míře než muži. Stydí se, nechtějí, aby o jejich závislosti někdo věděl. Často proto volí obecné sociální služby jako třeba noclehárny pro lidi bez domova – jenže tam zase nikdo nebere v potaz jejich závislost anebo tam dokonce kvůli užívání drog nejsou vůbec vpuštěny.

U žen, které užívají drogy, existuje vyšší riziko, že se nakazí virem HIV nebo že se předávkují, než u mužských uživatelů. Předpokládám, že vyšší pravděpodobnost nákazy HIV souvisí se sexuálním násilím. Ale proč je riziko předávkování vyšší u žen než u mužů?

Vyšší pravděpodobnost nákazy HIV souvisí se sexuálními praktikami, ale i s drogovým užíváním. V místech, kde se drogy užívají hromadně a kde spolu uživatelé sdílejí náčiní, se ženy často dostanou na řadu až jako poslední, protože jim aplikace drogy trvá déle.

Co se týče sexuálních praktik, mnoho z nich se živí sexuální prací nebo provozují „sex pro přežití“: vyměňují sex za drogy, jídlo či přístřeší. Zatímco pro sexuální práci se ženy vědomě rozhodují, ty, které provozují sex pro přežití, zpravidla nemají moc na výběr, což vede k dalším traumatům. Jsou v tak moc zranitelné pozici, že je pro ně těžké vysmlouvat bezpečné praktiky. Totéž často platí pro jejich milostné vztahy. Jejich partneři je přesvědčují, že symbolem lásky je sex bez gumy nebo sdílení náčiní.

Příčin ženské zranitelnosti je spousta a jsou komplexní. Ještě neviditelnější, stigmatizovanější a zranitelnější jsou pak trans ženy, protože těmi mnohdy opovrhují i ostatní uživatelé a uživatelky.

Současná španělská vláda chce poptávku po placeném sexu kriminalizovat.

Abolicionisté (abolicionismus je přístup, který považuje prostituci za vykořisťování žen, pročež prosazuje kriminalizaci zákazníků prostitutek – pozn. red.) nejsou ve většině, ale jsou víc slyšet. Zpravidla pocházejí z vyšší střední třídy a sexuální pracovnice znají leda z jedoucího vlaku. Tady v Barceloně máme naštěstí kolektivy jako Las Putas Feministas, tedy Feministické kurvy, které za práva sexuálních pracovnic bojují.

Nikdy nepochopíme fenomén drog a nenastavíme účinnou drogovou politiku, pokud se nezačneme ptát i na to, co je na drogách dobrého.

Přinejmenším v případě sexu pro přežití nelze mluvit o svobodné volbě ženy. Neměl by se o základní potřeby těchto žen starat spíše stát, místo aby si je obstarávaly sexem?

Samozřejmě, že bychom měli pomáhat lidem, kteří jsou na ulici, aby se nemuseli k sexuální práci uchylovat. Jenže žijeme v kapitalismu, v němž sexuální pracovnice jsou a vždycky budou, a my bychom jim měli umožnit, aby svou práci vykonávaly co nejbezpečněji. Neměli bychom jim brát možnost volby a rozhodovat za ně, jen protože je vnímáme jako oběti, které se rozhodnout samy nedokážou. Všude okolo jsou reklamy plné obnažených žen, a my budeme opovrhovat sexuálními pracovnicemi?

Nedá se to přirovnat k užívání drog? Zakazování prostituce a zakazování drog má podobný základ – je v tom snaha regulovat, jak máme nakládat se svým tělem.

Přesně tak. Někteří lidé si myslí, že mají právo kontrolovat naši sexualitu, naše těla, užívání drog. A zároveň se nám za současné drogové prohibice nedostává informací, které by nám umožnily se svobodně a zodpovědně rozhodnout. Drogy, které si kupuju v lékárně, jsou snad dobré, protože jsou legální? Máme mezi klientkami spoustu žen, které jsou závislé na alkoholu či prášcích z lékárny.

Nicméně mezi nimi převažují uživatelky heroinu a kokainu, pokud se nepletu.

Většina z nich užívá více substancí. Nejčastěji heroin, kokain, metamfetamin, alkohol a benzodiazepiny.

Užívání heroinu, a to zvláště v takzvaných narcopisos, tedy squatech, kam uživatelé chodí heroin kupovat a užívat, je ve Španělsku opět na vzestupu.

Narodila jsem se v době, kdy byly běžnější než dnes. A i v tomto případě platí, že nejde o problém způsobený v první řadě drogami, ale spíš privatizací. Spoustu korporátů se zkrátka rozhodlo o byty ve svém majetku nestarat. Je to samozřejmě problém, zvláště pro sousedy. Nechcete bydlet v domě, kde se dvacet čtyři hodin denně scházejí uživatelé heroinu.

Zároveň jsou narcopisos místy, kde se často děje násilí a kde se ženy necítí bezpečně. Jenže nemají kam jinam jít. Právě proto chceme pro své klientky otevřít nonstop službu, kde budou moct bezpečně užívat drogy i v noci.

Musíme si klást otázku, co je na narcopisos dobrého, abychom fenomén pochopili a mohli s ním něco udělat. Pojďme prostory, které drogovým uživatelům poskytujeme, uzpůsobit jejich potřebám, nikoliv představám politiků. Pokud uživatele drog do budování prostoru zapojíme, budou je víc používat a nebudou chodit do narcopisos, kde se necítí bezpečně. Stejně tak nikdy nepochopíme fenomén drog a nenastavíme účinnou drogovou politiku, pokud se budeme pořád dokola ptát pouze na to, co je na drogách špatného, a ne co je na nich dobrého.

Ve skutečnosti nebývá tak podstatné užívání drog jako spíš problémy s užíváním spojené.

Přesně to děláte, ne? Umožňujete uživatelkám drog podílet se na podobě prostoru a služeb, které jim poskytujete.

Ano, uživatelky drog jsou součástí našeho týmu. Fungujeme v souladu se zásadami participace a každý týden se s uživateli našich služeb setkáváme a diskutujeme o budoucích plánech i o tom, zda je to, co děláme, užitečné.

Ale bohužel vám zatím chybí prostředky a sídlíte v garáži…

Ne, to se zlepšilo, sídlíme v novém prostoru v centru Barcelony, přímo v Ravelu (čtvrť nechvalně proslulá konzumací drog – pozn. red.). Nedostatek prostředků byl pro nás nicméně vždycky problém a z toho pramení i nedostatek personálu. I proto teď máme otevřeno pouze od pondělí do soboty, a to do devíti večer, přestože jsme si vědomi, jak moc je nonstop služba potřeba.

Když jsme se bavili o sexuální práci, nakousla jste přístup některých feministek. Máte dojem, že současné feministky ze své agendy uživatelky drog vylučují?

Určitě. Některé feministky se na svět dívají z perspektivy žen, které jsou nějakým způsobem privilegované. Snažit se zviditelnit uživatelky drog a vnášet do feministického hnutí perspektivu sociálně znevýhodněných žen je velkou součástí naší práce. V Ravelu je aktivismus vidět na každém rohu a my jsme jeho součástí. Snažíme se tu dokázat, že nejsme problémem, ale naopak součástí řešení, které jsme navíc schopny samy navrhnout.

Jaký byl pandemický rok 2020 pro ženy, s nimiž pracujete?

Dost na hovno, jako pro každého. Nemohly pracovat, ty, které žijí na ulici, jednoduše neměly kam jít. Na druhou stranu poprvé v Barceloně vznikla noclehárna pro drogové uživatele. Noclehárna snižující rizika byla jedním z našich cílů od samého počátku. Co se dřív zdálo neuskutečnitelné, se díky koronaviru uskutečnilo za dva týdny. Teď jen doufáme, že noclehárna vydrží i po skončení pandemie.

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!