Aktuální článek
Válka proti drogám: Oceánie

Válka proti drogám: Oceánie

Profilový obrázek
  • Svítá naděje i přes změny klimatu?

V minulém vydání jsme se podívali na konopnou situaci u protinožců – konkrétně v Austrálii a na Novém Zélandu. Jak si ale stojí ještě odlehlejší a pro mnoho z nás neznámá oblast Oceánie?

Za oběma regionálními anglofonními obry se rozkládá Oceánie, která se skládá ze států a teritorií tichomořských ostrovů. Mnohé z nich zůstávají téměř neznámé, jelikož se rozprostírají na obrovsky rozsáhlém území. Pro ulehčení orientace si tyto ostrovy rozdělíme do tří hlavních regionálních seskupení podle rodiny austronéských jazyků – Melanésie, Mikronésie a Polynésie.

Melanésie, severně od Austrálie a Nového Zélandu, zahrnuje Papuu Novou Guineu, Šalamounovy ostrovy, Novou Kaledonii, Vanuatu a Fidži. Mikronésie, další „subregion“ na severu, sestává z Guamu, Palau, Mariánských a Marshallových ostrovů a takzvaných Federativních států Mikronésie. Někdy se sem řadí i Kiribati, přestože se toto vzdálené souostroví rozprostírá i v Polynésii.

Polynésie, největší z těchto tří oblastí, ležící na východě, zahrnuje Samou, Tongu, Tuvalu, Tokealu, Niue, ostrovy Wallis a Futuna a Francouzskou Polynésii. Ve svém nejvýchodnějším bodě zasahuje do teritoria Velikonočního ostrova pod chilskou správou.

Pozvolná liberalizace

V řadě těchto oblastí došlo v posledních letech k určitému pokroku, co se týče konopné prohibice. Velikonoční ostrovy přistoupily k dekriminalizaci, podobně jako Guam a Severní Mariánské ostrovy, které patří Spojeným státům. Mezinárodní konopný think-tank Prohibition Partners je ve své každoroční zprávě o stavu konopí v regionu označuje jako „ostrovy příležitosti“, kde by v brzké doby mohl vzniknout legální trh s konopím. Guam legalizoval léčebné konopí v roce 2014 a v dubnu 2019 dokonce i rekreační. Po pomalém rozjezdu nyní nově vzniklá Kontrolní rada pro konopí finalizuje pravidla a směrnice pro komerční pěstování, testování a maloobchodní prodej.

Velikonoční ostrovy přistoupily k dekriminalizaci a staly se „ostrovy příležitosti“, kde by v brzké doby mohl vzniknout legální trh s konopím.

V roce 2018 oznámila Republika Vanuatu plány na legalizaci projektu, který sama nazývá „etickým“ konopným průmyslem. V červnu 2019 potom společnost Phoenix Life Sciences z Colorada uzavřela exkluzivní dohodu na dobu 25 let, po které bude dodavatelem konopí na Vanuatu, k čemuž získala i povolení pěstovat na zhruba 2 500 hektarech na ostrově Espiritu Santo. Cílem spolupráce je především léčba pacientů s cukrovkou, která patří k hlavním zdravotním rizikům na Vanuatu.

Příležitosti pro nové země

I dalším tichomořským ostrovním státům se otevírá šance následovat celosvětový trend uvolňování prohibičních zákonů. Takové souostroví Palau rozvířilo celosvětovou mediální hladinu dokonce už v roce 2012, kdy Světová zpráva o drogách Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNDOC) zařadila tuto zemi mezi státy s nejvyšší mírou užívání konopí na světě – konzumuje zde údajně celá čtvrtina populace.

V Oceánii jsou i další „ostrovy příležitostí“, například v roce 2015 představila australská společnost AusCann plán na rozsáhlou kultivaci konopí na ostrově Norfolk ležícím napůl cesty mezi Austrálií a Novým Zélandem. Cílem bylo využít specifického postavení ostrova v australském státním zřízení, což z právního hlediska snižovalo byrokratickou zátěž pro pěstitele. Později toho roku však australská vláda jednostranně ukončila autonomii ostrova a rozšířila vládu federálního práva i nad tímto územím. Zůstává otázkou, zda měly záměry s konopím vliv na toto rozhodnutí, každopádně plány na pěstování byly následně pozastaveny.

Konopí je odpovědí na otázku, jak by si některé malé odlehlé ostrovy mohly udržet svou nezávislost.

V březnu 2018 si skupina obyvatel ostrova Norfolk formálně stěžovala v dopise vysokému komisaři OSN pro lidská práva. Tvrdila, že pozastavení autonomie ostrova je nelegitimní, a uplatňovala právo na nezávislost. Dopis zdůrazňoval, že ostrov má svůj vlastní jedinečný jazyk – směsici domorodého polynéského jazyka a angličtiny, který přinesli osadníci z ostrova Pitcairn (potomci vzbouřenců z lodi Bounty). Pokud tato iniciativa získá podporu, mohlo by být konopí odpovědí na otázku, jak by si tento malý odlehlý ostrov mohl udržet svou nezávislost.

Podobně je na tom ostrov Bougainville, který je součástí Papuy Nové Guineje. V referendu, které se konalo koncem loňského roku, hlasovali obyvatelé Bougainville v drtivé většině pro nezávislost. Nyní mají následovat jednání mezi Papuou Novou Guineou a Bougainville o budoucím uspořádání. Hlavním důvodem vyhlášení nezávislosti jsou bohaté nerostné zdroje Bougainville. Obyvatelé ostrova by se ale teoreticky mohli rozhodnout pro ekologičtější alternativu, na ostrově se totiž ve velkém a samozřejmě ilegálně pěstuje konopí. Zpravodajský server Papuy Nové Guiney Loop nedávno poměrně nevybíravě upozornil, že se Bougainville stalo hlavním regionálním zdrojem pro nelegální obchod s konopím a že s rostlinou se obchoduje přes Bougainvillský průliv se Šalomounovými ostrovy.

S Papuou Novou Guineou na západě hraničí indonéský region západní Papua, který se rovněž rozkládá na ostrově Papua. I když je to pod indonéskou vládou tabu, pěstuje se v oblasti také hodně konopí. Říká se mu zde spak brus. Spak znamená opojný, brus označuje domácí tabák.

Volání po nezávislosti

Do Oceánie bychom mohli zařadit i Tchaj-wan, kde je situace dost kontroverzní. Přestože je de facto nezávislý, nárokuje si jej jako svrchované území Čínská lidová republika. Většina z 24 milionů obyvatel této ostrovní země s tím nesouhlasí a myslí si, že by se měli stát nezávislou zemí i v právním smyslu. Původní obyvatelé Tchaj-wanu jsou součástí austronéské jazykové skupiny a etnicky jsou příbuzní s národy Oceánie, ne s národy pevninské Číny. Stále častěji se obracejí ke svým příbuzným na tichomořských ostrovech, aby společně budovali „Austronéskou jednotu“ pro ekonomickou integraci a kulturní přežití.

doporučujeme

Na Tchaj-wanu existuje ilegální konopná ekonomika a agitace za legalizaci konopí je součástí politického boje na ostrově. V roce 2019 se v hlavním městě Taipei uskutečnily první veřejné oslavy Mezinárodního dne konopí, které získaly velký mediální prostor. Tchajwanský magazín New Bloom, který vznikl během nedávných lidových protestních vln na ostrově, vyslechl Zoe Leeovou, jednu z organizátorek oslav a političku za Tchajwanskou stranu zelených. „Oslavy dne konopí proběhly i s malým protestním setkáním,“ prohlásila. „Byl to takový malý pochod na podporu legalizace.“ To není špatný začátek pro národ, který byl desítky let pravicovou diktaturou, než zde byla v devadesátých letech ustanovena demokracie.

Havaj jako ráj

A konečně je tu Havaj, pro nás Středoevropany asi nejznámější část Polynésie. V posledních letech probíhaly protesty proti plánům na vybudování mohutného nového teleskopu na posvátných domorodých územích na vrcholu sopky Mauna Kea, což byl nový impuls pro požadavky po havajské suverenitě nebo naprosté nezávislosti na Spojených státech. V roce 2018 schválil stavbu teleskopu nejvyšší státní soud, ale protesty pokračovaly. Souostroví je sice proslaveno po celém světě pěstováním konopí (jednou z legendárních místních odrůd je třeba stoprocentní sativa Maui Waui), ale návrh na legalizaci v březnu 2019 neprošel zákonodárným sborem. Co se týče léčebného konopí, dlouho odkládaný systém je konečně v provozu a je přístupný i pro lidi, kteří na Havaji nemají trvalé bydliště.

Na Havaji i v celé Oceánii spojují lidi obavy ze změn klimatu, neboť stoupající oceán přímo ohrožuje jejich existenci. Vůle po moderních ekologických řešeních je zde tedy obrovská a zrovna konopí představuje plodinu, která je nenáročná na pěstování a nabízí široké využití v potravinářství, textilním průmyslu i coby materiál do automobilů. V nadcházejících letech se proto určitě dočkáme dalších zelených polí napříč celou Oceánií.

Zdroje:

www.prohibitionpartners.com

www.canex.co.uk

www.hawaiicannabis.org

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!