Aktuální článek
Vybíráme hydroponický systém

Vybíráme hydroponický systém

  • O různých způsobech přímé výživy rostlin roztokem vody a hnojiv.

Pokud plánujete pořízení nového pěstebního systému a přemýšlíte přitom o hydroponii, kápli jste na správný článek. Mám hydroponii rád a během posledních dvaceti let jsem řadu systémů používal dlouhodobě. Jestliže už hydroponii praktikujete, určitě vás bude zajímat názor a zkušenosti dalšího pěstitele. Může se vám to v budoucnu hodit.

Stručně se dá hydroponie charakterizovat jako způsob přímé výživy rostlin roztokem vody a hnojiv. Pokud je v hydroponickém pěstebním systému přítomno pěstební médium, neobsahuje žádné živiny. Je pouhým prostorem, ve kterém mohou kořeny plnit svoji mechanickou funkci, tedy kotvit rostlinu na místě, a kde mohou čerpat živiny z živného roztoku. V případě běžného pěstování v zemitých substrátech jsou naproti tomu živiny převážně obsaženy ve složkách zeminy, zejména humusu a rašelině. Voda tyto látky rozpouští a umožňuje kořenům jejich vstřebání. 

Přestože rostliny jsou do určité míry schopné s pomocí enzymů čerpat ze zeminy právě ty látky, které zrovna potřebuje, nikdy nevíte úplně přesně, jaká koncentrace živin v substrátu je. Při hydroponickém pěstování můžete naopak velmi přesně určit a následně změřit, jaké živiny a v jakém poměru rostlinám dodáváte. Ať už se rozhodnete pro jakýkoli způsob hydroponického pěstování, vřele vám doporučuji použít hnojiva určená právě pro konopí v hydroponii. S hnojivy pro jiné rostliny nemusíte dosáhnout očekávaných výsledků.

Pěstování v květináčích

Jedná se asi o nejdostupnější způsob hydroponického pěstování. Zeminu v květináčích jednoduše nahradíte inertním pěstebním médiem a nainstalujete vhodný automatický zavlažovací systém. Za hydroponické pěstební médium lze považovat keramzit, kamennou vlnu a její deriváty, mapito, perlit, kokosové vlákno a různé vzájemné kombinace těchto materiálů. 

Pro zavlažování se hodí kapénková závlaha, tlaková závlaha, záplavové stoly nebo plošné zalévání, při kterém je živný roztok distribuován rovnoměrně do celého okolí rostliny. Volba pěstebního média a zavlažovacího systému v tomto případě úzce souvisí s velikostí květináče. Při použití kamenné vlny a mapita se mi nejlépe osvědčily květináče o objemu tří až sedmi litrů v kombinaci s kapénkovou závlahou. Obě zmíněná média dokážou zadržet velké množství vody a větší nádoby je velmi snadné přelít. 

Kořeny v DWC systému.

Kamenná vlna

Při pěstování v takto malých květináčích je nutné zvýšit hustotu rostlin na pěstební ploše. Poměrně časté je použití pěstebních kostek z kamenné vlny položených volně na zahradnickém stole a zavlažovaných kapénkovou závlahou. Za mě je to pro kamennou vlnu ideální řešení. Použití kostek je velmi jednoduché a také máte pořád dobrý přehled o tom, jak hodně je pěstební médium vlhké. Někteří pěstitelé mají rádi systém NFT (nutrient film technique), který je kompaktní alternativou k zahradnickým stolům. Osobně jsem s tímto systémem nikdy nedosáhl takových výsledků, jaké jsem očekával. 

Pokud chcete mít možnost libovolně přecházet z hydroponie na pěstování v substrátu a zpět, doporučuji systém AutoPot nebo Wilma.

Problém kamenné vlny je její komplikovaná likvidace. Po každé sklizni máte poměrně dost velké množství odpadu, který se nedá moc dobře recyklovat. Vlhká kamenná vlna také poskytuje ideální životní podmínky pro škůdce, zejména smutnice. 

Keramzit

Mým oblíbeným hydroponickým pěstebním médiem je keramzit. Je jediným vhodným médiem pro záplavové stoly, DWC a RDWC systémy nebo aquasystém. Při pěstování v květináčích se mi osvědčily takové, které mají objem zhruba mezi pěti a patnácti litry. Pro zavlažování se hodí tlaková závlaha v případě menších květináčů nebo plošné zalévání, které je vhodné pro všechny velikosti pěstebních nádob naplněných keramzitem. Kořeny mají v keramzitu dostatek prostoru, vláhy i kyslíku. Pro smutnice je mnohem obtížnější se v tomto pěstebním médiu udržet, takže máte při pěstování o starost méně. 

Keramzit se dá bez problémů použít opakovaně. Po sklizni ho nasypu do nějaké vany s vodou a pořádně ho vyperu. Těžší nečistoty klesnou ke dnu a čistý keramzit naberu sítem nebo rovnou květináčem. Poté pěstební nádobu ještě jednou pořádně propláchnu čistou vodou. 

Kokosové vlákno

Pro hydroponické pěstování v květináčích se výborně hodí i kokosové vlákno. Je to zcela přírodní materiál získaný ze slupek kokosových ořechů. Vlákno má přirozený obsah trichodermy, užitečné symbiotické houby, která se zachycuje na kořenech, rostlinu chrání před patogenními houbami a pomáhá jí vstřebávat živiny. 

Rostliny v AutoPotu plněném směsí kokosového vlákna a perlite.

Při pěstování v čistém kokosovém vláknu je třeba mít perfektně nastavené zavlažování. Vlákno dobře zadržuje vodu a je poměrně snadné ho přelít, což vede k uhnívání kořenů. Pro zavlažování je proto ideální použít kapénkovou závlahu, která vám umožní dávkovat zálivku přesně. Když kokos smícháte s perlitem nebo keramzitem, riziko přelití výrazně snížíte, a navíc získáte ještě lepší prostředí pro kořeny, jelikož bude v pěstebním médiu vyšší dostupnost kyslíku. Co naopak smísením s anorganickými materiály ztratíte, je možnost kompostování použitého kokosu, a to zejména při mísení s keramzitem. Opakované použití samotného kokosu ani jeho směsí nemohu doporučit. 

Kořeny mají v keramzitu dostatek prostoru, vláhy i kyslíku.

Při pěstování v kokosu nastává velký problém při nedostatečné zálivce. Jakmile kokosové vlákno vyschne, zmenší svůj objem a ztratí svoji nasákavost. Zálivka pak po kokosu stéká a nějakou dobu trvá, než vlákna nasají vlhkost a získají zpět své vlastnosti. Nejlepších výsledků při hydroponickém pěstování v kokosu dosahuji při použití květináčů AirPot a kapénkové závlahy nebo směsi kokosu z perlitem v poměru jedna ku jedné a pěstování v pasivním zavlažovacím systému AutoPot. Pokud zvolíte samostatné kokosové vlákno, doporučuji použít květináče o velikosti 3–12 litrů. Do větších určitě smíchejte kokos s perlitem či keramzitem. Velkou pozornost věnujte prevenci proti smutnicím a třásněnkám. Oba škůdci se při pěstování v kokosu vyskytují často.

Aquasystém

Samostatnou kapitolou je takzvaný aquasystém, který je kombinací plošného zavlažování a systému DWC (deep water culture), popsaného v dalším odstavci. Aquasystém se skládá ze dvou do sebe vložených nádob. Vnitřní nádoba o objemu 10–20 litrů je naplněna keramzitem, do kterého je zasazena rostlina. Vnější nádoba je naplněna vodou tak, aby do ní nebyla vnitřní nádoba ponořena. Voda je neustále okysličována, stejně jako v DWC, a zároveň čerpána do systému plošného zavlažování, odkud stéká vnitřní nádobou zpět do nádoby vnější. Tak je zajištěný dostatek prostoru pro kořeny a dostatečný přísun živin, vody i kyslíku. Nevýhodou systému je poněkud obtížná údržba živného roztoku. Skvělou alternativou je RDWC (recirculating deep water culture).

DWC a RDWC: Minimum pěstebního média

Další možností hydroponického pěstování jsou systémy, které potřebují minimum pěstebního média. Takovými systémy jsou mé oblíbené DWC a RDWC. Rostliny jsou zasazeny v malých hydroponických květináčích o objemu maximálně jednoho litru. Ty jsou naplněny keramzitem, který slouží jako prostor pro sazenice. Květináč jsou vsazeny do větší nádoby z velké části naplněné živným roztokem, který je neustále okysličován vzduchovacím kamenem napojeným na kompresor. Kořeny sazenic rychle prorůstají do nádoby s živným roztokem. Zde mají vše, co potřebují – vodu, živiny a kyslík. Vy už se nemusíte starat o žádné dávkování zálivky, jen doplňujete a měníte živný roztok. 

U systému DWC je třeba udržovat živný roztok v každé pěstební nádobě samostatně. V RDWC systému jsou všechny nádoby propojené, a navíc zahrnuje jednu kontrolní nádobu, ze které lze celý systém vypustit, napustit a pravidelně kontrolovat úroveň živin a pH. Mimo minimální spotřebu pěstebního média patří mezi výhody DWC a RDWC minimální riziko napadaní kořenů škůdci, protože ty jsou zhruba z 80 procent ponořeny pod vodou. Pro zcela optimální fungování těchto systémů je dobré chladit živný roztok na teplotu 18–21 °C. I bez chlazení však funguje skvěle.

Kořeny v kokosovém vláknu.

Aeroponie

Další vhodnou variantou hydroponického pěstování s minimem pěstebního média je aeroponie. Rostliny jsou i zde zasazené v keramzitu a hydroponickém květináči o objemu do 0,5 litru. Živný roztok je hnán pod tlakem do rozprašovacích trysek. Rozprašováním vody do prostoru pro kořeny vzniká aerosol plný kyslíku, vláhy a živin, což je přesně to, co kořeny potřebují ke svému zdravému vývoji, potažmo výživě nadzemních částí rostlin. 

Podmínkou správného fungování aeroponických systémů je pečlivá filtrace vody a udržování optimální teploty živného roztoku, respektive kořenového prostoru, kde by se měla teplota pohybovat v rozmezí 18–21 °C. Při vyšších teplotách kořeny trpí, uhnívají a výživa rostlin se zpomaluje. 

Univerzální systémy

Mnoho lidí chce vyzkoušet více pěstebních postupů a nechce proto investovat do jednoúčelových systémů. Jednoúčelovými pěstebními systémy jsou NFT, DWC, RDWC, záplavové stoly či aeroponie. Pokud chcete mít možnost libovolně přecházet z hydroponie na pěstování v substrátu a zpět, doporučuji systém AutoPot nebo Wilma. S oběma mám dlouholeté vynikající zkušenosti. Můžete v nich vyzkoušet celou řadu pěstebních médií i různé způsoby hnojení – minerální, organické i organo-minerální. 

Všechny systémy postavené na bázi květináčů a kapénkové závlahy vám pochopitelně poskytnou stejnou možnost výběru pěstebního postupu jako AutoPot či Wilma. Záleží na tom, jak velkou pěstební plochu hodláte vybavit. Zatímco AutoPot se hodí v podstatě pro libovolně velký pěstební prostor, Wilma je určena především domácím pěstitelům, protože pro větší instalace se vyplatí investovat spíše do zahradnických stolů a kapénkové závlahy. Velkou výhodou AutoPotu je nulová spotřeba elektřiny. 

Dbát ovšem musíte na čistotu zavlažovacích ventilů a rozvodů živného roztoku. Jelikož v systému je velmi nízký tlak, nečistoty a soli z minerálních hnojiv se tam časem usazují a hrozí ucpání hadiček a přerušení zavlažování. Pravidelnou kontrolou systému tomu snadno zamezíte.

A co vy, už jste hydroponii vyzkoušeli? Napište mi na info@mrjose.eu a podělte se o své zkušenosti. V příštím čísle se na vás těším s dalším článkem.

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!