Aktuální článek
Vzpomínky z ilegální pekárny: Konopí je nepostradatelným lékem

Vzpomínky z ilegální pekárny: Konopí je nepostradatelným lékem

  • Koronavirus není první pandemií, při které by mohlo pomoci konopí.

Vyrostla jsem v ilegální konopné pekárně. V sedmdesátých letech má rodina v San Francisku měsíčně upekla a rozvezla více než deset tisíc konopných sušenek. Moje máma je potom prodávala ve čtvrti Castro přímo z kočárku, v němž jsem ležela já. Každý týden s nimi zásobovala jak volební štáb budoucího starosty Harveyho Milka, tak i zpěváka Sylvestera, známých místních představitelů LGTB+ komunity. V éře největší slávy diska se pak staly sušenky naší značky Sticky Fingers („ulepené prsty“) nezbytnou součástí mnoha večírků. Postupem času se však jejich úloha spolu s celým městem změnila. Rozvážky nicméně pokračovaly i během epidemie AIDS až do začátků léčebného konopí.

Pacienti trpící virem HIV konopí nemohli kouřit, proto se obraceli na ilegální pekaře.

Máma zavřela pekárnu v devadesátých letech. Tehdy se už konopí dávno nepovažovalo jen za drogu večírků. A dnes tak navzdory hromadnému zavírání podniků kvůli pandemii koronaviru na některých místech za přísných bezpečnostních opatření zůstávají konopné výdejny otevřené.

Úřad pro veřejné zdraví San Franciska nedávno na Twitteru označil konopí za „nezbytný lék“. Ve vláknu komentářů pod příspěvkem se to jen hemžilo předvídatelnými vtipy o huličích a pohoršením nad užíváním drog. „Je to velmi smutné, že úřad pro zdraví prosazuje konopí jako ‚nezbytný//nepostradatelný lék‘,“ poznamenal jeden z komentátorů. „Propagujete také alkohol a tabák?“ nadhodil další. Podle jiných tento krok je rozradostnil komunitu huličů, kteří se oddávají zahálčivému způsobu života a největší starost mají jen o svá práva.

Epidemie AIDS

Jako dítě jsem si zažila začátky pandemie AIDS, a proto beru léčebné konopí velmi vážně. Už v devíti letech jsem pomáhala mámě s pečením sušenek v kuchyňce našeho obstarožního bytu. Stavěla jsem pekáče na sebe do komínků a čekala jsem, až vychladnou. Potom jsme trávili celé hodiny tím, že jsme každou sušenku balili do celofánu. Doprovázela jsem mámu i při rozvážení – kolikrát i k umírajícím lidem. Na tvářích nemocných se vždy zračila úleva, sotva jsme s konopnými pochutinami dorazili. Jediná sušenka jim totiž mohla alespoň částečně přes den pomoci od bolestí.

Přípravky z konopí se dnes běžně užívají proti úzkostem, nespavosti, svalovým křečím, artritidě, depresím a dalším onemocněním.

Mámin známý jménem Michael podlehl v dubnu 1982 nemoci, které se tehdy často říkalo „rakovina gayů“. Za čtyři měsíce zemřel Patrick, Sylvesterův hráč na syntetizér. Následovala celá řada dalších úmrtí. Naše zákazníky jsem vždycky vnímala jako náhradní tety a strýce. Ztratili jsme nespočet blízkých. Mezi nimi byl také Phillip, mámin nejlepší přítel. V roce 1988 skonal i jedinečný Sylvester. V městských centrech to spíše než epidemii virového onemocnění připomínalo přírodní katastrofu o velikosti vlny tsunami nebo zemětřesení. Trápení, která jsem si s mámou zažila během rozvážek, se mi teď však vrací, protože se na nás řítí nová virová pohroma.

Zlehčování a podcenění nemoci

Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil první lék na virus HIV teprve šest let po začátku pandemie. Zidovudin (též azidothymidin, AZT) se ovšem z dlouhodobého hlediska ukázal být neúčinný. Nová léčiva nazvaná inhibitory proteázy začala zachraňovat životy nemocných až od roku 1996. Do toho okamžiku však na AIDS zemřelo více než 380 tisíc Američanů.

Obě pandemie propukly v době, kdy byli u moci republikáni, jejichž prezident odmítal přiznat vážnost situace.

Těm z nás, kteří si prvopočátky epidemie viru HIV zažili na vlastní kůži a pamatují si, jak to v některých obzvláště silně zasažených komunitách vypadalo, se kvůli šíření koronaviru zase vybavují všechny ty těžké momenty a chvíle zármutku. Prezident Trump má přesto sklon epidemii viru COVID-19 zlehčovat, podceňovat, ba dokonce i zesměšňovat, stejně jako to během pandemie AIDS dělala vláda prezidenta Ronalda Reagana. Jeho tiskový mluvčí Larry Speakes se svého času opakovaně vysmíval novinářům, co se zajímali o osud „teploušů“. Sám Reagan se k HIV vyjádřil až v roce 1987, kdy viru podlehl jeho herecký kolega Rock Hudson. „Obě pandemie propukly v době, kdy byli u moci republikáni, jejichž prezident odmítal přiznat vážnost situace,“ uvedl americký bojovník za práva LGBTQ+ komunity Cleve Jones pro deník The Guardian. „To, že vláda nezareagovala hned zpočátku, následně vedlo k tragickým následkům.“

Tradice léčby v San Francisku

V San Francisku si lidé brzy povšimli, že konopí pomáhá s některými projevy onemocnění AIDS, především pak s nevolností a ztrátou chuti k jídlu, které jsou následkem tzv. kachexie, tedy smrtícího úbytku hmotnosti a svalové hmoty. Některým pacientům také konopná léčba napomohla se vyrovnat s vedlejšími účinky silných léků, jako byl právě i zidovudin.

Sám Cleve Jones podle svých slov přestal díky konopí neustále zvracet, což mu zachránilo život. „Jednou jsem si potáhnul a bylo po zvracení. Potáhnul jsem si podruhé a bylo i po nevolnosti,“ vzpomínal v jednom rozhovoru. S pomocí konopí tak dokázal překonat vedlejší účinky předepsané experimentální léčby, která díky tomu konečně začala působit. „Hned nato se můj stav postupně zlepšil,“ dodal.

Legalizace konopí nevzešla ze „zahálčivého způsobu života“. Naopak vznikla jako zoufalá reakce na pandemii AIDS.

Kvůli nebezpečí zápalu plic a pneumocystózy však mnozí pacienti trpící virem HIV pro své vlastní bezpečí konopí kouřit nemohli. Proto se raději obraceli na ilegální pekaře, jako byla moje máma. Konopné sušenky, které celá léta prodávala, tak najednou nalezly nové využití.

Mary Rathbunová, známá jako „Sušenková Mary“, pracovala ve stejném oboru jako máma. Svého času propašovávala konopné sušenky na oddělení s HIV pozitivními v Sanfranciské všeobecné nemocnici, kde dobrovolně pomáhala jako zdravotnická asistentka. Když byla jednou přistižena při činu, obrátila se se svým případem na média, čímž vzbudila celonárodní zájem o rodící se hnutí za legalizaci léčebného konopí.

Dlouholetý spolupracovník a kamarád mé mámy Dennis Peron zase v San Francisku provozoval několik nezákonných konopných výdejen, což z něj vlastně dělá ilegálního předchůdce dnešních oficiálních prodejen. Dennis se mimo jiné v roce 1996 zasloužil i o kalifornské referendum, díky kterému došlo ve Spojených státech amerických vůbec poprvé k uzákonění užívání konopí pro léčebné účely.

Bezpečný a legální přístup ke konopí je v zájmu ochrany veřejného zdraví.

Dan Clowry, další mámin zákazník, se také v nemocnici staral o pacienty s AIDS, kteří trpěli kachexií. Někdy je nechával kouřit konopí u okna, jindy jim nosil sušenky. „Jednou přišli s lékem, který měl údajně zlepšit chuť k jídlu,“ pověděl mi během rozhovoru. „Hned jsem si říkal, že to bude k ničemu. Radši jim měli všem dát konopí.“ Danovi bylo jasné, že lékaři na oddělení o užívání rostlinného léčiva věděli. Jelikož si však uvědomovali, že mnoho jiných možností nemají, předstírali, že nic nevidí.

doporučujeme

Doplňková léčba

Každému bylo jasné, že konopí AIDS nevyléčí. Nespočet lidí však díky němu přečkalo oněch dlouhých patnáct let, než se konečně k pacientům dostaly pořádné léky. Konopí pro nesmírně trpící nemocné znamenalo opravdu hodně.

Konopí pomáhá s některými projevy onemocnění AIDS, jako je nevolnost a ztráta chuti k jídlu.

Ani dnes nikdo netvrdí, že by konopí proti koronaviru zabíralo. Přípravky z něj se však dnes běžně užívají proti úzkostem, nespavosti, svalovým křečím, artritidě, depresím a nespočtu dalších onemocnění. Virus COVID-19 napadá oslabené plíce, proto v dnešní době není zrovna moudré cokoli kouřit. Ve státech, kde je konopí legální, nicméně výdejny nabízí celou škálu produktů od výtažků a kapslí až po potraviny, liquidy a masti.

Bezpečný přístup

Vzhledem k tomu, jak snadno se koronavirus přenáší během obyčejného mezilidského kontaktu, by uživatelé odkázaní na černý trh s konopím tak dost možná kvůli nedostatečným bezpečnostním opatřením ohrožovali své zdraví. Kalifornie však spolu s dalšími patnácti státy pohotově vydala nařízení, která umožňují obsluhu až do auta, rozvážky domů a telefonický výdej receptů. Bezpečný a legální přístup ke konopí je přeci jen v zájmu ochrany veřejného zdraví.

Dne 16. března oznámila sanfranciská starostka London Breedová, že od půlnoci bude platit omezení vycházení. Na poslední chvíli jsem proto vyrazila na nákupy, když tu jsem si všimla, že v obyčejně poklidné části mého sousedství se najednou shromáždil zástup lidí seřazených do fronty. Navíc to nevypadalo, že by mezi sebou dodržovali bezpečnostní rozestupy. Řada se táhla prakticky přes celý blok a pokračovala ještě dál do vedlejší ulice. Všichni v ní čekali na nákup v Urbaně, místní prvotřídní konopné výdejně. Zatímco jinde si všichni dělali zásoby antibakteriálních mýdel a toaletního papíru, obyvatelé San Franciska v panice skupovali konopí.

Kalifornie spolu s dalšími patnácti státy pohotově vydala nařízení, která umožňují obsluhu až do auta, rozvážky domů a telefonický výdej receptů.

Na druhý den odpoledne Úřad pro veřejné zdraví na Twitter napsal, že „konopí je pro obyvatele San Franciska nezbytným lékem“ a že výdejny budou moci zůstat otevřené, pokud budou dodržovat zdravotní nařízení o rozestupech a tak dále. Když potom kalifornský guvernér Newsom vydal další omezení o vycházení, prodejci konopí byli zařazení mezi nezbytné služby, a proto mohli nadále fungovat. Stejně tak učinilo i patnáct dalších amerických států, a to konkrétně Colorado, Connecticut, Florida, Illinois, Maryland, Massachusetts, Michigan, New Hampshire, New Jersey, Nové Mexiko, New York, Ohio, Oregon, Pensylvánie a Washington. Jednalo se o vpravdě historický moment.

Aktivismem proti pandemiím

V posledních letech se čím dál tím víc směřuje k legalizaci konopí jak pro léčebné, tak i rekreační účely. Svou roli v tom hraje i vidina finančních zisků – časopis Forbes v tomto kontextu hovoří o „zelené horečce“. Mě osobně však znepokojuje, jak moc se zapomíná na to, že za naše konopné koupelové směsi s levandulovým aroma vděčíme právě aktivistům, kteří za konopné léky bojovali už během epidemie AIDS. Legalizace konopí nevzešla ze „zahálčivého způsobu života“. Naopak vznikla jako zoufalá reakce na pandemii. A tím, že někteří představitelé amerických států nechávají výdejny otevřené, dávají najevo, že si to ještě moc dobře pamatují.

Zdroj: I grew up in an underground cannabis bakery during the AIDS epidemic. Yes, it is essential medicine

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!