Angličtina je, co se západního světa týče, dominantním jazykem a bohužel/bohudík je to znát i na tuzemské alternativní scéně. Nicméně stále existují celky, které používají naši mateřštinu a dělají to zkrátka skvěle.
Dukla
Jedna z kapel, která zpívá česky a lehce automatizovaně řečeno „od srdce“, je skupina Dukla. Velké a příjemné překvapení oplývající zvukem bezstarostné alternativy pozdních osmdesátých let ve stylu Galaxie 500 anebo devadesátkových celků typu Priessnitz. Lyrika okamžitě chytne za uši, protože je aplikovatelná na každého mladého člověka, který v deset večer odmítá spát, potlouká se ulicemi a pěstuje svou překroucenou formu flanérství, čekaje pět let u Prioru. Poetismus, který rezonuje texty, je zkrátka podmanivý, jako by po holanovsku říkal „můj život je fantastický, protože je všední“, a i přesto, že jsou obrazy velmi často přiřazeny k pražským zákoutím, může člověk se zvýšenou senzitivitou prožít to, o čem se zpívá, v jakémkoli jiném městě. Momentálně dotáčejí album a jsou třetí nejlepší kapela na pražských Vinohradech.
Kapelu Dukla najdete i na Facebooku. Můžete si také poslechnout Radio Wave Live Session.
Bára Zmeková
Četnost bravurních českých textů však v posledních letech roste generálně, a tak se vynáší na světlo další a další interpreti – například éterická, božská a vílí Bára Zmeková. Desku už má za sebou, nominace na cenu Anděl taky, ale stále stoji nohami pevně na zemi, těší posluchače svým křišťálovým hlasem a slovy, která hladí každou psyché, jež jim přijde do cesty. Jedním slovem: skvělé. Nahrávky i živé výstupy dokáži v člověku rozproudit jakousi všeobecnou touhu po kráse, estetické vzedmutí, které trvá od prvního do posledního tónu. Říká se sice, co Čech to muzikant, ale málokterý disponuje takovým hudebním a textovým nadáním jako Bára Zmeková. Ideální k západu slunce nad střechou Lucerny.
Bára Zmeková má i své webové stránky a Facebook. Možná vás bude zajímat její singl Svatojánská.
Prodavač
Poslední kapelou je lehce pozapomenutý Prodavač. Synthpopové uskupení, které vydalo velmi povedenou desku Malý ráje (2013) a od té doby je prazvláštní autorský klid. Nicméně kapela je stále aktivní, pořád výborná a Malý ráje nejsou deskou jednoho poslechu, takže de facto nemohou zestárnout. Texty jsou velmi osobní, uzavřené do mikrokosmu zpěvákovy hlavy. To znamená, že jsou dostatečné nekonkrétní na to, aby v posluchači začaly generovat myšlenky. Nejhezčí na tom je, že význam, který má text pro autora, se pravděpodobně k publiku nedostane, takže si každý musí vyprojektovat vlastní malý ráj. Navíc popisovat diskurzivně pocity je prakticky nereálné, což vybízí k tiché meditaci, a to je u slov s takovýmto tajemným nádechem pravděpodobně nejdůležitější.
Skupinu Prodavač najdete i na jejich webu a Facebooku.